Jak jsem se rozhodla jít do toho
- Těhotenství
- Ali-Ali
- 15.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych napsat o tom, jak vypadala má cesta k mateřství, které jsem dlouho zvažovala. Během těhotenství jsem přečetla stovky deníčků a přišlo mi fér taky sem přispět. Třeba to pomůže někomu, kdo si je nejistý.
Kdysi dávno jsem si plánovala, že až budu velká, tak budu mít tři děti. Pak jsem během studia na gymplu viděla film o porodu a rozhodla jsem se, že pokud dítě, tak jedině adoptované, protože něco tak strašného jako porod může dobrovolně absolvovat jenom šílenec. Když jsem dorostla dospělého a „rozumného“ věku (ha, ha), tak jsem si našla úžasného partnera a chystali jsme svatbu a říkala jsem si, že časem to dítě zvládnu a budeme super rodinka. Hned po svatbě jsme totiž dítě neplánovali, jeli jsme na nějakou dobu do zahraničí, věnovali se spoustě věcí.
Roky ale běžely a manžel mluvil o dítěti čím dál častěji a já jsem se víc a víc tomu tématu vyhýbala. Nechtělo se mi měnit životní styl, přestat cestovat, ale hlavně, vždycky jsem se maximálně vyhýbala doktorům a nemocnicím a představa 9 měsíců těhotenství se všemi prohlídkami a vyšetřeními mě úplně děsila. Opět jsme bydleli v zahraničí, měli jsme se fajn, takové klidné období a já jsem měla čas hodně přemýšlet a položit si zásadní otázku, jestli dítě chci.
Dívala jsem se po lidech s dětmi kolem a říkala si, že to je přece šílené upsat se na dlouhé roky k výměně plínek a k běhání za odrážedlem. Jak budeme chodit do restaurace s uřvaným miminem, jak s ním poletíme na dovolenou? Za posledních 10 let jsme projeli desítky zemí na různých kontinentech. Jak se toho vzdám? A co ty drobné každodenní věci? Vždyť já si tak ráda naliji sklenku vína a otevřu v klidu knížku.
Jenže, co když se toho všeho nevzdám? Chci zůstat bezdětná? Při takové myšlence mě najednou zaplavil smutek. Vážně bych nikdy nechtěla poznat ten pocit, když se na mě usměje vlastní dítě? Když hledá maminku a jsem to já, koho hledá? A co hraní si společně, rozzářené oči u vánočního stromečku, blbnutí v posteli v neděli ráno? Vzpomínala jsem na svoje krásné dětství a najednou mi přišlo strašně líto, kdybych to neměla komu předat dál a užít si to i z té druhé strany.
Zvažovala jsme to pořád dokola, a pak jsem se naprosto racionálně, po zvážení pro a proti rozhodla, že to zkusit prostě musím a že mám nejvyšší čas a není na co čekat. Nebyla jsem z toho nijak odvázaná, nezaplavovaly mě žádné emoce, prostě jsem si řekla, že to je jedna z mých úloh a je třeba ji splnit. Manžel bude mít radost, naši rodiče se konečně dočkají, prostě teda udělám, co se ode mě čeká. Však to nějak dopadne.
Nechtěla jsem hned podléhat stresu z přílišného snažení, tak jsem si řekli, že akorát přestaneme používat antikoncepci, ale žádné počítaní plodných dní, žádná honba za ovulací. Prostě v klídku. A další tři měsíce se nestalo nic. Musím přiznat, že první mi to spíš vyhovovalo, já se do mateřství vážně nehrnula. Ale časem jsem byla víc a víc nervózní. Byl listopad a dohodli jsme se, že od nového roku zvolíme nový postup a budeme to zkoušet cíleně – v plodné dny, ve správné poloze, prostě všechny triky kolem.
Na Vánoce jsme jeli domů, shon s přípravami, nákupy dárků, pak kolotoč návštěv, pořád v jednom kole a mi najednou došlo, že mám už týden zpoždění. Samozřejmě mě napadlo, že jsem těhotná, ale hned jsem tu myšlenku zavrhla, protože předchozí měsíc jsme se s manželem skoro neviděli, sex skoro nebyl a i když jsem plodné dny vyloženě nepočítala, tak jsem tušila, že ten sex, co byl, tak byl úplně jindy. Když se ale menstruace nedostavila ani další dny, tak jsem se přeci jenom vypravila pro těhotenský test, abych to vyloučila úplně, než se vydám k lékaři zjistit, kde je skutečný problém.
Jeli jsme na nákup na silvestrovskou večeři a já jsem si skočila do lékárny. Manželovi jsem neřekla ani slovo, nechtěla jsem v něm vzbudit plané naděje. Večer jsem si udělala test a než jsem se stihla nějak psychicky připravit, tak na mě vykoukly takové ukázkové dvě čárky, že nebylo nad čím váhat. Stála jsem sama v koupelně a první, co mě napadlo bylo: a sakra. Ale jinak mozek nějak vůbec nereagoval, prostě mi to nedocházelo.
Šla jsem za manželem a prostě bez jakéhokoliv úvodu jsem řekla, že jsem těhotná. A v ten moment se něco zlomilo – začala jsem brečet a nemohla jsem přestat. Zaplavil mě takový pocit štěstí, že mě to zmohlo. Ano, byla to směs se strachem, obavami, ale to štěstí převládalo a naprosto mě přemohlo.
Tu noc jsme se šli jenom na půlnoc projít. Vykašlali jsme se na všechny plány a jenom se šli kouknout na ohňostroj. Stáli jsme na náměstí a koukali na oblohu, drželi se za ruce a já jsem si říkala, že tohle prostě musí vyjít, protože tak správný pocit jsem ještě neměla snad za celý život…
Přečtěte si také
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 3767
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 757
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 1122
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 476
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 550
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 1176
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 1393
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 915
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 745
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 2295
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
pěkný
a jak to bylo dál??? 
