Jak adoptovat Betynu

Jak tak čtu, milé dámy, to vaše psaní o neplodnosti, které je skoro výhradně o IVF, napadá mě kacířská myšlenka: víte vůbec, co za hrůzy se děje s vaším tělem při umělém oplodnění? Znám případ, kdy žena po 7 umělých oplodněních přivedla na svět šťastně holčičku, a když jí bylo 7, umřela tato ženamatka na rakovinu. Podobných případů je prý docela dost, tělíčko zhuntované hormony dostává fakt zabrat. Proč to píšu:

Je mi 33, od 29. let jsem dvakrát v raném stadiu těhotenství potratila. Druhý potrat byl tak šílený, že jsem se rozhodla, že půjdu jinou cestou - hned po potratu jsme s manželem podali žádost o adopci a dnes, skoro na den dva roky po jejím podání, jsme už 7 měsíců rodiči malé a kouzelné holčičky Alžbětky. Máme jistotu, že jí neublíží hormonální atentát, kterým lékaři provázejí IVF, je naprosto zdravá, šikovná, a snad má i vyrovnané rodiče.
Možná si zkuste častěji opakovat, že na světě - i v ČR! :-) - existují děti, které neměly štěstí a nemají rodiče stejně tak, jako vy nemáte štěstí a nemáte děti. Co takhle to spojit? My chceme adoptovat ještě jedno mimčo, ale taky není vyloučeno, že někdy bude vlastní. Jen ne teď, kdy jsou mé vzpomínky na potrat ještě příliš živé. My už se totiž 2 roky cíleně chráníme před otěhotněním - což řada matek a žen vůbec nechápe: „Když můžou mít vlastní, proč se chrání a radši adoptovali?“ Protože jsme chtěli. Jsem moc ráda, že jsme kompletní tříčlenná rodina, a opravdu i přes hroznou únavu z péče o rodinu jsem velice šťastná - jsem si jistá, že řada z vás by už byla, kdyby se pustila cestou adopce.
To ale samozřejmě nelze nařídit. Nicméně berte tento mejl jako zcela otevřenou propagaci adoptérství :-).

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Peetulka
125
9.12.05 09:20

Milý ANONYME,
jak to vypadá, tak můj komentář nebude optimistický.
Za prvé mě hodně zaráží, proč se za svou „propagaci“ nepodepíšeš.
MYslím, že jsi článek napsala s dobrým úmyslem, ale špatně to podala.
Asi nejlíp víš, kolik holek tady je, co řeší neplodnost. Já do neplodnosti nechodím, tak nevím. Ale nechápu proč je tak strašíš.
Myslím si, že jsou to dospělé inteligentní ženy a ví sami nejlíp, co dělají.
A rakovina? To si ani nemusíš tělo „huntovat hormony“. Víš o tom, že i po dvou potratech se rapidně zvyšuje riziko onemocnění rakoviny děložního čípku.
A jseš si jistá, že rakovina tvé známé měla souvislost s IVF?
A hrozný potrat? Každý potrat je svým způsobem hrozný. Je mi líto, že sis musela projít takovou zkušenost. Ale věř, že v tom nejsi sama. Já mám za sebou „hrozný " potraty dva. Vlastně jeden a jeden předčasný porod.
První potrat v 21. tt, kdy jsem porodila mrtvého chlapečka a sestra ho před mýma očima hodila do nějaké plechovky nebo pytle s nápisem biologický odpad. Ten nápis před sebou vidím dodnes a letos v létě se mi ve 24. tt narodila dcerka, která po šesti dnech zemřela.
Ale nevzdám to, i když jsem to chvilkama taky viděla jinak.
Vím, že proti neplodným párům my s manželem máme obrovskou výhodu - naději, že se dočkáme vlastního miminka.
A adopce? Taky jsem nad ní uvažovala, ještě dřív než jsem vůbec byla těhotná. Říkala jsem si, že chci své dítě a pak si vezmeme z ústavu.
Ale když jsem chodila po úřadech a vyřizovala věci ohledně smrti dcerky, tak mi ti úředníci dali pěkně zabrat. Kolikrát jsem odcházela s kanceláře s pocitem, že je to všechno moje vina.
Takže na to, aby se mi nějaký úředníček hrabal v životě teď fakt nemám náladu. Možná se to časem změní.
Takže abych to zhrnula. Tvůj deníček na mě působí spíš hodně negativně než, aby mě nasměroval k úvahám o adopci. Ale možná je to mnou.
A myslím si, že fakt není třeba holky strašit rakovinou a podobnými historkami, kde kdo jak umřel.
Smutných příběhů je tady i bez toho dost.
Tobě i tvému adopčátku přeji do života hodně štěstí. Stajně tak ostatním maminkám ať už těm "přírodním“ nebo těm adoptivním.
Holkám, co mají za sebou nějaký potrat nebo podobnou zkušenost hodně sil do dalšího snaženíčka a holkám z neplodnosti přeji, aby se i ony jednou dočkali toho svého voňavého uzlíčku. Ať s pomocí lékařů nebo úředníků.
 Petra

  • načítám...
  • Zmínit
Marka
1817
9.12.05 09:21

Ahoj „anonymni“ :)))!!!

Chapu tve rozhodnuti a tve pocity ohledne adopce. Moc vam preju, ze se vam podarilo behem dvou let stat rodinou a ze jste tak spokojeni.

To ale prece nelze u vsech rodin „zajistit“ - ne kazdy ma „na to“ vychovavat cizi dite. Je to otazka psychickeho stavu a take osobniho postoje a zivotnich zkusenosti.

Ja ze sve zkusenosti zase vim, ze IVF a jine formy umeleho oplodneni za to stoji, ze kazde tehotentstvi je „dar“ a stesti.
Nikoho bych nezrazovala vyroky o tom, ze si zhuntuje telo hormony.

