Těhotenský test byl pozitivní v den mé maturity
- O životě
- PaníVS
- 03.10.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj příběh začal na střední škole, kdy jsem se zamilovala do jednoho sympaťáka. Byly to krásné tři roky, plné lásky a pak přišel zvrat: TĚHOTENSTVÍ!
Měli jsme z toho strašnou radost, ale netrvalo to dlouho! Po 9 měsících se mi narodil syn. První měsíc od narození syna, trávil jeho otec čas jen v hospodě a přestal mít o prcka zájem. Snažila jsem se párkrát zajet k němu a jeho rodičům, aby prcka viděli a měli z něj stejnou radost jako mám já. Ale to trvalo jen pár měsíců a vzdala jsem snahu o normální rodinu. Ale teď, po pár chmurných měsících, jsem konečně zase šťastná…
Nejkrásnější pocit v mém životě bylo zjištění, že mohu přivést na svět člověka, o kterém vím, že mě vždy bude milovat stejně jako já jeho.
Najednou to tady bylo, z části jsem si říkala že to zvládnu, mám přece praxi s mladšími sourozenci a k tomu jsem vystudovaná učitelka. Ale druhá část mě byla plná strachu a obav. Největší perlička byla zjištění těhotenství v den maturity (maturita je sama o sobě dost znervózňující a zjištění těhotenství mi k tomu moc nepřidalo). Naštěstí jsem vše úspěšně zvládla a mohla jsem v klidu přemýšlet o dalších krocích.
První trimestr byl boj, že jsem těhotná jsem si pro sebe chtěla nechat alespoň na chvíli. Pamatuji si, jak jsem se pořád vymlouvala, proč nikam nechodím: Bolí mě hlava. Mám nějakou práci. Nic se mi nechce. Uběhlo pár týdnů a říkala jsem si, že to musím někomu říct. Začala jsem s mými dvěma kamarádkami, které byly radostí bez sebe. Poté jsem se svěřila mámě. Byl to takový vtipný zážitek, kdy jsem mámu na den matek pozvala do kavárny na kávu. Sedly jsme si a povídaly si a najednou se dostaly k debatě o tom, kdo je v našem okolí těhotný. A bylo to, řekla jsem jí to. Byla nadšená, objala mě a pak mě zase pobavila větou: „Seš si vědomá toho, že to tátovi řekneš sama?“ Usmála jsem se a věděla jsem, že hold to někdo říct musí. Po relaxu u kávy jsme dorazily domů (v tu dobu jsem ještě bydlela u rodičů). Táta pracoval na zahradě, když jsem mu to oznámila přede mnou ležela černá plachta a v ruce měl krumpáč. Myslela jsem, že je se mnou amen. Byla to jen špatná shoda okolností, táta měl samozřejmě radost.
Na konci třetího měsíce už to věděli všichni blízcí. Přidala jsem fotku i na sociální sítě, abych se pochlubila. Po pár dnech se strhla debata o tom, že jsem jen přibrala a těhotná nejsem, i když na mém štíhlém těle šel vidět jen velký pupek. Ale časem to všem docvaklo, že je to pravda.
A takto bych nejspíš zakončila svůj příběh o prvním trimestru. Ráda vám časem napíšu další zážitky, pokud budete mít zájem…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1781
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1044
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1870
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 768
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 442
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21660
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2663
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2942
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2650
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1788
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....