Čekání

Ahojky všem které se snaží nebo nesnaží o to přivést na svět miminko a potýkáte s menšími či většími obtížemi. Podle mého názoru kdo si tím neprošel ten nepochopí. Určitě to znáte rady tipu ty na to moc myslíš, pust to z hlavy ono to přijde, jedno dítě máš tak co bys chtěla víc a podobně. Žena která tím neprošla neví co to je za bolest když máte naději, že se to konečně podaří a opět začnete krvácet. Já se o mimčo pokouším již 7 let. 

Mám dceru které je 12. Když jí bylo asi 5 začali jsme se s manželem pokoušet o dítě. Prošla jsem vším možným vyšetřením a byla v pořádku. Manžel se vyšetření bránil a říkal , že z jeho strany to není. Měl pravdu - nebylo. Jeho kolegině s ním byla těhotná tak následoval jeho odchod od nás a rozvod.

Jako náplast na bolavé srdce jsem si našla partnera u kterého bylo už předem jasné, že bude mít problémy s kvalitou spermií. Spermiogram vyšel dost špatně tak nás lékař odeslal na inseminaci do Prahy. Jela jsem tam celá natěšená, ale jaká to byla pro mě zchlazující sprcha když mi lékařka řekla, že jsem před zákrokem měla dostat injekci aby dozrálo vajíčko a tím, že mi o tom lékař neřekl tak k uvolnění vajíčka nedošlo tudíš jsme tam byli zbytečně.

Šla jsem opět ke svému doktorovi a ten se rozhodl, že mě před další inseminací nastimuluje hormony aby byla větší šance, že se mimčo podaří. Měla jsem 8 vajíček a opět plna očekávání jela do Prahy s nadějí, že tentokrát máme šanci na úspěch daleko větší. Paní doktorka mi ovšem velmi nešetrným způsobem zdělila, že je skoro nulová šance na úspěch vzhledem k výsledkům mého partnera. Navrhla mimotělní oplodnění. Ztratila jsem veškerou naději.

Domluvila jsem se s partnerem že zkusíme adopci nebo pěstounskou péči. Došli jsme na příslušný úřad a vyplnili hromadu papírů. Sociální pracovnice byla moc příjemná a všechny doporučení nám dopadli skvěle. Náš případ předala psycholožce v krajském městě a ta si nás pozvala na pohovor. Jeli jsme celí nedočkaví v naději, že se začíná něco dít a snad se časem dočkéme nějakého špunta. Věděli jsme, že je to běh na dlouhou trať, ale psycholožka nás opět zchladila. Bez jakéhokoliv vyšetření nám zdělila, že jsme spolu teprve 2 roky což je krátce a tak musíme další 2 roky čekat než začne dělat potřebná vyšetření. Nemohla jsem to rozdýchat. Souběžně s tím jsme začali řešit umělé oplodnění.

Částka kterou nám ovšem zdělil lékař nás dost zaskočila. Dohodli jsme se, že to zkusíme. Bohužel partner další měsíc přišel o práci tak jsme si netroufli se o mimčo pokoušet dál. Tím mezi námi vzniklo napětí a následoval rozchod. Po dvou letech jsem se seznámila s mužem s velkým M. Oba si moc přejeme mimčo. Po mých předchozích problémech a letech čekání jsme se obrátili na centrum asistované reprodukce v Teplicích. Je tam velmi hodný a chápavý pan doktor.

Jezdila jsem tam na sono a on zjistil, že mi nedozrávají vajíčka. Pozval mě na kontrolu za měsíc s tím, že se to někdy stává. Jeli jsme tam s velkou obavou jak to dopadne. Přítel mi hodně pomáhal a držel mě při vyšetření za ruku. Naštěstí se zjistilo, že vajíčko je krásně velké připravené k inseminaci. Na tu si nás pan doktor pozval za 3 dni. Jeli jsme tam plni očekávání.

Přítelovi dělali ten den první spermiogram a zjistili, že je hodně španý a, že je opět malá šance, že se nám podaří otěhotnět. Jeho prognóza se naplnila a naděje opět byla pryč. Už jsem cítila, že je toho na mě moc, že už to nezvládám. Navrhnul ještě jednu inseminaci a pak mimotělní oplodnění.

Dnes jsem měla jet na další sono před inseminací, ale neměla jsem sílu a zrušila to. Asi začínám být zbabělá. Nemám o tom s kým mluvit a tak když jsem se dostala na tyto stránky zkouším alepoň vypsat. Budu ráda jestli se mi někdo ozve a budeme si moc promluvit. Vše které se snaží o mimčo držím moc palečky.
 Lenka

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (5. díl)

Život na vedlejší koleji (5. díl)
  • Anonymní
  • 11.05.26
  • 295

V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Kati
2263
16.10.06 12:27

Ahoj Leni,

musím teda říct, že mě tvůj příběh dostal. Opravdu jsi si toho prožila až moc. Máš pravdu, že ten, co tím neprojde, nemá nikdy šanci pochopit! Já teda nepatřím až mezi tak dlouhé čekatelky, čekali jsme 3 roky. Myslela jsem, že hned 1. IVF se povede.....ale bohužel a tak to šlo další roky, až teď po 4.IVF se konečně zadařilo! Kdyby to šlo, moc bych ti poslala kus kuráže a energie. Moc bych ti přála, aby jsi tu chuť do toho zase jít dostala! Určitě po tom všem by jsis ještě děťátko zasloužila.

Pokud si budeš chtít popovídat, přijdi mezi nás Zebřičkový deníček od Snažilek. Navzájem si dodáváme energii a holky jsou tam moc zlaté!

Přeji ti hodně sil! Kati

  • načítám...
  • Zmínit
leňule
261
16.10.06 13:14

Moc děkuji. Na zebřičky se určitě podívám.Lenka

  • načítám...
  • Zmínit
magdulka
242
16.10.06 14:53

Vlastně když se nad tím zamyslíš je dobře, že to s předcházejícíma partnerama nedopadlo dobře když jste se vždy nakonec rozešli. Možná Tě Tvůj andělíček strážníček chrání před neuváženýma krokama. Třeba teď opravdu přišel ten pravý a vyjde to.

  • načítám...
  • Zmínit
Maru
3427
16.10.06 17:59

Ahojky, hlásí se taky jedna zebra, která tě chce pozvat mezi nás do zebřičkového deníčku. Před tebou smekám prožila jsi hodně smutného. Věřím, že tentokrát se na vás usměje štěstíčko a určitě se miminka dočkáte. POsílám trošku energie do dalšího snažení.  Já ještě žádné dítko nemám a snažím se o něj už 5 let a máme za sebou několik IUI a 3.pokusy IVF. To jen tak ve zkratce o mě. Přijď si popovídat mezi nás, uvidíš,ž e mezi námi zase najdeš sílu bojovat dál. P5eji ti moc a moc štěstíčka. Maru

  • načítám...
  • Zmínit
Jardanet
4
12.3.07 19:33

Dobrý den,

touto cestou chceme upozornit, že diagnóza neplodnosti rozhodně neznamená nemožnost početí potomka. Stále tu existuje opomíjená neděje v podobě alternativní medicíny. Náš příběh je popsaný na neplodnost.org a chceme tím pouze ukázat, že i po 10 letech bez dětí může přijít obrat. Držíme všem pěstičky, aby se to povedlo.

Šárka a Jaromír Špánkovi

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář