Andílek Daniel
- Prázdná náruč
- DianaAndílek
- 24.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj příběh těhotenství, porodu a následné péče. Vše začalo v roce 2006 kdy jsem si brala svého manžela... zamilovaná a mladá. Přesně rok na to jsem zjistila, že jsem těhotná a v té době mě nenapadlo, že bude něco špatně.
Ihned jsem šla na neschopenku a těhu jsem si do poslední chvíle užívala a to až do porodu. Asi 5 minut po něm, co malého odnesli, aniž by mi ho ukázali, mi přišel pan doktor sdělit, že má vrozenou vadu ucha a že bohužel s těmito vadami bývávají spojené i jiné, závažnější problémy. Nastal kolotoč vyšetření, který trval týden a během kterého jsem malého viděla jen na kojení, a šup zase na další utz, krev, rtg atd. Bylo to hrozné, ale děkuji za podporu doktorům a sestrám z pardubické porodnice. Oni byli ti, co mi nakonec řekli, že Kubíček má obrovské štěstí a že se nic dalšího nepotvrdilo. Bylo nám doporučeno sehnat si odborníka na tyto záležitosti v Praze.
Trvalo 4 měsíce, než se s námi začal někdo bavit. A v červnu roku 2008 jsme nastoupili na CT vyšetření do nemocnice v Motole. Neměli jsme to dělat! Nekojíte? Nemáte nárok na jídlo na pokoj, dítě tady nechte, my se o něj postaráme a vy jděte na jídlo do vedlejší budovy. To bylo pro mě nemyslitelné a nešla jsem. Od půlnoci nesmí malý jíst a od 5 ráno pít. Jde ihned v osm na CT v celkové narkóze. No jo, ale bylo 9 hodin, my už s mojí mamkou a manželem stáli před vyšetřovnou CT hodinu v náručí s plačícím a dehydrovaným dítětem a čekalo se na anesteziologa.
No, pan doktor je v jiné nemocnici musíte počkat. Já na to, že mi dítě umře na dehydrataci a vysílení a sestra mi povídá: tss, tak na to ještě nikdo neumřel. V deset hodin přišel pan doktor jako když se nechumelí a když viděl malého, který už sotva dýchal, seřval sestru která mě tak odbyla, proč už dávno není na kapačce a ihned mu jí dal. Z CT se nakonec potvrdilo, že ucho je v pořádku, že je to pouze venkovní záležitost plastika a mikrochirurga. S tím jsme odjeli do Brna, kde si nás vzala do péče skvělá paní doktorka Vokurková, a tímto příběh Kubíka končí, protože tato operace se dělá nejdřív v 5 letech.
Na začátku roku 2010 jsme si řekli, že by to chtělo, aby měl Kubík sourozence. A zadařilo se hned. Byli jsme šťastní, že to stihneme do jeho 3. narozenin a ejhle. Přišel 13. tt a prvotrimestrální screening ve Fakultní nemocnici Hradec Králové… pan doktor byl asi blbě naladěn či co… koukal na malého víc jak půl hodiny přes utz… pořád měřil a mračil se a nakonec povídá: hodnoty jsou jakžtakž v pořádku takže na plodovku nemusíte… a já mu říkám, proč jste se tak špatně tvářil, já vím, že je něco špatně a on: jak to víte, to jste doktor? Ne jsem žena, co čeká dítě a ví, že mu něco je… on odsekl, že to je nesmysl a ať jdu domů… šla jsem.
Ale na další prohlídce u mojí MuDr. jsem jí o svém pocitu řekla a taky jsem jí poprosila o doporučení na amniocentézu… ta byla na konci června a výsledky mi volali za týden: paní vaše malé má nějaký problém, prosím vás přijeďte na krev i s manželem, abychom vyloučili, že je jeden z vás nositelem této chromozomální vady. Nabrali nám krev a my další týden čekali a to už jsem byla 22. tt. Z krve se potvrdilo, že jsme oba zdraví a že malý je hodně vážně ohrožen na životě a musí ihned ven. Po tomhle ortelu mi manžel řekl, že má celý život pocit, že on bude mít nemocné a postižené dítě a že je to nespravedlivé, když všichni mají děti zdravé. Neměl mi to říkat, byl to další šok.
Chtěla jsem i pro tento porod zvolit pardubickou nemocnici, ale bylo mi doporučeno zůstat v Hradci kvůli pitvě a taky ho moje genetička chtěla vidět. Do nemocnice na vyvolání porodu jsem nastoupila 26. 7 .2010 v pondělí… dostala jsem epidural a do dělohy mi byl vpraven přípravek Prostin. Dostala jsem 3 kapačky oxytocinu, ale po nich se nic nedělo. V úterý další 3 kapačky oxytocinu, ale nález stejný, malému se prostě tak strašně nechtělo umřít. Ve středu další 3 oxytociny a to už jsem bolestí nezvládala a chtělo se mi umřít s ním… v tu dobu ještě kopal a hýbal se… v duchu jsem mu dala jméno Daniel, abych se s ním mohla rozloučit a neříkat mu jen ON.
Ve čtvrtek před dalšími 3 oxytociny jsem to vzdala a chtěla podepsat revers a odejít domů, bylo mi řečeno, že tohle se zastavit už nedá, tak jsem chtěla CS, to se prý při potratu nedělá… jakém potratu? Vždyť já rodím! Malý se narodil 29. 7. 2010 ve 12:02 a už nežil… byl krásný, jen opravdu hodně postižený už na první pohled. Udělali mi kyretáž a ráno mě poslali domů… a to se rozjel další kolotoč. Tentokrát těch hrozných pohledů a ještě horších řečí, že to bylo zbytečné a že nejsem pořádná ženská, když nedokážu porodit ani jedno zdravé dítě… tímto zážitkem jsem pochopila, kdo je pro mě důležitý a kdo ne!
Před Vánoci 2010 jsme dostali pitevní zprávu a rozhodli se další dítě už nemít, nepodstoupit další strasti a hrozné zážitky. Mimochodem, v HK, kde jsem rodila druhého syna se všichni chovali jak hovada… bohužel, nikdo z nich nemá ani špetku empatie k ženě, která přichází o svoje dítě… nikoho jsem nezajímala a všichni do jednoho na mě ne jednou vyjeli, že to přežila každá, tak že já musím taky! To, že se mi trhá srdce na tisíc kusů nikdo neví a nevěděl? Silvestra jsem probrečela s Kubíkem v náručí a doufala, že rok 2010 byl tím nejhorším rokem, co jsem zažila a že už bude jen líp.
Dnes je konec března 2011 a já jsem opět, tentokrát neplánovaně, těhotná, říkám, že se mi anděl Daniel vrátil zpět, protože jsem otěhotněla ve stejné době jako loni. Čeká mě řada testů a odborný dohled nad mým těhotenstvím.
Děkuji všem, kteří můj příběh dočetli až sem a prosím vás, držte mi palce, ať to tentokrát dopadne a ať je tam třeba i ta holčička 
A tobě, Danieli, se moc omlouvám, ale muselo to být 
Přečtěte si také
„Sedněte si, maminko.“ Trapas v MHD, po kterém pálím šaty a začínám cvičit
- Anonymní
- 27.05.26
- 2265
Vždycky jsem se považovala za ten typ holky, kterou by malíři v baroku milovali. Žádná vychrtlá modelka z přehlídkových mol, ale poctivý slovanský typ. Krev a mlíko, jak říkávala moje babička. Mám...
Kámoška nás přihlásila na běžecký závod. Stydím se jí říct, že to nedám
- Anonymní
- 27.05.26
- 755
Jsem mileniál. Takže když se kolem mě zvedla vlna běžeckého šílenství a můj Instagram zaplavily fotky vysmátých lidí v upnutých legínách s hashtagy jako runtastic nebo morningrun, věděla jsem, že v...
