Jarňulky 2005 - můj malý výlet do Němec
- Rodičovství
- Krista
- 01.03.09
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nebyla to žádná exotická dovolená, ba ani jsem nebyla v horách či u moře, byla jsem v průmyslové zóně v BadenWürtenberg a přesto to byl jeden z nejpěknějších výletů posledních let, protože jsem se nemusela starat o děti, které byly 1000 km daleko s tchány.
Vyjeli jsme v pondělí dopoledne a po dlouhé a nudné cestědorazili do Plochingenu, je to malá vesnička asi 20 km od Stuttgartu, tam občas pracuje můj muž. Jen hodil věci do kanclu a šli jsme na „prohlídku" vesnice. Nic moc zajímavého, snad jen párdomků od stavitele, co dělal Tančící dům v Praze, muž mě spíše obšťastňoval svými prazážitky typu „tady jsem tenkrát s Pepou zvracel, když jsme šli z hospody…".Plocháč jsme brzy opustili a odjeli do hotelu, který stojí v nedalekém Reichenbachu.
Hotel dosti drahý (ale co, když to z většiny platí firma), ale útulný. Každý den pečlivě uklizeno. Snídaně formou bufetu, to je moje smrt. Ještě teď mě bolí břicho z přežrání.
V úterý odjel muž do práce a já se rozhodla podniknout dobrodružný výlet vlakem do Esslingenu - historického městečka nedaleko.Nejsem zrovna němčinář, takže jsem měla dost bobky, zda vše pochopím, ale výhodou západních zemí je, že je tam vše děláno pro naprosté blbce. Takže se mi povedlo koupit lístek v automatu (jinde už se lístky neprodávají, ani na velkých nádražích), vlak přijel na minutu přesně a já se u:,–(ila v čistém (!) sedadle a číhala na průvodčího. Žádný nepřišel. Velmi mě znepokojovalo, že cosi hlásili a já tomu vůbec nerozuměla, ale poslední bylo Esslingen, i usoudila jsem, že hlásí, že tam budeme stavět.
V Esslingenu jsem našla šipku TOURIST INFO , tam jsem si zakoupila průvodce s plánkem v němčině (nejsem přece žádný béčko, ty dva díly derdiedasky jsemna gymplu neprojela nadarmo).Počasí mi moc nepřálo, místy sněžilo nebo pršelo. Takže jsem si obešla základní památky (oooo, NIKDO mě neprudil, kam mám jít, kam nemám, měla jsem absolutní svobodu), když bylo nejhůř zalezla jsem do nějakého kostela a tam si v klidu přečetla, kam půjdu potom. Občas jsem vlezla i do nějakého obchodu, ale byly do samé drahé obchody. Poobědvala jsem u BurgerKinga a pak se vypravila na „hrad". To se mi líbilo rozhodně nejvíc, vůbec nikdo tam nebyl. Není to pravý hrad, jen zbytky opevnění, ale pěkný výhled na továrny a vinice v okolí tam byl, taky spousta sněženek. Dole jsem si celá zmrzlá dala kafe. Pak jsem našla 1Euro Shop, kde jsem nakoupila různé pitomosti, vedle dvě trika a tradá zpět vlakem do hotelu. Průvodčí nepřišel. Pochopila jsem, že hlásí, jaká bude příští zastávka. V hotelu jsem sledovala televizi a luštila sudoku, až do mužova příchodu a jeli jsme spolu na pizzu.
Ve středu jsem se rozhodovala mezi dnem stráveným v posteli (umíte si to představit?) a výletem, ale kvůli předpovědi počasí jsem se rozhodla pro výlet do Stuttgartu. Ten je o dost větší než Esslingen, ale množství pamětihodností je zhruba stejné, jen na větší ploše. Hodně jsem se nachodila, koupila si zase průvodce, oběd jsem zvládla na lavičce venku, protože bylo slunečno. Kromě starého královského paláce mě hodně chytla městská tržnice. Aaaa, proč něco takového není někde u nás? Tolik čerstvých salátů a bylin, sýrů, oliv,uzenin, lahůdek a ryb…bylo to drahé,ale krásné.Jinak jsem koupila jen něco výhodného v C+A pro muže, jinak obchody byly v centru samé luxusní a mimo centrum jsem nevyjela. Ve vlaku průvodčí nepřišel. Pochopila jsem, že říkají nejen, kde se bude stavět, ale i na kterou stranu se má vystupovat. Po návratu jsme večer šli s mužem do číny, hmmm, výtečná večeře, málem mi prasklo břicho.
Ve čtvrtek jsem nakonec také vyrazila, tentokrát do Zoo Wilhelma ve Stuttgartu. Měla jsem trochu strach, jestli mám správně koupený lístek,mělana nádraží přestoupit na U - bahn (něco jako metro, ale jezdí i nad zemí). Vše se zdařilo (průvodčí nepřišel) a já byla sama v ZOO. Moc jsem si to užila. Myslím, že takhle zoo je zdařilá architektonicky, jsou tam jakési arabské prvky, ale jinak pražská zoo je na mnohem větší úrovni. Tady se hodně zaměřili jasně na atraktivní zvířata. Co si budu navždy pamatovat: v jednom pavilonu najednou za sklem ležela ženská.A kolem ní hopsaly tři malé gorilky! Měli tam celé pokojíčky i s postýlkami a různými prolézačkami. Byly to gorilky, které jejich matky odvrhly nebo je ohrožovala tlupa. Bylo to táák roztomilé, připomínaly mi Tomíška…
Další zážitek byl čůrající slon. Ženy, viděli jste to někdy? Bylo to jako kdyby stříkali ze 4 coulové hadice a táááák dlouho…
No a ty skleníky…něco tak nádherného jsem už dlouho neviděla. Spousty orchidejí, skleník jen s azalkami, další s kaméliemi, do toho aranžmá z jarních cibulovin, opravdu překrásné a ta vůně!
Večer jsme si s mužem dali vínko a housky na hotelua sledovali televizi.V pátek po snídani, hurá do Prahy!
Moje postřehy z Německa: vlaky jsou hodně drahé, ale čisté a jezdí naprosto včas. Nevím, jestli někdo kontroluje jízdenky, možná něco jako u nás revizor, náhodně?
Líbí se mi ohleduplnost řidičů na silnicích k sobě vzájemně, neviděla jsem žádné strkanice a předhánění. Když jste asi tak 5 metrů před přechodem, auto zastaví. Vždycky. Říkala jsem si, co blbnou, vždyť jsem ještě strašně daleko, ale mají to tak nacvičeno.
Líbila se mi také jejich ekologická výchova. Třídění odpadů je naprostou samozřejmostí. V hotelu visela cedulka ve smyslu, že kdyžručník hodíme na zem, takto znamená, že se má vyprat a kolik milionů tun se musí zbytečně prát každý den, když jde ručník použít i víckrát…Třídí se dokonce i sklo na bílé, zelené a hnědé. Neuvěřitelné.
S Němci jsem hovořila málo, ale dorozuměla jsem se, když na nečekaně něco spustili, tak jsem jim zdvořile řekla, že jim nerozumím a když bylo nejhůř, na:,–(ila jsem čistou Cambridge. Jinak myslím, že vzhledem k tomu, že v regionu je hodně Turků, měli mě za Turkyni, co přijela navštívit příbuzné. Protože jsem hodně sledovala televizi, tak jsem už i po pár dnech rozuměla všemu, tedy základním myšlenkám. Takže jsem na sebe hrdá( je třeba se stále chválit, protože nikdo jiný to neudělá).
Na závěr: byl to pěkný výlet, ale celou dobu mi tak hrozně něco chybělo…ty malinké ručičky a svíticí zlobivá očička. Ach jo, když jsem s nimi, chci je přerazit a když je nemám, tak mi tááák chybí.
Kristýna + Zuzanka skoro 4 a Tomášek skoro 2, co přijedou v neděli za maminkou
Přečtěte si také
Nechci být matkou. Každé ráno doufám, že se probudím a břicho bude pryč
- Anonymní
- 19.06.26
- 135
Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které od dětství snily o kočárku a miminku. Měla jsem jiné plány. Vlastní podnikání, cestování, práci, kterou miluji, a život, který jsem si několik let poctivě...
Soused si pořídil psa z útulku. Celé dny ho nechává uvázaného a pes pořád štěká
- Anonymní
- 19.06.26
- 110
Sousedy si člověk nevybírá, to víme všichni. A ti naši opravdu stojí za to. Vedle nás žije starší pán se synem. Oba jsou dost nepříjemní, nezdraví a často dělají problémy. Na to jsme si už tak...
Patnáctiletý syn si našel kamarády milionáře. Teď se stydí za vlastní rodinu
- Anonymní
- 19.06.26
- 184
Vím, že to zní dost absurdně. Jsme normální průměrná rodina a nemyslím si, že bychom si žili špatně. Jen zkrátka nemáme miliony na účtu. S tatínkem našeho syna jsme rozvedení. Ani on není žádný...
Kamarádka pozvala dceru na oslavu. Podmínka její matky mě opravdu ponížila
- Anonymní
- 19.06.26
- 367
Mateřství mě naučilo spoustu věcí. Trpělivosti, schopnosti fungovat s minimem spánku a taky tomu, že každé dítě je naprostý originál. Moje pětiletá dcera Nelinka je úžasná holčička. Je nesmírně...
Na dárku od přítele zůstala cena. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo urazit
- Anonymní
- 19.06.26
- 225
Chodím s Michalem pár měsíců. Zpočátku by mi snesl snad modré z nebe, ale postupně jsem si všimla, že je dost šetřivý. To by mi zase tak nevadilo, vydělám si vlastní peníze. Jenže už se mi...
Nevyžádaný dárek od tchyně mi zkazil narozeniny. Po otevření jsem doslova ztuhla
- Anonymní
- 18.06.26
- 4805
Měla to být pohodová oslava čtyřicetin. S přáteli už jsem slavila a teď byla na řadě rodina. Bohužel jsem v rámci dobrých vztahů pozvala i tchyni s tchánem. Vím, že Alžběta umí být dost protivná,...
Řepa na hlavě, černé hadry a trenky ven. Dnešní puberťáci mají vlastní uniformu
- Anonymní
- 18.06.26
- 1629
Mámy puberťáků mě nejspíš pochopí. Tenhle deníček není stížnost, spíš pobavené pozorování. Každá generace měla své módní úlety a účesy, nad kterými si rodiče zoufali. Jenže jako učitelka na druhém...
Soused mě neustále šmíruje. Už je mi to nepříjemné. Manžel si na něho došlápl
- Anonymní
- 18.06.26
- 1930
Vedle nás bydlí starší manželé, se kterými jsme vždycky vycházeli dobře. Nikdy mezi námi nebyly žádné spory, občas jsme si popovídali přes plot, pomohli si, když bylo potřeba, a celkově panovaly...
Dcery mi chtějí strčit děti na prázdniny, ale nikdy od nich nedostanu ani korunu
- Anonymní
- 18.06.26
- 11048
Za pár týdnů začnou letní prázdniny a obě mé dcery už se mě vyptávají, jestli si vezmeme vnoučata alespoň na část léta k sobě. Já je samozřejmě miluji. S manželem máme chatu, kam je bereme rádi, a...
Měsíce mi vyčítala výběr školy. Teď chce, abych tam jejího syna protlačila
- Anonymní
- 18.06.26
- 2733
Když máte děti ve stejném věku jako vaši sourozenci, často se očekává, že půjdete ve stejných šlépějích. Já se ale u svého předškoláka rozhodla jinak. Už dávno před zápisy mi bylo jasné, že syna...