Dočkáme se i my?
- Snažení
- nelka123
- 04.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Netušíme, proč zrovna my, i když vím, že tohle si říká spousta párů, které se o vytoužené miminko snaží už dlouhou dobu. Já doufám, že se jednou štěstí obrátí i k nám a my, všechny snažilky, se dočkáme vytouženého miminka, a věřím, že už nám ke spokojenosti nebude nic chybět, když budeme mít v bříšku a potom v náručí vytouženého prcka.
Začnu tím, že svého přítele opravdu miluji za to všechno, s čím si se mnou musel projít a čím si ještě asi budeme muset kvůli miminku projít. Začali jsme spolu chodit cca od mých 17 let jemu, on je o tři starší a jsme spolu osm let a zhruba před třemi roky jsme se rozhodli, že bychom si přáli rodinu. Máme domeček, pejska a kočku, ale pořád ne a ne to miminko. Zhruba po roce a čtvrt snažení jsme se dohodli, že by bylo na místě navštívit CAR, kam jsem nás objednala k velmi milé doktorce. Nejdříve to vypadalo, že všechno bude v naprostém pořádku a bude v tom hrát roli pouze psychika, hormonální testy vyšly dobře, ovulace probíhala, přítelův spermiogram byl výborný, ale pak přišel na řadu 4D ultrazvuk, kde zjistili zakloněnou dělohu (což by neměl být problém), horší bylo, že jsem měla cystu o velikosti 6×4 cm čokoládového tvaru. Ještě ten den, kdy mi to bylo zjištěno, jsem od p. doktorky dostala doporučení k laparoskopické operaci, která proběhla v dubnu 2011 a cysta byla úspěšně odstraněna, ale byla zjištěná endometrióza, ložisko o 2 centimetrech, vejcovody naštěstí průchozí.
Po této operaci mi bylo doporučeno zkusit nejdříve inseminaci. Podstoupili jsme dvě inseminace, ale bohužel bez úspěchu. Doktorka tedy navrhovala 1 IVF, stimulace probíhala bez problémů, měli jsme cca 10 vajíček, všechny byly oplodněny, ale jen jedno, které mi bylo dáno, bylo dost kvalitní, ale neuchytilo se. Bohužel jsme neměli žádné mrazáčky, tak nám doktorka doporučila cca 3–4 měsíce na pročištění těla s tím, že půjdeme na genetické vyšetření a potom se vrhneme na další IVF. Bohužel genetické vyšetření ukázalo, že oba dva trpíme Leidenskou mutací v heterozygotním stavu a v tom viděla doktorka problém. Imunologie byla v pořádku.
Tři měsíce utekly jako voda a my se vrhli na další stimulaci, opět vše probíhalo dobře, folikuly rostly, vše vypadalo pěkně. Musela jsem si píchat injekce na ředění krve kvůli leidenu, ale tohle mi naštěstí nikdy problémy nedělalo. Odsáto bylo 16 vajíček + odsáli trochu té endometriózy, kvalitních jich bylo 11 a všechny oplodněny, byla prodloužená kultivace, kde byla 2 embrya vhodná k transferu, opět žádný mrazáček. Hrozně jsem se těšila, protože teď už jsem opravdu doufala a modlila se, aby to vyšlo, to zklamání, které následovalo poté, bylo hrozné. 3 dny jsem probrečela a chtěla se už na všechno vykašlat, nebýt přítele, který mě dokáže podržet a vlít opět do žil život a sílu dál bojovat. Doktorka taky nechápala, proč to nejde, ale snažila se nám opět vyjít co nejvíce vstříc a doporučila zajet do Plzně na pořádné imunologické vyšetření a dále mi dala doporučení k p. Babičkové, která se zabývá metodou Ludmily Mojžíšové (je od p. L. Mojžíšové přímo vyučena).
Doktorka mě upozornila, že paní Babičková je rázná žena a ne každý si s ní sedne, ale já měla to štěstí, že ke mně je příjemná. Na první konzultaci jsem byla taková nesvá, protože jsem se musela svlékat do spodního prádla a dělat různé postoje, aby viděla moji stavbu těla. Zjistila, že mám hnutou pánev a ještě dost nedostatků a že to může být 30–50 % proč nemůžu otěhotnět. Doporučila kompletní mobilizaci a poté cvičení. Mám strach a zároveň se strašně těším. Bojím se zase na něco upnout, abych pak nebyla opět zklamaná, ale přítel říká, že tentokrát už to opravdu vyjde a my se miminka dočkáme.
Je opravdu dost těžké věřit v to, když už nás potkalo takových zklamání, ale jak říká přítel: „dokud dýchám, doufám“ a já budu taky doufat a věřit v šťastný konec. Přeji všem snažilkám hodně síly do dalšího boje. Sice prohráváme bitvu, ale tu válku nakonec vyhrajeme!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1648
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20658
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....