Marka + Marketka 26+0tt

  • načítám...
  • Zmínit
Gabinka1
6545
9.12.05 09:26

Ahoj,
já mám 14měsíční dcerku, která se nám naštěstí povedla bez problémů.
Je mi jasné, že jsi měla určitě dobrou myšlenku, ale to podání je hnusné a to doslova. Měla bys příště lépe volit slova, protože neni nic špatného na tom, že někdo chce mít vlastní dítě, byť s pomocí lékařů. Jako tobě nikdo neříká, že jsi špatná, když bereš HA, abys neotěhotněla amáš dítě adoptované, nemůže mít nikdo za zlé, když se lidé snaží o dítě jinou než přirozenou cestou, když to zkrátka nejde. Je náhodou skvělé, že existuje šance, jak mnoha párům pomoci.
Takže nic proti adopcím, ale proti tvému způsobu podání…být tou, která dítě mít nemůže a musí se snažit jinak, velmi by mě tvůj příspěvek ranil (a to právě díky tomu, jak to bylo napsáno).

  • načítám...
  • Zmínit
Baboo
2107
9.12.05 09:36

no, na anonymov sa vacsinou ani neunuvam reagovat … ale tebe napisem, pretoze si myslim, ze sa vo svojich uvahach jednoznacne a hlboko mylis. zena zomrela na rakovinu ? a ? neviem, preco to davas do priamej suvislosti s IVF, neviem, ako vies, ze by sa to nestalo aj bez toho, ze sa to nestane aj tebe alebo hociktorej z nas …
a ze ty si si adoptovala dievcatko ? je to krasne, obdivujem ta a gratulujem. ale ze sa nebojis tvrdit „mame istotu, ze je naprosto zdrava“ … no vazne? samozrejme, prajem ti to, ale vazne mas tuto istotu ? tak to klobuk dolu …
a neboj sa, myslim si, ze zena, ktora sa rozhodne pre svoje dieta nieco take podstupovat, rozhodne vie, co sa deje s jej telom ALE NAPRIEK TOMU je ochotna a obetava to podstupit. To, ze ty nie … tvoja vec, tvoj usudok, tvoje rozhodnutie. Ale ma to aj svoje „ale“ … ale to uz tebe nebudem vysvetlovat.

toto uz nie je odkaz pre teba, ale pre vsetkych ostatnych, ktorych sa to tyka :
rozhodnutie, ci ci ist cestou umelych opolodneni alebo cestou adopcie je na kazdom pare a nikto iny nema pravo rozhodovat, co je pre koho lepsie. preto tymto vyjadrujem velky obdiv vsetkym, ktori sa rozhodli pre adopciu, ale ROVNAKO aj tym, ktori nevzdavaju cestu za vlastnym babatkom aj za cenu odriekania a bolesti aj fyzickej, ale najma psychickej, pretoze to pripadne sklamanie na tom boli asi najviac …
preto vam vsetkym drzim palce a zo srdca prajem, aby PRAVE tento pokus, ktory podstupujete, bol ten pravy a za par mesiacov aby ste drzali vo svojom naruci ten najsladsi uzlicek na svete!!!

Baboo

  • načítám...
  • Zmínit
Dadla
1930
9.12.05 09:51

Milá anonymní,
nejspíš bych normálně na tvůj článek nereagovala, ale nedá mi to, protože můj příběh je tomu tvému velmi podobný.
Je mi taky 33 a o miminko se snažíme od mých 27 let. Mám za sebou taky dva potraty a mimo jiné 5× IUI a 3× IVF, nacpala jsem už do svého těla tolik hormonálních injekcí, že už to ani nespočítám. Ale všechno dělám pro to, abych docílila toho, mít miminko vlastní. Je mi jasné, že si možná jednou ponesu následky svého počínání, ale toto nyní odsouvám stranou. Rozhodně si nemyslím, že je dobré zdejší snažilky děsit rakovinou. Kde bereš jistotu, že rakovina tvé známe je důsledkem hormonálních stimulací?
Jsme si podobné i v jiné věci. Už tři měsíce jsme neskutečně šťastni, protože k nám našlo cestu jedno malinké adopčátko. Také uvažujeme o tom, že si na jaře podáme novou žádost, aby náš Vojtíšek měl brášku nebo sestřičku. Přestože můžeme mít své vlastní dítko, i když ne tak jednoduše, našli jsme v sobě tolik síly a tolik lásky, že jsme ji mohli dát „cizímu" dítěti. Nezapomeň ale, že každý tohoto prostě schopen není! Pro někoho je možná strašákem představa, že bude vychovávat „cizí" dítě, že neví, odkud pochází, co má dáno do vínku, jak se chovala matka v těhotenství atd. atd… Každý na to prostě nemá a to bys měla tolerovat.
Propagace „adoptérství" je v pořádku, i tady na eMiminu najdeš o adopci články a diskuse, ale ty jsi to vzala za špatný konec…
Přes to všechno, co jsem si o IVF přečetla, přes všechna ta rizika do toho stejně půjdu ještě jednou. Máme před sebou poslední hrazený cyklus, tak třeba už konečně…

Přeji hodně štěstí tobě i Alžbětce. Ať se brzy dočká sourozence a je jen na tobě, jestli bude z tvého bříška nebo opět z bříška neznámé maminky…

Dadla a adopčátko Vojtíšek

  • načítám...
  • Zmínit
Goody
212
9.12.05 10:55

Děkuji, děkuji děkuji anonymní adoptivní mamince za názor, který mi udělal moc velkou radost.

Já jsem zase špekulovala nad tím, že to miminko ve zkumavce se musí strašně trápit a že se z toho narodí psychicky narušené. Je to sice jen na chvilku, než se dostane k mamince, ale když si představím, že by mě někdo na ty 3 (nebo kolik?) dny zavřel samotnou někam do skříně, tak to je děsná představa, a to jsem dospělá a ne děcko závislé na mámě.

