Jak se narodila Káča
- Ostatní
- 20.04.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jmenuji se Tkanička a již nějakou dobu sleduji emimino, a tak mi nedá podělit se s váma o můj porod. Těhotenství probíhalo v pořádku a velmi rychle , kupodivu jsem se ani nebála porodu což mě samou dost překvapilo!
¨Termín jsem měla 30.6.2004 - což byly narozky našeho dědy - mého otce, a tak jsme to dost očekávali. 30.6. bylo ale ticho po pěšině a všichni si mě jen dobírali, že za těch pár hodin už asi nestihnu. V pátek 2.7. jsme ještě dodělávali s manželem vstupní dveře a já jsem je natírala fermeží, šlo to dost dobře , ale brzy jsem se unavila.O to lépe se mi večer usínalo. Kolem půlnoci jsem ucítila první kontrakce , sice slabé ale byly .
Vzala jsem si do postele budíka a stopovala asi dvě hodiny, až se vracely po 5 minutách- co mě překvapilo, že nebyly moc bolestivé. Kolem 2 hod . jsem probudila manžela, že pojedeme ať se v klidu nachystá. Manžel měl ráno odjíždět na služebku a tak jsem si říkala radši být v klidu v porodnici než si potom volat sanitku, toho jsem se trochu obávala. A tak jsme jeli.
Zaparkovali jsme před nemocnicí ve Zlíně a do porodnici přes park prošli vlahou nocí pěšky, bylo to docela příjemné, protože mě kontrakce mezi tím docela opustili. Na příjmu sestřička sepsala vše potřebné, dala mi kystýr, byla jsem otevřená na 2 prsty. Řekli že si mě tu nechají a já si oddychla a rozloučila se s manželem.
Odešla jsëm na porodní sál a seznámila se se s PA, udělalal mi monitor a doporučila ještě chvíli spánku, pokud to půjde. Před snídani mě prohlédli a radši přinesli 1 suchý rohlík a čaj s tím že to asi trochu potrvá. Celé dopolene jsem si prohopsala na balonu, kontrakce přicházeli ale nebyly moc silné, miminko bylo v pořádku.
Po poledni se PA rozhodla že mi píchne vodu pro urychlení, nebyla jsem proti, skákat mě už moc nebavilo a hlavně jsem začínala mít hlad a to velký. Na pořádný hamburger se mi sbíhaly sliny a to normálně vůbec tuhle stravu nejím a při pomyšlení na čokoládu se mi podlamovaly kolena.
Po propíchnutí se kontrakce zesílily já pořád hopsala na baloně se sondou na břiše.
Vedle se rozjelo pár porodů a tak jsem byla občas bez PA. Začalo to docela bolet a musela jsem to rozdýchávat což mi nešlo a brněly mi z toho ruce. Kolem 17 hod. začlo asi jít do tuhého, kontrakce jsem měla už snad pořád , ale nebyla volná ani PA ani dr. a tak nezbylo než čekat. 17.30 mě PA zkontrolovala, byla jsem už dost vyčerpaná, ale štastná zpráva, že branka je zašlá a jsem dost otevřená na porod mě povzvudila.
Párkrát jsem zatlačila a miminko ¨bylo na světě (neobešlo se to bez nástřihu). Byla to holčička s velkýma očima a tmavými vlásky - naše Kačenka - 50cm, 3,150 kg v 17.50 hod. 3.7.2004.
Těď bude Kačce 10 měsíců a zkouší první krůčky - je to živá holčička. A porod za tu trochu bolesti stál!!!
Vaše Tkanička
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 96
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 113
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 233
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 144
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 145
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1891
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1131
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2035
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 833
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 504
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?