Ďábel
- Porod
- TKovalova
- 22.12.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Co říci, konečně jsem se rozhoupala napsat si svůj deníček o tom, jak to všechno proběhlo, jak jsme společně s manželem stvořili, něco dokonalého... Našeho malého Davídka.
Vím přesně, kdy jsem to zjistila. Bohužel přesně nevím, kdy se počalo, ale myslím, že ten víkend na Visalajích. Zjistila jsem to 1. 1. 2012 - to když jsem mojí babičce říkala, že mě strašně bolí prsa. Hned na to mi řekla „Jsi těhotná.“ Ale já jen oponovala, že je to blbost. Tři měsíce jsem si dělala týden co týden test a pak to postupně vzdávala. Odhodlala jsem se a večer to zkontrolovala a ono, dvě čárky. Koukala jsem na to a nevěřila.
Pak to vzalo rychlý spád. Neměla jsem žádné komplikace, nezvracela jsem, nebylo mi špatně, takže super těhotenství! Jen vlastní chybou jsem strávila 5 dnů v nemocnici v 6. měsíci, protože jsem chytla zánět močových cest. Pak už jsem na sebe dávala pozor a nechodila do studené řeky se psem. ![]()
No a pak přišel samotný porod. Snažila jsem se týden před termínem plnit ty babičkovské tipy - horká koupel, červené víno, jen aby to už bylo za mnou. Stále nic. Pak jsem na párty snědla celý talíř pálivých jednohubek a ten večer jsme mohli vyrazit. Celý srpen měl manžel embargo na pivo a když ho v 1 ráno budím, že tedy pojedem, tak mi s klidem oznámí, že měl dvě piva. V tu chvíli… snad si každý domyslí. ![]()
Žádní poslíčci, ale stahy, jen žádné otevření… Dali mě tak na hekárnu s injekcí, že buď se to rozjede, nebo zastaví. Takže samozřejmě se to zastavilo… Ale to, co mi dali, to už by do mě nikdo nedostal. Byla jsem jak mrtvá. Nechali si mě pak na oddělení a večer se to znovu opakovalo. Už jsem říkala, to už prostě nezvládnu! Už to chci mít za sebou! Bylo to neskutečně únavné, dva dny co 5 minut stahy. Snažili se pomáhat, propíchli mi vodu, cévkovali. I když jsem říkala, že epidural určitě ne, tak jsem to pak vzdala a udělala dobře. Jenže pak mi ten epidural porod zastavil, a tak mi dali zase kapačku na vyvolání. I tak nelituji, půl hodinka odpočinku se pak hodně hodila!
Porodila jsem až 17:58. Při třetí nebo čtvrté kontrakci byl Davídek na světě, 50 cm, 3,48 kg. Myslela jsem, že budu unavená, ale byla jsem plná energie jako nikdy v životě. Jen příště si sebou vezmu jídlo! Měla jsem po tom maratonu ukrutný hlad.
I přes tyhle potíže do toho jdu znovu, právě jsem ve 3. měsíci a už teď se na Zuzanku nebo Ondráška moc těším!
Porodem to nekončí, spíš to začíná! Ty trable, co jsou potom, jsou tisíckrát horší! Koliky, bronchitida, 5 dnů čtyřicítek horeček. To je opravdu horší! Všem maminkám moc přeji, aby si to užily, je to to nejkrásnější na světě!!! ![]()
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 1709
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 785
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 291
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 670
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 540
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2850
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1951
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1329
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2705
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1780
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...