Cesta k miminku V.
- Těhotenství
- Jahudecka
- 17.07.19 načítám...
Další pokračování deníčku...
Přečtěte si také předchozí díly:
Jak jsem psala v minulém deníčku, 4. března jsme byli na II. screeningu a kontrole srdíčka. Měla jsem z toho docela strach, aby bylo všechno v pořádku. Doktoři byli super, zasmáli jsme se a hodně se nám s přítelem ulevilo, protože vše s prckem bylo v pořádku, a byl nám definitivně potvrzený kluk.
Rozhodování, jak se bude malý jmenovat, bylo celkem dost těžké. Všechna hezká jména už v našem okolí nebo rodině jsou, tak o to těžší to pro nás bylo. Nakonec jsme se přece jen shodli aspoň na jednom jméně – bude to Jakub.
Jinak od toho října, kdy jsem začala se stimulaci na IVF až doteď, jsem stihla přibrat 15 kilo, tak doufám, že to pak shodím.
V březnu mi u mojí gynekoložky brali krev kvůli protilátkám, protože mám Rh faktor negativní, naštěstí to bylo v pořádku. V poradně jsem byla ve 23. týdnu, prcek rostl, já jsem byla taky v pořádku, jen teda beru magnosolv kvůli tvrdnutí břicha, ale to mi vzhledem k zácpě ani moc nevadí.
Další poradna byla v půlce dubna, to jsem byla ve 29. týdnu. Jinak se chodí po čtyřech týdnech, ale vzhledem k tomu, že jsem u svojí lékařky byla i mezitím, protože mě nějak divně píchalo v podbřišku a chtěla jsem mít jistotu, že je vše v pořádku, tak se mi to o dva týdny protáhlo.
Jinak teď aktuálně jsem v 31. týdnu. Ke svojí lékařce chodím co 2 týdny. Teď mi brali krev kvůli krevnímu obrazu. Mám ho trošku nižší, tak mi raději napsali železo. Tak jsem zvědavá, jestli mi taky bude způsobovat zácpu jako některým ostatním.
Taky mi v poradně malého měřila, dívala se, jestli roste. A konečně vím i váhu – malý váží 1 630 gramů. A už teď jsem zvědavá, na jakou váhu se dostane před porodem.
Jinak se cítím tak nějak všelijak. Po tolika letech, kdy první těhotenství bylo bez problémů, mi tohle přijde celkem náročné. Malý v břiše asi pořádá diskotéky nebo fotbalové zápasy, je hodně divoký, až to občas dost bolí. A taky si připadám jak velryba.
No, ještě nám zbývají asi 2 měsíce, tak to musím nějak zvládnout.
Tím, že mezi kluky bude velký věkový rozdíl, jsme pro malého museli všechno pořídit, ať už oblečení, postýlku, nebo kočárek. Všechno už víceméně máme, jen autosedačku a kočárek teprve budeme kupovat.
A abych nezapomněla, velký brácha už se na malého bráchu hodně těší. Strašně to letí a upřímně už se nemůžu dočkat, až tady bude malý s námi. Tak se zatím loučím a zase napíšu další deníček. Mějte se krásně.
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 263
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 204
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 272
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 145
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 275
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5062
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2167
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 2903
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 1550
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 793
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
To je nějak později vydany denicek? Nebo uz je máš napsané a posíláš? hrozně mě uhodilo to, ze v dubnu 29.tt a teď aktuálně 31.tt když je půlka července
jinak gratuluji 