Zrcadlo
- Rodičovství
- kolgabora
- 25.03.16 načítám...
Děti, to jsou i starosti, problémy, bolístky a trápení. Především ale neopakovatelné chvilky plné veselých, radostných a úsměvných chvil, které bych nikdy za nic nevyměnila. Tentokrát v našem životním příběhu získalo svou roli právě zrcadlo.
Na jednom břehu je pasáček ovcí, vlk, koza, zelí a lodička. Vlk by rád sežral kozu, koza si dělá zálusk na zelí. Do lodičky může pasáček vzít jen jedno zvíře nebo zelí. Dvě zvířata nebo zvíře a zelí se na lodičku najednou nevejdou. Jak dostane pasáček vlka, kozu i zelí na druhou stranu tak, aby na jednom břehu nikdy nebyla koza s vlkem nebo se zelím bez dohledu pasáčka?
Toť známá dětská hádanka. Podobné hádanky vytvářelo každodenní opouštění domu na „venčení“ a návraty naší smečky tvořené dvojčaty, o rok starší holčičkou a psem. Pasáčka představovala milá sousedka v důchodu, která byla ochotna pomoci s organizací odchodů a příchodů. Na oplátku dostávala pravidelné dávky mlék a minerálek z Kauflandu s dovozem až do bytu.
Tipuji, že lodička, do které se více jak „jedno zelí s pasáčkem“ nevejde, je pořád větší než náš (teď už bývalý) výtah.
Vlk, koza a zelí jsou prosím v příběhu tři dítka - Anna, Soňa a Marek. Samotný však nemůže zůstat vlk, koza, ani zelí, a to bez ohledu na to, s kým by místo sdíleli. Jeden z břehů tvoří 3. patro v panelovém domě, druhý přízemí.
Já bych se v příběhu nazvala převozníkem, krotitelem šelem, přenašečem těžké váhy a oblíkačem. Nevěřili byste, jak rychle se dokáže oblečené dítko svléknout za dobu, kdy oblíkáte další. I z těchto důvodů jsme se rozhodli nový byt pořídit v přízemí.
Nyní už „venčení“ tak dobrodružné není. Zato si užijeme spoustu jiného dobrodružství - od cigaretového kouře z ulice, po cvrčka zalezlého za skříní, pro kterého není přízemní okno dostatečně vysoko. Upřímně - čert to vem. Nové rozměry bytu a usnadněné odchody a příchody všechny nedostatky s přehledem přebijí.
Za podobného provozu se ženská přirozenost, spočívající v touze vypadat co nejkrásněji, někam vytrácí. Já sama bych tenkrát v paměti nevylovila, kdy jsem se naposledy nakrucovala před zrcadlem. A tak po stěhování trvalo ještě několik týdnů, než mi došlo, že mimo malé zrcadélko v koupelně doma žádné není.
Velké zrcadlo do bytu patří - opticky ho zvětší a působí pak o kus útulněji. Tak netrvalo dlouho a konala se návštěva obchodu IKEA. Možná jsem se nechala mírně unést. Vybrali jsme to největší z největších. Mimo zrcadlo jsme naši domácnost obohatili o barevné věšáčky, umělohmotné „krabice“ na hračky, lampičku a dvě plata čajových vonných svíček. Také se musím zmínit o třech malých tužtičkách, bez kterých se - každý zde nakupující ví - z obchodu IKEA neodchází.
Věřte, že matka více jak jedné ratolesti, vycvičí své periferní vidění do míry, že by mohla svoje zorné pole porovnat s rozsahem úhlu koňského vidění. Se zrcadlem těchto rozměrů tak získáte pocit, že se vaše děti rozmnožily. A občas, pokud bych měla spoléhat pouze na zrak, bych se pro dítě vydala přesně na druhou stranu bytu.
Naštěstí - když ne na zrak - na sluch se můžete spolehnout. Ten si matky vycvičí téměř k dokonalosti. Koho by to překvapilo. Vždyť taková matka je nucena naučit se rozlišit všechny druhy dětského pláče a vytvořit si vlastní frekvenční spektrum, ve kterém se pláč nedůležitý od toho důležitého často liší pouze o desetiny hertz.
Navíc z hlubokého spánku vás najednou dokáží vytrhnout i zvuky, které se sotva blíží jednotkám decibelů. Následně se naučíte rozumět „větám“, které pro běžného smrtelníka zní přibližně jako „babbaabbbbabubabulaluli“. Poté tak už není problém rozpoznat, v jakém pokoji se které křičící dítě zrovna nachází, a co přesně jeho křik představuje.
Změna, která u nás doma nastala, spočívá především ve šlechtění mého muže. Člověk by řekl, že zrcadlo je doménou žen. U nás však větší zalíbení v pózování našel Marek. Ne však tu největší.
Psi podle výzkumů nepatří mezi zvířata, která by poznala svůj odraz. Nepochybuji, že tomu tak je. Naštěstí naše Matylda zvládla během krátké doby pochopit, že onen další pejsek, který se tam někde za sklem nachází, není dobrý parťák na hraní.
Sonička s Marečkem jsou na tom zatím o něco hůře a tedy získávají prvenství v době strávené před zrcadlem. Možná to je částečně způsobené tím, že vyrůstají i s Aničkou ve třech. Další děti jim tedy přijdou jako něco přirozeného. A zřejmě vůbec nevadí, ani když jsou trvale uvězněny v zrcadle.
A tak nezbývá než se na nich zasmát a doufat, že až pochopí zrcadlový princip, nebudou jim dvojníci chybět do party. Šest jich vážně neplánujeme. Ťuk, ťuk, ťuk…
Děti, to jsou i starosti, problémy, bolístky a trápení. Především ale neopakovatelné chvilky plné veselých, radostných a úsměvných chvil, které bych nikdy za nic nevyměnila. A přesně takový obraz od doby, co mám svou velkou, veselou rodinku, vidím v zrcadle vzpomínek každého dne.
Přečtěte si také
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 1570
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1057
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 568
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1085
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 250
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 5066
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 2030
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 2409
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 606
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 556
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.