JARŇULKY 22.-Tentokrát od strachu
- Těhotenství
- Krista
- 10.02.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, taky se pořád něčeho bojíte? Věřím, že nejsem jediná. Některá více, některá méně, ale všechny máme jistě obavy o to, co nosíme v bříškách. Začalo to už před mnoha měsíci. Taky jste nervózně poskakovaly nad počůraným papírkem a číhaly na druhou čárku? Tušení bylo, ale co když jsem psychouš a vymýšlím si.Byla tam! Ale to byl teprve začátek.
Menstruační bolesti, u někoho i krvácení , černý flek na ultrazvuku, tak sakra je to už ono nebo ne? Naštěstí tu byl internet nabitý informacemi. Taky jste četly ty stovky smutných příběhů o potratech a mimoděložních těhotenstvích? Po každém přečtení mi to bylo jasné: mám mimoděložní nebo potratím.Kupodivu se nic nedělo. Nevolnosti, únava, občasné návštěvy u doktora doprovázené velkým strachem, co řekne ultrazvuk.
A byl tu 12.týden, magická hranice. Myslela jsem,že se přestanu bát. Oooo, kdepak. Dala jsem si další termín, 16.týden. Radostně jsem objímala po ránu záchod a říkala si, jak je to krásné, být těhotná. Na emiminu se to pěkně rozjelo, holky už řešily kočáry a výbavičku, což mi přišlo jako hudba z Marsu.
A jedeme dál. Triple testy. O jéje, to byl nervák. Co když budu muset na potrat? Co když budu muset na amniocentézu? Co když to vyjde dobře, ale já tomu nebudu věřit? Vyšlo to dobře skoro všem. Nervovala jsem se s MaKačkou i Julií, ale i to dopadlo dobře.
Pak jsem ucítila pohyby. Ne, byly to prdy. Nebo to bylo ono? Taky jste se bály, že ještě nic necítíte, přestože většina ostatních už cítila? Doktor mi určil v podstatě prdový termín porodu.
V té druhé půlce se strach z potratu pomalu vytrácel, bolesti břicha zmizely, pohyby byly silnější. Ale byl tu další strach. Přečetla jsem si pár příběhů o zamlklých těhotenstvích?.a pak jsem si řekla, že už toho nechám. Konec čtení internetových příběhů přinesl i klid do mé duše. Jen kdesi v hloubi začal klíčit strach z předčasného porodu. Zjišťovala jsem si, od kdy už by mimčo zachránili a jestli už by bylo zdravé a tak podobně.
A byl tu 28.týden, další magická hranice. Celkem proběhla klidně. Břicho utěšeně rostlo, váha také, pálení žáhy, ztížené dýchání atd atd, ale s tím se počítalo.
No a teď už se nám to krátí. Hádejte, čeho se začínám bát teď? Toho, že budu přenášet.
Taky porodu jako takového (přečetla jsem si pár hrozných příběhů na internetu), špatné plodové vody, přidušeného miminka, toho,že nebude zdravé.
Pokud to všechno dobře dopadne, myslíte, že to skončí? Kdepak. Pak se budu/budeme bát, že přestane dýchat, že onemocní, že nechce jíst, že nepřibírá, že přibírá moc, že ještě neleze, že leze moc rychle a někde spadne, že nechce mluvit, že mu to nejde ve škole, že se chytne špatné party, že začne fetovat, že přivede domů strašlivého partnera, že nebudou moct mít děti?.
Holky, nikdy to neskončí! To jsme si naběhly, co?
Prostě, musíme to brát, jak to je, žádné strachy nemůžou přehlušit ten úžasný pocit, že v břiše nosíme nový život. Ale že je to těhotenství krásné?
Tak se mějte krásně a ničeho se nebojte.
Kristýna + ještěrka Zuzanka 36.tt
Přečtěte si také
Přítel absolutně nerespektuje moje plány na léto. Místo moře chce jet do hor
- Anonymní
- 03.06.26
- 1064
Plány na léto jsem měla jasné a Michal s nimi souhlasil. Protože trochu bojujeme s penězi, museli jsme se rozhodnout jen pro jednu zahraniční dovolenou. Já jsem chtěla k moři a Michal nic...
Přítelkyně je závislá na nakupování. Utrácí za hlouposti a nedokáže přestat
- Anonymní
- 03.06.26
- 538
Jsem už vážně zoufalý. Dana je skvělá holka, se kterou si rozumím a se kterou si umím představit budoucnost. Má ale jeden problém, který už nám oběma začíná přerůstat přes hlavu. Je naprosto...
Se třemi malými dětmi jsem nezaměstnatelná. Jenže já bych chtěla pracovat
- Anonymní
- 03.06.26
- 1760
Mám tři děti, nejstaršímu je šest let a pak čtyřletá dvojčata. Děti chodí do školky, ale já marně hledám práci. Kvůli neustálým nemocem a nulovému hlídání, protože babičky nefungují a manžel je...
Pravda, kterou nečekáte: Porod, který trval 20 hodin a skončil císařem
- Anonymní
- 03.06.26
- 478
Kontrakce se zpočátku tvářily docela nevinně. Takové ty vlny, co přijdou, přejdou a mezi nimi si člověk ještě stihne říct, že to vlastně jde. Jenže pak se to začalo lámat. Intervaly se zkracovaly,...
Realita prvního měsíce s miminkem: Neustálý brek, koliky a já na dně
- Anonymní
- 03.06.26
- 383
První dny po porodu vypadaly ještě relativně klidně. Všichni mi říkali, že to přijde, že si tělo i hlava zvyknou, že se to „srovná“. Jenže ono se to nesrovnalo. Naopak. Jakmile jsme se s miminkem...
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 2269
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 1102
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 3028
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 797
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 685
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
konečně první

akorát jsem poslala komentář do minulýho deníčku, ale tohle jsem si nemohla nechat ujít
Sandra a Anetka