Jak Deny přišel na svět
- Porod
- Senayle
- 19.02.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jako těhu jsem tu moc ráda pročítala deníčky o porodu a psychicky se tak připravovala na to, co mě čeká. Rozhodla jsem se tedy, že i já přispěji zrnkem do mlýna. :)
K mému velkému překvapení se mi povedlo otěhotnět hned na poprvé a vše se zdálo být perfektní. Netrápily mě žádné nevolnosti a cítila jsem se skvěle, až na ten šílený a ustavičný hlad, který jsem v prvním trimestru měla. Vyjedla bych i celou restauraci a ještě bych si chtěla přidat. 
Asi ve 25. tt mi začalo tvrdnout břicho, tak jsem raději šla na kontrolu dříve, než jsem měla původně domluveno. Doktorka mě hned poslala do nemocnice, že mi ustupuje čípek a mám 28 mm. V nemocnici mi předepsali magnézko 4× denně po dvou tabletkách, přísný klidový režim na lůžku a jednou týdně navštěvovat rizikovou poradnu. Jelikož magnézko hned nezabralo a čípek mi zase ustoupil na 22 mm, dostala jsem ještě tabletky na zavádění.
Pak už to bylo v pohodě. Malý měl ale hlavičku hodně dole a tím, jak mi tlačil na hrdlo, jsem musela stále jezdit na kontroly, kdyby se mi čípek zase začal zkracovat.
Tak to bylo do 36.tt, kdy jsem konečně magnézko vysadila a okamžitě jsem se otevřela na 2 cm a CS8. Doktorka mi řekla, ať už mám kufr připravený u dveří, že to může přijít každým dnem i hodinou. Manžela tato informace vylekala daleko více než mě. Ptal se, jestli má vůbec cenu jezdit domů. Pacholek, už mě tam chtěl rovnou ubytovat.
Byla jsem ráda, že mě domů nakonec odvezl, protože dny ubíhaly a porod nikde. Už se blížil můj termín 24.12.2013 a já se jen modlila, aby se prďolka nerozhodl na Štědrý den vykouknout na svět. Bylo by mi ho pak hrozně líto, kdyby měl slavit narozeniny a Vánoce v jeden den. Tři dny po termínu jsem šla na kontrolu do poradny a doktorka mi sdělila, že už nemám žádný čípek, jsem otevřená na 3 cm, CS9 a hlavička se tam hodně tlačí a už to není těhotenský, ale porodnický nález. Doporučila mi tedy příjem a prasknutí vody, souhlasila jsem. Bála jsem se, aby malý nebyl obřík.
Na příjmu se ale k prasknutí vody moc neměli a nechali mě tam přes noc na pozorování, kdyby se dostavily kontrakce. Ty se ale nedostavily, stejně jako jsem celé těhu neměla ani poslíčky. Doktor mě chtěl další den propustit a že mě týden klidně můžou nechat přenášet. To se mi ale nechtělo, takže po tom, co mě prohlédl a já už byla otevřená na 4 cm, mi vyhověl, že mi prasknou vodu a poslal mě na sál.
V 17:00 tam za mnou přišla hrozně milá PA, natočila mi monitor a dala klystýr. Manžel, když viděl ten sáček s vodou, tak vykulil oči a prý: „To všechno do ní chcete napumpovat?!“ Mi tedy moc na odvaze nepřidal. Klystýru jsem se docela bála, ale bylo to úplně v pohodě. PA mě pobavila, když mi řekla, abych to v sobě zkusila zadržet 15-20 minut. HA HA. Byla jsem ráda za 5 minut a už jsem běžela.
V 18:00 přišla doktorka a píchla mi vodu. Když jsem viděla tu jehlu s háčkem, tak jsem znejistila. Říkala jsem si „Holka, neudělala jsi náhodou blbost?“ Ale propíchnutí vaku jsem vůbec necítila, jen jak mi pak vytékala plodová voda. Když doktorka odcházela, ještě jsem se jí zeptala, kdy by mi ty kontrakce měly tak začít. Dozvěděla jsem se, že u každého je to jiné a může to být buďto hned, za hodinu nebo klidně až zítra. Jen to ale dořekla a zavřela dveře, dostala jsem kontrakce, rovnou po 3-4 minutách a dost rychle se stupňovaly.
Po sedmé hodině jsem už měla kontrakce po jedné až dvou minutách a dávalo mi dost zabrat je prodýchávat. PA jsem poprosila, jestli by mě prohlédla. Ta mi řekla, že prvorodičky se obvykle otevírají 1 cm za hodinu a že mě prohlédne až v osm. To už jsem ale měla i dost silný tlak na konečník, bylo hrozné netlačit. Pomáhala mi jen sprcha, takže jsem v ní byla pořád. Už jsem myslela, že se tam zcvrknu, jak jsem tam byla dlouho.