Anomymní mamince moc fandím a obdivuju ji. To je tak hezký, že udělali s manželem Alžbětce šťastnej život.

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
9.12.05 11:06

nedá mi to abych nereagovala… tak milý anonyme, jak už tu psaly holky, napsalas to dost tvrdě a bezohledně, i když jsi to asi myslela dobře. Ovšem být takovou dlouhodobou a dosud neúspěšnou snažilkou, pěkně mě Tvůj článek srazí do kolen…
Také nechápu, kdes vzala tu jistotu, že Tvá známá onemocněla v souvislosti s IVF.
Dále bys měla Ty pochopit, že ne každý je schopen a ochoten si dítě adoptovat či vzít do pěstounské péče. Obojí je totiž nesmírně závažné rozhodnutí a velká odpovědnost. Zda výchovu takového dítěte rodiče zvládnou, se dle mých zkušeností ukáže kolem puberty(vím o čem mluvím, díky své práci jsem takových dětí sledovala dost). Nevím čím to je ale v tom období se to dost láme a klobouk dolů před všemi rodiči, kteří svou nekonečnou trpělivostí tohleto zvládají. Samozře´jmě nechci strašit a i vlastní děti mohou dát v pubertě dost zabrat, tím nechci vyvolávat nějakou polemiku…jen říkám, co jsem čato viděla. Takže nezbývá mi než popřát Tobě a Tvému muži, ať vám Alžbětka krásně roste, je zdravá a spokojená a máte z ní jen samou radost. :-) ale prosím, příště vol jiná a ohleduplnější slova a také se podepiš.
Kristýna

  • načítám...
  • Zmínit
Dadla
1930
9.12.05 11:08

Goody,
promiň mi můj velmi materialistický dotaz, ale ty si vážně myslíš, že těch několik buněk může něco cítit?
 Dadla

  • načítám...
  • Zmínit
Goody
212
9.12.05 11:10

Dadlo, já jsem si nevšimla, že by ta maminka netolerovala IVF. Vždyť jen napsala svůj názor, proč ona na něj nešla a proč si ona raději adoptovala Alžbětku a že jí to přijde jako úžasný nápad a přiznala se, že fandí adopci. Ani zmínka o tom, že s IVF nesouhlasí nebo že by ty ženy, co podstoupily IVF, nějak chtěla urážet. Já si tedy myslím, že je fajn, když sem svoji zkušenost a zdroj štěstí napsala, protože mám dojem, že to některou paní může hodně oslovit. Ono se o tom moc nemluví, proto mám takovou radost, že s tím přišla.

  • načítám...
  • Zmínit
asha
29730
9.12.05 11:14

Dadlo, to neni materialismus, i kazdy nabozenstvi to ma jinak;) Krestani veri, ze dite ma dusi od poceti, Zide ze az po 42 (nebo 41?) dnech od poceti…atd. Ovsem jde o dusi, citit bolest zrejme muze, az kdyz ma cim…

Ale jinak mne Goody celkem pobavila:)) Chvili jsem zauvazovala, jestli by nekomu ty tri dny ve skrini neprospely, aspon by byl cas si to jeste trosku promyslet:)))) Nee, nemyslim to zle;)

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
9.12.05 11:17

Goody, souhlas s dadlou, taky mi to přijde přehnané… I když jsem naprosto přesvědčena o tom, že dítě v prenatálním životě velmi dobře vnímá a cítí fyzické i psychické stavy matky, vnímá, zda je chtěné, zda se na něj těší rodiče atd atd a to ho dle mého soudu v mnohém po zbytek života ovlivňuje, tak přece jen přemýšlet o tom, zda takto malý shluk buněk je " v šoku" v jakémže divném prostředí se to ocitl… no nevím :-)
Kristýna

  • načítám...
  • Zmínit
Dadla
1930
9.12.05 11:28

Goody, já jsem se taky ani slůvkem nezmínila o její netoleranci k IVF, ale termín jako je „hormonální atentát“ či zmínka o rakovině mi tak nějak zavání určitým odrazováním od IVF. Tak jsem tento text prostě pochopila já a taky jsem jen vyjádřila svůj názor.
 Dadla

  • načítám...
  • Zmínit
Goody
212
9.12.05 11:37

Dadlo, no já myslím, že jo. Víš proč mě to napadlo? Protože vlastně embryonální miminko nevidím jen jako buňky. Já myslím, že to už je v okamžiku početí cítící bytost jako už narozené miminko. Tak myslím, že to embryo se cítí asi podobně jako dítě, které sice má uspokojeny všechny fyzické potřeby, ne ale citové potřeby, že trpí jako už narozené odložené děti, které vůbec vůbec nikdo nepohladí a leží někde zavřené ve tmě, kdy se tomu nešťastnému děcku každej den táhne jak šťastným lidem rok.

  • načítám...
  • Zmínit
Goody
212
9.12.05 11:56

Dadlo, no tys napsala, že to vzala za špatný konec :-). Ona však nenapsala, že každej nutně musí dostat rakovinu, ale že ta jedna paní ji dostala. A pak ty hormony, že jí připadají jako hormonální atentáty. No a nejsou? Každej ví, že jsou. To jako se má dělat, že to nic není, aby se nadšenci IVF nebáli? Ale co když potřebuje tenhle názor slyšet někdo jinej než nadšenec IVF? Zase bych taková ohled na nadšence IVF nebrala, i když proti nim nic nemám. Vźdyť i oni mají právo vědět, do čeho jdou, předtím, než do toho půjdou. Já mám totiž dojem, že se hovoří o IVF až příliš automaticky a jakoby o nic nešlo.

