Ďábel
- Porod
- TKovalova
- 22.12.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Co říci, konečně jsem se rozhoupala napsat si svůj deníček o tom, jak to všechno proběhlo, jak jsme společně s manželem stvořili, něco dokonalého... Našeho malého Davídka.
Vím přesně, kdy jsem to zjistila. Bohužel přesně nevím, kdy se počalo, ale myslím, že ten víkend na Visalajích. Zjistila jsem to 1. 1. 2012 - to když jsem mojí babičce říkala, že mě strašně bolí prsa. Hned na to mi řekla „Jsi těhotná.“ Ale já jen oponovala, že je to blbost. Tři měsíce jsem si dělala týden co týden test a pak to postupně vzdávala. Odhodlala jsem se a večer to zkontrolovala a ono, dvě čárky. Koukala jsem na to a nevěřila.
Pak to vzalo rychlý spád. Neměla jsem žádné komplikace, nezvracela jsem, nebylo mi špatně, takže super těhotenství! Jen vlastní chybou jsem strávila 5 dnů v nemocnici v 6. měsíci, protože jsem chytla zánět močových cest. Pak už jsem na sebe dávala pozor a nechodila do studené řeky se psem. ![]()
No a pak přišel samotný porod. Snažila jsem se týden před termínem plnit ty babičkovské tipy - horká koupel, červené víno, jen aby to už bylo za mnou. Stále nic. Pak jsem na párty snědla celý talíř pálivých jednohubek a ten večer jsme mohli vyrazit. Celý srpen měl manžel embargo na pivo a když ho v 1 ráno budím, že tedy pojedem, tak mi s klidem oznámí, že měl dvě piva. V tu chvíli… snad si každý domyslí. ![]()
Žádní poslíčci, ale stahy, jen žádné otevření… Dali mě tak na hekárnu s injekcí, že buď se to rozjede, nebo zastaví. Takže samozřejmě se to zastavilo… Ale to, co mi dali, to už by do mě nikdo nedostal. Byla jsem jak mrtvá. Nechali si mě pak na oddělení a večer se to znovu opakovalo. Už jsem říkala, to už prostě nezvládnu! Už to chci mít za sebou! Bylo to neskutečně únavné, dva dny co 5 minut stahy. Snažili se pomáhat, propíchli mi vodu, cévkovali. I když jsem říkala, že epidural určitě ne, tak jsem to pak vzdala a udělala dobře. Jenže pak mi ten epidural porod zastavil, a tak mi dali zase kapačku na vyvolání. I tak nelituji, půl hodinka odpočinku se pak hodně hodila!
Porodila jsem až 17:58. Při třetí nebo čtvrté kontrakci byl Davídek na světě, 50 cm, 3,48 kg. Myslela jsem, že budu unavená, ale byla jsem plná energie jako nikdy v životě. Jen příště si sebou vezmu jídlo! Měla jsem po tom maratonu ukrutný hlad.
I přes tyhle potíže do toho jdu znovu, právě jsem ve 3. měsíci a už teď se na Zuzanku nebo Ondráška moc těším!
Porodem to nekončí, spíš to začíná! Ty trable, co jsou potom, jsou tisíckrát horší! Koliky, bronchitida, 5 dnů čtyřicítek horeček. To je opravdu horší! Všem maminkám moc přeji, aby si to užily, je to to nejkrásnější na světě!!! ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1639
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20621
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2607
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1754
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....