Facka :-(

Ahoj Dneska mě manžel poprvé uhodil. Byl opilý. Hrozně. Se švagrem jsme ho naložili do auta mě spoustu řečí, ale šel. Doma jsem po něm chtěla, aby si vyzul boty a padla facka...

Švagr byl otočený zády, neviděl to. Nejspíš by manžel skončil s rozbitou hubou…
Co ted? Co udělá příště? jsme spolu 8 let a v opilosti nikdy takhle agresivní nebyl. Máme dvouleté dítko. Muž se vzorně stará o dcerku, je pozorný manžel, ideální táta. Věřím tomu, že dnešní facka byla krajní incident, za který se muž hambou propadne (až se to dozví - nemyslím si, že by si to pamatoval). Věřím tomu ráda, protože ho miluju.Ale na druhou stranu - každé domácí násilí začíná první fackou. Mám mu odpustit a čekat že mě jednou zabije?
Mám oči rudé od pláče a před sebou problém, se kterým jsem nepočítala ani ve snu. Sama jsem měla hezké dětství a nevlastního tátu, který doma nikdy nevztáhl ruku na nikoho z nás a se kterým si rozumím. Co za hovado se to probudilo v mém muži? Čtu emimino často a často taky přispívám, ale doufám, že se nebudete zlobit, že dnes zůstanu anonymní. Nemám se za co stydět, ale nerada bych aby si na mě někdo na ulici ukazoval prstem.......

Bolavá dušička....... To bolí víc než facka.

H.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
8.8.05 11:19

můj manžel mě zatím nikdy neuhodil, ale vím že kdyby to udělal odešla bych.Vím to jistě,protože to zním z domova.Jako malá jsem svého otce zbožňovala, když mi bylo 12let začal podnokat a zárověn pít. Nic nezbylo z toho skvělého táty a já se ho začala bát.V noci mě tahal z postele a musela jsem znovu a znovu uklízet.Pořád křičel. Každý den jsem se bála hodiny kdy přájde domů a začne ,,vychovávat.,,.Vyčítal aždou korunu a já nakonec odešla.Dodnes chodím domů jen když tam ON není.Nelepší se to.Poznám to,mamka se snaží zalíčovat jeho ,,výchovu,,Nevím proč ho pořád omlouvá. Mám strach pokaždé,když někdo práskne dveřmi.Nenávidím opilce.Možná se to nezd´á,ale i dítě cítí napětí mezi rodiči.A když matka omlouvá otcovo chování,stává se sama slabochem v očích svých děté.Mám svou mámu rada,ale že od něho neodešla jí zatím neumím odpusit. Možná,že ta facka byla jedna,ale co když ne

  • Upravit
bamla
750
8.8.05 11:48

ahoj H.,

neznám to a ani to nechci nikdy poznat. Ale i presto ti odepisu. Kdyby mi jednou jedinkrat manzel vrazil facku, odesla bych od nej, ale on takovy neni, zen si vazi. Ale to jsem odbocila :) Poradim ti jenom jedno, rekni mu to az bude strizlivy, jestli se zastydi a omluvi se ti normalne, mas sanci, ze to byl velky ulet z opilosti, ale jestli zacne s recmi, ze sis to zaslouzila nebo se vehementne omlouvat a odprosovat, moc bych mu neverila. Ti co se prehnane omlouvaji a slibuji, ze uz to vickrat neudelaji, podle me tak akorat lzou a stane se to znovu :( nepise se mne to lehko, ja jsem velky optimista, na kazdeho vzdy hledim jako na hodneho cloveka, ale bohuzel TOHLE SE OPRAVDU NEDELA!!! Drzim ti palce, at se to uz vickrat nestane a on se opravdu poradne zastydi. Jestli ale prileti dalsi facka, necekej na nic a utikej pryc. At si rika kdo chce co chce.

