Ach, ty babičky
- O životě
- Milkiway
- 18.08.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj první deníček je o babičkách. Chci si na ně trošku postěžovat. Strašně moc nám chybí rozmazlovací babička. Obě jsou až moc přísné.
Co bych dala za nějakou takovou, co by klukovi před obědem podstrčila nějakou tu sladkost. Vždyť u nich nejsme každý den. Tchyně je fajn, umí s klukem dělat i blbiny. Ale jen chvíli, jak jsme tam delší dobu, tak místo toho, aby si ho užívala, začne ho vychovávat. Vadí jí, že nejí ve stejnou hodinu, a že jíst prostě musí atd. atd. Takže tam pak s chlapem sedíme a posloucháme, co všechno náš syn musí a měl by.
U mojí mámy pro změnu kluk nic nesmí. Nemůže si hrát s hrnci, protože je otluče. Teď má náš 16 měsíční syn období, že otevírá a zavírá skříň a dává do ní určitou věc. Pak si ji zase vezme a zavře skříň, a tak pořád dokola. Když ho to chytne, tak u toho vydrží dlouho. A moje máma? Místo toho, aby byla vděčná, že ji nehrabe v dývkách, tak mu to zakazuje. Jako důvod uvádí, že ty dvířka kluk utrhne. Jasně, má novou kuchyň.
Ze začátku mi to přišlo k smíchu, ale jak kluk roste, už se tolik nesměji. Taky, úplně stejně jako tchyně, zbytek návštěvy poslouchám, že mu všechno dovolím. A že my jsme tohle nedělali, protože nám to nedovolila. Už se kvůli tomu s mamkou scházíme u sestry. Tam může malý vše. Dokonce i její dotýkáč. A když mamka pronese: „Ty mu to dovolíš, jo?' Tak ji v klidu řeknu, že kvůli tomu se scházíme u sestry, protože u ní nic nesmí.
Jsem z těch návštěv vždycky tak unavená. Přitom synovi taky všechno nedovolím. Jsou věci, které nesmí. Třeba sahat na nůž a věci, kterými si může ublížit nebo je poškodit. Ale zbytek? Proč ne? Ať zkoumá, ať se učí. Ale to třeba moje máma nechápe, říká mi, že má hračky, aby si s nimi hrál. Jenže jak kluka pozoruji, tak docházím k názoru, že děti si nehrají, ale učí se. A v tom já mu bránit nebudu.
Obě babičky mám ráda, ale proč jsou na vnoučata tak přísné? Třeba moje mamka se může rozloučit s tím, že bude kluka někdy hlídat. Dokonce mi řekla na rovinu, že by se s ním tak nemazala a rovnou mu jednu uštědřila. Ale já jsem proti bití. Syn je hodný, ale když ztratím nervy, třeba při oblékání. Radši se seberu a odejdu do jiné místnosti, než abych si to na něm vybila. A druhá babička hlídat taky nebude, protože má ráda pivo. Ale to je zas na jindy.
Obě babičky dobře vaří a pečou. Ale proč musí být takové. Když si vzpomenu na svoje babičky, tak ta mamčina byla úplně stejná, jako je teď moje máma. Co mi naložila k obědu, jsem musela sníst. Jinak jsem nešla od stolu. A tátova mamka. To je babička jako z pohádky. Skoro nikdy se nezlobila. Když byl oběd a já jsem neměla hlad, tak mě pohladila po vlasech a řekla, však si pak řekni, já ti to ohřeju.
Ráda vzpomínám na prázdniny u ní a u dědy. Na dědovi sprosté básničky a písničky, co skládal večer u televizních novin, když ho něco rozčílilo. Jenže jsem tam jezdila málo. Mamka babičku ráda neměla. Synovi bych takovou babičku přála. Vždyť babičky by měli rozmazlovat a dovolit, co je doma zakázané. Mohl by u nich chodit pozdě spát atd. Říkám si, že tchyně se třeba změní, až bude v důchodu, že je vynervovaná z práce. Chlap říkal, že na ně takhle přísná nebyla. Moje máma se nezmění tu znám. Tak nevím, kdo mi toho kluka bude rozmazlovat.
Přečtěte si také
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 22
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 27
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 83
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1867
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1983
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 486
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22083
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2682
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...