  • načítám...
  • Zmínit
Baboo
2107
9.12.05 11:57

tak to potom je s tebou tazka debata, ked zrovnavas v pocitoch embryo s par bunkami s narodenym miminkom s vyvinutymi zmyslami a milionmi buniek … chyba mi tu smajl s vytrestenymi ocami …

ps: a z toho, ze ta nezname sily vypudili z folikulu a v tme ta dobehli nejaki bieli chvostikati bojovnici a potom si par dni bludila v tmavom divnom prostredi az kym si sa nezavrtala do relativne bezpecnej sliznice, z toho si sok nemala ? alebo si uz od zaciatku vedela, ze je vsetko ok, lebo si u mamy v bruchu a nie v skumavke v labaku ?

no nic, k tejto debate som povedala vsetko co som chcela …

  • načítám...
  • Zmínit
Ika
1679
9.12.05 12:07

Najskôr som sa trošku počudovala :O Zomrieť na rakovinu kôli stimulácii hormonálnymi injekciami ?! Tak toto je vážne pritiahnuté za vlasy. Ako to už bolo povedaná, tú hnusnú rakovinu môže dostať hocikto a hocikedy. Rakovina bola na svete dávno predtým, ako sa vôbec niekomu prisnilo, že kedysi bude existovať niečo ako deti zo skúmavky. Je veľmi smutné, že žena po úspešnom umelom oplodnení zomrela a nechala po sebe sirôtku. Život je niekedy krutý. Ale koho to napadlo jej smrť dávať do súvislosti s IVF ? A prečo ?

Potom som sa napriek všetkému pobavila, keď som si predstavila, ako sa skúmavka trasie od strachu a bunky v nej sú celkom zdeptané a nešťasntné a tlačia sa od hrôzy von z miesta, kde sú zatvorené a majú z toho celoživotnú traumu a narušenú psychiku.

Obdivujem ľudí, ktorí si adoptovali dieťatko a s láskou ho vychovávajú. Obdivujem napríklad Dadlu s manželom a fandím im :-) Všetci adoptívni rodičia, ktorí bezhranične milujú „cudzie" dieťa sú u mňa krásni ľudia. Vo vnútri. Ľudia s krásnou dušou.

V januári, dúfam, podstúpim IVF, ak sa všetko bude vyvíjať v poriadku. Vkladám do IVF-ka veľké nádeje a ani na chvíľu som nepomyslela, že by som tým sebe, alebo môjmu ešte nenarodenému dieťaťu mohla nejako ublížiť. Nemám z umelého oplodnenia, z hormónov, všetkých ostatných liekoch, prípadných rizikách atď. strach a obavy. Skôr mám strach, že IVF nebude úspešné. Myslím, že by som bola schopná ľúbiť „cudzie" dieťa, ja milujem všetky deti, s adopciou počítame do budúcnosti, bez ohľadu na to, či svoje niekedy budeme mať alebo nie. No i napriek tomu CHCEM vynosiť pod srdcom vlastné dieťa, chcem, aby malo moje a partnerove gény, túžim po ňom. Som preto zlá ? Alebo sebecká ? Možno som ješitná, ale slová anonyma sa ma dotkli. Cítila som to ako útok voči mojej osobe. Ako môžem humplovať hormónami vlastné telo a ohrozovať tým (svojou prípadnou smrťou napr.) mojich blízkych ? Mne na umelom oplodnení nepríde nič zlé alebo nemorálne. Prečo nepomôcť niečomu, čo pomoc potrebuje, prečo nepomôcť párom, keď tá možnosť existuje, priviesť na svet dieťa, veď či nie je pravda „pomôž si človeče sám, aj Pán Boh ti pomôže" ?

Myslím, že si aj napriek nevhodnému výberu slov nechcela nikoho obviňovať. Dotkol sa ma možno preto, že sa momentálne pripravujem na IVF. Celej Vašej rodinke a najmä malej Alžbetke prajem z úprimného srdca všetko dobré, veľa šťastia, zdravia a lásky :-))

Ika od matýskov

  • načítám...
  • Zmínit
Ika
1679
9.12.05 12:11

Baboo toto :O bol smajl s vytreštenými očami :-)

  • načítám...
  • Zmínit
baghira
2901
9.12.05 12:27

Babooooo, chechtám se jak blázen krásně jsi popsala okamžik zrození:))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Bílí chvostíkatý bojovníci, já se z tebe picnu:)))))))

Baghira:)))

  • načítám...
  • Zmínit
baghira
2901
9.12.05 12:28

Opravička! ne ZROZENÍ, ale OPLOZENÍ, samozřejmě:)

Baghira

  • načítám...
  • Zmínit
miselline
1503
9.12.05 12:30

Ahoj.Nedá mi, abych Ti nepopřála konečně to štěstí, které i Vás doufám brzy najde.Slzy mi vyhrkly už při čtení o tvém hošíkovi a u dcerušky už jsem brečela jako želva.
I já mám dcerušku narozenou 24tt, máme za sebou moc a moc trápení (i když zdaleka ne tolik co vy), ale nad námi se Ten nahoře smiloval a já mám to štěstí chovat to malé kvítko a dávat jí veškerou lásku, kterou k ní všichni cítíme.
Moc a moc doufám, že brzy brzičko budeš mít v bříšku dalšího človíčka a že konečně všechno dopadne tak jak má a budete šťastnou rodinou.
Miselline+Kačenka
PS: kdyby sis chtěla popovídat, písni mi na mail.
 MM

  • načítám...
  • Zmínit
asha
29730
9.12.05 12:37

Mmch. nevidela jste nektera dokument o IVF, ktery bezel na CT2. Ja se divala vcera a bylo to hodne zajimavy.
S IVF nema dokonce problem ani islam, pokud jde o vajicko a spermii rodicu..neprichazi tam v uvahu darcovstvi.
V tomhle duchu mi uvahy o utrpeni nekolika bunek, co jeste ani nejsou embryem, pripadaji fakt zcestny;)

  • načítám...
  • Zmínit
HAJINKA
2773
9.12.05 12:42

Anonyme anonyme, všechno, pod co bych se mohla podepsat už tady zaznělo, ty se příště také podepiš, a než něco napíšeš, přemýšlej.
A k tomu vnímání embryem - holky, říkají vám něco pojmy jako zygota, morula, blastula, gastrula???
No nic, tahle diskuse se opět kamsi „zvrtává“.
Hodně štěstí všem snažilkám, ať už jejich mimi vznikne přirozeně, pomocí IUI, IVF nebo adopcí.

Hajinka

  • načítám...
  • Zmínit
asha
29730
9.12.05 12:50

Goody, prosim te, nez zacnes psat nesmysly o embryonalnim miminku, tak si precti aspon nejakou prirucku… oplodnene vajicko je zygota, 2 dny stara je morula, 5.den po oplodneni je to blastocysta… o embryu se mluvi az pozdeji. Obdobi embryogeneze totiz zacina 3. a konci 8. tydnem a pak se mluvi o embryu.
Tot vse z ucene knihy;)

  • načítám...
  • Zmínit
asha
29730
9.12.05 12:51

Goody, prosim te, nez zacnes psat nesmysly o embryonalnim miminku, tak si precti aspon nejakou prirucku… oplodnene vajicko je zygota, 2 dny stara je morula, 5.den po oplodneni je to blastocysta… o embryu se mluvi az pozdeji. Obdobi embryogeneze totiz zacina 3. a konci 8. tydnem a pak se mluvi o embryu.
Tot vse z ucene knihy;)

PS: obcas se nestacim divit, to se prece uci ve skole!

  • načítám...
  • Zmínit
asha
29730
9.12.05 15:02

Pro ty, ktere jako mne vydesil komentar od Peetulky:
dr. Koucky mi na muj dotaz ohledne revize versus rakovina delozniho cipku napsal, ze to neni pravda, tedy ze neni pravda, ze s revizi rapidne stoupa riziko vzniku rakoviny......takze bych docela rada pozadala dotycnou, aby napsala, jak na to prisla.
 Diky.

  • načítám...
  • Zmínit
Goody
212
9.12.05 15:45

Hm hm hm, takže teda opravuju dle rady vzdělané Ashy, že morula a blastula vnímá, a to mi nikdo nevymluví. Nicméně ať už to je, jak to je, je vidět, že zastánkyně IVF jsou pěkně ostré a nesnesou ani jeden bez zlého úmyslu sdělený protinázor. Kdybyste si byly tak náramně jisté, že IVF je správné, příspěvek té mamniky by vás nechal úplně klidnými a nepsaly byste k tématu adopce nic. Místo toho se tady příznivkyně IVF srocují a utvrzují se křikem ve své jediné pravdičce a dělají z té paní necitu, protože se dotkla jejich majestátu tím, že jim sdělila něco, co pro ně není vůbec hezké. To jako ten server je jenom váš? To teda vůbec od vás není k té paní hezké, že ji nenecháte žít na tom serveru souběžně s vámi. Ona je totiž opravdu hezká myšlenka, kdyby se neplodné matky místo o IVF snažily o adopci, tak by nebyly žádné odložené nešˇatstné děti. Máte tuhle paní tiše obdivovat a ne se snažit ji umlčet a vyštípat. Kdybyste napsaly, hele to je dobrej nápad, s tou adopcí, a ta paní je kádr, ale já bych na to nebyla, nic vám nikdo neřekne. Ale dělat z IVF obecně prospěšnou věc a z té paní nelidu, co si tady dovolila dost, to je fakt síla. Ona není nelida, jelikož dokázala přijmout cizí dítě. To vy jste nelidy spíš, protože tu paní nejste schopné tady tolerovat.

  • načítám...
  • Zmínit
Missorka
9.12.05 16:06

Goody,

kolik máš dětí? Kolik svých? Kolik adoptovaných?

Peta

  • Upravit
Gabinka1
6545
9.12.05 16:13

Goody, ale já myslím, že tady lidem nevadil tolik ten příspěvek „anonyma“ jako to, jakým stylem to napsal a to strašení tou rakovinou. Proti IVF ani zastánci tady nijak nepropagují svou pravdu…
Ale jinak se dá říct, že co člověk, to názor, nikdy nedojde nikdo ke stejnému názoru jako ostatní.

  • načítám...
  • Zmínit
asha
29730
9.12.05 16:18

Goody, jsi zabavna:))))) Ja jsem se treba vubec o adopci nezminila, zrovna tak nejsem propagator IVF, zatim jsem nemela tu cest;) Ale kdyz nekdo pise vylozeny blbosti, tak mi to proste neda. Mysli si o morulach a naslednych co chces, ale snaz se netrapit predstavou, kolik jich nevyslovne trpi, kdyz se jim nepovede uvrtat a jsou splachnuty menstruaci;))) No neni to zrovna stastna predstava, ale priroda to tak nejak zaridila.

Pani asi nelida nebude, ale podala to celkem nestastne a to ji nikdo neodpare, stejne jako fakt, ze je super, ze se dockala adopcatka;)

Jo a asi se budes divit, ale mym oborem je neco uplne mimo misu, o morulach jsem cetla i treba na internetu, zkus to taky;)

  • načítám...
  • Zmínit
-Evka-
3743
9.12.05 16:58

Nechtěla jsem do této diskuse zasahovat, čekám druhé dítko po druhém IVF, takže znám i negativní stránky (možnosti), které mohou nastat po IVF. Jistě riziko je všude, rakovina je docela častá nemoc. Nikdo nikomu 100% neřekne, že rakovina vznikla z toho a toho důvodu. Vždyť i při užívání antikoncepce se zvyšuje riziko rakoviny (viz. příbalové letáky).
Nicméně na rakovinu zemřela i moje máma, když jsem byla malá a IVF nepodstupovala.

Možná to pisatelka myslela dobře, ale jak už bylo psané, špatně podala.

Znám holčiny (jsou i ty které podstupují IVF), které na své adoptivní mrňousky čekají i 6 let a více, neb žádní nejsou „volní“. Také znám několik případů, kdy úřady prostě na schválené žádosti o adopci zapomenou.

Evka

  • načítám...
  • Zmínit
Goody
212
9.12.05 18:33

No jo to je právě to Asho, že to příroda nějak zařídila a lidi to zařizujou jináč. Co když se za několik desítek let ukáže, že to IVF byl omyl, stejně jako se třeba ukazuje teď, že hromadná umělá výživa Sunarem za Husákových dob byl omyl, že jo. Třeba se statisticky ukáže, že ti zkumavkoví lidé v dospělosti nejsou vyrovnaní apod. (jako se teď statisticky ukazuje negativní dopad Sunaru) Ta spláchnutá morula na světě není dalších xy let, ale ta ivf jo :-) hi hi, no nic…

No, když to shrnu, hlavní je, aby všechny mámy svoje míma milovaly, že jo!

  • načítám...
  • Zmínit
asha
29730
9.12.05 18:48

No pockej Goody, ale to je tvoje spekulace. IVF uz se dela docela dlouho a zatim nikdo neprokazal, ze by se rodili nevyrovnany jedinci… zatimco u adoptivnich deti je to vetsinou jistota. Takze pokud ti jde o to, mit 100%ne vyrovnany dite, nepujdes ani do adopce, protoze to je daleko vetsi riziko (pokud u IVF vubec nejaky je). Tyhle deti, o ktere se pri adopci nejvic lidi zajima, totiz byly opusteny matkou, vetsinou po narozeni nebo kratce po nem a to je poznamena zcela jiste, zalezi ale i na tom, v jakych podminkach byly az do te adopce.

Nic neni tak jednoduchy, ne? Jsem hrozne rada, ze se hodne deti (ale porad dost malo), dostane do rodin, sama taky zvazuju adopci, ale jestli ti jde jen o tu vyrovnanost, tak te fakt nechapu. Hlavne fakt nemuzes takhle srovnavat adopci a IVF. Pokud budeme v zivote jenom takhle spekulovat, tak se nikam nedostanem, no uz to nebudu dal rozvijet.

  • načítám...
  • Zmínit
binky
880
9.12.05 19:47

Goody kolik máš dětí?Co bys dělala kdybys nemohla mít své vlastní a adopce by vám byla zamítnuta?
A k riziku rakoviny:udává se tolik faktorů které rakovinu vyvolávají,že bys nemohla nic.

Všechny které několikrát umělé oplodnění podstoupily obdivuju.Mají totiž nervy ze železa.a jsou nesmírně statečné.

Jo a ještě,víš co takové vyřízení adopce stojí nervů?Co rodiče které o miminko z kojeňáku stojí musí podstoupi?Možná bys měla zkusit agitovat o adopci někde mnohem,mnohem vajš.

Binky

  • načítám...
  • Zmínit
nikdo
1961
9.12.05 19:50

ahoj holky, tak jsem se ucteni docela pobavila. Asi jako obvykle kazda strana ma pravdu. Ja sama se radim mezi snazilky a nevylucuju ani umele oplodneni ani adopci. Vsechno co jsem ale do teto doby o adopci slysela nebyly moc prijemne veci. Psychicky je to mozna stejne narocne jako to druhe. Pokud anonymni pisatelka adoptovala malou holcicku ma fakt velke stesti. Ja si myslim, ze prave cela ta zdlouhava procedura pred adopci mnoho rodicu naprosto odrazuje. bohuzel. Preji nam vsem pekny vecer.

  • načítám...
  • Zmínit
Ivca_K
986
10.12.05 13:44

Nemůžu, než reagovat. Na anonyma mám několik otázek:
1. Kolik případů podobných tomu, který popsala, je?
2. Z kterého zdroje tuto informaci má?
3. Probíhal v této souvislosti nějaký výzkum?
4. Kdo ho prováděl, na kolika ženách, jak dlouho a s jakým výsledkem?
5. Jak dlouho trvala adopce?
Proč se ptám? Sama jsem osoba poměrně prostořeká, co na srdci, to na jazyku, ale rozhodně nešířím informace, pro které nemám žádné podklady. A také se pod své názory a mnou šířené informace podepisuji a následně si za nimi stojím. Potrat mám za sebou, je to hrůza. Dneska už mám šestiměsíční dceru, bez IVF. Znám rodinu, která dítě adoptovala (známá má velmi těžkou cukrovku a lékaři těhotenství nedoporučili), takže vím, co všechno museli podstoupit a jak dlouho to trvalo. Nechci odsuzovat ani jednu stranu, ale myslím, že vše je právo volby daného člověka. Především jsem však toho názoru, že tak zá:,–(ní informace, jaké anonym napsal, by neměl psát bez řádných podkladů. Měl by je tedy řádně podložit a měl by se pod svůj článek podepsat. Těm, které se snaží o miminko cestou IVF, přeju hodně štěstí a co nejdřív malého uzlíčka. Těm, které se rozhodnou pro adopci, co nejméně byrokratických překážek. Všem vám držím palce. Ivča_K

  • načítám...
  • Zmínit
Violet
1535
10.12.05 15:22

Ahoj Ivčo_K, jen tolik - mé myšlenkové pochody se shodují s těmi Tvými :-) Opravdu zajímavá diskuze. A jsem zvědavá, jestli se nám od anonyma dostanou odpovědi na Tvé (= mé) :-) otázky…

