Cesta k miminku
- Snažení
- Jahudecka
- 17.09.18 načítám...
Deníček o rozhodnutí, překvapení, naději a všem kolem IVF.
Dopředu se všem, kteří budou číst, omlouvám. Je toho ve mně tolik, že vůbec nevím, kde začít a hlavně jak to napsat, aby to dávalo smysl. ![]()
Tak asi začnu od začátku. Jmenuji se Lucka, je mi 34 let a mám skoro 14letého puberťáka. S přítelem po miminku toužíme už dlouho, ale protože mám za sebou dvě mimoděložní těhotenství, při kterých mi vzali oba vejcovody, tak je pro nás jediná šance IVF.
Hledali a probírali jsme vše o klinikách, ale pořád jsme se nemohli rozhodnout. A když se tady na eMiminu objevila možnost získat nadstandardní péči na IVF klinice, neváhala jsem. Brala jsem to jako ten rozhodující impulz, že teď je ten správný čas. Probrala jsem vše s přítelem a zkusila odpovědět. Říkala jsem si, že za to nic nedám, prostě buď to vyjde nebo ne.
Když mi přišla odpověď od adminky, nemohla jsem tomu uvěřit. Pořád jsem si ale opakovala, že ještě nemám jásat, že ještě nic není jisté. I pak po zprávě od adminky jsem nad tím přemýšlela. Jestli jsem se rozhodla správně, jaké to na klinice bude, jací tam budou lékaři a sestřičky. Jelikož je to pro nás celkem dálka (i když upřímně si myslím, že pro miminko by každá z nás obětovala i trochu toho pohodlí), protože jsme z druhého konce republiky, tak jsem hledala zkušenosti ostatních na internetu i tady na eMiminu.
Dál jsem čekala, jestli se mi někdo z kliniky Gennet ozve. No a jednou přišlo překvapení. Napsala mi e-mail manažerka kliniky. Po konverzaci a pak i po telefonu jsem věděla, že jsem se rozhodla správně. Paní se mnou měla spoustu trpělivosti, vše mi ochotně vysvětlila, vše jsme probraly. A nakonec mi řekla to nejpodstatnější – termín první konzultace, který máme už 17.září.
Pak mi napsala e-mail sestřička z kliniky, uvedla další podstatné věci k první konzultaci, co vše si máme vzít s sebou. Také poslala rodokmenový dotazník, který máme vyplnit.
Sestřička mi ještě napsala, že první konzultace trvá asi 30-60 minut. Během toho s námi lékařka sepíše osobní a rodinnou anamnézu. Mě by měl čekat ultrazvuk.
Jsem hodně zvědavá, jak bude všechno probíhat. Asi jako každá nedočkavá ženská bych chtěla vše co nejdřív, a nejlépe už na první konzultaci, ale vím, že to takhle nefunguje. Spíš čekám, že nám lékařka řekne, co se bude dít dál, včetně potřebných vyšetření. I tak mám z toho všeho smíšené pocity. Čím víc se termín první konzultace blíží, tím víc jsem nervózní, ale i šťastná, protože se snad dočkáme miminka. Zároveň si říkám, že vlastně vím, co nás tam čeká, o IVF jsem asi načetla hodně. Jen to, co člověk čte, je jedna věc, ale osobní zkušenosti druhá. Uvidíme.
Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla zkusit štěstí. Zase mám v sobě trochu optimismu a naděje, že i přesto, že miminko přirozeně mít nemůžeme, tak snad se díky klinice podaří a i my se dočkáme.
Už teď se těším, že tady budu psát svoje pocity nejen po první konzultaci, ale i během celého IVF.
Dnešní deníček zakončím troškou optimismu. Nevzdávejte se, i když vím, že je to občas těžké. Využijte každou šanci, kterou máte. ![]()
Přečtěte si také
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1069
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 2134
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 1954
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 1307
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 674
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.
Tohle byl šok! Moje 16letá dcera je těhotná po intimní hře na mejdanu
- Anonymní
- 26.04.26
- 5584
Dcera otěhotněla. Ve druháku na střední. Teď musí jít na potrat a po zbytek života se s tím budeme všichni srovnávat.
Druhou dceru jsem porodila po 25 letech. „Je to nezodpovědnost,“ prohlásila máma
- Anonymní
- 26.04.26
- 1879
Když se narodila moje mladší dcera, bylo mezi ní a její sestrou pětadvacet let. Někomu to dnes může připadat skoro neuvěřitelné, ale zároveň to ukazuje, jak dlouhý dnes může být reprodukční věk ženy.
„To dítě neumí ani kopnout do míče.“ Manžel těžce nese, že syn není po něm
- Anonymní
- 26.04.26
- 2413
Potřebuji si postěžovat na svého muže. Po dvou dcerách se nám narodil syn, po kterém Michal tolik toužil. A protože je sám nadšený sportovec, hlavně fotbalista, těšil se, že Máťa bude po něm. Už...
Ve dvaceti jsem si připadala tlustá. Dnes bych za tu postavu dala cokoli
- Anonymní
- 26.04.26
- 937
Je to už nějaký ten pátek, co jsem oslavila čtyřicítku. A musím říct, že poslední měsíce mám pocit, že si moje tělo dělá doslova, co chce. Vždycky jsem dbala na pohyb a snažila se jíst v rámci...
Ex si dělá jedno dítě za druhým a naši dceru využívá k tomu, aby se o ně starala
- Anonymní
- 26.04.26
- 1234
Pořídila jsem si dítě s chlapem, který zkrátka nevydrží s jednou ženou. To jsem samozřejmě tehdy nemohla vědět, protože já byla „ta první“. Máme spolu šestnáctiletou dceru Elišku a on si od té doby...