Bolest přebolí
- Porod
- Sooník
- 12.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už od doby, kdy jsem věděla, jak se rodí děti, jsem měla z porodu hrůzu. Při představě že mám vytlačit toho obříka spodem a že mě budou s největší pravděpodobností nastřihávat a pak sešívat, se mi dělalo špatně. Ale nic není tak strašné, jak se na první pohled zdá. Byl to ten nejkrásnější den v mém životě a Terezku bych porodila kdykoliv znovu.
foto z genetu
den po porodu
- 3
8. týdnů
- 3
- 2
S otěhotněním jsme problém neměli, na druhý pokus to vyšlo, byla jsem tak strašně šťastná a těšila se, že si těhotenství budu užívat. Jak moc jsem se spletla.
Do 13. tt bylo vše v pořádku, ale pak jsem začala krvácet, nejdříve malinko (modlila jsem se, aby se to uklidnilo), ale druhý den, když jsem se chystala k doktorovi, se to strašně zhoršilo a rovnou jsem jela do špitálu. Takový strach jsem ještě nikdy neměla. Když jsem si lehala na lehátko, kde mi dr. dělala ultrazvuk, aby zjistila, co se stalo, klepala jsem se hrůzou, co se dozvím. Dr. byla strašně dlouho zticha, až jsem měla sto chutí zařvat na ni, aby už konečně něco řekla.
„Plod je naživu“, řekla a já jsem se rozbrečela jako ještě nikdy, štěstím že jsem o maličké nepřišla. Ta úleva byla neskutečná. Měla jsem ale hematom, který byl větší než miminko, a tak si mě tam nechali a já jsem čekala, jak to dopadne. Byla jsem tam týden, než krvácení ustalo, ale ten náš bojovník to zvládl a mohli jsme domů. Šla jsem rovnou na neschopenku, kterou jsem si ze strachu nechala až do porodu.
V domnění, že to nejhorší je za námi, jsem podstoupila v 16. tt screening VV, který mi vyšel pozitivní s rizikem na Downův syndrom 1:8 a pro mě to byl konec představy o krásném těhotenství. Následovala genetická konzultace v HK s posláním na odběr plodové vody, který jsem po dlouhém rozhodování odmítla z důvodu zvýšeného rizika potratu, ten hrozil kvůli hematomu, který mi v děloze napáchal pěknou paseku. Rozhodování bylo strašné, buď můžu potratit zdravé dítě, nebo porodit postižené. Při smyslech mě držel jenom fakt, že triple testy jsou dost nepřesné a ve většině případů falešně pozitivní.
Je mi 22let a nedokázala jsem si představit, že bych měla vychovávat takto postižené dítě, ale určitě bych se ho nedokázala vzdát, proto jsem si miminko nechala. Podstoupila jsem genetický ultrazvuk, kde mi byla potvrzena holčička a vše vypadalo dobře, tak jsem se trochu uklidnila. Ale jistotu jsem neměla, takže strach zůstal až do porodu.
6. 12. jsem začala mít slabé, ale pravidelné bolesti po 10 minutách, tak jsem čekala, až se to rozjede, ale celý den se nic neměnilo, bolesti byly stále stejné, po 7–10 minutách. Byla jsem ve 38. tt, tak jsem byla ráda, že už se něco začíná dít a nebudu přenášet. Noc nebyla nic moc, stále to samé, ale spát mě to nenechalo. Druhý den ráno jsem už nic necítila, tak jsem poměrně zklamaně volala příteli, že to byl asi planý poplach. Odpoledne se bolesti vrátily a byli o něco silnější a po 5 minutách, tak jsem počkala, až se přítel vrátí z práce a vyrazili jsme do porodnice, kde si mě už nechali.
Nález byl veškerý žádný, něco se tam dělo, ale neotevírala jsem se a vzhledem k tomu, že jsem měla ještě 14 dní čas, tak malé ničím nepomohli a nechali to na ní, ale jí se nikam nechtělo. Bolesti ustupovaly a zase se vracely, tak jsem si tam vzdychala celou další noc, kdy jsem nemohla spát. 8. 12. ráno bolesti přestaly úplně, a když jsem se smířila s tím, že půjdu domů, vrátily se. Už jsem si připadala jako blázen, byla jsem unavená a malá se strašně courala. V 17:30 mě dr. kontroloval a byla jsem otevřená na 2 prsty. Zdálo se mi, že už asi nikdy neporodím. Při představě, že si mě tam nechají ještě jednu noc, kdy se nevyspím, se mi chtělo brečet a s mými argumenty, že tu malou po další neprospané noci jen těžko vytlačím, se doktor slitoval a v 18:30 mi píchl vodu.
Pak následovalo 5 hodin bolestí, které byly na hranici toho, co se dá vydržet, kam se hrabaly ty co jsem měla do té doby. Sprcha byla k ničemu a skákat na míči jsem opravdu schopná nebyla. Jen jsem stála v koupelně opřená o radiátor a čekala, až se dostaví další kontrakce, pak už to byla spíš jenom kontrakce bez jakékoliv pauzy. Držela jsem se radiátoru a myslela že ho urvu, nemohla jsem se ani pořádně nadechnout a když za mnou přišla sestřička s tím, že musím ještě na 20 minut na křivku, tak já ji v tu chvíli fakt nenáviděla. Kroutila jsem se na té posteli a myslela, že je to má poslední hodinka.
Najednou jsem začala strašně tlačit a nešlo mi přestat, tak mě dr. prohlédl a byla jsem na 8 prstů. Jé, byla jsem tak šťastná, že už bude brzo konec. Nebyla jsem ani schopná zavolat příteli, že už může vyrazit a budu rodit. Bylo to 10 minut autem. Ze záchodu jsem volala sestřičku, jestli by byla tak hodná a zavolala mu. Tom dorazil ve chvíli, kdy už jsem ležela na koze a tlačila. Nic se nedělo a já jsem byla už úplně vyčerpaná, a tak se sestřička nabídla, že mi pomůže a já jsem souhlasila. Hupsla mi na břicho, dr. šmikl. Ani nevím, jestli jsem tlačila nebo ne, jen vím, že jsem se sestřičce málem zakousla do ramene 
Terezka se narodila 8. 12. 2012 ve 23:31, měřila 50 cm a vážila 3570 g. Já i přítel jsme brečeli štěstím, a ta naše princeznička si jen tak kňukla a celou dobu si cucala pěstičku, byla strašně krásná a já na tu bolest opravdu brzo zapomněla a těším se na druhý porod
Přečtěte si také
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 2191
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 1528
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 2664
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 10300
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 705
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 6341
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 2900
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 1402
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 1347
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 2284
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
