Voda
Jedna z nejkrásnějších možností, kterou vám nabízí mateřství, je právě možnost odžít si dětská/dospívající léta znovu. A tak jsem velmi zvědavá, jaké přezdívky si jednou vyslouží naše dítka. Jaká randící fiaska čekají naše holčičky. Ve kterých rolích se ocitne náš synek. Děti to je radost, slýchávám často kolem sebe. Je to ale vždy ta nejprvnější asociace, která vás napadne? Co si spojit se slovem děti? Děti to je...
Je zvláštní, jak si lidský mozek dokáže spojovat slova, obrazy, tóny, vůně,… s něčím, co k sobě logika nepřipojí. Možná jsou některá spojení zcela náhodná. Někdo tvrdí, že všechny asociace souvisí se vzpomínkami a zážitky, i těmi, které si sami nevybavíme.
Pokud tomu tak je, přála bych si vzpomenout na každý ten okamžik… U některých spojení ale význam rozhodně skrytý není. Zcela jistě a přesně vím, že od jisté příhody ze školních let nikdy nesedám do trávy bez důkladné kontroly terénu.
Rozsednutí šneka při svačinové pauze během školního výletu, s následovným neplánovaným „namočením“ ruky do psího výkalu při pokusu o rychlou záchranu ubohého tvora, kalhot a vlastního pozadí, není zážitek, který byste si chtěli zopakovat. A to i přes to, že vám už není 20, máte 3 děti a manžela.
Bez ohledu na to, jestli se mohu klasifikovat jako duševně vyspělá osoba, či nikoli - „lichotivá“ přezdívka „hovniulitka vražedná“ již navždy vytvořila nervové, či informační - omluvte prosím mou (ne)znalost biologie - spojení v mém mozku.
Další zcela nezapomenutelná asociace souvisí s návštěvou jednoho nejmenovaného kina, které můj tehdejší spoluúčastník našeho rande opustil přímo uprostřed promítané romantické komedie. Jako vsuvku s dobrou radou pro všechny mladší ročníky doporučuji, nevydávejte se v takovém případě protějšek hledat a především opravdu v takovém případě nezapojujte do pátrání celý zdejší personál.
S odstupem času se tomu sice od srdce zasmějete, ale prožití několika dalších školních let jako „veřejně známá“ osoba, která donutila ubohého mladého chlapce k zběsilému úprku z kina, a poté zalarmovala „půlku města“ při jeho následovném odchytu za účelem dokončení rande, je zcela nevyhnutelným důsledkem. Vysvětlujte poté, že jste měly čistě strach, že se mu něco přihodilo. (Kdyby to někoho zajímalo, důvod náhlého odchodu jsem se dosud nedozvěděla.)
A tak jsem velmi zvědavá, jaké přezdívky si jednou vyslouží naše dítka. Jaká randící fiaska čekají naše holčičky, jestli se synek ocitne v roli statného útěkáře, nebo bude raději čelit „zabijáckým a hrozivým“ spolužačkám…
Jedna z nejkrásnějších možností, kterou vám nabízí mateřství, je právě možnost odžít si dětská/dospívající léta znovu. V mém případě hned na tři způsoby - způsob à la Anna, způsob à la Soňa a způsob à la Marek. Do těch dospívajících let máme ještě času dost.
V posledním čase prožíváme krásné exkurze do malého-velkého světa. Světa fantazie, světa nadšení, světa bezpečí, světa barev,… u posledního bodu bych se ráda pozastavila, neboť se tento duhový dětský svět nedávno přenesl do našeho reálného světa. A tak jsme byli s mužem nuceni v reálném světě peněz, neplánovaně sáhnout do poslední rezervy a stěny opět přemalovat podle našeho vkusu.
A to jsou přesně ty chvíle, kdy se vám krásné spojení DĚTI, TO JE RADOST, samovolně promění na zcela ironické HMMMM, DĚTI, TO JE TEDA RADOST. Neuběhne ale ani minuta a už je opět milujete nadevše. A tak se tato asociace v průběhu vteřin, minut, hodin, dnů, měsíců, let mění.
Děti, to jsou sladká čisťounká miminka, spinkající v kočárku. Děti, to jsou proplakané noci a poblinkané dupačky. Děti, to je úsměv a pláč. Děti, to je,… Kdo ví, kolik dalších výrazů v průběhu života dosadím.
Nyní mám však zcela jasnou, převládající a v čase před dětmi nepochopitelnou asociaci: děti, to je voda. První pocity v těhotenství, jsou, jako by ve vás plavala malá rybička - žel tato rybička příliš žbluňká a to váš žaludek ve většině případech dlouhé týdny nesnáší příliš dobře.
Porod je také nevyhnutelně spojený s vodou. K miminku neodmyslitelně patří koupání, praní, vyvařování, umývání,… To pravé „vodové“ období však přichází až později. Vylité čajíky, polívky, džusíky,… jsou ve svém množství bytu a jeho linoleovým podlahám téměř neškodné. Dětmi rozlitý kýbl s vodou při jejich likvidaci už však pro byt zcela neškodný není!
