KONEC DOMOVNICE
- Ostatní
- Missorka
- 21.09.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milé emimino, Jsem na tomto serveru tři roky a za tu dobu jsem napsala pár článků, některé obyčejné, jiné veselé, hodně dojemných. Dalo by se říct, že mám určitou zkušenost s psaním, umím sdělovat své pocity, většinou mi to jde samo. :) Tak proč se s tímto článkem mořím už třetí den a ne a ne se dobrat výsledku? Už měl asi deset variant a všechny skončily v koši na pracovní ploše mého počítače. Ale napsat ho musím, už se nebudu vymlouvat, že nevím jak.
Od 1. října končím jako administrátor na emiminu a vzhledem k tomu, jak moc je to osobní, nevím, jestli zvládnu dál působit „jen" jako uživatel.
Když jsem psala článek o své svatbě, přirovnala jsem emimino k domu, kde se všichni známe a v jednom komentáři mi bylo řečeno, že já jsem v tom domě taková domovnice.
Dávám pozor, aby partaje umývaly schody, nedělaly extra rámus, aby se nikdo neztratil, aby každý našel toho, koho potřebuje… Vím o tom, co se kde šustne, zajímají mě osudy obyvatel tohoto domu…
Líbí se mi to přirovnání a tak ho použiju (Souris, neva?) pro vysvětlení mého rozhodnutí.
Když jsem dostala nabídku být domovnicí v tomto domě, považovala jsem si jí. Těšilo mě to - byla jsem majiteli domu vybrána ze všech uchazeček. Zjistila jsem, že je to práce přímo stvořená pro mě. Záleželo mi na tom, aby se partaje měli dobře, abychom tu měli pořádek, aby se tu nevyskytovala podezřelá individua. Strašně jsem chtěla, aby se tu obyvatelům dobře bydlelo. A povedlo se. ![]()
Po počátečním nadšení z nové práce, milá domovnice jednoho dne zjistila, že barák je v havarijním technickém stavu (= emimino je natolik velké, že potřebuje změnu, jinak mu hrozí zánik). Spousta věcí nefungovala, i když se nájemnící se snažili přehlížet, že do domu občas zatejká a statečně přeskakovali louže, nechtěli se stěhovat, měli ten dům rádi.
Snažila se, aby nájemnící nekomfort příliš nepociťovali a pokud šlo o věci, s kterými nedokázala nic udělat (neuměla a neumí opravit střechu, nebo nefungující rozvody = chyby v kódu redakčního systému), aspoň pořád dokola vysvětlovala, že bude líp. Snažila se neodbýt žádného nájemníka, který něco potřeboval.
Kontaktovala majitele domu a narazila. Vůle dům opravovat, upravovat a vylepšovat na straně vlastníků domu opravdu nebyla. I když tvrdili, že jim na domě velmi záleží, mají ho rádi, jen nemají čas se o něj starat. Diskusí na téma: havarijní stav v domě, proběhlo několik, žádná s konstruktivním či potěšujícím výsledkem, vždycky zůstalo jen u slov a nedošlo k rozhodnutím.
V květnu tohoto roku se zdálo, že se situace vylepšila - byla přislíbena generální oprava domu. Domovnice se zaradovala. Co na tom, že oprava začala pozdě a nebyla příliš naplánovaná. Hlavně, že se nám tu bude všem líp bydlet! Zangažovala několik starousedlických partají a s jejich pomocí se snažila rekonstrukci co nejvíce pomoct (= testovat nově vznikající redakční systém). Aby ne! Přesně věděla, kde co opravit, co vylepšit, nájemníci jí sami hlásili co všechno v jejich patrech nefunguje. I když to bylo opravdu hodně práce, bavilo jí to.
Brzo zjistila, že kromě pomoci a pochopení nájemníků je na to skoro sama. Majitelé se tvářili, že do oprav zasahovat nebudou a to celou dobu víceméně dodrželi.
Ale dům se začal hroutit a hrozilo, že statik zakáže jeho obývání (= emimino dostane výpověď z hostingu). Majitelé uvažovali, že dům zavřou, popř. prodají.
Světě, div se! Nabídli dům k prodeji domovnici. Byla nadšená. Žila pro ten dům už nějaký čas, byl to její svět, lidé, které znala, měla ráda. Záleželo jí na tom, aby zůstali všichni pohromadě, nerozutekli se do jiných domů, domnívala se, že jejich dům je vyjímečný a stojí za záchranu.
Pak dostala studenou sprchu. Majitelé si prodej domu rozmysleli, rozhodli se, že si ho ponechají a budou ho dále za chodu rekonstruovat zároveň s akutními opatřeními, aby domu již více nehrozilo zavření (= koupí dva stroje, na kterých emimino poběží a zároveň budou pokračovat v psaní nového redakčního systému).
Nabídli jí, že stojí o to, aby se rekonstrukce dál účastnila.
Ale domovnice už nemohla. Dům jí stál příliš mnoho sil, příliš mnoho utopených ideálů. Už dost dlouho slibovala nájemníkům zlepšení, jenže to pořád nepřicházelo. Navíc nevěřila, že cesta, kterou se rozhodli jít majitelé domu, je správná.
Obrečela to a podala výpověď.
Tak a teď tady stojím - jedna domovnice, co nevidět bez práce. Jen doufám, moje milé partaje, že mě pochopíte, a že víte, jak moc je mi smutno.
Peta
Přečtěte si také
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 14
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 49
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 639
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 484
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 879
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1754
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 310
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1393
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1107
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 830
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....