Když přišla kontrakce, tak už jsem místo té bolesti spíše cítila ten velký tlak, ale nebylo to zase tak hrozné, jak jsem čekala. Dalo se to vydržet a žádné drámo to nebylo, ale při představě 1 cm za hodinu když mám kontrakce po 1 minutě se mi protáčely panenky.
Každopádně ve 20:00 přišla PA a jak slíbila, tak mě zkontrolovala. Usmála se na mě a řekla, že jsem šikovná a už jsem otevřená na 9 cm. V tu chvíli mi vytekly slzičky. Nevím, jestli tím, jak jsem se na malého těšila, nebo tím, že to brzy skončí. To jsem se ale spletla…
Ještě jsme museli dorotovat hlavičku, takže jsem se musela přetočit na levý bok. A pak už jsem pomalu mohla začít tlačit. Ale najednou mi kontrakce začaly ustupovat a já je měla jen po 4-5 minutách, tak mi PA píchla oxytocin. Tlačila jsem a tlačila, ale stále nic. Na porodním sále hrálo rádio Fajn a zrovna písnička Roar od Katy Perry. A já, abych se uvolnila, jsem si jí začala mezi kontrakcemi broukat. Manžel byl z toho v šoku, že si u porodu zpívám. Do teď mi to předhazuje, že porod nemůže být nic tak dramatického, jak my z toho děláme, když jsem si u toho zpívala.
To už jsem ale tlačila hodinu a hlavička pořád ne a ne vylézt ven. Pak přišel doktor, kterému jsem z lehátka vyčerpaná zamávala a pozdravila. Ten se na mě usmál a že mám u něj plus, že většina rodiček jeho přítomnost ani nepostřehne. No alespoň něco… a tlačilo se dál. Manžel mi hodně pomáhal při tlačení, podpíral mi záda a já najednou začala dostávat jednu křeč za druhou do lýtek a všichni kolem mě běhali a natahovali mi nohy - PA, doktor i manžel. Já vždy jen zakřičela: „Noha, noha, noha…!“ a ukázala, která to zrovna byla a už běželi.
Ve 21:28 se konečně po nástřihu, který jsem vůbec necítila, narodil Deniz. Takže mi trvalo skoro hodinu a půl, než jsem vytlačila hlavičku. Po porodu doktor nabídl manželovi, jestli nechce přestřihnout pupeční šňůru, do čehož jsem se vložila a zaječela, že ne! Vím, co od manžela můžu čekat… Když konečně přepižlat tu šňůru, se kterou tam dost zápasil, najednou slyším sestřičky: „Tatínku, halooo, tatínku, co je vám?!“ A šup ho, manžel ležel na zemi. Ano, milé dámy, nestává se to jen v amerických filmech. Manžel mi tam krásně omdlel.
Mně Deny najednou přistál na břiše a tři sestřičky kolem manžela, který se tam válel po zemi. Když malého otřeli, zvážili a změřili, dali ho vedle mě do malé plastové postýlky. Doktorovi přišlo hrozně komické, jak tam celá ta naše rodinka leží, takže nám vzal foťák a všechny nás vyfotil. Pak jsem si vyžádala vidět placentu a šlo se na šití… To už byl manžel dávno při vědomí, ale pro jistotu stále zůstával ležet na zemi.
Po porodu jsem se začala vyčerpáním celá hrozně třást, tak jsem se ptala doktora, jestli se mu mě nebude špatně šít, když se tak klepu. Prý je zvyklý, mi s úsměvem odpověděla PA. Při šití se doktor začal vybavovat s manželem a já si tam najednou připadala jaksi navíc. Pak jsme na sále zůstali ještě dvě hodiny a nemohli se na malého vynadívat. Byl nádherný, takový malý uzlíček…
Doteď na porod ráda vzpomínám. Od prasknutí vody za 3 a půl hodiny bylo po všem, bolesti se daly vydržet. Hlavní je nepodávat se strachu a bolesti a nebrat to jako katastrofu, ale těšit se na to, že na konci vás čeká ta největší odměna ze všech. Byl to pro mě krásný a nejsilnější zážitek v životě.
Všem děkuji, kdo měli tu trpělivost a odhodlání a dočetli můj deníček až do konce. Vím, byl to román. 
Přečtěte si také
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 791
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 912
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 567
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 480
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 1683
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 9103
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1643
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 824
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 3315
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1431
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
moc hezké 
gratuluju k prckovi
Ale už nám od té doby vytáhl více jak o 5 cm… Tak hrozně to letí. 
