Neplánované čtvrté těhotenství
- Těhotenství
- fenny
- 29.09.20 načítám...
Předem upozorňuji, že deníček je v podstatě o ničem, ale dlouho jsem nic nepsala a zrovna se mi chce. Kdo není zvědav číst slaboduché výplody dlouhodobě vykojeného mozku, toho času navíc postiženého ještě těhotenskou demencí, nechť jde klidně dělat něco užitečnějšího.
Ještě přidám jedno drobné varování, deníček bude možná dráždit dlouhodobé snažilky, protože patřím k těm mrchám, co mají děti tak jaksi mimochodem a nijak se o ně nezasloužily. Dobře si uvědomuju, že to není samozřejmost a jsem vděčná za tak vzácné dary.
Čtvrté těhotenství nebylo plánované. Nebylo ale ani nečekané. A už vůbec ne nechtěné. Pokusím se to aspoň trochu rozumně vysvětlit, ale jak říkám, mám s tím teď trochu potíž.
Vždycky jsem si myslela, že nejsem mateřský typ. Děti jsem chtěla (jednou), ale že bych po nich nějak zvlášť toužila, to jako vůbec. Když mi začalo táhnout na 30, řekli jsme si s manželem, že teda jako „už“, ale upřímně, co vlastně budu s tím miminem dělat, to jsem si nedovedla představit ještě těsně před porodem. Doufala jsem, že to má ta příroda zařízený, že jako naběhnou nějaký instinkty, a ono naštěstí jo. Schválně jsem pak chtěla dvě děti rychle po sobě, aby se jako zabavily spolu a nevisely jen na mě. To se taky docela povedlo a když přišla řeč na třetí dítě, manžel tvrdil: „Já jsem taky ze 3 dětí, mně to přijde normální, mít 3.“ A mně to bylo jedno. Měli jsme dva zdravé kluky, byla jsem spokojená, v podstatě mi bylo úplně jedno, jestli bude třetí nebo ne, nechali jsme tomu volný průběh. A přišla holčička. To mě, přiznám se, dostalo (pohlaví jsme si nikdy říct nenechali, máme rádi překvápko) a frčela jsem si na růžových hormonech asi rok (bylo mi tehdy mimochodem úplně fuk i to, že volby vyhrál A. B. a měla jsem srandu z toho, jak se kvůli tomu známí rozčilují).
O čtvrtém jsme vlastně nikdy pořádně nemluvili. Sice by se mi líbilo mít dva kluky a dvě holky, ale nechtělo by se mi riskovat, že to bude další kluk, protože kdo by ty počty pak dorovnával, že jo? Taky nejsem zrovna svatá a tři děti vždy s dvouletým rozdílem mi dávají značně zabrat psychicky a i fyzicky jsem po třetím porodu byla docela vyždímaná (trvalo dva roky, než jsem vůbec dostala menstruaci).
Mimochodem, znáte tenhle vtip…?
Doktorka: Máte děti?
Já: Ano, mám tři děti.
Doktorka: Pijete alkohol?
Já: Ano, mám tři děti.
To jen tak pro dokreslení situace ![]()
No zkrátka jsem na dotazy na další dítě odpovídala jednoznačně: „Třikrát a dost!“
Existovalo i mnoho praktických důvodů, proč by čtvrté dítě nebylo vhodné. A kdybychom si o tom bývali s manželem promluvili, vymysleli bychom jich jistě bezpočet. Třeba (fakt už) nutnost většího auta, dispoziční rozdělení domu taky není ideální. No, jak říkám, důvodů by se našlo…
Navíc naše manželství prodělalo typickou sedmiletou krizi, takže jsme delší dobu nemuseli řešit ani antikoncepci, užívaje tu 100% spolehlivou (absenci sexu). Když jsme krizi zdárně zažehnali (světě div se, bez obousměrné intenzivní a upřímné komunikace se to neobešlo), snažila jsem se veškerý sex směřovat na začátek nebo konec cyklu, nicméně prostě brzo přišel čas na rozhovor o antikoncepci.
Kluci byli zrovna na prázdninách u babičky a dědy, dcerka už spala. Byl to velmi vtipný rozhovor, kdy jsme postupně zavrhli skoro všechny možné způsoby antikoncepce a nakonec jsme se shodli na tom, že (cituji manžela): „Asi budem muset koupit nový šprcky… No jo, ale co dneska?“ Naprosto bez přemýšlení ze mě vypadlo: „Tak jestli k nám ta druhá holčička chce, tak dneska má šanci.“ Druhý den jsme začali mít sex opět chráněný.