Máma tátu celý život podváděla. Myslela jsem si, že budu jiná, teď dělám to samé
- Anonymní
- 27.05.26
- 1853
Moje máma byla vždycky tak trochu „do větru“, jak se říká. Jako malá jsem to samozřejmě nevnímala. Myslela jsem si, že naši mají normální manželství jako všichni ostatní. Jenže čím jsem byla...
Manželka po porodu odmítá sex. Když jsem zmínil milenku, označila mě za vyděrače
- Anonymní
- 27.05.26
- 1504
S Danielou jsme měli vždycky krásný intimní život. Nikdy mezi námi v tomhle směru nebyl problém a patřili jsme k párům, které si byly opravdu blízké. Jenže všechno se změnilo po narození naší dcery...
Šéf mě po poradě psychicky znemožnil. Rozbrečela jsem se na záchodě
- Anonymní
- 27.05.26
- 2045
Myslela jsem si, že svou práci zvládám, i když jedu poslední měsíce úplně na doraz. Jenže po jedné poradě si mě šéf zavolal bokem a řekl mi něco, po čem jsem se šla okamžitě rozbrečet na záchod.
Děti z nás tahaly peníze. S manželem teď raději předstíráme, že jsme na mizině
- Anonymní
- 26.05.26
- 4599
Můj manžel měl vždycky velmi dobrou práci. Vedl firmu a vydělával slušné peníze. Nikdy jsme si ale nehráli na boháče. Žili jsme normálně, neměli jsme potřebu se předvádět a většinu peněz jsme si...
Dcera se vdala za boháče a vnoučata hlídá chůva. Já bych to prý nezvládla
- Anonymní
- 26.05.26
- 2167
Jsem v důchodu, měla bych dost času na hlídání vnuček, ale moje dcera a její manžel to odmítají. Raději si platí chůvu, která s nimi dokonce jezdí i na dovolené. Cizí žena se stará o moje vnoučata...
Chůva poštvala syna proti mně. Nahrávka z kamery mi otevřela oči
- Anonymní
- 26.05.26
- 3083
Jsem matka samoživitelka. Naštěstí mám dobrou práci a vydělávám slušné peníze. Abych si ji ale mohla udržet, musela jsem se poměrně brzy vrátit do práce. Nějakou dobu mi pomáhala moje mamka, jenže...
Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- Anonymní
- 26.05.26
- 2005
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem...
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 849
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...
sice zachrání zdraví/život, ale zůstanou následky na duši…
přeji vám mnoho síli a hlavně zdraví… 
ještě teď pláču že dokážou být tak zlí a bezohlední! ale aspoň vím kdo je pro mě důležitý a kdo ne…člověku to otevře oči 
Ani nevíš, jak strašně držím palce, aby tohle bylo v pořádku. Ten, kdo Ti řekl, že nejsi ženská, pač nedokáže porodit zdravé dítě, je hovado a nezaslouží si, aby si se s ním špinila. Na manžela se nezlob, je to náročné a možná se cítí za tohle vinný.
Věřím, že už Tě čekají jenom podobně příjemné starosti. Strašně moc přeji- pohodové těhu, porod brnkačku a zdravé usměvavé miminečko 
Jinak k nemocnici, co sis zažila s Kubíčkem, tak já byla na operaci ruky s tříměsičním synkem a to od půlnoci nekojit a pak na nás prděli a já nosila po pokoji hladem plačící dítě, které nechápalo, proč ho nenakrmím- to byl můj nejhorší zážitek. Druhý nejhorší byl, že po operaci ho dali na Jipku, nikdo mi nic neřekl a nechtěli mě tam pustit a já několik hodin probrečela. Jj, někteří lékaři a sestry by měli jednou týdně absolvovat kurz citlivého a empatického jednání s rodiči nemocných dětí!! Jinak syn to přečkal ve zdraví, za měsíc mu bude 9 a je drzý jak opice. Zrovna se se mnou hádá, že se tu pitomou angličtinu nebude učit