KŘESŤANSKÉ JESLIČKY Č. 21 - Podušičkový

Tenhle deníček bude spíš z těch neveselých, ne že by na mě padala podzimní deprese, spíš, to čím v poslední době s manželem procházíme, není zrovna zábavné.

Jak víte, tchán se už cca půl roku léčí s rakovinou. tedy - léčí - nemoc je v terminálním stadiu, snaží se mu vlastně už jen ulevit od bolestí a zajistit, aby přijímal alespoň nějakou výživu.

Manžel to nese dost těžce, není na takové situace zvyklý, od jeho dětství je to první blízký příbuzný, který takto vážně onemocněl, a já, obávám se, nejsem schopná být mu dostatečnou oporou - vzpomínky na letošní jaro, kdy na tutéž nemoc umíral můj otec, jsou ještě stále příliš čerstvé.

Opět navštěvujeme blízkého člověka s vědomí, že tato návštěva může být poslední, vídáme už jen tělesnou trosku muže kdysi hrdého na svoji sílu a zručnost (tady v kraji asi typický rys), zase se pokoušíme potěšovat a povzbutovat člověka, který se ze všech sil snaží nepřipustit si velkou pravděpodobnost blízké smrti, a znovu se snažíme, a zatím opět marně, v modlitbách a postu bojovat se satanem o duši někoho, koho milujeme.

Ani jeden z našich otců neviděl a nevidí potřebu smířit se s Bohem.

Apoštol Pavel píše v listu Tesalonickým:
Nechci, bratři, abyste nevěděli o našich zesnulých. Nemusíte nad nimi truchlit jako jiní, kteří nemají naději. Ježíš, jak věříme, zemřel a vstal z mrtvých; právě tak věříme, že Bůh přivede s Ježíšem k životu i ty, kdo zesnuli v něm.

Když věříme, že Ježíš zemřel za naše hříchy a vstal z mrtvých, můžeme mít jistotu, že to nejlepší nás teprve čeká: věčný život v Boží blízkosti. Můj tchán tuto jistotu nemá, nemá tedy ani naději; stále ale má možnost to změnit. Chtěla bych vás poprosit o modlitbu za něj a povzbudit vás k modlitbám za vaše blízké, kteří, ať už o sobě říkají cokoli, Ježíše do svého života dosud nepřijali.
Maxík ( mám novou registraci, se starou mě systém pořád odhlašoval)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Radina
6.11.06 10:43

Maxíku, chápu tvoje pocity, naše babička bojovala dva roky. V sobotu jsme ji pohřbili. Po dlouhé době mi odešel člověk, kterého jsem tolik milovala, člověk, který držel pohromadě příbuzenstvo. Přesně jak píšeš, je těžké žít s tím, že jsi byla možná na poslední návštěvě, že už třeba žádné příště nebude.
Hodně sil vám přeje Radina

  • Upravit
lamvinek
729
6.11.06 11:57

Ahoj holky,  

Maxíčku to je mi moc líto.Vím že je to pro Vás těžké období a zvlášt když jste to na jaře již jednou prožili.Modlitbou Vás podpoříme.Doufám že tchán se obrátí.Nevím jak dál Vám pomoct,kdybys něco potřebovala tak napiš.
Pohlad za nás Dalíska,jak se má?Co náš srazík asi se ti nebude chtít.Moc na Vás myslíme.  

U nás nic moc nového Zuzi je celkem v pohodě,pořád zvýšené teplotky prý máme citlivé termoregulační centrum.Tak uvidíme jak to bude dál.Anetka a Terezka se radovaly o víkendu ze sněhu no moc si ho neužily.Dneska pěknej lijavec.  

Těhulky tak co jak se vám daří?  

Snažilky přejem brzo dvě čárky.  

Demi co Honzíček jak to s Vámi vypadá?  

