Jak přišel na svět náš Adámek

Uplynulých několik měsíců jsem pročítala deníčky z porodů, abych věděla do čeho jdu. Některé povzbudily, některé vyděsily. Teď je řada na mně, abych taky trošku přispěla tím, jak přišel na svět náš Adámek.

Je mi 28, s přítelem jsme spolu něco přes 12 let, práci máme, bydlení máme, prostě ideální startovní pozice pro miminko. Přítel se na to sice nějak nadšeně netvářil (nemá rád změny), ale neprotestoval. A tak jsem ho začala připravovat na to, že si z letní dovolené třeba dovezeme živý suvenýr. Moc jsem tomu ale nevěřila. V dnešní době není počít dítko tak jednoduché. Po pročtení některých diskuzí mi bylo jasné, že po 11 letech braní HA to bude buď hned, nebo taky za pár let.

Suvenýr z dovolené jsme si sice nepřivezli, ale zadařilo se hned po návratu, 17. 10. jsem na testu objevila dvě čárky.

První trimestr probíhal nejdřív pohodově, ale pak se začaly objevovat nevolnosti. Kdepak ranní, celodenní! Celé dny mi bylo šoufl, ale až do zvracení to nepřešlo. Užívala jsem si klasických příznaků jako je zvýšená citlivost nosu a nechuť k některým jídlům. Ještěže přítele baví vaření, jinak by byl hlady. Utíkala jsem z kuchyně před syrovým masem a v práci jsme si obědy odhlásila a cca měsíc přežívala na zeleninových salátech s lučinou. Marně jsem čekala na pověstné těhotenské kombinace chutí, ale asi je to jen báchorka. Bylo mi špatně, ale já si to maximálně užívala a svítila jako sluníčko.

Ještě ve druhém trimestru mi bylo špatně, ale postupně se to zlepšovalo. Nejvíc jsme si vychutnávala ten třetí. Nevolnosti zmizely a já si užívala rostoucí bříško. Nevadilo mi, že začínám vypadat jako vorvaň. Hladila jsem si pupík a těšila se z každého šťouchance, který přišel. V práci jsem se řídila úžasnou vyhlídkou „pokud mě naštvete, seknu s tím a jdu na mateřskou“.

Vyšetření vycházela dobře, jen ta nízko položená placenta mě trochu strašila, a taky právem.

V 35. tt jsem už byla oficiálně na mateřské. Bylo mi dobře, tak jsem se doma o víkendu vrhla na úklid, aby bylo všechno připravené. Během úklidu jsem narazila na tlakoměr. No, když už jsme ho našla, změřila jsem si tlak a nestačila se divit, jak byl vysoký. Nechala jsem úklid úklidem a zahájila klidový režim. Ale tlak neklesal. Ani v pondělí, ani v úterý. Ve středu jsme měla poradnu, tak jsem se o tom doktorce zmínila. Kombinace placenty přes branku, vysokého tlaku a ještě dítka položeného napříč se jí nelíbila a poslala mě raději na kontrolu do nemocnice. V nemocnici jsem měla tlak samozřejmě jako z učebnice. Ale i tak si mě tam na riziku nechali. „Tlak mám ok, brzo půjdu domů“ esemeskovala jsem během dne příteli.

Kolem půlnoci mě vzbudilo vlhko. Nějak se mi to nezdálo a vydala jsem se na záchod. Sotva jsem se zvedla z postele, vychrstlo ze mě krve jako z vola a mezi postelí a záchodem byla na podlaze pěkná červená dálnice. Přivolala jsem sestru a pak už to šlo hodně rychle. Sestra se vyděsila a hned letěla pro doktora. Šup se mnou zpátky na postel, infuze na zastavení krvácení, natočit monitor. Během pár minut bylo jasné, že mrňousek musí hned ven. V 0.15 jsem mobilem zburcovala přítele a pomalu ještě spícímu oznámila „přijeď, za chvíli budeš taťka“. Pak mě hned odvezli na sál. V 0.36 už byl císařem Adámek na světě. Krásné zdravé malinké (2190 g) miminko.

Mrňouska jsem viděla až třetí den poté, když mě přesunuli z JIP kamsi jinam (doteď nevím, co to bylo za oddělení). Nádherný malý balíček zavřený v inkubátoru, až se ho člověk bál dotknout, natož vzít do ruky a vyndat ven. Mohla jsem za ním kdykoliv chodit a i kojení se rozjelo. Šestý den po “porodu“ už jsme spolu byli na neonatologii. Bylo fajn mít ho na pokoji a moci se na něj pořád dívat. Nejdřív jsme ho tam měla v inkubátoru a potom už jen v postýlce. Po jedenácti dnech nás pustili domů.

Měli jsme oba moc velké štěstí, že jsme v pořádku. Podle UTZ by se měl Adámek narodit až zítra. Osud tomu chtěl jinak, a tak už je mu pět týdnů a má se čile k světu. Krásně baští a přibírá, už se ho nebojím vzít do ruky a pomalu si zvykám i na probděné a prokojené noci :) Je to náš malý poklad.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Kérka
34
24.6.12 09:55

Nám se narodil chlapeček a vážil 2900g a také mi přišel střašně maličký :lol: No a ani sem se neotočila a je s něho už 5letý kluk :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Kapřík90
3108
24.6.12 11:03

Krásně až mi z toho naskočila husina, přeji hlavně zdraví :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
milena13
4133
24.6.12 18:07

Moc krásné můj první syn měl jak se narodil 2900g a taky se mi zdál maličký teď v úterý bude mít 3roky a můj druhý syn bude mít 2měsíce v úterý a jak se narodil tak měl 2250g takže taky strašně malinký a narodil se v 37+4tt

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka87
2374
24.6.12 21:25

Moc moc gratuluju, hlavně že jste oba v pořádku a spokojený. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Gladys
31594
25.6.12 09:56

Gratuluju :kytka:, měli jste fakt kliku, že si tě v porodce nechali a jakmile jsi začla krvácet, tak jsi mohla na sál, nechci domýšlet, co by bylo, kdyby jsi byla doma…

  • načítám...
  • Zmínit
baretek
26.6.12 01:14

Gratuluji ke chlapečkovi

  • Upravit
radulkar
5656
26.6.12 21:28

Gratuluji k Adámkovi :srdce:
Můj první syn se narodil v 36tt a měl 1400g a už mu budou 4 roky :dance:
Druhému je pět měsíců a vážil 3,30…

  • načítám...
  • Zmínit
amydera
54
17.7.12 10:11

Gratuluji, mám také Adámka a narozeného o šest týdnů dřív a také jsem byla 3 dny na Jip, a po týdnu nás daly k sobě :mrgreen:. Adámkové si to umějí zařídit :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář