Jak si užít šestinedělí

Aneb každé období s mimčem je krásné. Stále někde vidím články o tom, jak přežít šestinedělí a začátky s miminkem, co dělat, aby se člověk nezbláznil, jak si dělat chvilky pro sebe a chodit ven. Poslední takový článek jsem celý přečetla v porodnici, ale co jsem si mimčo přivezla domů, téměř žádnou z těch rad jsem nepotřebovala a doteď nerozumím, proč se takhle nastávající maminky straší a zbytečně se navozuje pocit, že šestinedělí je něco hrozného, co se musí přežít.

Jen ve zkratce: otěhotněla jsem hned, jak jsme se pro mimčo rozhodli, těhotenství probíhalo bezvadně (až na moje nálady ;-)), porod byl z těžších a komplikovaný (hypoxie u miminka), ale všechno dopadlo dobře a asi i o to víc si zdravého mimča vážím, už vím, že to není samozřejmost. A už asi týden po porodu mi to přišlo jako nejkrásnější zážitek a doteď na porod vzpomínám s nostalgií a těším se, že to snad ještě jednou zažiji. A to i přes to, že koncem první doby porodní jsem fakt nechápala, že někdo ještě může mít další dítě :-D

Ale teď k věci. Přes všechny ty strašáky, co se o šestinedělí šíří, jsem si to období užila. I navzdory tomu, že prvních asi 10 dní fakt fest bolel nástřih, měla jsem problémy s kojením, malý málo přibíral, tak jsem jezdila dvakrát týdně k doktorce. Neříkám, že jsem občas nepadala únavou, nehádala se s manželem, ale především jsem žila v nadšení z nového života a v radosti. A můj recept, jak si užít šestinedělí? Mazlit se co nejvíc s miminkem.

Téměř každý večer před koupáním jsem vyhřála jeden pokoj, malého svlékla do plenky a sebe do půl těla a dala si ho do polohy „na srdíčko“. Byly to nádherné chvíle. Někdy to tak trvalo půl hodiny, někdy hodinu, někdy se malý plazil, někdy se napil, někdy jsme tak usnuli na chvíli. Taky mi často usnul v poloze na srdíčku po kojení a já s ním tak vydržela třeba půl hodiny, než jsem ho uložila. Byla jsem v tu chvíli „nejšťastnější na světě“ a užívala jsem si to. Malý s námi spal i v posteli v noci a i to bylo krásné. Když jsem se ráno probudila a první, co jsem viděla, byl náš drobek.

Teď je našemu chlapečkovi půl roku. Na takové mazlení tělo na tělo už je veliký, spinká ve své postýlce, ale stále s ním zažívám denně nejšťastnější chvíle v životě a moc si to užívám.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Iwi
3379
13.5.11 09:01

Take nechapu proc se z toho tolik dela, me to akorat vystrasilo, myslela sem si ze ze me budou ocistky tect proudem, mleko taky a budu porad spinava atd, ale tak to vubec nebylo, prvnich 14 dni sem byla citlivejsi ze me vse rozbrecelo ale pak pohoda, proste uplne jine jak vsichni pisi a strasi, tak souhlasim s tebou.

  • načítám...
  • Zmínit
Melody 4
11689
13.5.11 09:27

Zlaté šestinedělí, to byl náš míšánek hodný, za to teď je to pěkný čertík :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
martulkasloník
12262
13.5.11 09:35

souhlasím, pro mě bylo šestinedělí totální pohoda,že jsem se až nudila, tedaprvní dny po příchodu domů byli vcelku nervy kvůli rozkojení ale jak jsme najeli na umělko tak jsem měla totální klídeček, malá hodná, doma uklizeno, uvařeno stíhala jsem vše,energie plno že jsem si měsíc po porodu troufla jet na 16 km výlet na kolech a v 5. týdnech jsme jeli s malou na výšlap na Praděd a nechápala co všichni bláznili. Teď je malé rok a já nestíhám nic, unavená jsem jak kotě, malé rostou stoličky tak je protivná jak něco a já vzpomínám na pohodičku z šestinedělí :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Lééénuša
2806
13.5.11 10:01

Já na šestinedělí nevpzomínám moc hezky…teda bylo úžasný mít mimčo konečně doma, ale moje tělo bylo naprosto na odpis.....šití po nástřihu bolelo nesnesitelně (i po 3 měsících mám problémy), sotva jsem se vlekla a vlízt do postele nebo naopak vylézt bylo utrpení…40horečky (né prsa…prostě viroza), děsný problémy se zácpou…kojení sice šlo, ale malá nepřibývala a únava o té snad ani nemluvim. Každodenní 3hodinový řev kůli prdíkům.
Každej to má jinak a i přesto se těším někdy na druhé miminko…člověk je o něco chytřejší…tedy já aspoň jo.