No zdravíme všechny a přejem požehnaný den Barča a holky

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
6.11.06 13:38

Mrzím mě, čím procházíš, ale nedá mi to se nezeptat. Opravdu si myslíš, že ten, kdo nevěří (nebo třeba jen to nedává svému okolí najevo) v Boha půjde rovnou do pekla?
Nevěřím v tom samém smyslu jako křesťani, ale někde jsem četla, že Bůh je milostivý a že miluje každého. A tak si myslím, že pokud byl člověk dobrý do „pekla“ se nemůže dostat.

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
6.11.06 14:25

Ahoj Evi,  

to je smutný deníček. Je mi moc líto vás s manželem. Chápu, jak to musí bolet, když vám nedávno zemřel jeden blízký člověk a nyní procházíte podobným slzavým údolím.
Víš, křesťané mají jednu obrovskou naději, a to tu, že se jednou mohou v lásce sejít se všemi, kteří odešli dříve. Ježíš přece umřel proto, aby nám právě tuto naději dal. Pokud se člověk této úžasné šance dobrovolně zřekne, pak je asi sám zodpovědný za to, co se stane po jeho smrti.
Ale máme i přes to všechno v rukou jednu obrovskou moc - a tou je síla upřímné modlitby a proseb za ty, kteří se nevydali během života cestou k Pánu.  
Proto si myslím, že se otázkou víry a nevíry svého tchána (a otce) třeba trápíš úplně zbytečně. Věř více v Boží lásku a milosrdenství i v moc modlitby.
Nakonec - nikdo neví, co se s umírajícím člověkem děje v okamžiku smrti. Možná, že tváří v tvář Otci se obměkčí i nejtvrdší srdce, možná, že právě v takové mezní chvíli člověk pochopí a přijme Boží lásku, a zjistí, jak snadné je ji opětovat.
Peklo je připraveno pro ty, kteří vědomě konali zlo, a zříkajíce se Boha, následovali jeho nepřítele svými zlými činy.  

Použila jsi dobrý citát z Bible. Ale já si myslím, že je přirozené, když člověk oplakává ztrátu jiného člověka, kterého měl rád. Vždyť i Ježíš plakal pro smrt svého blízkého - Lazara.  

Tak neztrácej naději, Bůh ti pomáhej!
Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
6.11.06 15:04

Ahojte,  

omlouvám se za zpoždění deníčku, zlobilo mě přihlašování, pořád mě to odhlašovalo nebo se zavíralo okno prohlížeče a nejde posílat deníčky ani komentáře anonymně; nejjednodušší řešení, nová registrace, mě napadlo až včera v noci.
Díky všem za milá slova, už se v tom plácáme dlouho a je to takové… no však víte.   Lamvínku, to jsou starosti s nemocemi :-(  Dalek na to naštěstí netrpí. Se srazíkem nemám problém, i bych ráda; asi záleží, ja vy a jak je Zuzance.   Demi - samozřejmě člověk oplakává každou smrt blízkého člověka, ale je to jiné, když víš, že to není konec, že se sejdete - to pláčeš víc kvůli sobě než kvůli němu; ale naši taťkové oba Boha otevřeně odmítli a tchán zatím názor nezměnil, takže se modlíme, aby, třeba vskrytu duše, pochopil tu potřebu smířit se s Bohem a volal k Němu.    

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
6.11.06 15:26

Ynax- díky; samozřejmě věřím, že Bůh je milostivý a miluje každého, proto vím, že nemusíme být dokonalí, abychom mohli žít s ním, ať už tady, nebo v nebi. Má to ale jeden háček - musíme chtít. On nás totiž Bůh miluje natolik, že nám dal možnost se rozhodnout, nestvořil nás jako loutky, ale jako bytosti se svobodnou vůlí, a nechá nás, abychom ji uplatňovali. To je jedna z věcí, kterou na Bohu obdivuju a miluju - že mě má rád natolik, že mi dovolí žít podle mého. Jak Dalek roste, stále víc poznávám, jak je těžké nechat někoho, koho miluješ a na koho máš veliký vliv, nechat žít a jednat podle jeho představ - už to umí sám, ale já bych mu pořád ukazovala, které kostičky má na sebe skládat a jak ;-)  

