Cesta k miminku III.
- Snažení
- Jahudecka
- 20.11.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pokračování mojí cesty k miminku.
Všechny zdravím a moc se omlouvám za pozdní deníček. Určitě to všechny znáte – domácnost, syn, cestování do Prahy na kliniku – prostě se toho semlelo hodně, kolikrát jsem byla ráda, když jsem večer padla do postele.
V minulém deníčku jsem psala, že jdu 19. den cyklu na ultrazvuk a přítel na spermiogram a že budeme odevzdávat moč. Přítel šel na spermio (a byl celkem dost nervozní, jak dopadne). Museli jsme počkat na výsledky, které dopadly dobře, protože jeho výsledek byl, co se počtu týkalo, 113 milionů (obecně by mělo být aspoň 15 milionů), pohyblivost trošku nižší (mělo by být asi 32 %, přítel měl 28 %), ale podle paní doktorky to zas tak špatné nebylo. Pak už jsem šla na ultrazvuk. Ten byl naštěstí v pořádku a my se mohly domluvit na dalším postupu.
Paní doktorka mi nejdřív řekla, že podle výsledků z krve mám hodně nízké AMH – konkrétně mám hodnotu 0,03 – což znamená nízkou zásobu vajíček. Probíraly jsme i možnost, že by se IVF odložilo, protože ještě nebyly výsledky moči. Paní doktorka na mě viděla zklamání, tak se mě zeptala jak to vidím já. Řekla jsem jí, že i vzhledem k mým výsledkům, mám strach, že by to už pak nemuselo jít. Paní doktorka tedy souhlasila, že mi určí stimulační léky s tím, že si musím zavolat kvůli výsledkům moči, a kdyby nebyly dobré, tak by se musela případná nemoc vyléčit, a až pak by se začalo se stimulací.
Na stimulaci mi vzhledem k hodnotám z krve napsala 250 jednotek Menopuru a k tomu Decapeptyl. Se stimulací jsem měla pak začít druhý den cyklu. A i když byly léky na pojišťovnu, doplatku jsem se nevyhnula.
Pár dní na to jsem volala na výsledky moči, ty dopadly dobře a taky jsem se objednala na kontrolní ultrazvuk 6. den cyklu (má to být 6.– 8. den). Pak přišel den D a měla jsem si večer v dobu stanovenou v protokolu píchnout první injekci. Nejdřív jsme byli s přítelem domluvení, že injekce mi bude píchat on (měla jsem totiž pocit, že to nezvládnu), ale nakonec jsem to zvládla. Nic hrozného to nebylo, jen prostě je nejhorší to první odhodlání. Chytla jsem „špek“
(vedle pupíku) mezi prsty a píchla nejdřív jednu a pak asi za 15 minut druhou injekci. Akorát doporučuju, než budete píchat injekce (pokud je musíte mít v lednici jako já), dostatečně dopředu vyndat z lednice a nechat zahřát při pokojové teplotě. Jinak to pak celkem dost štípe (já jsem vyndávala cca 30 minut předem). Už druhý den jsem cítila tlaky v podbřišku, ale nic moc nepříjemného
A abych nezapomněla, začala jsem vyřizovat předoperační vyšetření u obvodního lékaře včetně EKG.
6. den cyklu jsem jela na ultrazvuk – folikulometrii. Tentokrát jsem byla u paní doktorky Vykysalé, protože moje lékařka tam nebyla. A i paní doktorka Vykysalá byla skvělá. Při ultrazvuku bylo vidět 5 folikulů – jeden 15mm, dva 12mm a další dva menší, sliznice 7,1mm. Paní doktorka raději zvýšila dávku Menopuru na 300 jednotek (aby i ostatní folikuly stihly dozrát) a 9. den cyklu jsem jsem měla přijet na druhý kontrolní ultrazvuk. Tak jsem pokračovala se stimulací a nervozně čekala na druhý ultrazvuk.