Neplac a pekne mu to rekni :) Bamla

  • načítám...
  • Zmínit
Mikina
1461
8.8.05 12:11

Ahojky,
tak teď se mi vrátilo vše, co jsem prožila já. Sice to bylo už v dětství, ale dodnes si to bohužel pamatuju a mám strach z mužů.
Mého vlastního otce jsem nikdy neviděla, máma ho vyhodila, když mi bylo necelých půl roku. Bil mě. Jednou mi prý tak zmlátil ručičku, až jsem ji měla celou oteklou. Když se mě máma snažila bránit odnesla to i ona. Pak se mamka vdala po druhé. Nejdříve to šlo. Byl na mě moc hodný. Kupoval mi dárky. Narodila se mi sestřička.Pak se ale vše obrátilo. Tátovi jakoby přeskočilo. Začal pít. Máma na něj do rána čekala, protože vždy chtěl mít teplou večeři. Přišel třeba ve tři ráno, nás děti tahal z postýlek a chtěl ukázat jaké máme známky. Pak ve tři ráno se s náma učil. Když se nás máma zastala, že musíme jít spát, zmlátil ji. A to klidně před náma. Kolikrát jsme v noci utíkali z domova jen tak v pyžámkách. Máma upadla na schodech s mojí malou sestřičkou a táta mlátil do nich obou bylo mu to jedno.Dodnes má sestra zdravotní problémy - skoro nevidí na jedno oko.

Není to všechno, ale nechci to rozepisovat, protože by to bylo na román a stejně by to asi nikoho nezajímalo.

Jen pro všechny kdo něco podobného musí snášet NEDEJTE SE. Opravdu to začíná první fackou a pak začne být zlý i na děti. Utečte včas. Já z toho mám psychické trauma dodnes.

Držte se.

  • načítám...
  • Zmínit
Monys
162
8.8.05 12:15

Ahoj bolava dusicko,

nevim, jestli Ti muzu nejak pomoct, ale napisu Ti jeden pribeh ze zivota a mozna si z nej neco vezmes. Stalo se to mym rodicum.Byli jeste uplne mladi, muj tatka se jednou opil a moje mama si ho odvadela domu i s malickym synem v naruci, samozrejme, ze mu celou cestu davala poradne kapky a tatu nenapadlo nic jineho nez ji jednu strihnout.No mama zbalila kluka, nejake veci a odstehovala se od nej na nekolik tydnu.Vratila se az po upenlivem proseni a omluvach.Pak si od te doby sice jeste obcas vypil,ale nikdy uz na ni nevztahl ruku.No a nakonec kdyz v opilosti proletel sklenenou vyplni dveri a zustal viset na strepech, tak mu nejspis docvaklo kam to vede a od te doby se alkoholu skoro nedotkl.Nepocitam silvestra, nebo jednou mesicne pivko (a to mozna ani ne jednou mesicne) Hold jsme meli stesti, ze ma tata rozum.NIKDY nas v detstvi neuhodil a dnes vim, ze je ten nej tata na svete.Preju Ti taky takovy stastny konec a hlavne utri slzicky a neco podnikni.Pa Monys

  • načítám...
  • Zmínit
pipiauto
449
8.8.05 12:27

ahoj H :)

zažila jsem něco hooodně moc podobného, vlastně totéž( stejná situace, facka).. Taky jsem zůstala jako opařená a taky jsem brečela lítostí, říkala jsem si, že to snad ani nemůže být možné, můj milovaný přítel se kterým jsem tehdy byla 6 let, mi vrazil facku…ano byl úplně na mol… moje dušička byla hodně bolavá, vždyť to udělal člověk se kterým jsme plánovali společnou budoucnost… Odpustila jsem, s vnitřním přesvědčením, pokud se to jen jednou zopakuje, mizím… Už se to nikdy nestalo, můj bývalý se opravdu styděl, když jsem mu vyčetla co udělal.. věřím, že to prostě bylo momentální selhání :( Po čase jsme se stejně rozešli, z úplně jiných důvodů, dodnes jsme přátelé… ale na tu situaci si pořád pamatuju.
Nevím jestli jsem ti pomohla, jen jsem ti napsala svůj příběh který se tomu tvému dost podobá. Držím palce, aby jsi to vyřešila jak nejlépe dovedeš:-) Petra

  • načítám...
  • Zmínit
Irias
17718
8.8.05 13:07

ahoj,
nemám s násilím vlastní zkušenosti, proto se jen pokusím situaci rozebrat.

začnu od konce, Ty se rozhodně nemáš za co stydět, máš pravdu.stydět by se měl především tvůj manžel. To píšu proto, že mnoho týraných žen se stydí !

Dále píšeš, že je vzorný a pozorný. Tady budu oponovat, NENÍ!!! To by se neopil jako prase a neuhodil by tě !