Ale s tou svobodu jde ruku v ruce odpovědnost. Ta Boží láska je tak velká, že i když celý život děláš paseku a v poslední chvíli, jako ten příslovečný lotr na kříži,  se rozhodneš upřímně pro změnu a poprosíš Boha o odpuštění, třeba jen v duchu a nikdo kromě Boha tě neslyší, dostaneš ho. Bude k tobě mluvit skrze lidi, knihy, okolnosti, přírodu, ale nikdy tě nebude nutit. Na to tě příliš miluje. V Bibli je napsáno, že když jeden člověk najde Boha, celé nebe se raduje; stejně tak nepochybuju o tom, že Boha bolí, když se někdo z jeho milovaných rozhodne žít bez něj.  

Mě taky bolí vidět, jak se někdo z mých blízkých blíží smrti a nemá vyřešený svůj vztah k Bohu; proto jsem vděčná za možnost modlitby, rozhovoru s Bohem, za možnost se přimlouvat za lidi, za nové šance, za situace, ve kterých jsme; za možnost tak ovlivňovat běh věcí. Já se nerada jen pasivně dívám.    

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
6.11.06 15:28

A zas to zlobí, píše to, že jsem anonymní uživatel, a jsem přihlášená… Ten předchozí příspěvek je samozřejmě můj. Eva

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
6.11.06 16:36

Holky ostravačky, Dalísek se mi před chvílí vzbudil s teplotou a je úplně hadrový, takže my zítra budeme doma. :-(
 Eva

  • načítám...
  • Zmínit
maky
574
6.11.06 19:11

Ahojte!
Maxiku, opět budu souhlasit s Demi (vždycky to tak výstižně napíšeš, že není, co bych dodala, a to jsem si vždycky zakládala na svém slohu :-) ), že Boží láska je veliká a v tomhle případě (i u svých blízkých) mám k Bohu až dětsky naivní oddanost a víru, že pokud někdo vědomě nepáchá zlo a nepaktuje se se Zlem, bude v Boží náruči. Vím, že to asi chápeš, že je tu jen ta jedna malá rozdílnost v našem pojetí, ono vědomé ano… tak posílám modlitbu, i za tebe, za pokoj v srdci…

Jinak já už jsem 28+3tt, začínám se strašně těšit na porod, což jsem nikdy nečekala, že po tom prvním ještě řeknu :-). Zatím se cítím docela dobře, akorát mě začali bolet stydké kosti nebo vazy? Těžko říct. Občas je to fakt nepříjemné, hlavně když v noci vstávám k Míšovi (spí vám děti celou noc, Míšovi budou za měsíc a kousek 2 roky a ještě jsem snad nikdy neprospala celou noc), ale jinak docela dobrý. Teď co začala topná sezona, mám pořád ucpaný nos, což naprosto nesnáším, ale i to se trochu začíná lepšit, takže vlastně pohoda. Jen mám teď obavu, aby se ještě něco nezvrtlo. kamarádka z práce někdy kol. 30tt přišla o dvojčátka, tak mi to nejde z hlavy. ne že bych na to pořád myslela, a furt se bála, ale už to neberu tak bezstarostně jako s Míšou.

Maxiku+Demi+Lamvinku: Docela bych si taky dala říct na nějaký srazík, musí to být pohoda. Bohužel od nás je to přece jen trochu z ruky.

Stazi: Tak co spolubojovnice, už funíš? Já jsem se ke konci docela zadýchávala, a to jsem chodila plavat a břicho jsem taky neměla nijak obrovské. Ale je fakt, že se mi to stávalo hlavně při telefonátech s kámoškama, když jsme nezastavily pusu, tak docházel dech :-)

Sarah: V práci už lepší? Zařekla jsem se, že se tě nebudu furt ptát na mimoše, že už toho musíš mít plné zuby, tak pak musíš nahlásit sama!

