Náš, teď už 13měsíční Robinek
- Porod
- Akelei
- 20.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ten čas ale letí, pomyslím si pokaždé, když se kouknu na miminkovské fotky našeho chlapečka. Z miminka se vyklubal pěkný raubíř a smíšek, za kterého bych dala ruku do ohně. Za chvíli tady máme jaro a malý začíná chodit, tak bych se s Vámi, milé maminky, těhulky a snažilky chtěla podělit o můj porod.
Je to neuvěřitelné, jak rychle ten čas letí… živě si vzpomínám na čtvrtek 11. 2. 2010. V pátek večer mě začalo pobolívat bříško, ale nic jsem si z toho nedělala, na vyvolání jsem měla jít začátkem následujícího tydne,tak jsem si myslela,že to jsou jenom poslíčci a půjdu v klidu spát, koukla jsem se na Ordinaci a šup do postele. Ale ejhle. Bylo kolem třetí ráno a bolesti začínaly být malinko silnější, vzbudil se partner a povídá: Tak už jsem ti vzal tašku, tak pojedeme do porodnice, jo? Začala jsem se smát, proč tak jančí, že mi nic není, jen mě bolí břicho a on na to: Tak jo, řekni mi vždycky, když tě to zabolí.
Tak jsme stopovali a bolesti byli cca po 10 minutách. Hodila jsem si sprchu a nechala se přemluvit do porodnice. Šli jsme pěšky, protože mi opravdu nic nebylo. V nemocnici nám oznámili, že rodím a ja jsem řekla, že to není možné, nebyla jsem připravena na to, že mě pošlou na porodní sál… ovšem kontrakce po 5 minutách mluvily za vše – bylo 5 ráno a bylo nám řečeno,že během dopoledne bude náš brouček na světě mezi námi, jupííííí. Uběhlo dopoledne, odpoledne a pořád nic, kontrakce zesilovaly, ale frajersky jsem nechtěla na bolest nic píchnout (teď bych neváhala ani minutu, kdyby se to týkalo mě, teď vím, že i pro miminko je to to nejlepší).
V podvečer mi píchli na dvakrát plodovku, ale porod se stále nerozjížděl a bolesti už byly docela šílené. Dostala jsem kapačku na vyvolání a zrychlení, ale nic víc se mnou páni doktoři dělat nechtěli. Otevřená jsem byla celou dobu na 6 cm a už jsem se modlila, ať se porod zrychlí. Do toho se na mě chodili koukat nějaké studentky medicíny, což mi moc nepřidalo, ukazovat se jako ve výstavni síni.
Během půlnoci se ovšem porod konečně dal trošku do pohybu, dostala jsem kyslík ,ať má maličký dost kyslíku, jelikož jsem nedýchala do bříška, ale jenom jsem přijímala kyslík pro sebe(kdybych věděla, že dýchání je tak důležité, hned bych letěla do přípravného kurzu, ale to věčné kdyby, že milé dámy…) a kolem páté hodiny ranní sestřička volala doktora, že RODÍÍÍÍÍMEEEE!
A pak už se na 3 zatlačení 13. 2., den před Valentýnem, v 5:21 narodil náš nejkrásnější a nejúžasnější chlapeček! Vážil 3350 kg a měřil 51 cm, byl děsně malinký a hlavičku měl celou otlačenou… jaká to byla úleva novopečené maminky a štěstí při prvním přivinutí našeho Robinka. Tatínek byl u porodu a byl mi obrovskou oporou, poslušně dýchal se mnou, hladil mě po ruce a nezapomněl se usmívat, za což si ho strašně vážím!
Tak nastávajícím maminkám přeji bezproblémový porod a zdravé miminko, snažilkám, ať brzy uvidí na svém TT dvě // a maminkám těch našich sluníček, ať krásně rostou a dělají jen samou radost ♥
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1644
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20640
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2609
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....