Boty a botičky
Deníček mamky tří dětí psaný s jistou dávkou nadsázky. Aneb sociálku na nás ani tentokrát, prosím, nevolejte! )
Jistě vás napadne spousta přívlastků ke slovu úklid. Jarní úklid, zimní úklid, předvánoční úklid, úklid narychlo, hloubkový úklid a mnoho dalších. Pro nás ženy má toto slovo mnoho významů a zcela sebekriticky mohu potvrdit, že je zároveň často spouštěčem přerůzných emocí. Málokdy však pozitivních.
Pro muže (alespoň pro většinu z nich) je jistým „kouzelným“ slovíčkem, které zajistí, že zrovna v čase daného úklidu jistě budou mít neodkladné záležitosti, a tedy, „ač by velmi rádi“, nebudou se moci onoho úklidu účastnit. Na základě vlastních zkušenosti mírně ironicky dodávám - NAŠTĚSTÍ. Se špetkou nadsázky totiž musím konstatovat, že muž ženě nejvíce pomáhá právě tehdy, když nepomáhá.
Jednou se takhle před 4. hodinou ranní vzbudím na strašný a nesnesitelný nakyslý zápach šířící se naším bytem. Po prvotním šoku, zda nejsem opět „v tom“ - a povím vám, to byl ale šok, v tu chvíli by se ve mně krve nedořezal - jsem se racionálním uvažováním ujistila, že onen zápach je opravdu skutečný.
I když věřte nevěřte, něco takového se v celé své hrůze jeví spíše jako naprosto neskutečné. A co hůř, opravdu to vychází odněkud z našeho bytu. Po chvíli více jak nepříjemného pátrání, jsem se po smradu dostala k našemu vysavači. Volám tedy na Marka, který se rozespale a nejistě začne rozpomínat, že by to mohlo být… Pardon, následující sled slov a událostí mám silně emočně zabarven.
Výsledkem však je zjištění, že má drahá polovička použila na úklid vylitých kuliček s mlékem vysavač. Tedy ten přístroj vysavač, aneb vysavač elektrický. Na podobné případy lze u nás použít jiný druh vysavače, totiž vysavač psí jménem Matylda. To žel manžela tenkrát nenapadlo.
A já, s ohledem na vás všechny, kdo tyto řádky čtete, se nebudu o této příhodě více rozepisovat. Popis následného čištění vysavače elektrického plného zkyslého mléka opravdu není pro slabší povahy - vlastně bych řekla, že toto není pro povahy vůbec žádné!
Jindy jsem se zase setkala s výraznou mužskou pomocí ve chvíli, kdy jedno z našich mladších dětí rozlilo psí „misku“ s vodou (miska je v uvozovkách proto, že během parních letních dnů používáme místo misky lavór, tedy objem vody v něm je značně větší, než v běžné psí misce), zatímco já nebyla doma. U mopu nebyla nasazena savá část a hadr Marek prý nenašel.
Dostal tedy velmi logický nápad, že onu vodu stačí násadou mopu rozetřít po co největší ploše a voda se sama odpaří. Z rozlité vody v obýváku se tedy následně stala rozlitá voda v obýváku, chodbě a částečně i v dětském pokojíčku. Mužská logika kupodivu opět selhala a do mého návratu od doktora s nejstarší Aničkou se voda opravdu nevypařila. Aneb co (ne)chcete najít při příchodu domů po téměř 2 hodinách strávených s otrávenou dcerkou v plné čekárně.
Nyní! SE! u nás koná (vysvětlivka:!SE koná! - vyjádření mužů pro činnosti vykonávané ženou) úklid s přívlastkem generální. Jedná se o nejhorší typ úklidu, kdy na rozdíl od úklidu přednávštěvového dbáte více na to, co není na první pohled vidět, než na to, co vidíte hned od dveří.
Na základě moudra o mužské pomoci (připomenutí: Muž ženě nejvíce pomáhá právě tehdy, když nepomáhá) dostal Marek za úkol strávit co nejdelší čas s dětmi v ZOO a následně s nimi navštívit někoho z příbuzenstva, či je pro-mě-za-mě držet do večeře ve sklepě bo někde u boudy na řetězu. Jednoduše do 19:00 nikdo z nich domů nesmí a jak je známo, účel světí prostředky.
.
Dnešní úklid, zahrnující u nás vzácné činnosti jako mytí oken, praní záclon, čištění akvária, praní psího pelíšku, aj., přináší i debordelizaci našich bot. Přecejenom, je to to první, co vidíte, když přijdete domů, a mít byt plný špinavých rozházených bot není to, co bych si přála.
Je to i to první, co vidí návštěva, když přijde k vám. Botník a boty v něm. My, ženy, jsme všeobecně známé láskou k botkám. I když nejsem až takový nadšenec jako Sarah Jessica Parker v Sexu ve městě, jistou náklonnost k nim také přiznávám. Tedy abychom si správně rozuměli, ne k těm špinavým, či 100 let starým polorozpadlým Markovým křuskám… Takové dnes poletí na věčný odpočinek mezi smetí.
Spoustu okamžiků v životě však máme my, ženy, spojených právě s botami. Boty, ve kterých hrajete první zápas (děláte-li nějaký sport), boty do tanečních, boty na první rande, boty na svatbu… Vlastně teď jsem si vzpomněla. Úplně první věc, kterou jsem koupila, když jsem se poprvé dozvěděla, že jsem těhotná, byly právě ty malé rozkošné botičky.
Kolik je v těch botách vzpomínek. Pamatuji si první okamžiky, když jsme spolu s manželem začali žít. Dali jsme si do botníku boty vedle sebe a já věděla, že jsem už „paní“ této domácnosti a ne holka bydlící u rodičů. Věděla jsem, že už nikdy nebudu mít v botníku stejné zastoupení bot, jako před tím. A potom, po čase, jsem přinesla domů ty malé botičky (přesněji capáčky).
Ne příliš později jsem už kupovala botky i pro dvojčátka Marečka a Soničku. Ach, jak jsou některé botičky po našich prťatech malinké. To snad ani není možné. Chvíli se zamýšlím a představuju si, až budu kupovat první botičky do školky, do školy, do tanečních. Proč ten čas tak letí? Vždyť před chvilkou nosila Anička ty malinkaté newborn botičky a teď už má doma i lakovky pro malou slečínku.
Jak mi bude po některých těch botkách smutno. Láska/neláska, další a další boty-botky-botičky se dnes dostanou na smetí, charitu, či je posunu někam dál v rámci příbuzenstva. Náš byt vážně není nafukovací.
Pokud jsou boty v botníku první věc, co vidíte v domácnosti, mají opravdu boty určitou vypovídající funkci. Říká se, že podle bot poznáte člověka. Však o tom určitě vědí své tvůrci pohádky O Popelce. Při pohledu na botník a boty v něm můžete toho spoustu poznat i o celé domácnosti, ve které se botník nachází. Kolik v domácnosti žije lidských členů. Zda se jedná o rodinu aktivní, zda jsou spíše elegáni, nebo si potrpí na tenisky…
U nás by se momentálně pohledem na náš botník zřejmě „poznalo“, že jsme rodina nepořádníků a milovníků bláta s minimálně 10 členy, neurčitého životního stylu, se sociálními problémy a kdo ví co ještě. Postupně tedy boty třídím, myji, čistím, leštím, srovnávám… což činí poslední tečku dnešního úklidu. Byteček už je jak ze škatulky. Únava je to značná, ale ten krásný pocit z té hotové práce. Budeme tu mít čisťounko a krásně. Rychle ukuchtit nějakou rychlou večeři a za chvíli, crrrrr…
Najednou je v botníku o 4 špinavé boty navíc. Vlastně ani nevím, jak a kdy se to stalo. Boty jsou rozházené a s nimi i celý zbytek bytu. Slovo úklid ve mně znovu generuje spoustu emocí, tak ho raději vytěsňuji ze svých myšlenek. A co tedy vypovídá náš rodinný botník nyní? DĚTI S MANŽELEM UŽ JSOU DOMA!
