Deníček Matýsků č. 31
- Snažení
- hajinka
- 27.08.04 načítám...
Moje milé zlaté Matýskandy, okurkovou sezónu už máme zdárně za sebou a na počtu příspěvků je to krásně znát. A tak je tu čas na další deníček. Pojďme se podívat podrobněji na další nejistotu, která naši nádhernou úlohu být maminkami provází ? my a zaměstnání.
Většina z nás je v současné době zapojena do pracovního procesu a nebudu myslím daleko od pravdy, když řeknu, že otrávenost z něj je také jedním z důvodů, proč jsme zatoužily po jiném druhu seberealizace ? po mateřství. Ve chvíli, kdy budeme těhu ? a my budeme!!!, máme na výběr dvě až tři možnosti ? pracovat dál, do ?posledního dechu?, odejít okamžitě na neschopenku, anebo si se zaměstnavatelem dohodnout zkrácení úvazku.
Ale co potom, až budeme mít ty naše drobky v náručí, až povyrostou, až nebudeme chtít mít omezenou slovní zásobu na oblast papání, kakání a hraní si? Vrátit se zpět? Začít dělat úplně něco jiného? Zůstat na plný úvazek ženou v domácnosti? Bude o nás mít někdo ještě zájem? Podaří se nám zůstat ?im bilde?, v obraze, pokud náš obor je dynamický a vyžaduje neustálé doplňování znalostí? To je pane nejistota????
Což o to, my, s několikaletou praxí, jakous takous šanci sehnat si po MD práci máme. Ale co dívky, které se rozhodnou pro mimi hned po škole, případně ještě při studiu (Klaris), které třeba ani nedokončí? Zamyslely se nad tím, co budou dělat, až jejich ratolesti odrostou, a ony budou chtít někam ?mezi lidi?? Bez praxe a zkušeností..
A nebudou nás zaměstnavatelé znevýhodňovat? (Určitě ano, a to hned při našem uchazečství o práci. Vždyť kdo by stál o ženu s malým dítětem či dětmi.) Nepůjdou naše příjmy rapidně dolů jen pro to, že jsme se rozhodly pro rodinu? Nedají nám ?horší? práci? Kam vlastně budeme na firemních „žebříčcích“ patřit? Vyjdou nám vstříc, když to budeme potřebovat? Ach jooo?..
Přiznávám se, že já v tom tedy vůbec jasno nemám. Pracuji ve svém oboru (daně a účetnictví) už šestý rok, a za tu dobu se všechno tolikrát změnilo!!! A pak, já, rozený lenochod, už se vidím, jak mezi kojením a uspáváním a přebalováním, a, a, a??.. ještě studuji daňové a účetní zákony, vyhlášky a předpisy!!! Takže po pár měsících až letech budu totálně mimo? Mohla bych pracovat z domova, ale i tady platí výše uvedené ? učit se, učit se, učit se?. Tak snad alespoň jazyky si třeba vylepším, vždyť tolik maminek na mateřské zároveň studuje! Nebo že bych si ?střihla? vysokou školu? Ta psychologie mě taak láká!!! J) A co takhle úplně změnit obor? Odstěhovat se na venkov na chalupu, a otevřít si třeba útulnou kavárnu? hmmm, to by bylo něco! Jen jedno teď vím: v den, kdy zjistím těhotenství, zůstanu na neschopence a budu si jen užívat?.. (no, ani tím si nejsem jistá) J)).
A teď se pochlubte vy, koťátka, jak jste na tom s vašimi představami o budoucí ?kariéře?????
Vaše Hajinka
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 2824
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2120
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1019
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7267
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3774
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2930
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1866
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 4072
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 3584
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 8232
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...