Cesta životem
- O životě
- simka.t
- 19.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem i já ke štěstí přišla :)
Moc ráda si pročítám deníčky tady na emiminku a tak jsem se i já rozhodla, že přidám svůj životní příběh. Cesty osudu jsou někdy nevyzpytatelné, ale jak se říká, vše zlé, pro něco dobré a já věřím, že každý si musí projít něčím špatným, aby si dokázal vážit toho dobrého.
Nechci tady psát nějaký smutný a lítostivý deníček, jen bych ráda, aby ti, kteří mají nějaký problém nebo starosti, věřili, že se vše může v lepší obrátit, třeba právě tak, jak tomu bylo u mě. Od 15 let jsem měla přítele, kterého jsem velmi milovala a nikdy by mě nenapadlo, že náš rozchod po 8 letech způsobí tolik věcí. Byla jsem strašně šťastná, již od 18 let jsme spolu bydleli, budovali domeček a já věřila, že je to láska na celý život. Ale to jsem se spletla, v mých 23 letech mě začal podvádět a pak to šlo ráz na ráz, odstěhoval se a mně se zhroutil život.
Teď už vím, že nemělo cenu se tak strašně trápit, ale v tu chvíli jsem byla úplně někde jinde a nechtěla dál žít. On byl pro mě vším a rozchodem jsem se uzavřela do sebe, nekomunikovala, shodila skoro 30 kg, stala se ze mě troska, nic mě nebavilo, jen jsem přežívala a přála si, aby to vše skončilo. Po roce truchlení mě kamarádky vylákaly na dovolenou, kde jsem si poslední den při hře volejbalu zlomila páteř. Měla jsem zlomené 2 obratle a 4 žebra, 3 měsíce jsem si poležela bez hnutí a pak se ještě asi půl roku dávala do kupy. Nebylo to lehké období, ale mně to pořád v tu dobu bylo vše jedno, nevážila jsem si života a první varování jsem nebrala vážně a tak po dalším půl roce přišla další rána. Udělala se mi bulka na krku a byla mi diagnostikována rakovina lymfatického systému. V tu chvíli se mi konečně v hlavě rozsvítilo.
Já jsem přeci chtěla žít, tak strašně moc, byla jsem mladá, měla celý život před sebou a začala jsem věřit, že to zvládnu, nemoc porazím a budu zase v životě šťastná. Vždyť on nebyl jediný chlap na světě a už jsem nechtěla dál trpět a dala se do boje. Nikomu bych nepřála projít si tím peklem, kterým jsem si prošla, chemoterapie byly strašné svinstvo a hodněkrát jsem se ocitla na úplném dně, ale stále jsem věřila, že to vše zvládnu. Hlavně jsem měla obrovskou podporu rodiny, kterým jsem doposud strašně moc vděčná, že to se mnou vše zvládli.
No a jak jsem již psala, nejdůležitější bylo věřit v lepší zítřky a být plná optimismu, rok po léčbě jsem si našla přítele a během pár měsíců se mi změnil celý život. Seznámily jsme se loni v lednu a v červenci jsem otěhotněla (doktoři mi říkali, jak po mých nemocech, léčbách atd, atd to bude dlouho trvat a jestli to vůbec někdy půjde). Ještě bych ráda podotkla, že jsme to přestali hlídat v červnu s tím, že až to jednou přijde, tak to přijde
A ono to vyšlo hned napoprvé ![]()
Je to náš malý zázrak. V září jsem se k příteli přestěhovala, nastoupila na rizikové a teď mám dva dny do termínu porodu a nemůžeme se mrňouska dočkat. Jsem strašně šťastná, svého přítele miluji nadevše na světě a jsem ráda za životní kopance, které mě k tomu všemu co teď mám dovedly.
Takže všem, které v životě potkalo něco podobného nebo zlého, vím, že to není lehké, ale chce to koukat dopředu a věřit, že bude líp.
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 3193
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2281
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1506
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1732
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1506
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3425
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2823
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4612
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 16263
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1172
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.