  • načítám...
  • Zmínit
nakukovatelka
4181
13.5.11 12:14

Gratuluju, a taky se pridavam k tem, ktere moc nechapou, co se jako v tom sestinedeli ma dit tak hrozneho. Ale uznavam, ze kdyz je hodny miminko, jde to samo, u kazdyho to tak byt nemusi. Ja ani nevedela, ze nejaky mimi doma mam, byla to proste panenka na hrani :huban: a mne bylo uplne fajn :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Rarach2
13.5.11 13:42

Mamce gratuluji k prožitému šestinedělí a k nastávajícímu mazlení. Já prožila obě šestinedělí rozdílně. S holkou, jsem padala na hubu, a proklínala. S klukem jsem měla energie na rozdávání a byla jsem schopná dělat věci nemožné.
Dnes s mým taky půlročním klukem, je velká zábava a když vejská na starší čtyřletou ségru, tak ty chvilky jsou k nezaplacení. Musím říct, že psychická pohoda, je ten nejlepší recept, nejen na šestinedělí, ale i na přícházející každodenní chvilky.
Všem mamkám :potlesk: :kytka: :mavam:

  • Upravit
klara123
1505
13.5.11 14:07

Gratuluji Ti ke krásně prožitému šestinedělí :palec: … je vidět, že každý to má jiné. Ale určo souhlasím s tím, že číst si články o útrapách šestinedělí fakt nemá smysl. To si prostě musí každá prožít!!! Nic se totiž nevyrovná tomu pocitu mít konečně doma krásné miminečko :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
leňula2
9265
13.5.11 16:07

Deníček pěkný!

Tohle ale bohužel u prvního dítěte nefungovalo. Ona se nerada tulila. Řvala, řvala, řvala - ať jsem dělala, co jsem dělala. Takže první šestinedělí bylo peklo :-( a to jsem ani nemusela číst žádné články :wink: .

Teď je to úplně jiné. Štěpán je tulič největší.

  • načítám...
  • Zmínit
momi33
25324
13.5.11 16:21

Ahoj,malý je taky tulivý,hlavně,když se vyspí,a trochu i během dne.Je krásné koukat,jak při hlazení slastně přivírá očička :huban: :srdce:
chci si to užít,než to pomine.

  • načítám...
  • Zmínit
atominnka
22614
13.5.11 22:09

Ahoj, taky jsem měla šestinedělí celkem pěkné, až na prvních pár dní, kdy jsem vrečela jako želva, měla strach, jestli je dost mlíka a bolel mě nástřih. Když byly malé ¨3týdny, dostala jsem parádní chřipku, malá rýmu. asi týden jsem se plazila po bytě a nemohla. Ještě, že malá byla hodná a stačilo jí papat a chovat se. Ale jinak jsem si šestinedělí užívala, přesně jak píšeš, tulila jsem se s malou:-) Vlastně užívám si doteď, je¨n toho tulení už moc není…

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22093
13.5.11 22:24

No a já nesouhlasím.

Deníček je krásně napsaný a je paráda, že u Tebe to všechno proběhlo tak hladce. Nicméně kdyby to bylo opravdu takto jednoduché, nejspíš by žádné hororové zkazky nevznikaly.

Moje první šestinedělí bylo dost děsivé, přestože jsem měla klidné, hodné miminko. Hormony dokážou nadělat pořádnou paseku a udělat i z normálně klidné, vyrovnané povahy uzlíček nervů. Každá to prožíváme jinak a jak na těhotenství, porod a začátek nového života s miminkem zareaguje naše tělo, to se nedá předvídat ani příliš ovlivnit - a rozhodně to není u všech stejné. Nebo myslíš, že my, co jsme šestinedělí neprožily příjemně, jsme se s miminky nemazlily? 8-o To asi ne, viď… Ale ono to prostě někdy nestačí.

