Jak pekelník vystrčil růžky
- Porod
- RoseK
- 15.03.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Poučena od kamarádek a rodiny mi bylo jasné, že na narození synátora můžu klidně čekat celý den. I den i noc, pokud to bude dlouhé. Čtrnáct dní po termínu jsem už byla schopná udělat cokoliv, aby se ten zatracený porod spustil.
Ten den ráno si mě doktor změřil a moudře pravil: „Tak vy jste ještě vcelku, tak tomu pomůžeme.“ Zašmátral mi za čípkem a já málem umřela poprvé. Porod snad nebude tak bolet. Nebo jo? Chachá, holka.
Ten den v pět večer jsem dostala první bolesti. Do zad, samozřejmě, kam jinam? Když jsem si začínala v deset večer myslet, že je na čase hodit do tašky do porodnice poslední nezbytnosti jako kartáček na zuby a spol., praskla mi voda. No teď už vím, že to byla ona. Něco ze mě prostě „ucházelo“ a já sehnutá v koupelně nad záchodem zkoumala na vložce to mazlavé cosi. Mno zážitek. Když jsem teda naznala, že je na čase jet, odfuněli jsme autem do nemocnice s bolestmi zad po pěti minutách.
Sestře na porodním jsem důležitě řekla, že teda rodím, ta si mě nevěřícně změřila a posadila mě k monitoru. Na něm se nepohlo nic. Co na tom, že na něm byl připojený slon. Ani ťuk. Ani jedna malá kontrakcička. Bolesti do zad stále.
„A vás to bolí?“ zeptala se mě sestra. Pod jejím pohledem jsem byla schopná přiznat cokoliv, třeba to, že jsem si zrovna odskočila z Národního z představení o simulantech. Zavolala tedy doktorku. Doktorka odebrala vzorek mého cosiku a zkonstatovala, že se opravdu jedná o případ prasklé vody. Nakoukla na monitor a poslala ten případ prasklé vody na porodní box. Já málem umřela podruhé. Tentokrát ale studem, že nepoznám, kdy vlastně rodím nebo nerodím nebo co.
Když jsem odeslala chlapa domů, ujistila jsem ho, že snad večer by mohl být pekelník na světě. Bylo 14.11., asi půl hodiny po půlnoci.
Ráno mě přišla potěšit sestra po probdělé noci. Prý si mám jít lehnout na normální pokoj, sem přijde paní, co přišla až po mně a má pokročilý nález. Tak jsem si sebrala svých pět švestek, pekelníka a šli jsme. To, že budu na normálním pokoji ještě dlouho, mi přišla říct s líbezným úsměvem jiná sestra, která mi jako bolestné přinesla snídani. A pak oběd. A nakonec večeři.
Volal chlap, kde prý máme dítě. „Kde asi,“ odvětila jsem naštvaně. „Šel na šišky, tato.“ Zavěsila jsem a rozeslala smsky těm, kteří se také starali, kde je dítě, že jim dám vědět, až to bude. Dostala jsem injekci na lepší spánek, která přešla asi k paní vedle, protože ta chrápala tak strašně, že to snad bylo slyšet až v Třebíči na náměstí.
Bolesti do zad přicházely po deseti minutách. Ale už takové, že se nedalo ani ležet, ani sedět, natož spát. No zkrátím to. Ráno přišel doktor a zajásal, jak kdyby mu za to platili: „Dáme oxytocin!“ a odtančil. Já také odtančila, stylem valivým, zpět na porodní sál a zavolala chlapovi. Ten, poučen z chytrých článků, které jsem mu v těhotenství předkládala, přijel vybaven občerstvením, vodou a časopisy, kdybych měla dlouhou chvíli. Nakonec měl dlouhou chvíli on, zatímco já sténala ve vaně. Držel mě za ruku a četl si o podzimním make-upu.
V poledne se mě zeptal, jestli to bude ještě dlouho trvat. Chtěla jsem ho zabít. A pak sebe. A pak sestry. Prostě všechny. Doktor zhodnotil, že to bude chtít nějakou drogu. To byl rajc! Do kanyly vesele kapalo a já se vesele smála. Byla jsem ochotná rodit ještě další tři dny. Vše se mi zdálo růžové. Jenže vše pěkné nakonec odezní. Za dvě hodiny jsem seděla ve sprše a prosila primáře o další drogy. Sténala jsem a brečela, že už to nevydržím. Chudák primář, ten se mi navysvětloval, ale chápat jsem to nechtěla. Nakonec to rozsekla sestra: „Když můžete takhle sténat, tak máte síly dost!“ Chtěla jsem po ní něco hodit, ale nic nebylo po ruce.
O půl páté, když už jsem byla otevřená na deset, řekla porodní asistentka: „Tlačte! A pořádně!“ Já tlačila a tlačila. Ale stejně mi to bylo k prdu. Přišel doktor, se zářivým úsměvem mě vyšetřil a pronesl: „Obrácená rotace, honem na sál!“ Já umřela potřetí, protože mi došlo, že jsem trpěla zbytečně. Pekelník se prostě držel a pustit se nechtěl. Narodil se v 18.17, 15. 11. 2013, císařským řezem při celkové anestezii.
Poprvé jsem ho viděla v pět ráno, když mi ho přivezli na kojení. Já umřela naposled, ale tentokrát štěstím. Protože tak krásný mimino ještě nikdo nikdy neviděl! A i ty pekelnické růžky se mu ztratily, protože tak, jak zlobil u porodu, už potom nikdy nezazlobil.
Přečtěte si také
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 1955
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 2230
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 2855
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 2012
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1320
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....
Kamarádka mi před lety svedla muže a teď mě prosí, abych ji toho tyrana zbavila
- Anonymní
- 28.05.26
- 4728
Život je někdy hodně zvláštní. Když jsem potkala Alexe, byla jsem z něho hotová. Krásný a charismatický chlap, kterého mi všichni záviděli. Naše manželství trvalo jen asi dva roky, ale dnes jsem za...
Dcera chce jet na prázdniny s přítelem. Její otec souhlasí, já z toho nespím
- Anonymní
- 28.05.26
- 2712
Lucce bylo teprve nedávno šestnáct let, ukončila prvák na střední a už si myslí, že jí patří svět. S Dominikem chodí asi půl roku. Je to celkem fajn kluk, ale pořád si myslím, že je dost brzy...
Na dovolenou k Baltu mě nikdo nedostane. Jenže manžel rozhodl jinak
- Anonymní
- 28.05.26
- 5442
Manžel si letos usmyslel, že pojedeme na dovolenou k moři. Bohužel k Baltu. Já moře miluju, ale zvolila bych úplně jinou destinaci. Chtěla jsem letět do Řecka nebo jet autem do Itálie či...
Šla jsem s dítětem a psem na hřiště. Domů jsem odešla s pokutou a ostudou
- Anonymní
- 28.05.26
- 2036
Tohle se mi ještě nikdy nestalo. U nás na sídlišti byli psi na hřišti vždycky tak nějak tolerovaní, pokud byli na vodítku a jejich majitelé po nich uklízeli. Nikdo z toho nedělal drama. Když jsem...
Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
- Anonymní
- 28.05.26
- 932
Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...
Vážně super zážitek, ale i tak to za to stálo a chci ještě jedno… 
. Ale naštěstí si mě tam nechali, od rána do mě valili oxytocin a atb, protože byl malej bez plodovky, takže jsem celý den strávila se stojanem a kapačkama 
Krásně napsané..gratuluji ke kloučkovi.. 
druhe uz rovnou cisar 
