Jarní miminka 2004 - Koukám, jak ten čas letí
- Rodičovství
- makysek
- 04.09.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Minulý týden napsala Alice moc pěkný deníček o dětech. Takže já dneska nebudu psát o mrňatech, ale jako správný exhibouš jen a jen o sobě :). Stejně jako můj předchozí deníček, bude i tenhle vzpomínací.... Mám totiž dneska, tedy v sobotu, narozeniny. Nepíšu to proto, abyste mi gratulovaly (hihi, i když aktivitě se meze nekladou), ale proto, že se mi to náramně hodí do krámu.
Mít narozeniny 3. září se mi dříve moc nelíbilo. Akorát začínal nový školní rok a spolužáky zajímaly úplně jiné věci, než že mám narozeniny a nikdo mi nepřál. Na vejšce zase ještě byly prázdniny a tak se taky žádné oslavy nekonaly. A já si tak přála veliký mejdlo…
Začalo to už s začátkem školní docházky. Protože jsem se narodila v září, musela jsem na psychologické vyšetření, zda jsem už zralá na školu. Vzpomínám si na jednu otázku paní psycholožky: „Jaký je rozdíl mezi míčem a jablkem?“ Odpověděla jsem, že míč není červený. Přitom jsme doma jeden červený měli. No, do školy mě nakonec pustili
V první školní den mi ještě bylo pět let.
Mé 13. narozeniny - dostala jsem svou první menstruaci. Nijak mě to nevyděsilo, byla jsem dokonale poučená z knížky „Děvčátka, na slovíčko“. Vyfasovala jsem od maminky takové ty fáčové vložky a dvě obrovské sichrhajsky na připnutí, abych zabránila jejich případnému útěku. Křidélka přiletěla až o řadu let později.
O prázdninách před mými 16. narozeninami jsem stále ještě byla děvče nepolíbené. Už mi to trochu lezlo na mozek. Byla jsem tenkrát s nejlepší kámoškou na táboře jako pomocná síla v kuchyni. Moje zdatná kolegyňka se hned třetí den stěhovala z našeho společného pokoje do stanu jednoho vedoucího. Já naopak přijímala ve svém apartmá pánské návštěvy jiného vedoucího. Uměl hrát krásně na kytaru Nohavicu, bylo to děsně romantický, občas pozval kamarády a vyjedli jsme všechny zbytky v kuchyni. Moc mě to bavilo, ale jinak se k ničemu neměl. Tak jsem „podlehla“ jinému mladému muži, fotbalistovi z party, která měla na táboře něco jako soustředění. Ten šel narozdíl od mého romantika rovnou na věc a strčil mi jazyk do pusy. Byla jsem fakt ohromená a přišlo mi to dost odporný. Ty tři dny do konce tábora mi přišly děsně dlouhý…
O svých 20. narozeninách jsem ještě byla panna. A taky mi to asi už lezlo na mozek, jinak bych se nechovala jako magor. Jednou jsem se svojí mámy ptala na její první zážitek. Teda fakt nic moc. Chtěla jsem „to“ mít lepší. Ona událost, ke které došlo krátce po oněch kulatinách byla ale tak otřesná, že mít dceru, vážně nevím, co bych jí vykládala, až by se mě jednou zeptala na totéž. A to jsem byla zamilovaná. Nebo jsem si to alespoň myslela.
Teprve potom jsem poznala svého milovaného muže. Necelé dva týdny před mými 25. narozeninami jsme se vzali. Po 4.5 letém chození. Protože má taťku myslivce, skolil divočáka a srnce a dohodli jsme se, že uděláme velikej mejdan, kde to zbaštíme. A proč se při tom teda rovnou nevzít, že? Fakt se to vydařilo, svatba jako řemen. Majitel hospody nechal přespat naše kamarády v patře nad sálem. Novomanželé seděli ve dvě v noci mezi talíři a sklenicemi a přemýšleli, kam si natáhnout spacáky. Jako kouzelný dědeček se opět objevil pan majitel, který nám nezištně nabídl svou prázdnou garsonku (ne, vážně nám tam nedělal kořena), kam nás odvezl a ráno pro nás zase přijel. Poslední významné výročí - třicetiny. Vždycky jsem tak nějak tajně přemýšlela o tom, že do svých třiceti otěhotním. Když nadešel den oslavy, neměla jsem pražádný důvod očekávat, že k tomu opravdu došlo. Takže jsem vypila půl lahve whisky a vykouřila cigaretu. Jelikož jsem nekuřák, v kombinaci s alkoholem to mělo za následek, že jsem pak nějaký čas strávila na WC a na čerstvém vzduchu. Další menstruace nedorazila, což mě nepřekvapovalo, pravidelnost nikdy nebyla mou silnou stránkou. Když mi po dalším měsíci už bylo dost špatně a dva lidé se mě ptali, zda by to nemohlo být třeba taky náhodou těhotenství, tak jsem si zašla k doktorovi. Mě vám tenkrát vůbec nenapadlo koupit si test. No a pan doktor už mi na ultrazvuku ukázal tlukoucí srdíčko. Celých 9. měsíců jsem si dělala výčitky, kvůli té whisky a cigaretě…
No a to je asi tak všechno. První školní den, první menstruace, první polibek, první „milování“, svatba, první mimi pod srdcem. Nakonec ten datum 3. září není zas tak špatný, alespoň se to všechno dobře pamatuje a nebudu v tom mít nikdy guláš.
