Voda
- Rodičovství
- kolgabora
- 27.05.16 načítám...
Jedna z nejkrásnějších možností, kterou vám nabízí mateřství, je právě možnost odžít si dětská/dospívající léta znovu. A tak jsem velmi zvědavá, jaké přezdívky si jednou vyslouží naše dítka. Jaká randící fiaska čekají naše holčičky. Ve kterých rolích se ocitne náš synek. Děti to je radost, slýchávám často kolem sebe. Je to ale vždy ta nejprvnější asociace, která vás napadne? Co si spojit se slovem děti? Děti to je...
Je zvláštní, jak si lidský mozek dokáže spojovat slova, obrazy, tóny, vůně,… s něčím, co k sobě logika nepřipojí. Možná jsou některá spojení zcela náhodná. Někdo tvrdí, že všechny asociace souvisí se vzpomínkami a zážitky, i těmi, které si sami nevybavíme.
Pokud tomu tak je, přála bych si vzpomenout na každý ten okamžik… U některých spojení ale význam rozhodně skrytý není. Zcela jistě a přesně vím, že od jisté příhody ze školních let nikdy nesedám do trávy bez důkladné kontroly terénu.
Rozsednutí šneka při svačinové pauze během školního výletu, s následovným neplánovaným „namočením“ ruky do psího výkalu při pokusu o rychlou záchranu ubohého tvora, kalhot a vlastního pozadí, není zážitek, který byste si chtěli zopakovat. A to i přes to, že vám už není 20, máte 3 děti a manžela.
Bez ohledu na to, jestli se mohu klasifikovat jako duševně vyspělá osoba, či nikoli - „lichotivá“ přezdívka „hovniulitka vražedná“ již navždy vytvořila nervové, či informační - omluvte prosím mou (ne)znalost biologie - spojení v mém mozku.
Další zcela nezapomenutelná asociace souvisí s návštěvou jednoho nejmenovaného kina, které můj tehdejší spoluúčastník našeho rande opustil přímo uprostřed promítané romantické komedie. Jako vsuvku s dobrou radou pro všechny mladší ročníky doporučuji, nevydávejte se v takovém případě protějšek hledat a především opravdu v takovém případě nezapojujte do pátrání celý zdejší personál.
S odstupem času se tomu sice od srdce zasmějete, ale prožití několika dalších školních let jako „veřejně známá“ osoba, která donutila ubohého mladého chlapce k zběsilému úprku z kina, a poté zalarmovala „půlku města“ při jeho následovném odchytu za účelem dokončení rande, je zcela nevyhnutelným důsledkem. Vysvětlujte poté, že jste měly čistě strach, že se mu něco přihodilo. (Kdyby to někoho zajímalo, důvod náhlého odchodu jsem se dosud nedozvěděla.)
A tak jsem velmi zvědavá, jaké přezdívky si jednou vyslouží naše dítka. Jaká randící fiaska čekají naše holčičky, jestli se synek ocitne v roli statného útěkáře, nebo bude raději čelit „zabijáckým a hrozivým“ spolužačkám…
Jedna z nejkrásnějších možností, kterou vám nabízí mateřství, je právě možnost odžít si dětská/dospívající léta znovu. V mém případě hned na tři způsoby - způsob à la Anna, způsob à la Soňa a způsob à la Marek. Do těch dospívajících let máme ještě času dost.
V posledním čase prožíváme krásné exkurze do malého-velkého světa. Světa fantazie, světa nadšení, světa bezpečí, světa barev,… u posledního bodu bych se ráda pozastavila, neboť se tento duhový dětský svět nedávno přenesl do našeho reálného světa. A tak jsme byli s mužem nuceni v reálném světě peněz, neplánovaně sáhnout do poslední rezervy a stěny opět přemalovat podle našeho vkusu.
A to jsou přesně ty chvíle, kdy se vám krásné spojení DĚTI, TO JE RADOST, samovolně promění na zcela ironické HMMMM, DĚTI, TO JE TEDA RADOST. Neuběhne ale ani minuta a už je opět milujete nadevše. A tak se tato asociace v průběhu vteřin, minut, hodin, dnů, měsíců, let mění.
Děti, to jsou sladká čisťounká miminka, spinkající v kočárku. Děti, to jsou proplakané noci a poblinkané dupačky. Děti, to je úsměv a pláč. Děti, to je,… Kdo ví, kolik dalších výrazů v průběhu života dosadím.
Nyní mám však zcela jasnou, převládající a v čase před dětmi nepochopitelnou asociaci: děti, to je voda. První pocity v těhotenství, jsou, jako by ve vás plavala malá rybička - žel tato rybička příliš žbluňká a to váš žaludek ve většině případech dlouhé týdny nesnáší příliš dobře.
Porod je také nevyhnutelně spojený s vodou. K miminku neodmyslitelně patří koupání, praní, vyvařování, umývání,… To pravé „vodové“ období však přichází až později. Vylité čajíky, polívky, džusíky,… jsou ve svém množství bytu a jeho linoleovým podlahám téměř neškodné. Dětmi rozlitý kýbl s vodou při jejich likvidaci už však pro byt zcela neškodný není!
Zmáčené roláčky až po pupík při obyčejném umývání rukou, by někomu mohlo přijít jako mistrovské dílo. Věřte ale, že pro děti je to hračka. Stejně mistrovský výkon předvedla nedávno naše nejstarší, která si za parného slunečného dne dokázala zmáčet kalhoty při pádu do snad jediné kaluže na celém sídlišti. Zmiňovaná kaluž měla rozměry menší, než dcerky koleno a nacházela se na jinak zcela rovné cestě.
Vylitý bublifuk v kočárku dvojčat, do kterého Áňa běžně nedosáhne, rozlitý nočník v naší posteli, který se normálně nachází v koupelně, koupání Marečka v psí misce a ovladač na TV poklidně si ležící na dně záchodové mísy, dotvořují dokonalou atmosféru našeho vodového období.
Dětský dudlík, nacházející se v akváriu zřejmě naaranžován jako nová dekorace pro rybičky, opět dokazuje „rčení“: děti, to je voda. Alespoň pro naši domácnost. Těžko říct, které z našich dítek má takový smysl pro „akvarijní design“. Kam toto ještě povede? ![]()
Nedávno jsem se dočetla, že malé miminko má až 85 % vody v těle. Se stoupajícím věkem by hodnota měla procentuálně ubývat. Dětičky si však tento úbytek velmi rády kompenzují… a tak si někdy říkám, jestli my se přece jenom nebudeme ještě jednou stěhovat. Tentokrát do oceánu!
Přečtěte si také
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 1799
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1227
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 648
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1214
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 268
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 5144
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 2073
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 2492
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 628
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 582
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.