Jak se narodila Vendulka!
- Těhotenství
- Nikky
- 04.07.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Musím Vám napsat o porodu, průběh byl docela hladký. Tak tedy: Rozhodli jsme se pomoct Vendulce ven tím, že jsme se milovali. Sex proběhl v neděli ráno kolem 7 hodiny. Pak se nic nedělo a já byla zklamaná, že to nefunguje.
Celý den jsem sice měla poslíčky, ale to už bylo 2 týdny na denním pořádku, takže mě to nijak nepřekvapovalo a nevšímala jsem si jich.
Večer asi kolem 22 hodiny jsem se šla naložit do vany a válela jsem se tam asi hodinu a připouštěla Teplou vodu. Pak jsem zavolala Vlastu aby mě šel oholit!!! - Dobře jsem udělala.
On šel hned spát a já se ještě půl hodinky šlechtila, mazala a podobně. Do postele jsem se dostala až po 22:30 a usnula jsem takovým tím lehkým spánkem, protože o půlnoci mě vzbudilo bolení břicha. Nevím proč všichni tvrdí, že je to jak při měsíčkách, mě to připadalo jako bych potřebovala na velkou a nešlo to. Vstala jsem a šla jsem na WC kde jsem zjistila že mi odešla zátka, měla jsem na toaleťáku hlen s krví. Pak jsem chodila z kuchyně do obýváku a zpátky. Bolesti jsem měla po 5 - 7 minutách až do 1 hodiny pak už pravidelně po 5 minutách. Když bylo 1:30 tak jsem šla vzbudit Vlastu, protože mě napadlo, že nemáme dořešeno kam s Jarečkem, když spí a na mě to přišlo v noci.
Tak jdu za ním a říkám:„Miláčku vstávej už je to tady mám bolesti po 5 minutách.“ A on na to:" Tak choď po bytě!"
) No co by jste mu na to řekly? Já jsem jen řekla:„A co myslíš že tu už hodinu a půl dělám???“ A šla jsem se vyčůrat a než jsem se vrátila zpět už byl na nohou a začal se vyptávat kde mě to bolí a podobně. Musím říct, že jsem měla opět jak bolesti v podbřišku tak v zádech.
Vzal mě ještě do ložnice a tam ležel a hlídal mi po kolika mám stahy a u toho jsme řešili komu zavoláme kvůli hlídání Jarečka. Ve 2:30 to už jsem měla bolesti po 4-5 minutách jsme se konečně dohodli a šel volat švagrové. Ta naštěstí nic ráno neměla tak slíbila že přijde. Vlastu už chytala nervozita, tak prohlásil, že si jde zakouřit na balkón. Já šla za ním abych nebyla sama. Ani si nestačil připálit a už jsme viděli švagřinku jak si to pádí nahoru do kopce k nám v saténové noční košilce, kalhotách a mikině.
))) Chytla mě najednou taková třesavka, prostě jsem se celá klepala a nemohla jsem přestat, prý je to nervama. Ale za chvilku mě to přešlo, protože Míša (švagrová) se postarala o rozptýlení mezi stahy mě rozesmávala a měřila mi stopakma na Nokii po kolika mám stahy měla jsem je v rozmezí 3 - 5 minut. Tak jsem vstala, že půjdu napsat na emimino, že už to propuklo, ale nemohla jsem se zaboha na stránky emimina dostat, tak bohužel můj porod přišel neohlášen, ohlášena byla až Vendulka.
Tím jak jsem vstala se mi stahy uspíšili, takže rada: Čím víc pohybu tím rychlejší porod.
Než jsem si stačila dát kartáček na zuby do tašky do porodnice tak jsem měla stahy pravidelně po 2,5 minutách a to už Vlasta nevydržel a zavolal sanitku,zatím co Míša mi masírovala záda a já hekala. To bylo po 4 hodině ráno, sanitka přijela v půl páté a jeli jsme.
V porodnici nás uvítala moc milá porodní asistentka, která nám oznámila, že je úplně plno. Některé maminky ležely i na gynekologii protože neměli volná lůžka na porodním. Vlasta musel čekat jestli bude moct k porodu, až prý jaký budu mít nález. Už jsem to viděla černě, že ho tam nepustí.
(
Ale když mě prohlídla tak říká:„Maminko jste už na 8 cm.“ A odvedla mě přímo na sál a napojila na monitor. Za chvilku dorazil Vlasta celý v zeleném. Vypadal jak někdo z personálu.
To bylo 5 hodin ráno a za hlavou mi začalo vylézat sluníčko. Do 5:30 mi dělali monitor a hned po monitoru mi přišli píchnout vodu. Vůbec to nebolí ani jsem to necítila. Jen jsem slyšela jak říká asistentka, že je trochu kalná. Prohmatala mi břicho a zjistila že malá leží šikmo a hlavičku má vlevo dole a ne uprostřed. Tak jsem dostala nakázáno ležet na levém boku. Po propíchnutí vody se mi stahy zvětšily a zrychlily. To že jsem musela ležet a nemohla jsem je rozcházet bylo asi nejhorší. Manžel mi ale skvěle pomáhal, přímo jsem mu drtila ruku při každém stahu které byli po minutě a chtěla jsem ho kousnout do palce. - Prý, miláčku nekousej mě!!
) A já na to, když já musím!!!
Hodně mi taky pomáhala jedna metoda na ovládání bolesti.
Prostě jsem se snažila myslet na miminko a na to, že právě ty stahy mu pomáhají ven. A vážně to fungovalo, stahy jsem sice pořád cítila, ale nebránila jsem se jim a líp jsem to všechno snášela než když jsem rodila poprvé Jarečka.
Když jsem začala cítit nutkání tlačit, tak Vlasta zavolal asistentku a ta zjistila, že jsem k porodu, ale že tlačit ještě nemám, ale mám ty stahy rozdýchávat. - To nejde, prostě jsem nemohla, snažila jsem se to rozdýchat, ale stejně jsem vždycky skončila u tlačení.
)
A pak už to šlo ráz na ráz, jak se může tlačit je to jako vysvobození. Jen jsem slyšela různé hlasy: Maminko zatlačte - tak je to správně - výborně - Miláčku vidím vlásky - Ještě zatlačte - Miláčku hlavička - A naposledy zatlačíme........... a už jen dětský pláč. Bylo 7:10 23.6.. Otevřela jsem oči a podívala se na ten zázrak. Ležela tam ještě spojená pupečníkem a hned po mém boku Vlasta celý ubrečený s rouškou na obličeji a opakoval, ta je krásná. Pak mi jí položili na bříško celou umatlanou a já jí hned pusinkovala a Vlasta si stáhl roušku a dal jí i mě krásnou pusu. - Pak jí odnesli, ale hned mi jí zase vrátili na kojení a celé 2 hodinky co jsem ležela na sále jí Vlasta choval v náručí.
Nejkrásnější zážitek na světě, nic víc už napsat nejde!
Naše míry byli 3500 g a 50 cm.
Teď máme Vendulku už 11 dní a jsme ti nejšťastnější rodiče ,a taky bráška, na světě.
Nikol
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1191
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 706
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1231
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 511
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 315
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19143
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2755
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2477
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1661
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....