Jak se narodila Káča
- Ostatní
- 20.04.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jmenuji se Tkanička a již nějakou dobu sleduji emimino, a tak mi nedá podělit se s váma o můj porod. Těhotenství probíhalo v pořádku a velmi rychle , kupodivu jsem se ani nebála porodu což mě samou dost překvapilo!
¨Termín jsem měla 30.6.2004 - což byly narozky našeho dědy - mého otce, a tak jsme to dost očekávali. 30.6. bylo ale ticho po pěšině a všichni si mě jen dobírali, že za těch pár hodin už asi nestihnu. V pátek 2.7. jsme ještě dodělávali s manželem vstupní dveře a já jsem je natírala fermeží, šlo to dost dobře , ale brzy jsem se unavila.O to lépe se mi večer usínalo. Kolem půlnoci jsem ucítila první kontrakce , sice slabé ale byly .
Vzala jsem si do postele budíka a stopovala asi dvě hodiny, až se vracely po 5 minutách- co mě překvapilo, že nebyly moc bolestivé. Kolem 2 hod . jsem probudila manžela, že pojedeme ať se v klidu nachystá. Manžel měl ráno odjíždět na služebku a tak jsem si říkala radši být v klidu v porodnici než si potom volat sanitku, toho jsem se trochu obávala. A tak jsme jeli.
Zaparkovali jsme před nemocnicí ve Zlíně a do porodnici přes park prošli vlahou nocí pěšky, bylo to docela příjemné, protože mě kontrakce mezi tím docela opustili. Na příjmu sestřička sepsala vše potřebné, dala mi kystýr, byla jsem otevřená na 2 prsty. Řekli že si mě tu nechají a já si oddychla a rozloučila se s manželem.
Odešla jsëm na porodní sál a seznámila se se s PA, udělalal mi monitor a doporučila ještě chvíli spánku, pokud to půjde. Před snídani mě prohlédli a radši přinesli 1 suchý rohlík a čaj s tím že to asi trochu potrvá. Celé dopolene jsem si prohopsala na balonu, kontrakce přicházeli ale nebyly moc silné, miminko bylo v pořádku.
Po poledni se PA rozhodla že mi píchne vodu pro urychlení, nebyla jsem proti, skákat mě už moc nebavilo a hlavně jsem začínala mít hlad a to velký. Na pořádný hamburger se mi sbíhaly sliny a to normálně vůbec tuhle stravu nejím a při pomyšlení na čokoládu se mi podlamovaly kolena.
Po propíchnutí se kontrakce zesílily já pořád hopsala na baloně se sondou na břiše.
Vedle se rozjelo pár porodů a tak jsem byla občas bez PA. Začalo to docela bolet a musela jsem to rozdýchávat což mi nešlo a brněly mi z toho ruce. Kolem 17 hod. začlo asi jít do tuhého, kontrakce jsem měla už snad pořád , ale nebyla volná ani PA ani dr. a tak nezbylo než čekat. 17.30 mě PA zkontrolovala, byla jsem už dost vyčerpaná, ale štastná zpráva, že branka je zašlá a jsem dost otevřená na porod mě povzvudila.
Párkrát jsem zatlačila a miminko ¨bylo na světě (neobešlo se to bez nástřihu). Byla to holčička s velkýma očima a tmavými vlásky - naše Kačenka - 50cm, 3,150 kg v 17.50 hod. 3.7.2004.
Těď bude Kačce 10 měsíců a zkouší první krůčky - je to živá holčička. A porod za tu trochu bolesti stál!!!
Vaše Tkanička
Přečtěte si také
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 497
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 459
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 511
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 265
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 167
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1575
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1581
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1789
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 945
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 3733
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...