Cesta k Matýskovi
- Porod
- vaplus
- 10.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Od snažení až k radostnému zrození.
Na této fotce je 2h na světě.
1. měsíc
2.měsíc + naše fenečka
3.měsíc
Tady si maminka vyhrála, ano má poue 4. měsíce ;)
- 2
Tady má 5měsíců.
Miluje hudbu ;)
Narození Matýska
Na naše miminko jsme se s manželem moc těšili. Již po dvou letech vztahu jsem zapadla. Lékař tvrdil, že normálním způsobem nebudu moci počít, tak jsem vysadila antikoncepci a do půl roku jsem byla v tom. Avšak miminko z nejasných důvodů zemřelo v 14tt v bříšku samo. Provedli mi kyretáž. Byla jsem z toho moc smutná, co vám budu povídat…
Pak byla svatba, rekonstrukce domu, práce a celou dobu, skoro tři roky, jsme se snažili o miminko a pořád nic. Tak jsem nás objednala na kliniku pro umělé oplodnění. No jen vyplnit jejich dotazník vydá za dost, kdo to již dělal, tak ví. My měli 14 stránek, chtěli snad vědět i barvu očí mé prababičky. Každopádně jsem tam dorazila. Jedna z prvních otázek tamního lékaře byla na poslední menstruaci, čímž jsem mu odpověděla, že jsem jí měla dostat včera. Doporučil mi kontrolu u mého gyn a hleďme, byla jsem těhotná!
V tu dobu hárala i naše fenečka, tak jsme jí nechali připustit. Jenže do 3týdnů jí začaly selhávat ledviny. Čekala 10štěňat a její ledviny to nezvládly. Málem umřela, byla doma na 6-7infuzích denně, ani nevím, jak jsem to vše zvládla. Určitě hlavně díky rodině. Já měla strach o fenečku a ostatní o mě a mé nenarozené miminko. Po dvou měsících a těžké operaci se rozjedla a teď žije dál spokojeným psím životem – a to jí dávali 15% na přežití 
S občasným bolením bříška, také kvůli pracovní vytíženosti a předchozímu spontánnímu potratu jsem byla doma na rizikovce. Pro tak aktivního člověka jako já to bylo za trest, ale co by člověk neudělal pro miminko, které nosí pod srdcem. Dalo se to zvládnout také díky mým kamarádkám z diskuze na emiminu – tímto holky díky!
Výborný pan primář Hermann mi odhadl velikost plodu (náš Matýsek) na 3300g a poslal mě na kontrolu do nemocnice na druhý den. Ujala se mě mladá lékařka, která se mě zeptala: „Chcete rodit?“, tušila jsem, že tím myslí Hemiltonův hmat, tak jsem řekla s obavami „ano“. A kupodivu, dalo se to v pohodě vydržet. To bylo půl jedné odpoledne.
Večer jsem šla spát a nic, zase jsem nemohla usnout, do toho ještě 3× průjem (asi jsem se čistila před porodem). Tak jsem si řekla, že upeču bábovku. Buď to bude pro sestřičky nebo pro manžela do práce.
Lehla jsem si o půlnoci a o půl jedné první delší bolest, trvala 2min, opakovalo se to co 10min 6×, tak jsem šla do vany s tím, že buď se to rozjede a nebo ustane. A ejhle, jen co jsme si umyla hlavu, začaly se bolesti stupňovat – co 5min asi 3×, pak nepravidelně, ale rychleji. Tak jsem rychle vylezla z vany, abych si stihla tu hlavu vyfénovat. Zapisovala jsem si časy a zjistila jsem, že jsou po třech minutách. Tak jsem raději zavolala sestřičku na gyn amb v Opavě. No viditelně jsem jí vzbudila, příjemná nebyla a ještě jsem pomalu dostala vynadáno, že jsem tam už dávno měla být. Jenže všude píšou – vyčkejte dvě hodiny u kontrakcí co 5min, pak jeďte.
Vzbudila jsem opatrně manžela, ať je v klidu, ale po 10 min jsem na něj hulákala, ať si pohne, nebo prasknu. Dokonce kvůli mě projel i 2× na červenou;).
Když jsme dorazili, tak mě málem nepustili dovnitř, pokud jim nedám na recepci průkazku. Myslím, že jsem v tu chvíli měla další kontrakci a nebyla jsem příjemná. Šel tam manžel a já se vesele šoupala dál. Sestra mě vyšetřila, byla jsem na 2,5prstu. Dostala jsem na bříško monitor, 30min bolestí v hloupé poloze a ta sestra byla opravdu nepříjemná (pihatá, bezdětná 50tnice). Když přišel lékař, tak mu jen řekla: „Měl by jste této paní zařídit epidurál, protože ta tu bolest pěkně blbě snáší“ (tón hlasu opovrhující – a to já ani nekřičela, jen jsem pořád dělala au, au). Lékař se na ní podíval a říkal: „To asi těžko, protože je na 9 prstů, jdeme rodit, pokud už to nebude na chodbě“. Kdyby jste viděli ten můj vítězný pohled a ihned komentář na konto sestřičky: „ Asi to bolí víc než obvykle, když jsem se za 30min otevřela o 7cm, ne?“
Nakonec jsem měla hodinu veliké bolesti, protože mi dali Oxytocin, navíc byl Matýsek špatně šprajclý v porodních cestách (když se narodil, měl úplně modrý nos a celý nakřivo) a nešel moc ven. Nakonec si tělíčko samo řeklo, začlo tlačit (já to neovládala) a 5.03 h byl Matěj na světě. 50cm a 2790g V tu chvíli jsem byla nejšťastnější člověk na světě a o chvilku později i tatínek, který čekal na chodbě. Byli jsme pak spolu všichni tři, zrovna vycházelo slunce, na ten pocit a pohled nikdy nezapomenu.
Ani se nechce věřit, že už to bude půl roku. A bonus, díky Epi-no jen jeden steh a o půl osmé ráno jsem v pokoji na oddělení běhala jak laňka a v osm už jsem měla na pokoji svého Matýska 
Přečtěte si také
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 43
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 108
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 103
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 117
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1875
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1120
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2005
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 820
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 497
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22231
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Jinak jsi mě moc povzbudila, taky cvičím s epi-nem, termín mám 30.4. a teď jsem na hodnotě 8, tak snad to stihnu 
). Tu sestru, co ti natáčela monitor, bych i takhle na dálku nakopala. Takové babizny mají chodit kanálem a né pracovat v porodnicích 
