Děti jsou jako barvy
Není podzim, čas her barevných listů a dovádění papírových draků. Není jaro, čas rozkvetlých květin a jejich barevného představení. Není ani léto, čas pampelišek a ptáčků. Je zima.
Není však zatím dost čerstvého sněhu, aby ho zimní sluníčko rozehrálo ledovými barvami. Je zima až praští v kostech. Zima pro nás znamená 3 kombinézy a hodinu chystání před odchodem z domu navíc. Zima znamená konec vypouštění dětí na hřiště či do písku za účelem vyřádění, zabavení, UTAHÁNÍ. A především zima nám letos přinesla již druhé kolo marodění. A to vždy na třikrát. Zima k nám tedy „přivála“ litry kuřecí polévky a čaje s citrónem. Co teploty chybí venku, to doháněla naše dítka pálící jak kamínka.
Po nemoci přichází v platnost jeden z mnoha fyzikálních zákonů, který se však ve škole nevyučuje. Poznat se dá pouze při rodičovské praxi. Zákon vychází ze zákona o zachování energie a jeho znění je následující: Během nemoci dětí se veškerá energie rodiny přenáší na rodiče a po nemoci dětí se veškerá energie rodičů přenáší na děti. Aneb, v praxi mají rodiče během nemoci dětí takových sil, až nad tím žasnu. Po nemoci však máte dva vyšťavené rodiče a neurčitý počet dětí, která se rázem promění v dráčata. Konkrétní počet dráčat mají rodiče - s výjimkou dvojčat (a vícerčat) - sami na svědomí. A protože u nás tomu osud tak chtěl, neseme jako rodiče starší holčičky a mladších dvojčátek následky hned třikrát.
Naše tři malá dráčata pomalu vyrostla z vodního období a plynule přešla do období osobního vlastnictví. To se vyznačuje především větami typu: „To je moje“, „nedám“, „to chci“. Také tu vládne zákon „boje o přežití“. Co si nevybojuješ, to nemáš. V dráčatech se navíc probouzí pud značkování. Ke značkování taková dráčata používají cokoliv, co mají (i nemají) k dispozici. Může to být zrcadlo pomalované máminou rtěnkou, okna - a vlastně všechny další hladké povrchy - opatlaná dětskými ručičkami. Může to být rozsypaná mouka na mladším sourozenci, který následně bez námahy označkuje zbytek bytu svou pouhou přítomností na daném místě. (Na každém místě!). Dále k tomu dráčata mohou použít rozházené ponožky, které si všichni tři navzájem rádi kradou.
A ano, „vlastní teritorium“ už bylo označkováno i vylitým obsahem nočníku či přímým rozpatláním jeho obsahu. Neznačkuje se však pouze území. Tuhle si Sonička označkovala dvojče Marečka fixami, jakože je její, načež nejstarší Anička nezapomněla stejným způsobem označkovat psa Matildu. Mareček zas zvládnul označkovat tatínkův pracovní notebook dětským čajem a přesnídávkou a následně všichni společně označkovali nový Vánoční ubrus dětskými razítky. V nestřežené chvilce se razítková značka objevila i na mé nové bílé halence. Zřejmě si ji některá z dcer chtěla rezervovat do budoucna. Ale, kdo ví…
Důkazy výskytu dráčat v domácnosti jsou všude. Kdyby však někdo přesto měl pochybnosti, společnými silami jsme vytvořili a následně vylepily do oken A, S, M a několik dalších obrázků z barviček na skla. Také si děti vyprosily světýlka na balkón, která si chtěly i samy naaranžovat. Kdo procházíte kolem, ten - z pohledu sucharských dospělých - nevkusně osvětélkovaný balkón a olepená upatlaná okna, to jsme prosím my. Aneb před narozením vlastních dětí raději nikdy netvrďte, že tohle byste na okna/na balkón nikdy nedali. Protože znáte to - odříkaného chleba…
Jelikož jsme v období platnosti zákona ohledně energie u dětí po nemoci, a o energii jejich rodičů už také víte své, vy, kdo zákon znáte, je třeba s energií dráčat moudře nakládat. Však je známo, že z nahromaděné energie se u takového draka tvoří oheň a síra…
Navíc adventní čas je v plném proudu. Proto je nejlepší spojit nutné s užitečným. Pustili jsme se tedy s dětmi do pečení a zdobení perníčků. Za účelem označkování si každého ukořistěného perníčku taková dráčata velmi ráda spolupracují. Ve výsledku označkovány samozřejmě nejsou pouze perníčky, ale i všechna dráčata, maminka, stůl, zem, kus stěny… Zdobení je sice u konce, ale cíl v nedohlednu. Maminka zralá na min. jeden medvědí zimní spánek, byt v rozkladu, ale dračí energie neustále přetrvává. A tak - pomůže snad jenom zázrak. Ale nejsou zázraky jenom v pohádkách?
Tatínek se vrací z práce. Maminka je vysvobozena hned od třech nezkrotných draků… A co se dělo dál? O tom už je zase jiný příběh.
Nyní, kdyby to bylo vůbec možné popsat jedním slovem, řekla bych, že děti jsou barvy. Neustálá a pestrá paleta barev, která obsahuje i ty tmavé odstíny, ale velkou škálu těch veselých, pestrobarvených. A i těch nejjemnějších pastelových. A když takový dráček usne, stává se z něj spící andílek. A z obyčejného manžela může být v mžiku spanilý rytíř, který vás zachrání…
Přečtěte si také
Konečně mám doma klid na práci. Místo výkonu však prožívám absolutní kolaps
- Anonymní
- 08.09.26
- 1867
Celé léto jsem si v duchu odpočítávala dny do konce prázdnin jako malé dítě. Pracovat na home officu a mít za zády dva malé nezmary, kteří každých deset minut potřebují svačinu, rozseknout hádku o...
Dcera se stydí za oblečení po sestřenici. Na značkové věci ale nemáme
- Anonymní
- 08.09.26
- 1843
Ještě nedávno měla dcera radost z každé tašky oblečení, kterou zdědila po starší sestřenici. Teď odmítá nosit téměř všechno, co nemá správnou značku. Ve škole se jí prý spolužačky smějí. Nevím, zda...
Máma má skoro sto kilo. Přesto mi po porodu řekla, že jsem jako hroch
- Anonymní
- 08.09.26
- 3255
Moje máma má celý život výraznou nadváhu. Je malá, kulatá a jak se říká, je skoro širší než delší. Nikdy jsem ji za to nesoudila. Je to její tělo, její život a její věc. O to víc mě překvapilo,...
Dívala jsem se na Superstar a poznala svého bývalého. A oživilo mi to vzpomínky
- Anonymní
- 08.09.26
- 1511
Na Superstar se normálně nedívám. Tentokrát jsem si ale večer pustila televizi, protože manžel chtěl vidět, kdo letos zkouší štěstí v soutěži. Seděla jsem u toho s telefonem v ruce a skoro...
Učitelka mi řekla, že syn je nevychovaný. Já ho ale vychovávám jinak
- Anonymní
- 08.09.26
- 9282
Doma syna netrestáme, nekřičíme na něj a snažíme se s ním mluvit. Jenže ve školce mi paní učitelka řekla, že nerespektuje autoritu, vyrušuje ostatní a chová se jako dítě, kterému nikdo nenastavil...
Tchýně mi doporučila zamrazit vajíčka. Mám už dvě děti a další neplánujeme
- Anonymní
- 07.09.26
- 4703
Mám mou tchýni celkem ráda, je pravda, že nějaké životní situace nebyly nejlehčí, ale všechno jsme ustály a teď jsem ráda, že je z ní skvělá hlídací babička. Když za mnou nedávno přišla s...
Syna neposadili ve škole vedle kamaráda. Jeho matka si to prý výslovně nepřála
- Anonymní
- 07.09.26
- 9228
Syn se těšil, že bude ve škole sedět se svým nejlepším kamarádem. Místo toho ho učitelka posadila na druhý konec třídy. Později mi přiznal, že si to přála kamarádova maminka. Můj syn má na její...
Kamarádka mi hlídala děti. Pak sepsala všechno, co podle ní dělám špatně
- Anonymní
- 07.09.26
- 6913
Kamarádka mi na víkend pohlídala děti a já jí za to byla opravdu vděčná. Po návratu mi ale poslala dlouhý seznam chyb, kterých se prý ve výchově dopouštím. Možná má v něčem pravdu. Přesto nevím,...
Dcera dostala horečku a zůstala doma. Pak po ní škola chtěla potvrzení od lékaře
- Anonymní
- 07.09.26
- 4100
Dcera jednoho rána přišla s tím, že jí není dobře. Naměřila si horečku a bylo jasné, že do školy nepůjde. Je už plnoletá, takže si absenci omluvila sama. Já jsem to dál neřešila. Byla nemocná,...
Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend
- Anonymní
- 07.09.26
- 31282
Manžel se každý večer vrací unavený z práce a očekává teplou večeři i klid. Já podle něj nárok na únavu nemám, protože jsem celý den doma. Když mi to řekl znovu, sbalila jsem si věci a nechala ho s...