Zmáčené roláčky až po pupík při obyčejném umývání rukou, by někomu mohlo přijít jako mistrovské dílo. Věřte ale, že pro děti je to hračka. Stejně mistrovský výkon předvedla nedávno naše nejstarší, která si za parného slunečného dne dokázala zmáčet kalhoty při pádu do snad jediné kaluže na celém sídlišti. Zmiňovaná kaluž měla rozměry menší, než dcerky koleno a nacházela se na jinak zcela rovné cestě.
Vylitý bublifuk v kočárku dvojčat, do kterého Áňa běžně nedosáhne, rozlitý nočník v naší posteli, který se normálně nachází v koupelně, koupání Marečka v psí misce a ovladač na TV poklidně si ležící na dně záchodové mísy, dotvořují dokonalou atmosféru našeho vodového období.
Dětský dudlík, nacházející se v akváriu zřejmě naaranžován jako nová dekorace pro rybičky, opět dokazuje „rčení“: děti, to je voda. Alespoň pro naši domácnost. Těžko říct, které z našich dítek má takový smysl pro „akvarijní design“. Kam toto ještě povede? ![]()
Nedávno jsem se dočetla, že malé miminko má až 85 % vody v těle. Se stoupajícím věkem by hodnota měla procentuálně ubývat. Dětičky si však tento úbytek velmi rády kompenzují… a tak si někdy říkám, jestli my se přece jenom nebudeme ještě jednou stěhovat. Tentokrát do oceánu!
Přečtěte si také
Byla to chyba? Zjistila jsem, že nejlepší škola nemusí být ta nejprestižnější
- Anonymní
- 01.10.26
- 214
S manželem máme oba celkem vysoké příjmy, takže když došlo na to, kam půjde naše dcera do školy, chtěli jsme pro ni to nejlepší. Soukromých škol je dnes už opravdu hodně a my měli štěstí, že za nás...
Tchyně mi tajně učí dítě říkat „mami“ jí. Nechci rozpoutat válku
- Anonymní
- 01.10.26
- 431
Nejdřív to vypadalo jako nevinné babičkovské rozmazlování. Jenže pak jsem zaslechla, jak tchyně říká mojí dvouleté dceři, aby jí říkala „mami“. Manžel tvrdí, že to myslí ze srandy, ale já mám čím...
„To nezvládneš,“ řekla učitelka mému synovi. Kvůli jedné větě jsem se neudržela
- Anonymní
- 01.10.26
- 224
Syn přišel ze školy a hned mezi dveřmi oznámil, že už nikdy nechce chodit na tělocvik. Nejdřív jsem si myslela, že se mu prostě nechce cvičit. Pak mi ale řekl proč.
Říkala jsem, že moje dítě nebude mít telefon. Stejně jsem ho koupila
- Anonymní
- 01.10.26
- 151
Dlouho jsem nechápala rodiče, kteří dávají dětem mobily pomalu ještě v porodnici. U nás doma byla jasná pravidla. Žádný telefon, dokud to nebude opravdu potřeba. Neviděla jsem jediný důvod, proč by...
Rozvod s násilníkem a boj o děti mi vzal veškeré iluze. Střídavá péče mě ničí
- Anonymní
- 01.10.26
- 198
Když jsem se do Petra zamilovala, nikdy by mě nenapadlo, že o pár let později od něj budu utíkat a bát se o život svůj i našich dětí. Petr se začal vybarvovat až po narození našich dvou dcer. Když...
Po obědě u tchána jsme skončili v nemocnici. O houbách nechce mluvit
- Anonymní
- 30.09.26
- 1531
Tchán nám k obědu připravil houbovou omáčku. Tvrdil, že houby dobře zná, a nikdo z nás neměl důvod mu nevěřit. O pár hodin později nám ale bylo zle a jeli jsme do nemocnice. Lékaři potřebovali...
Syn celé prázdniny ponocoval. Teď není schopný vstávat do školy a usíná v lavici
- Anonymní
- 30.09.26
- 826
Celé léto jsem bojovala s tím, že můj patnáctiletý puberťák ponocuje a spí minimálně do oběda. Jsem s ním sama a musela jsem chodit do práce, takže myslím, že mnohdy vstával i později. Jenže v noci...
Učitelka chce, abych dceru vyzvedávala dřív. Prý už odpolední družinu nezvládá
- Anonymní
- 30.09.26
- 9912
Dcera začala chodit do první třídy a dlouhé dny jsou pro ni náročné. Učitelka mi doporučila, abych ji vyzvedávala hned po obědě. Jenže já pracuji do pěti a nemám babičku ani chůvu. Kvůli její...
Dlouho jsem omlouvala manželovy lži. Pak mi došlo, že lžu hlavně sama sobě
- Anonymní
- 30.09.26
- 2219
Když mi kamarádka řekla, že si myslí, že mě manžel podvádí, skoro jsem se urazila. Ne proto, že by to nebyla pravda. Spíš proto, že jsem její slova vůbec nechtěla slyšet.
Chtěla jsem mít klidný večer, místo toho jsem do půlnoci šila kostým do školy
- Anonymní
- 30.09.26
- 877
Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem se domů vracela s jedinou myšlenkou. Dostat děti do postele a konečně si na chvíli sednout. Chtěla jsem jen ticho, čaj a dvacet minut, během kterých po mně nikdo...