Další v pořadí

Ahoj všichni, jmenuji se Gábi, táhne mě na 27 let, jsem 6 let vdaná a s manželem jsme se brali s lásky po čtyřleté známosti.

Rodinu jsme neplánovali hned, ale teď po tak dlouhé době se alespoň mě zdá, že to není normální, být bez dětí.
Mám zdravotní problémy od 16-ti let, opakované záněty vaječníků, problémy s nepravidelnou nebo vůbec žádnou menstruací. Prodělala jsem kvůli zánětlivosti, kdy se nemohla najít příčina, laparoskopii. Poté se přidaly problémy s prsem a v roce 1998 jeho operace. Důvod: mastopatický fibroadenom. Po operaci se zdálo vše v pořádku, bohužel jsem do prsou asi po třech týdnech dostala zánět a vše se zkomplikovalo.

Musím ještě poznamenat, že hormonální antikoncepci jsem používala od 19-ti let stále s menšími přestávkami. V loňském roce - v dubnu - jsem antikoncepci vy:,–(ila a začali jsme se těšit na miminko. Pořád nic a znovu se objevil problém, nepravidelná nebo vůbec žádná menstruace. Na její srovnání užívám Utrogestan, prý pro vyšší hladinu progesteronu.
S lékařskou péčí jsem spokojená jak u svého gynekologa, i když jsem ho také musela změnit, tak i na odborném pracovišti na onkologii, kam jezdím pravidelně na kontrolu s prsem.
V loňském roce mě znova hrozila operace prsu, opět pro nezhoubný útvar, naštěstí se nekonala.

Manžel se zatvrdil a o dětech nechce v současné době vůbec slyšet a s nikým jiným kromě lékařů to nemohu konzultovat. Necháváme to na přírodě a stále nic, s gynekologem jsem se dohodla, že ještě počkáme než přikročíme k další léčbě, ale musím přiznat, že v současné době čekám, až se rozhoupe manžel.
Já nechci o ničem jiném doma mluvit a uznávám, že mu to leze na nervy. Jen kdyby změnil přístup …

Za měsíc mě čeká další vyšetření na onkologii, nic příjemného, snad to dopadne dobře, protože mě prsa v poslední době stále bolí.
Pro další vynechání menstruace jsem si zašla na ultrazvuk, těhotenství žádné, dostala jsem injekci na vyvolání a pořád nic.

Jsem zoufalá a po přečtení těchto článků vím, že nemám tenhle problém jen já a jako vy ostatní jsem se chtěla s někým podělit o svoje trápení.
Vaše G.

Přečtěte si také

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
  • Anonymní
  • 28.09.26
  • 624

Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Šárka
5.4.02 08:33

Ahoj Gábi,
moc děkuji za Tvůj příspěvek. Držím Ti palce, aby se brzy vše upravilo a Ty jsi otěhotněla.
V každém případě moc dlouho neotálejte s případnou léčbou - čas strašně rychle letí, léčba neplodnosti může být zdlouhavá. Přibývající roky i zvyšující se napětí zrovna moc nepřispívají.

  • Upravit
Anonymní
5.4.02 09:45

Mila Gabi!
Moc me mrzi cim vsim prochazis!
Je mi take 27 let a vdana jsem 3 a pul roku. O miminko se s manzelem snazime od doby co jsme svoji…
Ted jiz mame za sebou dve neuspesna IVF, tim Te ovsem v zadnem pripade nechci strasit, jen potvrdit predesle psani, ze cas vazne leti a neni duvod na nic cekat!
Z celeho srdce Ti preji, aby se manzel rychle „umoudril“ a mohli jste postoupit o krucek dal!
Ale pises, ze Te pobolivaji prsa a menstuace nikde… i kdyz jsi byla na ultrazvuku mohlo to byt hodne brzy neco videt… byt Tebou urcite vyzkousim tehotensky test :)
Drz se a urcite zase napis!
Spousty stesticka!
 R*

  • Upravit
Evka2
12
5.4.02 15:52

Ahoj Gábi!

Taky já ti moc držím palce. Jsme stejně staré, i mně je 27 let, ale už podruhé budu maminka. Než jsem otěhotněla poprvé i podruhé musela jsem taky dlouho čekat. V tomto případě skoro dva roky . I když už se jednalo o druhé dítě byla jsem hodně nešťastná. Říkala jsem si proč jiní mají vše bez problémů a já ne. Fibroadenom mi vyoperovali z prsu ani ne ve dvaceti. A na laparoskopii pro odstranění cysty z vaječníku jsem byla před loni. O pravidelnosti menstruace jsem si taky mohla jenom nechat zdát. V podstatě mám dojem, že bez léků bych ani nefungovala. Ale i s tím vším jsem spokojená máma tříleté holky a těším se na druhé mimčo. Musím taky podotknout, že manžel se snažil mě podporovat a v případě nutnosti byl ochoten se podrobit vyšetřením atd. Předpokládám, že ten tvůj o tom nemluví protože ho to trápí a nechce to zhoršovat. to je jejich taktika. TAkže já ti přeju aby jsi vytrvala a brzy se dočkala. E.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.4.02 19:53

Ahoj Gábi, je mi 25 let, jsem 4 roky vdaná a miminko taky stále nikde. Cyklus skoro žádný, věčně na injekcích, žádná ovulace. K tomu přišel výsledek spermiogramu manžela. Žádné spermie. Je 2 roky po transplantaci ledviny, může to souviset. Ani on není schopen se o našem problému bavit. Šance na vlastní dítě je, metodou TESE, ale nechce o tom ani slyšet. S doktory si užil své, nechce mít další zkušenosti. Musíme ty naše ješity nějak spacifikovat, jít na ně diplomaticky. Ale jak, co? Je to běh na dlouhou trať. Přeju hodně dobrou taktiku a splnění Tvého velkého snu. Edita.

  • Upravit
Anonymní
8.4.02 06:42

Díky Vám všem za povzbuzující slova. Milá Edito, jsme doma po další diskuzi, no mluvila jsem jenom já a máš pravdu, že je to běh na dlouhou trať. Manžel zaujal stanovisko: že mu nic nechybí, aspoň se letos dostaví domeček. Neustále přemýšlím o taktice na něj, ale on je celkově dost neohebnej. Takže Ti držím palce. Gábi

  • Upravit
Anonymní
8.4.02 12:55

Ahoj Gábi

Až nedávno jsem se začala zajímat o téma těhotenství a problémy s ním a byla jsem překvapena, jak mnoho žen tyto problémy má. Já jsem si donedávna myslela, že mít miminko nebude žádný problém. Problémy s menstruací jsem nikdy neměla, žádné bolesti, na kontroly chodím pravidelně… Problémy se objevily až koncem roku, kdy mi vynechala menstruace. Těhotenské testy byly pozitivní, takže jsme se začali těšit na miminko a plánovat svatbu (mně je 26, příteli 28, jsme spolu dva roky, takže nám to přišlo jako skvělé načasování). Bohužel po krevních testech nám lékař sdělil, že o miminko jsme po pěti týdnech přišli. Navíc objevil myom na děloze a doporučil počkat pár měsíců a pak rychle začít „pracovat“ na dalším miminku. Takže uvidíme, co nám příštích několik měsíců přinese. Můj přítel (a za pár týdnů manžel) naštěstí zatím stojí při mně. Bohužel nebo naštěstí si zatím žádné budoucí problémy nepřipouští. Jak se k tomu postaví až se vyskytnou, to teprve ukáže čas. Pokud si budeš potřebovat s někým „tohle naše ženské“ trápení probrat, budu ráda, když mi napíšeš. Měj se hezky a držím palce do budoucna. Míša (misa99@centrum.cz)

  • Upravit
Anonymní
9.4.02 08:16
  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže

Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná

Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane

Manifest jednoty a vnitřní svobody

Šváb mi vzal klid na duši

Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují

Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️

Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě

Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?

Deníček jedné maminky: O štěnicích, úřadech a naději, která neumírá