A kde jsou ostatní, zas se nám to nějak zarazilo…
Mějte se, ať vám Bůh žehná! M

  • načítám...
  • Zmínit
Pomnenka02
251
7.11.06 09:33

Ahoj Evi,
taky na Vás budu myslet na modlitbách. Vím, takto mě před 4 lety zemřela prababička, moc hodná žena ,ale nejsme si jisti zda přijala Ježíše, snad ano, snad se s ní jednou uvidím v nebi. Teď to ví jen Bůh.
Pomněnka
PS: Dalíkovi přejem rychle uzdravení. A kdyby jste měli někdy zase  sraz ostravaček, pokusím se přidat, zas tak daleko od Ostravy nebydlíme.

  • načítám...
  • Zmínit
stazka
5618
7.11.06 13:32

Ahoj holky,  

Evi, ver, ze na vas pravidelne myslim na modlitbach - Tebe, manzela a predevsim tchana. Je to nelehka situace, hlavne po tom, co sis prozila na jare, ale verim, ze Pan ti da silu, abys vse prestala. Snad alespon Daliskovi je lepe?!?
Maky - mas pravdu, jako lokomotiva..... :-)) Nohy uz mi asi upadly, pres bricho je kazdopadne nevidim (postava medvidka Pu), plice smrskly na polovinu a kdo to ma udejchat ?!? Nejvic me asi trapi nocni spanek. strasne spatne se mi spi, casto jsem treba od 4hod vzhuru a nezaberu a nezaberu. Pritom jsem unavena, ze bych brecela.
Tenhle tyden sem mela jit na posledni UTZ, ale pani doktorka me preobjednala az na pristi pondeli, jede na nejake skoleni. Tak se musim ozbrojit trpelivosti, bude to trvat o par dni dyl, nez mimi zase uvidim. to se ma docela cile k svetu, myslim, protoze nektere prostocviky a veletoce jsou uplne neuveritelne… NEdavno jsem konstatovala, ze se mi po tom vlnicim pupiu ude styskat, a nechci mit zase jenom obycejny nepohyblivy.
Nu nic, jdu se balit, jdu totiz do skoly na kurz AJ, ale pred tim bych jeste rada stihla alespon par vanocnich nakupu (dokud sem aspon trosku schopna!!).
Zatim ahoj
Stazi, 32+6tt  

  • načítám...
  • Zmínit
Zazu
214
7.11.06 14:30

Ahoj Maxiku,je mi líto,že prožíváte v rodině takový smutný čas.Vím jaké to je,již jsem ztratila několik příbuzných a letos v zimě i kamarádku.Většinou v dušičkovém čase člověk myslí na ty,kteří už nejsou mezi námi.Nejhorší je asi ta nejistota a beznaděj.Ale jak už psaly holky,nikdy nevíš,jestli člověk neuvěří třeba v okamžiku smrti.A Bůh je milosrdný a láskyplný,tak že naděje je vždycky.Modlím se za vás,aby jste mohli podpořit tatínka v jeho boji a sami neztráceli naději a víru.
Mám vás všechny pozdravovat od KAROLINKY.Měla toho teď opravdu hodně na práci,proto se neozvala.Určitě ne proto,že by na nás zanevřela nebo nás opustila.Věřím,že se jí snad podaří brzy písnout nějaké nové zprávy .
Mějte se všechny požehnaně,těhulkám ať mimísci hezky rostou,buďte zdravé a děti také.
 Zazu

