Ach, to usínání
- Rodičovství
- Evikus
- 02.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Usínání 5měsíčního miminka. O miminko jsme se neúspěšně snažili 2 roky a když se konečně na mém těhotenském testu objevily dvě čárky, brečela jsem jako želva. Štěstím. Po pohodových 9 měsících se nám narodila krásná a zdravá holčička Blanka. Je moc hodná, šikovná a krásná. Takže vlastně ideální miminko, ALE...
O tématu usínání tady toho bylo napsáno spousta a i já už jsem zde psala do diskuze, že Blanka večer usne pouze v kočárku. Jenže teď jsem se dostala do fáze, že nevím, co mám dělat. Do 3 měsíců každý večer plakala kvůli prdům, takže jsem jí houpala a nosila. Samozřejmě si na to zvykla a teď sama neusne. Ve dne jsme chodily ven, takže si zase zvykla, že spí v kočárku.
Potom měla období, kdy mi nešlo uspat ji ani na ruce, takže i večer jsem jí uspávala v kočárku. Poslední měsíc to probíhalo tak, že jsem jí vykoupala, nakojila a buď spící nebo polospící položila do postýlky. Buď se vzbudila hned, jak jsem jí tam položila nebo tak do 20 minut a začala plakat. Tak jsem jí zvedla, pohoupala, pochovala, počkala, až usne a pak jí tam položila znovu. Minimálně ještě jednou se probudila (někdy i dvakrát) a samozřejmě jsem ji musela znovu uhoupat, aby usnula. Poslední dobou jsem jí musela ruce svázat do plínky, protože jak jimi mrskala, tak se tím budila.
Mnohokrát jsem pročítala různé články a diskuze o večerním usínání a všude jsem se dočetla, že když maminka řvoucí či plačící dítě vyndala z postýlky, tak se buď hned nebo za chvilku uklidnilo, usmívalo a „říkalo“ si, že dosáhlo svého. Blanička ne. Myslela jsem si (a pořád si to myslím - možná je to špatně) že nebrečí proto, že by chtěla vyndat, ale proto, že chce spát a nejde jí to. Má zavřené oči a pláče. Když ji vyndám z postýlky, pláče pořád. Přestane až když začne usínat a pak usne.
Proto jsem strašně dlouho váhala s Estvillovou metodou, protože jsem nevěřila, že by se uřvala ke spánku, prostě na to, aby usnula, potřebuje pohyb - vím, že je to špatný návyk, ale je to tak (podotýkám, že v noci spí krásně - 2-3× se vzbudí na kojení a pak v postýlce hned usne, aniž bych ji musela chovat).
No, nicméně včera jsem se rozhodla s touto metodou začít. Vykoupala jsem, nakojila a bdící jsem ji položila do postýlky. Řekla jsem jí „kouzelnou větu“, pohladila a odešla. Pár minut se nic nedělo, jen jsem ji slyšela se tam hýbat. Potom začala fňukat, plakat a pak řvát. Začala jsem tam chodit dle návodu, po 1 minutě, po 2 minutách a potom po 5 minutách. Vždy jsem přišla, řekla „kouzelnou větu“, pohladila, přikryla a odešla. Řev neustával, naopak sílil. Vždy, když jsem přišla, měla zavřené oči a tekly jí slzičky. Bylo to strašně psychicky náročné. Když jsem odcházela, brečela jsem taky. Manžel se mě ptal, jak dlouho ji takhle nechám řvát, že sousedi vstávají do práce a za zdí mají ložnici.
Všude jsem četla, že dítě řvalo tak 30 minut, druhou noc 10 minut atp., ale z Blaniného řevu jsem neměla pocit, že by měl přestat. Bohužel, podporu manžela v tomto nemám a po hodině mi řekl, ať tam jdu držet ji aspoň za ruku. Jelikož jsem byla psychicky na dně z toho, jak jsem zlá matka, tak jsem tam šla a držela ji za ruku a dělala ŠŠŠ. Po 10 minutách usnula. ALE spala pouze 15 minut a opět začala řvát. Tak tam šel manžel, hladil, držel za ruku, dělal ŠŠŠ, ale vůbec to nepomáhalo a tak ji i přes moje protesty zvedl. Řvala i u něho, nebyla k utišení, tak ji položil do kočárku, párkrát povozil a usnula.
Strašně jsme se kvůli tomu pohádali, ale holt se naše názory na toto téma rozchází. Řekla jsem mu, že odmítám 7,5kilové dítě každý den uspávat v náručí. To prý nemusím, bude ho uspávat on (v kočárku). Na moje protesty, že se MUSÍ naučit usínat sama mi řekl, že se to jednou naučí, až bude větší.
Tak teď nevím co mám dělat. A hlavně si nemyslím, že by si Blanička tím řvaním vyřvávala to, abysme ji vyndali (možná jsem naivní), ale ona prostě chce usnout, nejde jí to a tak pláče. Pokud by to bylo skutečně tak - je vhodná Estvillova metoda?
Zajímalo by mě, zda má někdo zkušenost s tím, že musel miminko dlouho uspávat (jakýmkoliv způsobem) a věkem se to opravdu zlomilo a dítě se naučilo spát samo? Jen podotýkám, že ve dne je to to samé, musím ji udrncat v kočárku. Pokud ji položím do postýlky, tak neusne. Pokud se jí chce spát, tak brečí a je protivná až do té doby, dokud ji nedám do kočárku a nepovozím. Prostě neusne sama. Když ji neudrncám, tak prostě ve dne nespí. Jenže je to s ní k nevydržení, protože je plačtivá, unavená, mne si oči, ale sama prostě neusne. Manžel si myslí, že až bude rozumnět tomu, co jí říkáme, tak že to prostě pochopí, že se má spát a usne. Já nevím, zda to tak je.
Máte někdo stejnou nebo podobnou zkušenost? Skutečně je to tak, že si všechny děti vyřvávají naši přítomnost a nemůže to být tím, že chtějí spát, ale nejde jim to a proto řvou?
Jsem bezradná, vůbec nevím, jestli dál zkoušet Estvilla nebo co.
Pozn. 5 .8. bude Blaničce 5 měsíců, je plně kojená.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1631
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20597
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....