Děti jsou jako barvy
Není podzim, čas her barevných listů a dovádění papírových draků. Není jaro, čas rozkvetlých květin a jejich barevného představení. Není ani léto, čas pampelišek a ptáčků. Je zima.
Není však zatím dost čerstvého sněhu, aby ho zimní sluníčko rozehrálo ledovými barvami. Je zima až praští v kostech. Zima pro nás znamená 3 kombinézy a hodinu chystání před odchodem z domu navíc. Zima znamená konec vypouštění dětí na hřiště či do písku za účelem vyřádění, zabavení, UTAHÁNÍ. A především zima nám letos přinesla již druhé kolo marodění. A to vždy na třikrát. Zima k nám tedy „přivála“ litry kuřecí polévky a čaje s citrónem. Co teploty chybí venku, to doháněla naše dítka pálící jak kamínka.
Po nemoci přichází v platnost jeden z mnoha fyzikálních zákonů, který se však ve škole nevyučuje. Poznat se dá pouze při rodičovské praxi. Zákon vychází ze zákona o zachování energie a jeho znění je následující: Během nemoci dětí se veškerá energie rodiny přenáší na rodiče a po nemoci dětí se veškerá energie rodičů přenáší na děti. Aneb, v praxi mají rodiče během nemoci dětí takových sil, až nad tím žasnu. Po nemoci však máte dva vyšťavené rodiče a neurčitý počet dětí, která se rázem promění v dráčata. Konkrétní počet dráčat mají rodiče - s výjimkou dvojčat (a vícerčat) - sami na svědomí. A protože u nás tomu osud tak chtěl, neseme jako rodiče starší holčičky a mladších dvojčátek následky hned třikrát.
Naše tři malá dráčata pomalu vyrostla z vodního období a plynule přešla do období osobního vlastnictví. To se vyznačuje především větami typu: „To je moje“, „nedám“, „to chci“. Také tu vládne zákon „boje o přežití“. Co si nevybojuješ, to nemáš. V dráčatech se navíc probouzí pud značkování. Ke značkování taková dráčata používají cokoliv, co mají (i nemají) k dispozici. Může to být zrcadlo pomalované máminou rtěnkou, okna - a vlastně všechny další hladké povrchy - opatlaná dětskými ručičkami. Může to být rozsypaná mouka na mladším sourozenci, který následně bez námahy označkuje zbytek bytu svou pouhou přítomností na daném místě. (Na každém místě!). Dále k tomu dráčata mohou použít rozházené ponožky, které si všichni tři navzájem rádi kradou.
A ano, „vlastní teritorium“ už bylo označkováno i vylitým obsahem nočníku či přímým rozpatláním jeho obsahu. Neznačkuje se však pouze území. Tuhle si Sonička označkovala dvojče Marečka fixami, jakože je její, načež nejstarší Anička nezapomněla stejným způsobem označkovat psa Matildu. Mareček zas zvládnul označkovat tatínkův pracovní notebook dětským čajem a přesnídávkou a následně všichni společně označkovali nový Vánoční ubrus dětskými razítky. V nestřežené chvilce se razítková značka objevila i na mé nové bílé halence. Zřejmě si ji některá z dcer chtěla rezervovat do budoucna. Ale, kdo ví…
Důkazy výskytu dráčat v domácnosti jsou všude. Kdyby však někdo přesto měl pochybnosti, společnými silami jsme vytvořili a následně vylepily do oken A, S, M a několik dalších obrázků z barviček na skla. Také si děti vyprosily světýlka na balkón, která si chtěly i samy naaranžovat. Kdo procházíte kolem, ten - z pohledu sucharských dospělých - nevkusně osvětélkovaný balkón a olepená upatlaná okna, to jsme prosím my. Aneb před narozením vlastních dětí raději nikdy netvrďte, že tohle byste na okna/na balkón nikdy nedali. Protože znáte to - odříkaného chleba…
Jelikož jsme v období platnosti zákona ohledně energie u dětí po nemoci, a o energii jejich rodičů už také víte své, vy, kdo zákon znáte, je třeba s energií dráčat moudře nakládat. Však je známo, že z nahromaděné energie se u takového draka tvoří oheň a síra…
Navíc adventní čas je v plném proudu. Proto je nejlepší spojit nutné s užitečným. Pustili jsme se tedy s dětmi do pečení a zdobení perníčků. Za účelem označkování si každého ukořistěného perníčku taková dráčata velmi ráda spolupracují. Ve výsledku označkovány samozřejmě nejsou pouze perníčky, ale i všechna dráčata, maminka, stůl, zem, kus stěny… Zdobení je sice u konce, ale cíl v nedohlednu. Maminka zralá na min. jeden medvědí zimní spánek, byt v rozkladu, ale dračí energie neustále přetrvává. A tak - pomůže snad jenom zázrak. Ale nejsou zázraky jenom v pohádkách?
Tatínek se vrací z práce. Maminka je vysvobozena hned od třech nezkrotných draků… A co se dělo dál? O tom už je zase jiný příběh.
Nyní, kdyby to bylo vůbec možné popsat jedním slovem, řekla bych, že děti jsou barvy. Neustálá a pestrá paleta barev, která obsahuje i ty tmavé odstíny, ale velkou škálu těch veselých, pestrobarvených. A i těch nejjemnějších pastelových. A když takový dráček usne, stává se z něj spící andílek. A z obyčejného manžela může být v mžiku spanilý rytíř, který vás zachrání…
Přečtěte si také
Nechala jsem manžela udělat test otcovství. Výsledek našel vedle mého prstenu
- Anonymní
- 04.11.26
- 6670
Manžel položil krabičku s testem otcovství vedle odsávačky a zeptal se, kdy bude mít malý čistou pusu, aby mu mohl udělat stěr. Synovi bylo jedenáct týdnů. Zrovna jsem měla na rameni látkovou plenu...
Babička tvrdila, že nic neumím. Teď mi tleskala celá vesnice
- Anonymní
- 04.11.26
- 1614
Každý z nás si v sobě nese nějaké ty rodinné šrámy z dětství, které se s námi táhnou až do dospělosti. Někdy stačí málo a staré vzorce chování vás dokážou zasáhnout s nečekanou silou, i když už...
Do českého Kauflandu už nechci. Kvůli německému nákupu jsem se pohádal i doma
- Anonymní
- 04.11.26
- 4186
Žena mi položila vedle talíře účtenku z německého Kauflandu a zeptala se, jestli těch osm čokolád taky patřilo k nutným zásobám. Řekl jsem, že byly v akci. Vzala kalkulačku a přisunula si židli. V...
Pracuju z domova, a tak hlídám nemocné děti. Jenže práci doháním v noci
- Anonymní
- 04.11.26
- 603
Od té doby, co pracuju z domova, automaticky zůstávám s nemocnými dětmi. Nejdřív mi to připadalo praktické. Letos na podzim už ale přepínám mezi poradami, teploměrem a pohádkami tak dlouho, že...
Myslela jsem, že má mladou milenku. Pak jsem zjistila, komu posílá naše peníze
- Anonymní
- 04.11.26
- 5995
Kdybych zahlédla Tondu s mladou, upravenou blondýnkou, ani mě nenapadlo dělat scénu. Spíš jsem si říkala, že jestli si našel milenku, možná to bude pro všechny zúčastněné docela praktické řešení....
Kvůli Love Islandu 2026 jsem se pohádal se ženou. Pak mi ukázala můj telefon
- Anonymní
- 03.11.26
- 1148
„Aspoň před návštěvou to nemusíš přiznávat,“ řekl jsem ženě, když se kamarádka zeptala, komu letos fandí v Love Islandu. U stolu se přestalo mluvit. Žena položila vidličku a zeptala se, jestli se...
Táta mi poslal článek o návratu po 28 letech. Pak chtěl klíče od mého bytu
- Anonymní
- 03.11.26
- 2797
Táta mi poslal článek o Britovi, který se po osmadvaceti letech cesty vrátil domů, a pod něj napsal „Vidíš, nikdy není pozdě.“ Za dvě minuty následovala otázka, jestli máme pořád volný pokoj. Bylo...
Platil jsem doma všechno. Manželka si šetřila a její kamarádky mi zatleskaly
- Anonymní
- 03.11.26
- 2154
„Moje výplata je moje, jeho je naše,“ řekla moje žena u našeho jídelního stolu a její tři kamarádky se rozesmály. Jedna dokonce zvedla skleničku a připila jí na to. Já právě přinášel z kuchyně...
Porodila jsem bez partnera. Kolega mě odsoudil a pak mě požádal o laskavost
- Anonymní
- 03.11.26
- 1979
„Tak hlavně, že tvoje dítě zaplatíme všichni,“ prohlásil Roman přes půl kanceláře, když jsem přinesla zákusky a oznámila, že jsem těhotná. Dva kolegové se zasmáli. Já držela krabici s větrníky a...
Syn doma počítá bez chyby, ve škole má čtyřky. Tohle už není normální!
- Anonymní
- 03.11.26
- 977
Nikdy jsem si nemyslela, že mě pár známek z matematiky dokáže tolik rozhodit. Synovi to doma jde, úkoly zvládá a ještě nedávno jsem si myslela, že učivo celkem dobře chápe. Jenže ve škole se mu...