Dodatek:
Rodinu poznáš podle bot - ne však podle toho, zda jsou uklizené, rozházené, čisté, špinavé, udržované či ochozené, ale podle toho, že v rodinném botníku je pro každé botičky vždy dost místa a lásky.
Přečtěte si také
Soused chová koně na miniaturním pozemku. Utíkají mu a ničí mi zahrádku
- Anonymní
- 21.06.26
- 366
Mít vlastní dům se zahradou byl vždycky můj sen. Představa, jak si ráno vypiju kávu na terase a odpoledne si nasbírám vlastní rajčata a jahody ze záhonu, mě držela nad vodou během dlouhých let...
Kryla jsem kamarádčinu nevěru. Když to prasklo, otočilo se to proti mně
- Anonymní
- 21.06.26
- 731
Nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy budu litovat, že jsem chtěla někomu pomoct. S kamarádkou jsme se znaly skoro patnáct let. Prošly jsme spolu školou, prvními láskami, svatbami i...
Na dětské oslavě u kamarádky se málem utopilo dítě. A nikdo si toho ani nevšiml
- Anonymní
- 21.06.26
- 450
Ještě teď je mi z toho špatně. Měla to být oslava narozenin kamarádky mé dcery ze školky. Johanka slavila své krásné páté narozeniny a její rodiče to pojali opravdu ve velkém. Mají krásnou zahradu...
Rodinná oslava u tchýně se změnila v drama. Museli jsme volat záchranku
- Anonymní
- 21.06.26
- 427
Tchyně se rozhodla uspořádat rodinnou oslavu bez ohledu na to, že venku panovala opravdu úmorná vedra. Na jejich zahradě není jediný strom a ani pod slunečníkem se člověk moc neochladí. Říkala jsem...
Romantický víkend ve dvou? Přítel na něj pozval své kamarády a já jim měla vařit
- Anonymní
- 21.06.26
- 415
Jsem na Mirka neskutečně naštvaná a upřímně přemýšlím, jestli má tenhle vztah vůbec smysl. Tohle jsem fakt nečekala. Nejsme spolu dlouho, ale moc dobře ví, že jsem romantický typ. Zatímco já...
Našla jsem si boháče a rodina mě má za zlatokopku. Já ho ale doopravdy miluju
- Anonymní
- 20.06.26
- 2568
Mám pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude správně. Když jsem si kdysi našla kluka, který měl lehký hendikep, máma mi říkala, ať si raději najdu zdravého. Teď mám bohatého a je to zase...
Celý rok jsem se těšila na dovolenou. Po třech dnech jsem chtěla jet domů
- Anonymní
- 20.06.26
- 10378
Celý rok jsem odškrtávala týdny v kalendáři. Když jsem měla špatný den v práci, říkala jsem si, že už jen pár měsíců a budu ležet u moře s knihou v ruce. Když jsem řešila domácnost, účty nebo...
Sousedka chodí každé léto nahoře bez. A můj manžel na ní může oči nechat
- Anonymní
- 20.06.26
- 4203
Naše sousedka je kost, to musím uznat. A dobře to o sobě ví. Každé léto vytáhne lehátko, sundá podprsenku a vystaví slunci svá dokonale vytvarovaná prsa. Když jsme se sem před lety nastěhovali,...
Červenec měl být jen náš. Pak mi manžel oznámil něco, co mě úplně odzbrojilo
- Anonymní
- 20.06.26
- 4281
Někdy mám pocit, že s Karlem mluvíme každý jinou řečí. Nebo snad žijeme úplně jiné životy. Už od Velikonoc mu připomínám, že mám na červenec naplánované dva týdny dovolené. Bavili jsme se o tom...
Na benzín padne polovina mé výplaty. Přesto se z venkova stěhovat nechci
- Anonymní
- 20.06.26
- 1331
Bydlím v malé obci asi čtyřicet kilometrů od krajského města. Když jsem se sem s manželem před lety stěhovala, připadalo mi to jako splněný sen. Za domem pole, les na dosah, žádný ruch, žádné...