epilepsie a těhotenství
- Těhotenství
- 08.02.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Před sedmi roky mi praskla cévka v mozku, dva dny jsem s manželem běhala po doktorech,až mi řekli.že je to krvácení do mozku.ale to už si nepamatuju.
Probudila jsem se na Holmolce, kde mě operovali a prý mi dávali pět procent na přežití.
První operace se nepovedla, dostala se mi tam infekce, byla jsem ochrnutá na levou část těla, po druhé operaci to bylo vše v pořádku.
Za měsíc jsem šla domů. V nemocnici mi na:,–(ili antiepileptika Sodanton, a vypadalo to dobře. Jenže jsem za pět měsíců dostala Epi. záchvat typ Grand Mal. prášky mi vyměnili za Epilan D-Gerot, brala jsem ho 3.1/2 prášku denně.
Samozřejmě. že o těhotenství jsem přemýšlela, ale doktoři mě upozornili na to, že jakkoli snížím antiepileptika, tak dostanu záchvat.
Tak to šlo pořád. Až do nedávna, kdy jsem si začala miminko přát.
Našla jsem si jiného neurologa, který mě ujistil, že těhotenství s epilepsií není problém. Doktorka mi začala snižovat AE a dostali jsme se až na hranici 0,5 prášku, ale dostala jsem záchvat/po šesti letech/.
Tím jsem se opět dostala psychicky na dno, a snažili jsme se s manželem opět o změnu neurologa. Tomu jsme na rovinu řekli. že chceme mít miminko, a on nám předepsal modernější AE, ale také nás upozornil na to, že AE mohou poškodit plod!! a doporučil nám riziko úplného vynechání antiepileptik.
Nevím, j estli jsme udělali dobře, ale poslechli jsme a postupně vynechávali AE až na nulu!!!
Po měsíci jsem ale dostala těžký záchvat, ale nechali jsme to být -i na pokyn našeho neurologa, a nyní 5.2.03 jsem zjistila, že jsem těhotná, ale s manželem si nejsme jisti, jestli děláme dobře, že nyní posloucháme našeho neurologa, protože s každým, s kým mluvíme, tak nám říká, že je nebezpečné být úplně bez AE, jsem z toho hrozně neštastná a nevím, co mám opravdu dělat, protože mi připadá, že ze mě má každý strach, a nikdo mi neřekne nic konkrétního, ale myslím, že nyní když už jsem těhotná tak určitě nějaké řešení být musí, protože věřím, že u nás jsou nějaké epileptičky, které mají zdravé děti.
Prosím vás radu nebo i pomoc. Myslím, že nejsem sama, kdo má tento problém a stálo by pokus dát tento námět i nějaké televizi.
děkuji Vám Romana Gažarová s mým milujícím manželem, který je se mnou od začátku těhto problémů.
můj email:martin. gazar@volny.cz
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 502
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 872
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 414
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 1116
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 316
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3270
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1420
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 508
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1319
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 977
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Měla jsem spolužačku, která měla epilepsii, musela brát léky (nevím jaké), nesměla plavat, řídit auto. V 18ti letech „do toho vlítla“ a za 3 roky si pak pořídila ještě druhého kluka. JE fakt, žýe mimina byly trochu větší - přes 4kg, ale nikdo neví jestli to byl normální nárůst nebo po práškách. Hlavní je, že v současné době jsou to úplně zdraví rošťáci.