Příběhy, co tu holky píšou,jsou smutné. Ale těm, co nyní BEZ vlastní zkušenosti říkají, že by IHNED odešly, nevěřím. Nezažily to co ty, nikdo je ještě neuhodil, nemusí teď vše zvažovat. Ty svého muže máš ráda, nechceš od něj jen tak odejít.ale taky nechceš aby to vše pokračovalo. Rozhodnutí je skutečně jen na tobě. Uvidíš, až muž vystřízliví, jak se k tomu incidentu postaví.pak se rozhodni. Opravdu to nemusí být začátek domácího násilí,ale „jen“ opilecký prohřešek.

Přeji hodně sil. Irias

  • načítám...
  • Zmínit
dasa2
1428
8.8.05 20:40

Ahoj, já taky před lety dostala facku od opilého přítele. On opilý, já naštvaná, nadávala jsem mu, začali jsme se hádat, já mu jednu vrazila a ouha, ona se ta facka obratem vrátila. Probrečela jsem skoro celou noc, byla jsem šíleně nešťastná z toho, co se stalo. Pořád mi hlavou letěla otázka, jestli mu to vůbec kdy v životě odpustím. Ráno si samozřejmě vůbec nic nepamatoval, vše jsem mu to pěkně „podala“. Dnes je z něj skvělý manžel, milující a hodný táta a kdybych nečetla Tvůj příspěvek, tak bych na to snad nadobro zapomněla.
Určitě bych počkala do „střízlivého“ stavu a rozhodla se podle reakce manžela.Dodnes jsem se s tímto nikomu nesvěřila, až teď
Přeji Ti, aby to byl pouze opilecký úlet, který se již v životě nezopakuje .
Ahoj Dáša

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
9.8.05 07:15

Děkuju za reakce.
Jak jsem předpokládala, muž si nepamatuje vůbec na nic. Je z toho hodně špatný. Jak už jsem psala, jsme spolu 8 let. Za tu dobu byl agresivní maximálně tak verbálně v autě na druhé řidiče. Musím konstatovat, že jsem mu v tu sobotu, kdy mi jednu vrazil, žádné „kapky“ nedávala, nenadávala jsem mu. Jen jsem byla očividně naštvaná a nekompromisní - dokud otravoval jednu švagrovou, bylo mi to docela fuk, ale v okamžiku když začal být nebezpečný druhé švagrové - v 9 měsíci těhotenství - to už jsme ho naložili do auta a vezli domů. nechal se celkem bez problémů. Kdybych na něj křičela, nadávala, tak bych chápala, ale takhle to bylo bez důvodu a bez varování. Nebyla jsem hysterická ani opilá.
Nemyslím si, že by tím začalo domácí násilí - osm let pohodového vztahu je docela dlouhá doba na první facku. Muž se hodně stydí a nemám důvod mu nevěřit - žádné falešné srdceryvné scény se nekonají. Omluvil se, občas mě pohladí, obejme a kouká na moje smutné oči. Já se na něj zatím nemůžu ani podívat - nemůžu si pomoct. Potřebuju tzv. vychladnout. Jsem ráda, že nejsem těhotná - snažíme se druhé mimčo.....

H.

  • Upravit
Anonymní
9.8.05 18:56

Ahoj,
jsem přesvědčená, že je to u vás na té nejlepší cestě!:-) Držím palce ať to rychle přebolí a ať už nikdy nemusíš psát takovýhle příspěvek!
Kamilka

  • Upravit
Anonymní
10.8.05 10:11

kamaráda zase poprvé kousnul jeho pes, byl v bezvědomí po operaci - to je jiný než za bdělého stavu

  • Upravit
Anonymní
10.8.05 12:57

zábavné. pozdravuj ho. bacha na vzteklinu.
H.

  • Upravit
Anonymní
10.8.05 14:43

Ahoj H.

dúfam, že už je všetko oki-doki, prebolené, vysvetlené, odpustené, zabudnuté. A dúfam, že sa podobný „incident“ tomu tvojmu drahému stal prvý a posledný krát v živote. A verím tomu … totižto v zmysle porekadla: PODĽA SEBA SÚDIM TEBA … aby si rozumela. U nás sme mali úlohy vymenené. To ja som svojmu mužovi strelila facku. Len to tak zasvišťalo! A nebola som dokonca ani opitá. Normálne som mu jednu tresla v triezvom stave. Tiež na mňa vypleštil oči, nemohol veriť, zostal v šoku a nezmohol sa na slovo. Akurát, že asi nepreplakal celú noc ako ty :-) Teraz mi je to smiešne a schuti sa tu na tom, ako si tu situáciu znova premietam, rehocem :-)))), ale vtedy mi do smiechu nebolo. Tá facka sa nedala vrátiť späť a ja som to veľmi ľutovala. To tá ruka mi nejako sama vyletela. Neviem ako som mohla… No odvtedy uplynulo šesť rokov, sme stále spolu a ja som na neho už nikdy nezahnala. Už som ruku na neho nikdy nepoložila. A ani on na mňa samozrejme. A viem, že nikdy nikomu žiadnu facku už ani nedám. Zabudli sme na to obaja a keby som si dnes neprečítala tvoj denníček, ani si nespomeniem. Ja svojho chlapa ľúbim čím ďalej, tým viac, ide mi od samej lásky k nemu srdce puknúť, nevymenila by som ho ani za Breda Pitta … akurát, že nám niečo chýba … och jaj … tretí do partie.

Tak dúfam H., že som ťa presvedčila :-) že tomu svojmu teraz rýchlejšie odpustíš a prajem vám, aby ste sa ďalej ľúbili … a čím ďalej, tým viac :-)))

ikabitkárka

  • Upravit
Anonymní
10.8.05 14:47

opravujem: … samozrejme Brada Pitta som myslela.

ika

  • Upravit
Anonymní
10.8.05 18:01

Ahojky, s bývalým jsem byla 12 let.Poprvé mě uhodil, když jsem byla těhotná, v opilosti.Omluvil se, ale udělal to znovu a znovu. Přesto mi trvalo 12 let, než jsem našla odvahu se vzepřít a odejít. Stalo se to, když se opil a obrátil svůj vztek proti dětem. Ostěhovala jsem se na druhý konec Prahy. Už je to téměř 4 roky. Když se opije, telefonuje mi, je sprostý, nadává mi.O děti nemá zájem, žádné vánoce, neviděl je už 4 roky.Vadí mu že platí alimenty určené soudem.Poslední telefon se mi podařilo nahrát a udělala jsem dobře. Vyhrožoval mně i dětem zastřelením. Všechno už má státní zástupce. Doufám, že si už nic nedovolí. Za všechno může alkohol. Nepřeji ti, aby se ti stalo něco podobného, snad to ve tvém případě nedojde tak daleko.Promluvte si a uvidíš.

  • Upravit
Anonymní
10.8.05 18:02

Promiňte, že jsem se nepodepsala, ale mám strach.H.

  • Upravit
Monalisa24
2518
19.8.05 21:58

Milá H.,

v první řadě Ti chci říct, že Ty se rozhodně NEMÁŠ za co stydět!!!

Můj bývalý manžel a ani můj nynější přítel na mě ruku nikdy nevstáhli, ani na synka. Ale žila jsem v tom jako dítě. Mamka se znovu vdala, když mi bylo 1,5 roku. Táta jí hodně mlátil, když čekala třetí, tak ji tak zkopal, že sestřička se narodila s modřinama na tělíčku! Dokonce se jí jednou snažil utopit ve vaně. Byl to maniak. Rozvedli se, když mi bylo 15let. Ale nemysli si, možná by se tak ani nestalo, ale když zase jednou přišel domů opilý a škrtil mamku na šňůře od domácího telefonu, tak nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha (snad strach o mamku), že jsem ho kopla a vytlačila ze dveří. Z balkonu jsem mu potom vyházela věci a křičela jako smyslů zbavená. Mamka a moje dvě sestry seděly na sedačce, držely se a brečely. Dnes vím, že to bylo to nejlepší, co jsem mohla tehdy udělat.

Jak tady plno holek píše, že po první facce by od manžela či přítele odešly, tak jim moc nevěřím, kdo to nezažil, tak neví, o čem mluví. Představa, že zůstanou sami s dětmi… povětšinou si spíš řeknou, že to vydrží a ono se to třeba spraví.

Třeba si Tvůj muž nic nepamatuje, a já Ti přeju, aby to byla pravda. Ale hlavně buď ve střehu! Skutečně se říká - a je to kolikrát pravda - že první fackou to začíná!

Radka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
26.8.05 13:45

Ahoj,

moc se mi líbil příspěvek, kde pisatelka psala o tom, jak se její mamka na pár týdnů odstěhovala. Prosím tě, seber všechnu odvahu a holčičku a máš-li kam, na pár dní odejdi. Tím mu dáš najevo mnohem líp než slovy, že ty jsi samostatná šikovná bytost, na kterou nemá nikdo, opakuju NIKDO právo vztáhnout ruku. A opilost rozhodně není omluva!!! Pokud nemáš kam, klidně mu řekni, že sis začala shánět podnájem. Udělej cokoliv, co mu dá JASNĚ najevo, že ty si budeš svoje hranice lidství bránit. A až to bude moc těžký, přečti si znova všechno to, co ti tady lidi napsali o svém dětství s násilnými otci a podívej se na dcerku …

Je to strašně těžké, zkus před ním nebrečet - naopak zkus vypadat, že nedovolíš opakování, a pokud by se to ještě jednou stalo, vás navždy ztratí.