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
7.11.06 22:46

Ahoj holky,  

tak vás opět moc zdravím a než se odeberu spát, ještě sem písnu.   Pomněnko: samozřejmě, že se k nám na srazík můžeš přidat. Scházíme se v dětském koutku v Ikea v Ostravě. Ale zatím nevím, kdy se opět sejdeme, protože děti jsou postupně stále nemocné.   Evi: chtěla jsem ke tvému příspěvku ještě dodat jednu věc: myslím si, že jsi už pro dobro tchána udělala dost, co bylo ve tvých silách. Člověk sám má jen málo moci změnit tak zá:,–(ně srdce jiného člověka a přivést jej k víře. I ten lotr na kříži vedle Ježíše musel nejdřív sám chtít poznat a pochopit… Nelze moc podle mě čekat, že se tvůj tchán obrátí, protože mu to doporučuješ, v jakkoli dobrém úmyslu. Pokud patří k lidem, kteří jsou zvyklí se celý život spoléhat sami na sebe, tak prostě nemají důvod něco na svém přesvědčení měnit, ani když trpí nevyléčitelnou nemocí. Přimlouvala bych se, abys už tyto starosti přenechala do rukou Pána. Myslím, že ti taková situace moc ubližuje, a to je zbytečné.    Maky, Stázko: jo jo, na ty pocity bolavých třísel a dýchavičnosti (nejhůř bylo v leže) si dobře pamatuji, i na to, že jsem se nejvíc ze všeho v posledních týdnech těhu podobala vzducholodi. A říkám si to samé, co Maky: ať už jsem měla první porod jakýkoli, těším se už na ten další. Doufám, že se nám to povede!   Zazu: díky za informace o Karolínce. Pozdravuj ji od nás, ani my jsme na ni nezapomněly. Ale je škoda, že si nemůže najít ani chvilku a napsat pár vět, jak se má. Věřím, že časem dojde i na to.  

Jinak já jsem byla v sobotu na kontrole u svého GyneDr. Zíral na mé grafy bazálních teplot (asi je to u něj v ordinaci ojedinělé) a podle toho, co mi řekl, jsem shledala, že jsme pravděpodobně mé plodné dny s manželem „prošvihli“. Ikdyž to vůbec nechápu, protože dle teplot (i dle vyhodnocení ve fertility programu) mi vycházel den ovulace docela jinak … No ale dle vyšetření jsem o.k., dokonce jsme viděli na utz. malinké folíky, připravené k růstu (nejméně 5 kousků). Taky mi odebrali krev, aby zjistili, zda se nacházím v hormonální rovnováze, výsledky budou ve čtvrtek. Tak jsem moc zvědavá, doufám, že budu v pořádku a prosím Pána opět o ten nádherný dar nového života.  

Mějte se moc pěkně!
Demi + spící Honzík (16m+26)

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
9.11.06 13:08

Ahoj holky v novém listopadovém deníčku,
všechny moc zdravím.
Maxíku: je mi líto tvého tchána, ale lítost jednou ustoupí a budou jenom hezké vzpomínky na prožité dny…
Demi: to máš perfektní, že tě tvůj gynekolog takhle prohlédl, úplně závidím :-)). Když jsem se já zmínila v září mojí doktorce, že se začínáme snažit o druhé, tak ji ani nenapadlo udělat mi nějaké vyšetření (a to je mi 33 let). Jenom řekla, že mám přijít v lednu na preventivní prohlídku - a že buďto přijdu těhotná (no, určitě.....to chci vidět) nebo mi udělá prevenci tak jako každý rok. Ale že by se zabývala nějakým vyšetřením nebo dělala UTZ, jestli jsem v pořádku, tak to ji ani nenapadlo…Ach jo.
Jinak vám chci říct, že po včerejšku jsem totálně psychicky na dně ze situace se synovou školou.Celou noc jsem nespala a nejradši bych se viděla někde pod zemí nebo na jiné planetě. Můj syn je asi opravdu grázl, budu se s tím muset smířit. Včera odpoledne se stal hrozný incident v družině (bohužel to vím všechno opět zprostředkovaně), posunul nějakému klukovi židli (zda úmyslně či nikoliv - já nevím), ten kluk si chtěl sednout a narazil hlavou o hranu té židle, družinářka ho tam omývala hadrem, ten kluk řval a má prý bouli. Můj syn je opravdu nezvadatelný a budeme muset kvůli tomu podstoupit kárné řízení u ředitelky a bude se to muset nějak řešit dál. Vůbec nevím, jak se v takových případech postupuje - jestli důtka nebo přestup do nějaké zvláštní školy, fakt nevím. Nevidím žádné uspokojivé vyústění téhle situace. Budeme s ním asi muset navštěvovat nějaké zvláštní zařízení, k tomu určené.