V pondělí jsem dorazila už ke své lékařce. Při kontrole bylo vidět zase 5 folikulů – jeden 18mm, tři 16mm a jeden 15mm, sliznice porostla na 7,9mm. Paní doktorka zhodnotila situaci, která se jí zdála dobrá, a tak naplánovala další postup. Ten den jsem si ještě píchla Menopur a Decapeptyl. Následující den – 10. den cyklu – jsem v přesně stanovenou hodinu měla píchnout Ovitrelle na dozrání vajíček. 11. den cyklu byl bez injekcí a na 12. den bylo naplánované OPU-odsátí vajíček.
V den OPU jsme měli přijít společně s přítelem, a i kdyby nemusel jít na spermio, stejně by musel jít jako můj doprovod, jinak by mě nepustili domů. Měli jsme se dostavit na recepci lůžkového oddělení v 7.30 ráno. Po příchodu sestřička zkontrolovala údaje z našich občanek a průkazek pojišťovny a odvedla nás na pokoj. Přítel chvíli zůstal se mnou, ale pak musel jít na spermio. Sestřička mi zavedla kanylu, aby mi pak mohli dát anestezii.
Na pokoj za mnou přišla anestezioložka, která se ptala na alergie, nemoci, jestli kouřím, a prostě na všechno co by mohlo ovlivnit anestezii. Pak mi taky vysvětlila, jak bude vše na sále probíhat.
Po anestezioložce přišla paní doktorka Langerová, která měla na sále udělat odběr vajíček. Poučila mě, že si musím předtím zajít na WC, aby se odběr lépe prováděl. Pak mi taky řekla, co bude po odběru – přijde ona a sdělí výsledek a také přijde embryolog. Čekání na pokoji bylo pro mě i pro přítele snad nekonečné, byli jsme oba hrozně nervozní. Pak přišla sestřička a odvedla mě na sál. Tam si mě přebrala další, dovedla k embryologovi ke zkontrolování údajů, a už jsem si šla lehnout na lůžko podobné „koze“ u gynekologa. Musím říct, že takhle nervozní jsem už dlouho nebyla. Tak jsem si lehla, jedna sestřička mi začala popisovat, co se bude dít, anestezioložka mi ukázala masku s kyslíkem, kterou mi dají, a mezitím přišla lékařka.
Do žíly mi začali pouštět anestezii, a já už si jen pamatuju, že se mi motala hlava a zavíraly oči, pak už nevím nic
Než jsem se nadála, už jsem byla na pokoji a přelézala jsem si na postel. Špatně mi nebylo, jen se mi trochu motala hlava, na bolest mi dávali kapačku.
Přišla za mnou i paní doktorka Langerová. Jeden folikul to nějak vzdal, sama nechápala jak to, ale prý se to může výjimečně stát. Zbytek byl dobrý a odebrali 4 vajíčka.
Chvíli po paní doktorce přišla anestezioložka, aby se zeptala, jak se cítím, jestli mi není zle a nemám závratě. Řekla mi, že se můžu zkusit posadit a pomalu jít na záchod, bez toho bych nemohla jít domů.
Pak přišla sestřička, odpojila mi kapačku a donesla mi čaj. A řekla mi, že mi pak donese piškoty (mimochodem byly moc dobré
). Za chvíli přišel embryolog, probral s námi metody, které by mohli udělat nebo které nejsou potřeba. Pak ještě přišla paní doktorka Langerová a donesla mi závěrečnou zprávu, kde byly napsané výsledky OPU a také doporučení pro následující dny. No a mohli jsme jít.
Den po OPU jsem začala brát Duphaston na sliznici. Musím se šetřit, žádný sport ani sex, netahat těžké věci, prostě odpočívat, tak vše musí obstarat přítel, i když už doma pomalu začínám fungovat v lehčím režimu.
A taky mi den po OPU volali z kliniky, aby mi sdělili výsledky oplodnění. Podařilo se oplodnit všechna 4 vajíčka. Zároveň se domluvil ET (embryotransfer), kdy kultivace bude 5denní, takže na ET půjdu 17. den cyklu. Každopádně v den transferu budou ještě volat, ale pro můj klid si tam zavolám i o den dřív.