Teď koukám, že článek je už staršího data - tak napiš, jak to dopadlo.

Držím ti palce.
R.

  • Upravit
Anonymní
26.8.05 13:45

Ahoj,

moc se mi líbil příspěvek, kde pisatelka psala o tom, jak se její mamka na pár týdnů odstěhovala. Prosím tě, seber všechnu odvahu a holčičku a máš-li kam, na pár dní odejdi. Tím mu dáš najevo mnohem líp než slovy, že ty jsi samostatná šikovná bytost, na kterou nemá nikdo, opakuju NIKDO právo vztáhnout ruku. A opilost rozhodně není omluva!!! Pokud nemáš kam, klidně mu řekni, že sis začala shánět podnájem. Udělej cokoliv, co mu dá JASNĚ najevo, že ty si budeš svoje hranice lidství bránit. A až to bude moc těžký, přečti si znova všechno to, co ti tady lidi napsali o svém dětství s násilnými otci a podívej se na dcerku …

Je to strašně těžké, zkus před ním nebrečet - naopak zkus vypadat, že nedovolíš opakování, a pokud by se to ještě jednou stalo, vás navždy ztratí.

Teď koukám, že článek je už staršího data - tak napiš, jak to dopadlo.

Držím ti palce.
R.

  • Upravit
Anonymní
26.8.05 13:45

Ahoj,

moc se mi líbil příspěvek, kde pisatelka psala o tom, jak se její mamka na pár týdnů odstěhovala. Prosím tě, seber všechnu odvahu a holčičku a máš-li kam, na pár dní odejdi. Tím mu dáš najevo mnohem líp než slovy, že ty jsi samostatná šikovná bytost, na kterou nemá nikdo, opakuju NIKDO právo vztáhnout ruku. A opilost rozhodně není omluva!!! Pokud nemáš kam, klidně mu řekni, že sis začala shánět podnájem. Udělej cokoliv, co mu dá JASNĚ najevo, že ty si budeš svoje hranice lidství bránit. A až to bude moc těžký, přečti si znova všechno to, co ti tady lidi napsali o svém dětství s násilnými otci a podívej se na dcerku …

Je to strašně těžké, zkus před ním nebrečet - naopak zkus vypadat, že nedovolíš opakování, a pokud by se to ještě jednou stalo, vás navždy ztratí.

Teď koukám, že článek je už staršího data - tak napiš, jak to dopadlo.

Držím ti palce.
R.

  • Upravit
Anonymní
9.9.05 11:55

Ahoj je mi sice teprve 19 a nemam rodinu, ale ty co tady pisou, ze by okamzite od manzela odesly - tomu never! Neni to tak lehke opustit nekoho koho milujes a jeste k tomu, kdyz spolu mate dite.
Ja byt na tvem miste trosku bych ho vytrestala, sbalila bych se a odesla i s ditetem (treba k rodicum) a samozdrejme pred tim bych mu dala vedet, co udelal - nemam tuseni jestli bych se na neho vubec dokazal podivat, takze bych mozna nechala nejaky listek.
A pokud se zacne snazit a omlouvat se a pokud ty na nem sama poznas, ze se opravdu stydi… Tak bych se asi vratila, ale pokud bude hruby a jeste te osocovat, ze si ho opustila a za vsechno muzes ty, tak bych od neho odesla.
Ale uz bych se nenechala uhodit ani jednou - jeste jedna facka tak bych odesla. No a pokud by nekdo bez duvodne vztahl ruku na me dite tak bych se nerozmyslela ani minutu.

  • Upravit
Helu
4
28.12.08 10:43

ahojky ja to zazila jako dite a po prvni facce by me ten muj uz nikdy nevidel. A on to vi a nikdy by si to nedovolil. Nikdy nedovol aby tve dite zazilo to co v detstvi ja a kazde dite s otcem co bije matku. Kdo nezazil nepochopi.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít

„To tě manžel ještě vůbec chce, když vypadáš jako hroch?“ Vpálil mi švagr