Lidské tělo a psychika fungují opravdu zvláštně - třeba moje druhé šestinedělí bylo kupodivu naprosto klidné a pohodové, ačkoli by to mělo být naopak. Okamžitě po příchodu z porodnice jsem byla schopná starat se o dvě děti i domácnost, jako bychom fungovali odjakživa - a přitom poprvé jsem první měsíc prakticky probrečela. :nevim:

Gratuluji ke zdravému miminku a pohodovému šestinedělí - ani jedno z toho není samozřejmost, je nás hodně, které jsme zažily ošklivou zkušenost a můžeš mi věřit, že Tvůj „recept“ na to nefungoval.

  • načítám...
  • Zmínit
Monjie
23033
13.5.11 23:03

krasny denicek … presne, jak to u tebe vsechno probehlo tak hladce, taky bych si to moc prala…

Zenska ktera si uzije krasne tehotenstvi nikdy spontalne nepotrati , proziva porod bez komplikacia dokonale kontaktni rodicostvi … v mem pripade bleda zavist :D

ja si treba prozila v sestinedeli peklo, rozjel se mi opet muj milovany nepritel… takze tydny chemo, vycitky ze dite nejsem schopna kojit, bylo mi neskutecne zle … kdybych nemusela tak dalsi nerodim, nekojim :D

Příspěvek upraven 13.05.11 v 23:45

  • načítám...
  • Zmínit
chuanitka
14721
14.5.11 14:27

Závidím.
Já měla šestinedělí skutečně nepříjemné. Nemohla jsem pořádně chodit kvůli špatnému šití, nemohla jsem pořádně na velkou, očistky síla, do toho (nebo z toho) poporodní depka, dcera málo spala a hodně řvala… Vzpomínám na to opravdu nerada.

Zas nechápu, proč všichni straší s porodem, ten byl brnkačka :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Nouky
1261
14.5.11 16:16

Ahojda, moc hezký a povzbudivý deníček! Doufám, že si podruhé užiju taky takové prima šestinedělí. Myslím, že s druhým mimčem jsem na to už víc připravená - nevím… Faktem je, že jsem byla z narození dcery nesmírně šťastná, ale prošla jsem si parádní poporodní depkou, která se táhla několik měsíců… Těch stresujících faktorů bylo víc, fyzických sil málo… Konfliktní přechodné bydlení, státnice na krku, stavba rodinného domu, stěhování manžela, který si těžko zvykal v novém prostředí, rodinné konflikty, špatný fyzický stav (gyn.zanedbal poporodní péči, načež jsem 5 měsíců krvácela), čtyři týdny trvající mastitida a horečky, malá hodně uplakané a málo spinkající miminko, já totál vyřízená… Asi tak. Nějak se to všechno nahromadilo v nepravý okamžik. Rodím za osm týdnů, bydlím ve svém, manža si tu dávno zvykl, školu mám dokončenou, jsem na vše připravená díky zkušenostem, které mi poprvé chyběly… Moc se těším, že si to tentokrát fakt užiju! :palec: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Havlice1
1523
14.5.11 21:07

Tak mít takové šestinedělí muselo být opravdu krásné a dovedu si představit že bych si ho také tak užila, kdyby to šlo. Dřív jsem si myslela že to záleží jen na mamině jak si to udělá ale naše Zuzanka mi dává tvrdou školu života už co přišla na svět :mrgreen:

trvalo rok než přišla do bříška, těhu bylo super, porod naštěstí v pořádku a pak začal boj - kojení nám nešlo, jenže já to nechtěla vzdát, pila jsem kde co, masírovala prsa, přikládala, odsávala, ve dne v noci, trvalo mi i hodinu než jsem vytáhla 50ml, malou jsem kojila také zhruba hodinu, nechtěla jsem dát UM - spala jsem cca 3 hodiny denně, malá pořád plakala, nakonec už jsem neměla nic tak přišlo Um a malá už neplakala ŘVALA - pořád a pořád