No, žádný moc téma k diskusi, že jo? Ale snad to nevadí, snad si alespoň taky zavzpomínáte a třeba i něco napíšete, i když vážně nemusíte
Krásný týden vám i vašim robátkům přeje
Makýš
P.S. Jo a dneska je mi 32 ![]()
Přečtěte si také
„Vždyť kojí úplně špatně,“ zaslechla jsem tchyni. Pomohla až laktační poradkyně
- Anonymní
- 23.06.26
- 1606
Největší tlak, který na novopečenou mámu přichází, je ten zvenku, z vašeho okolí. Dobře míněné rady, které ale občas šíleně bolí. A blbý je, že často se jedná o vaše nejbližší lidi. Jako v mém...
Vzala jsem si muže s dítětem. Teď mám doma pocit, že jsem tam navíc
- Anonymní
- 23.06.26
- 1701
Vzala jsem si muže, který má dceru z předchozího vztahu, a od začátku jsem se snažila být trpělivá, laskavá a nebrat jí tátu. Jenže ona mě odmítá, provokuje, shazuje a dává mi najevo, že v jejich...
Devět týdnů bez školy, bez babiček a bez řidičáku. Jak to mám zvládnout?
- Anonymní
- 23.06.26
- 3017
Mám dvě děti na prvním stupni, chodím do práce a letos jsem prázdniny zřejmě úplně podcenila. Bydlíme v malém městě v pohraničí, příměstských táborů je málo, babičky nemáme a já navíc nemám...
Tchyně vtrhla po mém císaři do porodnice. Musela ji vyhodit až sestřička!
- Anonymní
- 23.06.26
- 1847
Porod je pro každou ženu jedním z nejintenzivnějších a nejnáročnějších zážitků v životě. Když navíc neprobíhá podle plánu a skončí akutní operací, žena potřebuje klid, bezpečí a čas na to, aby se...
Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna
- Vilma1897
- 23.06.26
- 464
V čem je její kouzlo? Třikrát vyprodala Eden a spousta lidí se vracela znovu. Včetně mě. Na první koncert jsem měla lístek na sobotu. A hned když skončil, bylo mi jasné, že v úterý chci být v Edenu...
„Je můj syn autista?“ zeptala se kamarádka. Ze strachu jsem jí zalhala do očí
- Anonymní
- 22.06.26
- 2213
Říká se, že upřímnost je základem každého pevného přátelství. Jenže co dělat v situaci, kdy vás nejlepší kamarádka postaví před otázku, jejíž pravdivá odpověď by jí mohla zlomit srdce? Minulý týden...
Dcera s ADHD potřebuje asistenta. Muž zuří: „Nedělej z ní blbečka s nálepkou!“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1557
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě mělo hladkou a bezstarostnou cestu životem. Když se ale objeví první překážky, ukáže se, jak pevný je nejen vztah rodiče k dítěti, ale i partnerů mezi sebou. My...
Manžel mě nutí jezdit každý víkend k tchyni. Ta mě jen kritizuje, jsem zoufalá
- Anonymní
- 22.06.26
- 3127
Víkend by měl být pro pracující rodiče časem odpočinku, kdy konečně vypnou, užijí si klid s rodinou a naberou síly na další pracovní týden. Pro mě je ale páteční odpoledne začátkem pravidelné noční...
Dřu ve dvou pracích do půlnoci. Podle muže ale jen „courám po kroužcích“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1550
Sedím u kuchyňského stolu, na monitoru notebooku svítí čas 0:24 a mně únavou pálí oči. Tohle je moje každodenní realita. Kolotoč, ze kterého nemůžu vystoupit, protože se ode mě očekává, že budu...
Máma mi vyčítá práci a děti ve školce. Sama mě tam jako malou zapomínala!
- Anonymní
- 22.06.26
- 1074
Být dnes mámou je nesmírně vyčerpávající. Společnost na nás klade protichůdné nároky – máme budovat kariéru, vypadat skvěle, mít naklizenou domácnost, a přitom se dětem věnovat čtyřiadvacet hodin...