V termínu očekávané menstruace jsem si teprve vzpomněla, že se vlastně může stát, že nepřijde. Napřed jsem si ještě vtipně špatně spočítala termín, takže jsem měla pocit, že už je čas, ale pak jsem zjistila, že je ještě asi dva dny čas. Od té doby už jsem byla trochu nervózní… Když už bylo zpoždění asi dvoudenní, manžel vtipně vyhrál v nějaké soutěži rodinnou vstupenku do Zoo Praha pro 2 dospělé a až 4 děti… Tak jsem mu říkala, že to může být brzo aktuální, že už mám dva dny zpoždění. Další den se nervózně ptal, jestli furt nic… Když bylo zpoždění čtyřdenní, dojela jsem si teda už pro těhotenský test a shodou okolností ho pak z tašky s nákupem vyndával manžel. Jeho poznámku už si bohužel nepamatuji, ale jistě něco vtipného poznamenal. Když jsem si test udělala, čekala jsem tam druhou čárku… Vylezla sice až po chvíli, ale byla zřetelná. Už z dálky přes chodbu jsem mávala s testem na manžela se slovy: „Je tam.“ Manžel se romanticky otočil zády a řekl: „No ty vole!“
Jsem teprve v 8. týdnu, ale věřím, že s námi tohle vtipné miminko vydrží, ať už je to holka, nebo kluk a říkám si, že se to vlastně stalo nejlíp, jak mohlo, protože plánovaně bychom do čtvrtého dítěte nikdy nešli a tohle vzniklo tak lehce a mimochodem a mohla by s ním být ještě veliká legrace.
Ráda bych ještě dodala, že dřív se nám nikdy miminko na první (natož jediný) pokus nepovedlo a zároveň jsme oba věděli, že ať tahle legrácka dopadne jakkoliv, případné miminko bude rozhodně vítané, chtěné a milované od první chvíle… Jen jsme s tím tedy moc nepočítali, ale chci věřit, že to tak mělo být.
Jo a taky si chci namlouvat, že jestli tři nebo čtyři děti, už je skoro jedno ![]()
No, já jsem vás varovala, že to bude o ničem. Tak jestli jste vydrželi dočíst až sem, dobře vám tak ![]()
Přečtěte si také
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1431
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 3084
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 2598
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 1836
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 964
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.
Tohle byl šok! Moje 16letá dcera je těhotná po intimní hře na mejdanu
- Anonymní
- 26.04.26
- 5864
Dcera otěhotněla. Ve druháku na střední. Teď musí jít na potrat a po zbytek života se s tím budeme všichni srovnávat.
Druhou dceru jsem porodila po 25 letech. „Je to nezodpovědnost,“ prohlásila máma
- Anonymní
- 26.04.26
- 2039
Když se narodila moje mladší dcera, bylo mezi ní a její sestrou pětadvacet let. Někomu to dnes může připadat skoro neuvěřitelné, ale zároveň to ukazuje, jak dlouhý dnes může být reprodukční věk ženy.
„To dítě neumí ani kopnout do míče.“ Manžel těžce nese, že syn není po něm
- Anonymní
- 26.04.26
- 2837
Potřebuji si postěžovat na svého muže. Po dvou dcerách se nám narodil syn, po kterém Michal tolik toužil. A protože je sám nadšený sportovec, hlavně fotbalista, těšil se, že Máťa bude po něm. Už...
Ve dvaceti jsem si připadala tlustá. Dnes bych za tu postavu dala cokoli
- Anonymní
- 26.04.26
- 1005
Je to už nějaký ten pátek, co jsem oslavila čtyřicítku. A musím říct, že poslední měsíce mám pocit, že si moje tělo dělá doslova, co chce. Vždycky jsem dbala na pohyb a snažila se jíst v rámci...
Ex si dělá jedno dítě za druhým a naši dceru využívá k tomu, aby se o ně starala
- Anonymní
- 26.04.26
- 1362
Pořídila jsem si dítě s chlapem, který zkrátka nevydrží s jednou ženou. To jsem samozřejmě tehdy nemohla vědět, protože já byla „ta první“. Máme spolu šestnáctiletou dceru Elišku a on si od té doby...