Byla jsem s ní pořád sama, manžel do večera v práci nebo měl hokej a podobně a tchýně nechtěla slyšet o tom že by hlídala to řvoucí miminko, zkoušela jsem mlíčko na koliky a do toho se trápila že je vše moje vina a ta samota to bylo to nejhorší, jediná doba kdy malá spala bylo od 7 do 10 večera - to jsem spala i já, pak už se kroutila, vzdychala a tak od 1 ráno už zase řvala a řvala, 3 hodiny v kuse, půl hodiny klid a znovu řev, pořád jsem jezdila k DR že to není normální ale prý to jsou prdíky, tak kapičky prděla ale stejně ten řev.........nikdy nezapomenu jak jsem už vyčerpaná,ubrečená prosila manžela aby jednou nejezdil na hokej a pochoval ji místo mě že už nemůžu - odjel - tehdy mi taky strašně začala chybět má rodina která je 160 km vzdálená a nemohli přijet, sestrabyla v porodnici s neteří která se narodila ve 30 tt a maminka hlídala její první dcerku, kamarádky sami měli čerstvě narozená miminka

Nakonec jsem našla doktora odborníka na dětský metabolismus a ten mi hned po popsání příznaků řekl že to vypadá na alergi na mlíko at zkusím nutrilon allergy Care a do dvou dnů bylo po všem......

Zuzance bylo přesně 6 týdnů a já si teprve tehdy mohla začt užívat jejích krásných prstíčků, a všeho co je na miminkách a mateřství úžasné. Protože mám už víc zkušeností doufám že u druhého si to 6 skutečně užiju jinak a hlavně to miminko!!!!

Rozhodně pokud kojení nepůjde, tak už z toho nebudu šílet a věnovat tomu veškerý čas, kojení je to nej pro miminko ale milující a usměvavá maminka je víc...... Už vím jaké Um volit a co v jaké situaci dělat.........................

Bála jsem se aby to na Zuzance něco nezanechalo, ale každý večer jí říkám jak moc jí miluju a ona mě dnes pohladila večer než usnula a řekla mi mijuje :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Constance
354
16.5.11 09:00

Ahoj mamky,
prosim, berte muj denicek trochu s rezervou, spis jsem ho psala v duchu tech, co strasej nastavajici maminky a chtela jsem pripadne nastavajici maminky povzbudit. Moje sestinedeli vubec nebylo tak ruzove, jak to mozna vyplynulo. Mela jsem problemy s mlikem, tak to bylo litani po doktorech, malej mel prujmy = dalsi litani po doktorech + moje diety, taky mel zloutenku a pak prdiky, kdy to bylo o utisovani kazdej vecer od 17 do pulnoci, taky jsem chytla virozu a mela 3 dny 39 horecky, taky jsem pod vlivem hormonu brecela a hadala se s manzelem. A mozna proto vim, ze jsem si to uzila a vzpominam na tojako na krasny obdobi opravdu jen diky tomu mazleni. A nepochybuju,z e kazdej to ma jinak.
Neberte to prosim jako navod nebo tak, spis jsem chtela vnest maly povzbuzeni do toho sestinedeli.
A porod byl opravdu narocny a nebyt uzasny doktorky, kdo vi, jestli bych si vubec zdravyho mimca uzivala. Malej mel problemy a ja se neotvirala ani pres oxytocinovy infuze, dolzin,…, doktorka me otvriala rucne a musela jsem rodit otevrena na 6 cm, kam jsem se po 15 hodinach dostala… ALe porodnich denicku tu bylo dost a ja nechci strasit ;-), ale povzbuzovat ;).

  • načítám...
  • Zmínit
Constance
354
16.5.11 09:06

havlice - jo, taky jsem mela takovy problemy s mlikem, kojila hodinu a za chvili zas, amlej malo pribejval, na porodni vahu (necely 3 kila) se dostal az po 3 tydnech (a i ted kojim co 2 hodiny ve dne a po 3 v noci a to uz malej ji i prikrmy a kasi). Taky sjem na malyho byla uplne sama, manzel chodil a chodi domu kolem pulnoci, jeste taham kocar do tretiho patra. Nikdo mi taky nehlidal, obcas prisla mamka na 2 hodky a uvarila, za to jsem byla horzne vdecna). Takze fakt vim, ze me drzelo nad vodou mazleni a samozrejme na tom maji lvi podil hormony, to je mi jasny. A to, ze clovek si neco predstavuje a pak je to s mimcem uuuuplne jiny, to uz mi taky doslo a smeju se tomu, jak jsem se divila ruznym vecem u kamaradek a ted to delam uplne stejne :-D :-D

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář