Evásek + 2 mrňousci

Takže teď se vrátím k uplynulému týdnu, který byl jedním slovem příšerný…:o))…stále jsem si ze začátku stěžovala na to, že nemám žádné těhotenské příznaky a že si vůbec nepřipadám jako těhotná, prostě to jen vím z UZV a krevních testů, ale jinak nic, kromě šílené bolesti prsou… To jsem byla ale pěkně hloupá, protože ranní, polední, ale i večerní nevolnosti jsou tady a v plné parádě. Začalo to víkendem, který byl zlomový, v pátek jsme byli na jedné párty, hodně tam křičela hudba a šla jsem spát o půl paté ráno, ale prckové jsou snad v pohodě…dr. mi říkal, že jsou ještě moc malincí, aby jim to uškodilo a že pokud se budu cítit dobře já, tak je vše OK. Takže v sobotu jsem spala skoro do desíti…potom nastalo drastické probuzení…a už jsem neusnula. Celý den byl jako zpitomělý, neděle nebyla o moc lepší, skoro jsem o víkendu nejedla, protože jsem neměla vůbec hlad ani chuť (a to už je u mě co říct, jsem za normálních okolností velký jedlík), spíš katastrofální žízeň…prostě celý víkend jako by se něco připravovalo. A v pondělí ráno to propuklo, mám teď dva týdny dovču, a tak jsem jela s manželem do práce, jel zrovna mimo Brno a tak jsem se těšila na pěkný výlet.....byla to hrůza. Hned jak jsme vyjeli tak jsem cítila, že je mi divně, takový pocit neznám, ale nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost. Ale už tak okolo deváté jsem myslela, že se zblázním, žaludek na vodě, když jsem něco snědla, bylo to ještě horší, když jsem něco vypila měla jsem pocit, že to do minuty uvidím zpátky v autě..:o))…dokonce jsem po cestě trhala zelená jablka…která jediná mi alespoň trošku ulevila…:o))

Řeknu vám, že takhle zle jsem se ještě opravdu necítila. Nakonec to na chvilku z ničeho nic přešlo a vrátilo se to okolo dvanácté a potom ještě tak okolo šesté. Určitě to zasloužené maminky znají a asi si říkají, že jsem moc citlivá a že bude ještě hůř…možná ano, ale řeknu vám, tak zle mi snad ještě nikdy nebylo. A tento stav trvá do dneška, už si trošku zvykám a tak když si ráno uvařím teplý čaj je to trošku lepší…ale stejně teda, až se mrňousci narodí tak to schytají se vší parádou…:o))

Takže to je k mým těhotenským příznakům, které jsem si tak urputně přála. Na druhou stranu, chtěla jsem je, tak je mám mít, dobře mi tak…:o)) Jediné co na to začalo trošku pomáhat jsou studené kyselé okurky a rajská polévka, ale trošku nakyslá…takže bez cukru…

Další šok přišel, když jsem se byli koukat na kočárky, jen tak, měli jsme chvíli času a tak já jako správná netrpělivka jsem nedala na všechny ty pověry a varující řeči a prostě jsem do obchodu s kočárky vlezla i s manželem…ale to jsem asi neměla dělat, protože to mě tak vytočilo, že jsem myslela, že tu prodavačku praštím!!! Chtěla jsem jednu konkrétní značku a to sice KNOKIN (nevím jestli s ním máte někdo zkušenosti, tak napište budu ráda), měli je tam, samozřejmě pro dvojčata pouze jeden kus na ukázku (což bych pochopila, asi to není tak častá záležitost). Když jsme u kočárků stáli asi tak dvacet minut a nikdo si nás nevšímal, tak jsem šla poprosit prodavačku, zda by mi mohla něco poradit ke kočárkům, načež ona opáčila a co chcete vědět???…s nefalšovaným údivem…nakonec šla za mnou a hrozně se divila, že se ptám na podrobnosti kolem kočárku…opravdu divnost, jen co je pravda…:o))…takže nejen že mi nic neřekla, prostě jen podotkla, ano je to ta značka (což není problém si na kočárku přečíst) a potom jsem se teda ptala na barvy potahů a objednací lhůty, poté mi bylo sděleno, že varianty barevných kombinací nemají k těmto kočárkům, protože je to loňská kolekce a letošní barevnou kolekci neznají…ale že se dá objednat a že uvidíme v jaké přijde barvě…!!!!!!.....a potom mi řekla, že objednací lhůta je 4 měsíce…!!!!… Takže tímhle tím definitivně skončilo mé vyptávání a šokovaná jsem vyběhla ven z obchodu a rozdýchávala to…teda kdybych se já takhle začala chovat ke klientům banky, tak nevím jak dlouho bych tam pracovala!

Byla jsem docela zoufalá, protože jestli správně počítám, tak kočárek bych musela objednávat hned po třetím měsíci a to v září a to mi připadá dost postavené na hlavu, to se může stát ještě tolik věcí, to přece člověk nikdy neví!!! Tak jsem to pustila z hlavy, jdu do těhotenské poradny na konci srpna, tak uvidíme co mi řekne dr. a potom začne nový maraton, ale upřímně holky, vůbec netuším jak to budu zvládat, v Brně jsou pořádné obchody s kočárky tak dva tři a ve dvou už jsem byla a nic…:o((..no v nejhorším to necháme na tatínkovi, ať shání a ať si to taky trošku užije…:o))

Navíc nám do konce srpna měli dostavit domeček a nedostaví, mají zpoždění minimálně 2 měsíce, takže tento týden lítáme ještě každý den na stavbu a honíme tam všechny ty elektrikáře a zedníky a prostě všechny okolo stavby…asi už nás mají plné zuby, ale teď bydlíme v takovém letním sídle s rodiči a to je teda fakt pohoda jako blázen.....určitě si to dovedete představit…takže počítám dny do stěhování a oni nám s klidem a úsměvem na tváři sdělí, že vlastně o nic nejde JEN dva měsíce!!!…to už nechávám bez komentáře…znovu by se mi zvedl adrenalin v krvi a to pro prcky asi není nejlepší…už tak mám pocit, že se mi s úspěchem daří vytvářet dva malé nerváčky.......

Takže tento týden je opravdu „super“ a to ještě přijde pátek, úplně mám strach se do něj probudit co se zase stane a co přijde zase za jobovku…:o))

Do toho všeho čtu knížky o embryích-miminkách a snažím se sledovat jak každý den o milimetr rostou a co všechno se teď u nich vyvíjí a ještě o tom, skoro bych řekla, násilím informuju Toma, který už má všeho asi taky plné zuby. Navíc je „zklamaný“, protože jak jsem na začátku měla velké břicho, tak to teď výrazně zchudlo a tak zase vypadám jako netěhotná…a to ho utvrzuje v tom, že se vlastně nic podstatného neděje. Vždycky večer pohladí bříško…něco jim pošeptá, tak abych to neslyšela a tím to končí a já chápu, že pokud chlap nemá rychlou zpětnou reakci, tak to pro něj není až tak zajímavé…no uvidíme za 8 měsíců, myslím, že to už bude o poznání viditelnější a bude spokojený…snad budeme do té doby i bydlet…:o))

Berušky, jsem hrozně ráda, že se s vámi mohu podělit o své pocity a postřehy a doufám, že vás moc nenudím.

Mějte se krásně a zase se budu těšit na vaše náměty a postřehy a taky budu moc ráda, když mi napíšete své zkušenosti se značkami kočárků…jsem hrozná, že???…:o))

Děkuji a ahoj zase za týden

Eva a dva 7-týdenní mrcásci