Jak jsem rodila já
- Porod
- jane-e
- 06.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pro jednou taky pozitivní deníček pro všechny bojácné maminky čekatelky. Když jsem otěhotněla, měli jsme s přítelem samozřejmě ohromnou radost, ale taky přišel neméně ohromný strach.
Přítele zachvátil smysl pro zodpovědnost za budoucí rodinu a mě panika, jestli jsem na roli matky připravená a zvládnu se o prcka starat. Především to ale byla naprostá panika z vidiny porodu. A tak jsem v naivní představě, že mi pomůžou a uklidní mě, začala číst deníčky. Jenže… lidi většinou píšou spíš stížnosti a negativní zkušenosti, než naopak, a tak jsem si místo uklidňujících krásných zážitků, četla o mnohahodinových porodech v šílených bolestech nebo, nedejbože, i o těch, které nedopadly dobře, což mě teda vážně neuklidnilo. A musím říct, že mě to drželo hodně dlouho, než jsem si s rostoucím bříškem konečně uvědomila, že malé nějak ven prostě musí a nic s tím nenadělám.
Když mi na poslední prohlídce moje gynekoložka opět řekla, že porodím dřív (od 25. tt jsem byla na rizikovém a předčasným porodem mě strašili dlouho, nakonec jsme vydrželi až do 38. tt
a ať se nesnažím si první část porodu odbýt doma, že si myslí, že to bude rychlé, měla jsem docela radost, takový optimismus do žil, že bych třeba ten porod mohla mít v pohodě, to bylo fajn. Pak mi kamarádka tady v jedné diskuzi řekla, jak to může ta doktorka vědět, jaký budu mít porod a já jsem si uvědomila, že je to fakt, nemůže to vědět! A klid byl zase ten tam. Nakonec se ale nemýlila ![]()
16. 4. jsem byla poprvé v poradně v porodnici U Apolináře, doufala jsem, že půjdu na monitor, ale byla jsem jen na prohlídce, kde mi doktorka řekla, že je v podstatě vše připraveno a je možné, že se tam ještě večer vrátíme, to mi tedy na klidu nepřidala, ale nic se nedělo, tak jsem se hodila zase do pohody. Druhý den okolo 14. hodiny se na WC ozvalo slabé lupnutí, kterým jsem si ale nebyla jistá, a jelikož jsem v podstatě celé těhotenství trpěla na výtoky, tak jsem si říkala, že vytékající tekutina je asi výtok, ale teklo to nějak moc. Nenapadlo mě nic lepšího, než sednout k PC a začít si číst o prasknutí plodové vody a ještě jsem o tom živě diskutovala s holkama, jestli je to ono nebo ne – bylo ![]()
Asi v 15:20 jsme s přítelem vyráželi do porodnice. Cestou už jsem měla kontrakce po 3–4min. Přítel ve strachu, abych mu neporodila v autě, jel tak, že jsem myslela, že porodím z jeho jízdy
, ale úspěšně jsme dorazili a v 16:01 mě přijímali. Dali mě na monitor, doktor mě prohlédl, byla jsem otevřená na 4 cm, tak šup na přípravu. Klystýr jsem přes kontrakce ani nějak moc nevnímala, horká sprcha mi moc nepomáhala, ale dařilo se mi kontrakce díky pomoci PA dobře prodýchávat, na epidural už bylo pozdě. Kolem 17:45 už jsem byla na boxu, otevřená na 8 cm a šlo se na věc. Zavolali z chodby přítele, tak akorát včas, protože už to moc prodýchávat nešlo a podpora se mi vážně hodila. A pak už jsem chtě nechtě tlačila, protože to jinak nešlo, prostě chtěl ven. Nástřih nevím, kdy proběhl, to nějak splynulo s tou bolestí… každopádně stačilo asi 3× pořádně zatlačit a v 18:36 byl Davídek na světě, s mírami 48 cm a 2890 g!
Můj celý porod od úplného začátku až do konce trval asi 5 hodin a přála bych ho každé z vás
A skláním se před maminkami, které museli absolvovat mnohahodinový boj, než své miláčky uvítaly na světě, ale snad se všechny shodneme, že to stálo za to.
Doufám, že tímhle deníčkem pomůžu alespoň některým budoucím maminkám, aby viděly, že ne vždy je to tak hrozné, každopádně všem držím pěsti ![]()
A na závěr speciální poděkování PA Lucce Štědré, která byla naprosto báječná a moc mi pomohla!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1826
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1077
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1930
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 789
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 464
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21851
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2960
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2670
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....