Cesta k miminku
- Snažení
- Jahudecka
- 17.09.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček o rozhodnutí, překvapení, naději a všem kolem IVF.
Dopředu se všem, kteří budou číst, omlouvám. Je toho ve mně tolik, že vůbec nevím, kde začít a hlavně jak to napsat, aby to dávalo smysl. ![]()
Tak asi začnu od začátku. Jmenuji se Lucka, je mi 34 let a mám skoro 14letého puberťáka. S přítelem po miminku toužíme už dlouho, ale protože mám za sebou dvě mimoděložní těhotenství, při kterých mi vzali oba vejcovody, tak je pro nás jediná šance IVF.
Hledali a probírali jsme vše o klinikách, ale pořád jsme se nemohli rozhodnout. A když se tady na eMiminu objevila možnost získat nadstandardní péči na IVF klinice, neváhala jsem. Brala jsem to jako ten rozhodující impulz, že teď je ten správný čas. Probrala jsem vše s přítelem a zkusila odpovědět. Říkala jsem si, že za to nic nedám, prostě buď to vyjde nebo ne.
Když mi přišla odpověď od adminky, nemohla jsem tomu uvěřit. Pořád jsem si ale opakovala, že ještě nemám jásat, že ještě nic není jisté. I pak po zprávě od adminky jsem nad tím přemýšlela. Jestli jsem se rozhodla správně, jaké to na klinice bude, jací tam budou lékaři a sestřičky. Jelikož je to pro nás celkem dálka (i když upřímně si myslím, že pro miminko by každá z nás obětovala i trochu toho pohodlí), protože jsme z druhého konce republiky, tak jsem hledala zkušenosti ostatních na internetu i tady na eMiminu.
Dál jsem čekala, jestli se mi někdo z kliniky Gennet ozve. No a jednou přišlo překvapení. Napsala mi e-mail manažerka kliniky. Po konverzaci a pak i po telefonu jsem věděla, že jsem se rozhodla správně. Paní se mnou měla spoustu trpělivosti, vše mi ochotně vysvětlila, vše jsme probraly. A nakonec mi řekla to nejpodstatnější – termín první konzultace, který máme už 17.září.
Pak mi napsala e-mail sestřička z kliniky, uvedla další podstatné věci k první konzultaci, co vše si máme vzít s sebou. Také poslala rodokmenový dotazník, který máme vyplnit.
Sestřička mi ještě napsala, že první konzultace trvá asi 30-60 minut. Během toho s námi lékařka sepíše osobní a rodinnou anamnézu. Mě by měl čekat ultrazvuk.
Jsem hodně zvědavá, jak bude všechno probíhat. Asi jako každá nedočkavá ženská bych chtěla vše co nejdřív, a nejlépe už na první konzultaci, ale vím, že to takhle nefunguje. Spíš čekám, že nám lékařka řekne, co se bude dít dál, včetně potřebných vyšetření. I tak mám z toho všeho smíšené pocity. Čím víc se termín první konzultace blíží, tím víc jsem nervózní, ale i šťastná, protože se snad dočkáme miminka. Zároveň si říkám, že vlastně vím, co nás tam čeká, o IVF jsem asi načetla hodně. Jen to, co člověk čte, je jedna věc, ale osobní zkušenosti druhá. Uvidíme.
Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla zkusit štěstí. Zase mám v sobě trochu optimismu a naděje, že i přesto, že miminko přirozeně mít nemůžeme, tak snad se díky klinice podaří a i my se dočkáme.
Už teď se těším, že tady budu psát svoje pocity nejen po první konzultaci, ale i během celého IVF.
Dnešní deníček zakončím troškou optimismu. Nevzdávejte se, i když vím, že je to občas těžké. Využijte každou šanci, kterou máte. ![]()
Přečtěte si také
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 206
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 175
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 317
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 220
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 189
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 2919
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 5778
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1418
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1060
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 1030
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...