Violet

  • načítám...
  • Zmínit
Popilio
551
10.12.05 17:59

Anonyme, stejně jako adopce je i každého věc IVF, nodsuzuješ tyto maminky, ale strašit je rakovinou? Ono to samozřejmě jistou souvislost mít může, ale myslíš, že jen IVF bylo příčinou rakoviny, stejně jako každý kuřák nemá rakovinu jen z kouření tak maminky nemůžou mít rakovinu jen z IVF a to procento kolik těch maminek co tu rakovinu má je zanedbatelné a spojitost s IVF??? Nevěřím. Uvědom si, že dnes můžeš mít rakovinu prakticky ze všeho, v takovým žijem světě a to ti nepřijde divné? Jako malá jsi cumlala dudlíky, pila s láhví, jedla ze lžiček co rakovinu způsobit můžou a co s tím naděláš? Nic.
A antikoncepce? Tím se možná snižuje riziko rakoviny děložního čípku, ale zvyšují rizika jiných onemocnění. Já antikoncepci brala jen chvíli, Logest půl roku, přibrala jsem 10kg, Gracial 3 měsíce, nahoře pět kilo, prý to zvyšuje chuť na jídlo, ale já naprostou většinu toho období prozvralcela, protože jsem měla zácpu a jinak to ven asi nešlo, doktoři mě neustále ujišťovali, že souvislost to nemá a mělo. Pak jsem na:,–(ila EVRU, měla jsem ji 4dny a dodnes mám tachykardii a při zvýšené námaze srdeční arytmii a jak myslíšm, že mi je? Přirozného porodu se asi nedočkám, i když se na něj připravuju a je to můj velký sen, stejně jako neprožívám obyčejné těhotenství, protože mé srdíčko buší rychleji než má, norma u maminek je do 90, já mám ve spánku právě těch 90, při aktivitě šahám vysoko nad sto. Vím, že celé těhotenství zvládnu, je mi 20let a jsem mladá a relativně zdravá, tak proč by ne?
Je každýho názor, ale IVF je svobodná volba. Já bych nikdy neřešila dva potraty antikoncepcí, jednou si chci adpotovat miminko, má nejlepší kamaráka je adptovaná a je to krásný, přeji vám to, dala jsi Betynce šťastnej život, ale napsala jsi to smutně. Mám za sebou taky dva potraty a každý potrat je strašný a já mám na něj odporné vzpomínky, neprožila jsem si tak těžké chvilky jako první maminka co ti psala, potartila jsem v prvních dvanácti týdnech, ale vzpomínky na chladnost sestřiček v nemocnici ve mě zůstávají, když mě doktorka označila jako „lavor“, že ze mě miminko odešlo, když pode mně dali kýbl, do kterýho vyškrabávali zbytky… Druhý potat byl jiný a už ne tolik bolestivý, ale stejně. Nejtěším okamžikem pro mě bylo když jsem znovu po třetí otěhotněla a v nemocnici po tom co jsem opět krvácela řekli, že třeba ještě potartím, ať si nezničím život když jsem tak mladá. V 19 letech a po dvou potratech se ke mně chovali jako ke zrůdě, která se neumí chránit a počíná nechtěný ¨těhotenství, ale byli chtěný, první ne, ale další dvě moc a stejně to nikdo mepochopil. Třetí miminko mám v bříšku, nepotatila jsem a jsem šťastná i po dvou potratech.
Ještě ke GOODY, říkáš, že ten shluk buněk ve zkumavce trpí, možná ano, ale pak se dostane k mamince, která ho chce a moc. Nemyslíš, že víc trpí miminko u maminky v bříšku, která ho nechce a pak ho odloží? Taky se pak třeba dostane k milující rodině, ale na psychiku je to daleko horší.

  • načítám...
  • Zmínit
Ivca_K
986
10.12.05 19:15

Ahoj Violet, jsem bohužel přesvědčená, že anonym nám na naše otázky neodpoví. Jen jsem měla potřebu to napsat, jako podporu pro ty, které se o oplodnění marně snaží a doufají v zázrak. Mám totiž pocit, že anonymní příspěvek jim, v již tak tíživé situaci, příliš nepřidal. Ivča_K

  • načítám...
  • Zmínit
smilers
5882
12.12.05 14:53

Hoj všem:-) řadím se mezi skorosnažilky, snažení nám zatím nejde je bez výsledků, ale nepociťuji nějakou hořkost, když si čtu tento příspěvek. Né každý milé dámy má dobré vyjadřovací schopnosti, a nezapomeňte, že dotyčná píše že už 7 měsíců maji Betku doma, a v mém případě bych byla tak neskonale šťastná, že bych to sem napsala určitě svejma slovama a to už by jste mě vůbec nerozuměli. Ona se chtěla jen s vámi podělit o to štěstí, co jí potkalo. A s tou rakovinou, říkáte nestrašit, si myslíte, že jsou v naší společnosti tak všichni najivní, že neví že rakovinu můžete mít kdykoliv a za jakýchkoliv podmínek, v naší rodině máme rakovinu děložního čípku a prsu, ale nepřipadá mě, že by mě dotyčná nějak strašila..todle je můj názor, možná IVF postoupím co já vím, a možná taky ne..možná porodím vlastní přiropzenou cestou a možná taky ne, ale z duše nenávidím, že se dovedou lidi tak hašteřit , pak se divim, že mě to sem táhne už jen někdy..a klidně mě ukamenujte mě to neva,neznám vás a ani vás nepotkávám:-) tak se mějte fajn zdraví any z chatu

  • načítám...
  • Zmínit
danyjela
2
8.1.06 17:11

Milé dámy, zde anonym :-). Zcela nechtěný anonym, protože jaksi na emimino.cz zrovna nefungovalo přihlašování - když jsem psala svůj burcující, nesmírně netaktní a nevhodný příspěvek. Od té doby měl anonym hodně práce, mimochodem i s nemocnou Alžbětkou, a tak když jsem hledala materiály pro knížku o adopci, kterou píšu, nestačila jsem se divit, kam všude jste mě za mých pár vět virtuálně poslaly :-).
Tak tedy - je mi líto, že to bylo většinově pochopeno jako útok proti IVF. Jak správně píše jistá přispěvatelka, není to rozhodně útok na IVF. K rakovině: uvědomte si, dámy, že celá IVF je z velké části (už zase vidím, jak vám prstíky naštvaně kmitají po klávesnici :-)) obrovský byznys. Je na vás, že to vše podstupujete, v podstatě je to obdivuhodné, já bych se asi tak trápit nedokázala - doufám, že se shodneme aspoň na tom, že to trápení je.
Byznys je to pro lékaře, farmaceutické firmy, na druhou stranu to MNOHA - a to nepopírám! - lidem přineslo vytouženého potomka. Kde jsem vzala své info o nebezpečí rakoviny? Sdělila nám to interně doktorka na přípravě na adoptivní rodičovství. Nám, z nichž velká část neúspěšně IVF prošla, nám, kteří jsme v ten okamžik už byli rozhodnuti jít jinou cestou… v reakci na vaše pobouřené psaní zvažuji, proč nám to říkala, pokud to není pravda? Proč o tom mlčí média? (Byznys…) Proč o tom mlčí lékaři? (Byznys… víte jen, kolik „bonusů“ dostávají gynekologové, když například předepisují hormonální antikoncepci určité značky?).
Jako bych píchla do vosího hnízda. Chtěla jsem ukázat na rizika - ale vždyť, holky, je na vás, abyste si je zjistily! Hlavně však prosím z jiných zdrojů, než ústně od vašich gynekologů, neboť jsou zaujati. Studujte internet, studujte dostupné zdroje. Zjistěte si, co se v těle děje, když je v něm hormonální nerovnováha (že by nás umělé hormony znovu harmonizovaly?:-)). Je mi líto, když ženy poté, co se úspěšně stávají matkami po IVF, lítají po homeopatických ordinacích (v lepším případě) a snaží se si dát do pořádku své tělo. Protože tělo začíná a končí na hormonech, to vám potvrdí i ti vaši lékaři. Čili: omlouvám se všem, jichž jsem se dotkla, vůbec jsem to neměla v plánu. Ano, jsem pusa proříznutá, ale vědomě neubližuji. Chtěla jsem ukázat na jinou cestu, cestu opravdu snazší hlavně pro organismus ženy!, cestu velmi altruistickou a ve výsledku téměř vždy úspěšnou. Na možnost najít smysl života v novém dítěti a na možnost tento smysl života naopak někomu dopřát…
Nevím, co víc. Dál už se omlouvat nebudu. Všem IVFkám - VELMI UPŘÍMNĚ! - přeji, aby jim jejich vytoužené přání vyšlo. Přeji vám zároveň, abyste to zvládly co nejlépe. Pokud v mém odsouzeníhodném psaní byť jediná čtenářka našla něco pozitivního, asi to za tu bouři ve sklenici vody stálo.
Mějte se všechny krásně :-). Daniela

  • načítám...
  • Zmínit
Hasmandka
1177
9.1.06 08:51

Ahoj Danielo, možná by nebylo tolik negativních reakcí na tvůj článek, kdybys tohle všechno napsala hned na začátku. Ačkoliv tvá snaha měla dobrou myšlenku, vyzněla naprázdno

Co se adopce týká, tak ne každý se na to cítí. Já osobně bych do adopce šla klidně třeba hned, Asi by mně bylo líto, že jsem nikdy neprožila těhotenství, ale to je jen sobecký pocit, kterého by mě zářivá dětská očky jistě dokázala bez problémů zbavit. Jenže můj manžel adopci odmítá. A tak je pro mě řešením IVF (od kterého mě neodradí žádné nepříjemnosti a rizika s ním spojená) nebo smířit se s tím, že třeba nikdy nebudu mít děti.

Květina

  • načítám...
  • Zmínit
danyjela
2
10.1.06 06:45

Nemyslím, že by reakce byly jiné. Myslím si prostě, že jsem píchla do vosího hnízda. Že si na tomhle fóru tak jako pěkně probíráte své problémy - ne že by nebyly závažné! - a kdokoli (!) Vám do toho vstoupí s jiným názorem, je nepřítel. Je mi to líto, asi tyto diskutárny ještě nejsou připraveny na pluralitu.
Jakmile se mezi Vás dostal někdo, kdo přišel s jiným názorem, byl okamžitě „popraven“.
A že můj „provokativní“ text nevyzněl naprázdno, je jasné z toho, kolik má ohlasů :-).
Třeba až si tyto diskutující ženy vyřeší svůj problém s dítětem (nezapomeňte! Mám jej taky!!! Taky jsem jej řešila a řeším!! Nejsem tudíž ve vaší společnosti ta „zvnějšku“, ta šťastná s biologickým dítětem!), třeba se zpětně na můj příspěvek podívají jinak. A i když jsem strašně šťastná máma Betyny a chci ještě jedno adoptivní mimčo, VŽDY ve mně bude vědomí, že nemám biologické děti. Nejde o to, že jsem se k tomu dobrovolně po problémech rozhodla; jde o to, že i kdybych já na to pozapomněla, okolí mi to vždy rádo připomene :-).
A to, jak je rozlítila zmínka o rakovině - jak píši ve své druhé reakci: to vše si měly a mají zjišťovat samy, vždyť je to probůh jejich jediná cennost - jejich vlastní zdraví. A pokud se k tomu, k čemu se chystají, rozhodnou při vědomí všech obtíží, pak jsou obdivuhodné a strašně statečné; ale taková žena by byla vědoucí, a proto by ji mé psaní nepřekvapilo ani nerozlítilo. Protože by VĚDĚLA.
Toto je už ale opravdu poslední slovo k mému „provinění“. Myslím, že si toto fórum zaslouží návrat k důležitějším věcem - a třeba i k adopci, protože ta přece do záložky Neplodnost patří, nebo ne?…
Opakuji, že všem ženám z tohoto fóra přeji vše nej…, protože neoddiskutovatelným faktem je to, že si procházejí peklem, o kterém „dětní“ lidé nemají ani páry. A je LHOSTEJNO, zda to vyřeší bezdětností, IVF početím nebo adopcí… Několikaleté peklo je čeká tak jako tak…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít