CIPÍSKOVA PARTA ? 44. DÍL
- Rodičovství
- sylvah
- 07.05.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nazdárek mamky, mimča a ostatní čtenáři emimina!!!! Zdravím vás všechny do nového týdne, doufám, že se zase tak hezky vydaří. Teda trošku míň větru by neškodilo. Docela dlouho jsem přemýšlela, o čem budu psát ? o Ondráškově činnosti dávám pravidelný přehled skoro každý den...no ale stejně ? popíšu vám, jakou má chudáček telátko maminku. Včera jsme měli docela nabitý den, potřebovala jsem odvézt kočárek do servisu, pak jsme chtěli jet za kámoškou kousek za Brno, pak odvézt Pavlíně šátek, zase do servisu pro kočár...no zvládli jsme to hezky, jenom kilometrů jsme najeli asi tak dvakrát až třikrát tolik, než bylo nutné. :o))))
Nevím jak Praha a jiná města, ale Brno je permanentně všude rozkopané, místo aby toho ubývalo, tak je to čím dál horší. Takže jsme vyrazili asi v půl deváté, odvezli v pohodě kočárek ? asi jsem přetěžovala nákupní koš, byl jenom na takové tenké tyčce, která se zohla a košík jsem vozila po zemi
)) ? no a že pojedeme do Podolí. Vedou tam dvě cesty, byla jsem tam sama třikrát, z toho dvakrát jsem to netrefila. Takže tentokrát jsem už jela po naučené cestě ? ale bohužel, najednou zase výkopy, objížďka…Ondra naštěstí usnul. Značení objíždky bylo takové nijaké a já jsem samo blbě uhla na jednom místě doprava a už se to vezlo. Mapa, kolečka dokolečka, snaha najet na dálnici, prozměnu zavřený nájezd (rozkopaný samozřejmě), zpět otočka, nájezd z jiné strany, prozměnu zúžení a trefení špatného jízdního pruhu, který mě vyvezl kam asi ? zpět na místo, odkud jsem se pracně vymotala…takže zase zpátky, no nakonec jsem dorazila, kam jsem chtěla, ale s ¾ hodinovým zpožděním. Ale pozitivní bylo, že se Ondra prospal, protože kočár byl v té opravně, takže ven bysme mohli leda se šátkem, ale nejsem si jistá, že by usnul. No ke kamarádce jsem přijela úplně vyřízená, musela jsem si dát kafe (piju velmi velmi zřídka), chvilkama jsem už po cestě bušila do volantu a docela sprostě nadávala.
Takže jsme si to tam ale hezky užili, dobře se najedli…a po obědě jsem se vydala k Pavlíně. Ta bydlí kousek od té zpropadené objíždky, jinak bych fičela po dálnici a bylo mi to jedno. Takže jsem sjela směr příslušná městská část ? a myslela jsem, že mě šlehne. Vyjela jsem přímo u té odbočky do prava, kterou jsem si tak hezky zavařila, přidala půl hodiny a mooooooře kilometrů navíc. Byla jsem tam cca za sedm minut od domu své kamarádky!!!! Opravdu musím říct, že můj orientační smysl zase totálně zklamal. Pavlínu už jsem pak našla naštěstí bez potíží, protože se mi ještě vtipně vybil mobil, takže při bloudění už bych byla naprosto ztracená. Okoukli jsme Ivku, ukázali, jak se namotat do šátku, cestou domů vyzvedli opravený kočárek a doma hned vyrazili do lesa, kde jsem pak seděla asi půl hodiny na lavičce, koukala do listí a snažila se dát nějak do klidu.
Tak takovou má Ondrášek mamku. Jsem zvědavá, jestli příště zase zabloudím, nebo už to bude napoprvé???
))))))))
No nic, už se nebudu moc rozepisovat, nebo to bude zase jako slohovka
))))
Jinak Ondrášek pilně trénuje na kolínkách, ale tu odvahu se přesunout kupředu ještě nezískal. Ale kdyby vojáci nebo indiáni potřebovali nějakého tajného zvěda, tak by určitě uspěl. Když někam odejdu z místnosti (nejlépe na záchod), tak po chvilce slyším rytmické údery do parket a za chvilku zpoza rohu vykukne rozesmátý kukuč našeho myšáka.
Poslední dny má několik oblíbených zábav ? vyhazovat Tině po jedné granule z misky, ob:,–(it jí pelíšek, snažit se vyšplhat do lehátka a nejlepší ze všeho je být celé dopoledne přicucnutej k prsu. Já ležím na zádech, pospávám, mám vyhrnutý tričko a Ondra na kolínkách rajtuje, stříká na sebe mlíčko, střídá prsa, jenom tak si s položenou hlavičkou dudlá a nebo se na ně vrhá pro změnu jako dravec na kořist…prostě mu to ke štěstí stačí. Dneska jsme tak vydrželi skoro dvě hodiny
))))(aspoň se trošku vyspím ? jinak věčně někde lítáme, takže moc ranního spaní neužijem).
Zítra chci jít ráno cvičit, tatínek jede nějaký cyklistický závod hihi, jsem zvědavá, jestli vůbec dojede do cíle, letos má fakt natrénováno
))) Hlídat by měl švagr nejen Ondru, ale taky Verču a Filípka, tak jsem zvědavá…počasí se netváří, že by mohli ven, no snad to nějak zvládnou. Petr minule stejnou sestavu zvládl bez problémů.
Tak to už by stačilo ? mějte se nádherně, ať vám cipísci dělají samou radost, ať jsou všichni zdarví ? Martinčino očičko, Matýskova střevní chřipka či co…a hlavně PIŠTE!!!!!!!
Sylva a Ondrášek, za jedenáct dní deset měsíců
Přečtěte si také
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 1495
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 2854
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1083
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1055
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 643
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3447
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 5172
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 4543
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 4116
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 2585
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...