Já hloupá, zamilovaná
- O životě
- coraima
- 14.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Stalo se mi, že jsem se zamilovala do zadaného muže. Chtěla bych poprosit o vaše názory, rady, případně i vlastní zkušenosti. Děkuji.
Zdravím všechny. Potřebovala bych se vypsat ze svého trápení. Předem se omlouvám za to, že deníček bude asi hodně dlouhý.
Zhruba před 2 roky jsem se v práci seznámila s jedním mužem, Jakubem. Musím říct, že od začátku jsme si padli do noty. Já jsem poměrně uzavřený člověk, většinou se lidí straním, ale k tomuhle klukovi jsem od začátku cítila důvěru. Strašně rádi jsme si spolu povídali. Kdykoli byla v práci volná chvíle, šel za mnou nebo já za ním a bavili jsme se opravdu naprosto o všem. Od začátku jsem věděla, že má 5 let přítelkyni a bydlí s ní. Brala jsem ho jen jako kamaráda, zpočátku se mi ani fyzicky moc nelíbil, jen jsem se zkrátka v jeho společnosti cítila moc dobře, uvolněně, a i na něm bylo vidět, že se mnou rád tráví svůj čas. Ale stále jsme se vídali jen v práci, v soukromí nikdy.
Po několika měsících nevinného kamarádění mi o víkendu najednou přišla SMSka. Od něj. Měli jsme na sebe čísla, ale nikdy dřív jsme si nepsali. Ptal se, jak se mám a co je u mě nového. V té době jsme se v práci už moc nevídali, protože ho přeřadili na jinou směnu. Odepsala jsem, že se mám dobře, ale že si v práci nemám s kým povídat a smajlíka k tomu. On hned napsal, že se mu po mně moc stýská a kdy prý se uvidíme. Další den si vzal v práci půl dne dovolené a napsal mi, že by se mnou rád zašel na pivo a na pokec. Šli jsme tedy do hospody, kde jsme spolu seděli neuvěřitelných 5 hodin a zase jsme si povídali, naprosto o všem. Přišlo mi až neskutečné, jak moc jsme si rozuměli.
Trochu víc jsme pili a on se mi začal svěřovat se svými problémy, které mají s přítelkyní. Říkal, že ona je skvělá, tolerantní, rozumějí si, ale je to pro něj hrozný stereotyp. Říkal, že někdy má sto chutí se s ní rozejít, ale prostě to neudělá, protože ona by se z toho zhroutila. Nevím, s odstupem času mi to přijde jako typická trapná výmluva, ale tenkrát jsem mu to fakt sežrala. No… hodně jsme se opili. Já vypila litr vína a on asi 10 piv. Šli jsme na procházku. Nevím, jak se to stalo, ale najednou jsme se líbali. Bylo to tak nádherné. Měla jsem už nějaké vztahy, pochopitelně, ale tohle bylo fakt jako z jiné galaxie
Byli jsme naprosto sehraní, bylo to tak něžné a přitom vášnivé. Nakonec jsme skončili u mě v bytě v posteli. Nevyspali jsme se spolu, na to byl moc opilý, ale málem se to stalo.
Od té doby byly naše kontakty čím dál častější. Sice jsme se už moc nevídali v práci, ale neustále jsme si psali a on za mnou asi 2× byl. Nic jsme spolu pak už neměli, jen jsme si zase povídali. Někdy v té době jsem se do něj zamilovala. Pochopitelně jsem mu nic neřekla. Věděla jsem, že je to zbytečné a že by se s přítelkyní stejně nerozešel. Pak se najednou začal chovat jinak. Už mi sám od sebe nenapsal, když jsem mu napsala já, občas odepsal, občas ne. Když jsme se náhodou potkali v práci, přišel za mnou, ale bavili jsme se jen o povrchních věcech, o tom, co se mezi námi stalo, ne. Na rovinu jsem se ho zeptala, co se děje. On řekl, že je poslední dobou ze všeho zmatený. Ptala jsem se ho, jestli za to můžu já, jestli já něco dělám špatně. Řekl, že ne, prý ví, že si takové chování nezasloužím, protože jsem skvělá holka, zatímco on je pěkný vůl
Říkal, že za mnou chtěl kolikrát přijet, prý byl už připravený na cestu, startoval auto, a pak najednou ztratil odvahu a vrátil se domů, k ní. Hrozně se omlouval, říkal, že mě nechce trápit, ale že zkrátka neví, co má dělat.
Asi po týdnu jsem měla cestu do města, kde bydlí. Psala jsem mu, že až si vyřídím, co potřebuji, tak bychom se mohli sejít. Ihned odepsal, v kolik budu mít čas. Sešli jsme se a měli na sebe čas dvě hodiny. Všechno bylo jako za starých časů, rozuměli jsme si stejně jako na začátku, hodinu a půl jsme si povídali, a pak jsme se spolu v autě vyspali. Nebudu líčit, jak neuvěřitelné to pro mě (a evidentně i pro něho, ehm) bylo. Připadala jsem si jako nejšťastnější člověk na světě. Jako člověk, kterému se podařilo něco, po čem už dlouho toužil. Když jsme se loučili, řekl, že to bylo úžasné a že příště to musíme lépe naplánovat, abychom na sebe měli víc času. Jenže…
Zase se začal chovat divně. V práci jsem přešla k němu na směnu, takže se vídáme denně. Vyhýbá se mi. Když pracuji někde poblíž, přijde na pokec, ale bavíme se opět jen o povrchních věcech, o jeho psovi, o kamarádech, o práci. Když jsem se ho ptala na tamtu naši záležitost, znervózněl a vypadlo z něj, že má špatné svědomí, protože přítelkyni nikdy dřív nevěrný nebyl. Od té doby, co jsme se spolu vyspali, mi nenapsal. Navíc jsem si všimla, že v práci se začal hodně bavit s jinou holkou. Chodí za ní tak často jako za mnou tenkrát. Když jsem se ho na ni ptala, tak se smál a říkal, že je to jen kamarádka, prý se s ní baví, protože je s ní legrace. Se mnou to prý nemá nic společného. Nevím… Hrozně se trápím. Je mi naprosto jasné, že jsem do něj zamilovaná až po uši a tuším, že on už si toho všimnul. Nevím, co mám dělat. Mám pocit, že ho ztrácím. Poraďte.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1610
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 943
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1652
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 400
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20674
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2613
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2598
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1758
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....