Hellp syndrom aneb co mě potkalo
- Porod
- Matlásek
- 24.02.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dlouho jsem přemýšlela jestli mám psát můj příběh o konci mého těhotenství, nechtěla jsem totiž nikoho děsit, ale nakonec jsem se přeci jen rozhodla to napsat.
Miminko jsme s manželem plánovali a moc chtěli, otěhotněla jsem 4. měsíc po vysazení antikoncepce, takže úplně bez problémů. Také mé těhotenství probíhalo hladce a bez komplikací a pro mě a pro manžela to bylo nádherné období štěstí, lásky a očekávání.
Snad o to větší šok byl když se ve 39. týdnu dostavili hrozné bolesti břicha, nebyli to bolesti porodní, ale stálá a útrpná bolest, hlavně v horní části břicha. Trochu v obavách jsem manželovi řekla co se děje a odjeli jsme do porodnice.
Manžel se na porod stejně jako já poctivě připravoval, byli jsme spolu na předporodním kurzu, četli jsme chytré knihy, já jsem chodila cvičit, zkrátka dělali jsme všechno, aby jsme se na miminko připravili. Po příjezdu do porodnice mě vyšetřili a jelikož níc nezvyklého nezjistili, tak si mě tam radši nechali přes noc na pozorování.
Ráno mi sestřička odebrala krev, změřila tlak, byla jsem na ultrazvuku. Když přišli výsledky krve, tak si mě zavolal pan doktor Krotký a řekl mi, že je to špatné, rozpadala se mi krev a tlak byl tak vysoký, že se až sestřička lekla. Nikdo neudělal chybu, jen moje tělo přestalo snášet těhotenství a vypovídalo službu, odborně se tomu říká Hellp syndrom.
Bylo rozhodnuto, můj syn musí okamžitě ven nebo budem pryč oba. A tak se tedy náš syn Matyáš narodil 10. 2. 2002 císařským řezem a já mohu jen poděkovat Trutnovské porodnici a především MUDr. Milanu Krotkému za záchranu Matýskova i mého života.
Manžel to prochodil se slzami v očích po chodbě a říká, že to bylo nejdelších 15 minut v jeho životě. Dnes už mám jizvu skoro bílou, ale když se mě někdo ptá na druhé dítě většinou odpovídám, že už asi nikdy, mám prostě strašný strach, že to dopadne zas takhle, ne-li hůř. Matýsek je zdravý a veselý kluk a my si ho užíváme plnými doušky.
Petra
400×270 .(Mates){border:0} *]
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1611
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 943
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1653
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 690
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 400
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20677
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2613
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2598
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1758
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....