Na závěr musím ještě pochválit celý personál kliniky – ať už sestřičky, které se staraly úplně skvěle, nebo paní doktorku s anestezioložkou – obě dvě moc příjemné a starostlivé, i příjemný pan embryolog Mícha.
V době, kdy vyjde tenhle deníček, už budu mít nejspíš embryjko u sebe. Tak sem zase napíšu a věřím, že to budou samé pozitivní zprávy ![]()
Prozatím se loučím a zase příště.
Přečtěte si také
Tchyně mi odmítla pohlídat děti. O hodinu později jsem ji potkala na rande
- Anonymní
- 08.07.26
- 7533
Když se nám po dceři narodila dvojčata, náš život se během pár dnů obrátil vzhůru nohama. Manžel byl od rána do večera v práci, já doma se třemi malými dětmi a byla jsem ráda, když jsem si stihla v...
Dcera šla „jen“ ke kosmetičce. Když otevřela dveře, nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 08.07.26
- 4568
Když Aneta oslavila osmnáctiny, samozřejmě dostala nějaké peníze od celé rodiny. Říkala, že je utratí, jak nejlépe to půjde. Čekala jsem, že si koupí nějakou parádu, nový telefon nebo si něco...
Přihlásila jsem dceru na 5 příměstských táborů. Po prvním dni chtěla zůstat doma
- Anonymní
- 08.07.26
- 4890
Prázdniny jsou dlouhé a naše dovolená s manželem není nekonečná. Když jsem letos přemýšlela, co s dcerou, příměstské tábory mi přišly jako skvělé řešení. Aničce je pět let, vloni byla na jednom a...
Manžel mě podvedl s ženskou, která ho vyždímala jak citrón. Teď mě chce zpátky
- Anonymní
- 08.07.26
- 2747
Pepovi jsem už odpustila několik nevěr. Ale naposledy už pohár přetekl. Našel si mladou a krásnou a oznámil mi, že si nemůže pomoct. Prý se zamiloval a chce konečně žít naplno. Po tolika letech už...
Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou
- xxnejtxx
- 08.07.26
- 859
Už je to čtrnáct let. Čtrnáct let, co se moje tělo rozhodlo mlčet. Bylo mi patnáct, když se menstruace začala ztrácet – občas vynechala měsíc, pak dva, pak se odmlčela úplně.
Přestala jsem dětem vymýšlet program. Nečekala jsem, co se stane
- Anonymní
- 07.07.26
- 11555
Měla jsem pocit, že dobrá máma musí dětem neustále něco plánovat. Výlet, tvoření, hřiště nebo návštěvu. Pak přišel jeden den, kdy jsem už na další program jednoduše neměla sílu. A právě tehdy mě...
Tohle moje děti udělaly při příjezdu k babičce. Nejdřív mě to hodně zamrzelo
- Anonymní
- 07.07.26
- 9401
Dřív se moje děti nemohly dočkat, až skočí babičce kolem krku. Dnes ji obejmou, dají si koláč a za chvíli už běží ven za svým programem. Nejdřív mě to mrzelo. Pak jsem si uvědomila, že je to...
Důchodce z našeho domu nás přiváděl k šílenství. Pak jsme zjistili pravdu
- Anonymní
- 07.07.26
- 5464
Když jsme se před pěti lety nastěhovali do našeho domu, všichni nás hned upozorňovali na jednoho souseda. „Na toho pána si dejte pozor. To je největší prudič v domě,“ říkali.
Vyzkoušela jsem radu psycholožky, jak nehádat se s manželem. Dodnes toho lituju
- Anonymní
- 07.07.26
- 3369
S manželem jsme spolu patnáct let a hádáme se úplně stejně jako většina párů. Kvůli nádobí, dětem, penězům, dovolené nebo tomu, kdo zase nechal otevřenou lednici. Poslední dobou jsem ale měla...
Manželka to chce snad pořád. Když odmítnu, vyhrožuje, že si najde milence
- Anonymní
- 07.07.26
- 3911
Je mi něco přes padesát, manželka je o dvanáct let mladší. Nejsme spolu zase tak dlouho a musím přiznat, že mě na začátku její sexuální energie bavila. Po několika nepovedených vztazích jsem si...