Ještě jsem telefonovala dneska ráno té psycholožce, kde jsme byli ještě tento týden v pondělí a půjde se tam podívat 20.11. přímo do té školy.

Jenom vám sděluji zkušenost, že ačkoliv se snažíte dítě vychovávat všemožně jak nejlépe umíte, s nejlepším vědomím a svědomím a dáte mu hafo lásky a pozornosti - tak v konečném důsledku je to stejně absolutně jedno..... To je můj zářný případ.

Přesto všechno stále pokládám za nejdůležitější, že je po všech stránkách zdravý (to je na prvním místě), ale už mám o jeho zdraví strach, když se pořád potácí a plácá v takových problémech. Vždyť jaké to může na něm zanechat následky? - ptám se. Chodí ani ne tři měsíce do první třídy…

Mějte se tu všechny moc hezky, těhulkám ať hezky rostou bříška a ať jste všechny v pořádku. Ahoj.
Odpovědět

  • načítám...
  • Zmínit
Zazu
214
9.11.06 13:39

Ahoj Gerberko,máš to těžké,ale neklesej na mysli!Tvůj syn není grázl,nejspíš to ani neudělal schválně.Šel kolem židle a napadlo ho rošťácky ji postrčit.Nemyslím si,že chtěl někomu ublížit.Děti někdy nedomyslí následky svého chování.Třeba má opravdu jenom problémy se zvykáním na kolektiv a všechno je nové.Chce zapadnout a nedaří se mu to.Spíš mě překvapuje až hysterické chování učitelek a vychovatelek.Proč hned hrozby ředitelnou?S psycholožkou se určitě poraď,ale ve vašem případě bych stejně asi zvažovala změnu školy.Docela by mě zajímalo jak se k tomu staví Jindra doma.Líbí se mu ve škole?Jak tu příhodu viděl on a bylo mu to líto?
Jak jsem už psala,měli jsme poměrně velké problémy se starší dcerou.Také jsem si někdy připadala,že mám to nejproblémovější dítě ve škole.Ale teď vím,že chyba byla také na straně učitelek.Nebraly Janu jako individuální bytost a nezapadala jim do osnov.Její hyperaktivita je dráždila a neuměly si s ní poradit.Na nové škole jsem zatím ani jednou nemusela řešit podobný problém.Po prvním rodičáku zde,jsem málem štěstím brečela,že nemusím řešit Janiččiny rozdílnosti.Pravda je také,že s věkem se to hodně upravilo a vím,že úplný kliďas z ní nikdy nebude.Přeji ti pevné nervy a Boží pokoj celé vaší rodině.Aby se situace brzy uklinila a všechno se vysvětlilo.
 Zazu

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
9.11.06 13:44

GERBERKO
neber si to tak, tyhle incidenty jsou sice nepříjemné, ale celkem běžné, ani nevíte, jestli mu tu židli odsunul Jindra záměrně nebo náhodou nebo co ho k tomu vedlo, mohl tam být nějaký konflikt, ví, že jemu se ve škole nevěří, tak to řeší jinak, po svém…  

Samozřejmě že z toho bylo tóčo, jednak se skutečně mohl stát vážnější úraz, jednak kolikrát učitelka nebo družinářka dostane kapky i od rodičů, že to neuhlídala; každopádně k převedení na jinou školu tě nikdo nemůže nutit, já to vidím tak na třídní, max. ředitelskou důtku, ale záleží, jak moc vás tam mají rádi ;-)  

Návštěva paní psycholožky může být fajn, může vidět „spodní proudy“, ony většinou děcka nědělají psí kusy pro nic za nic.  

Nic si nevyčítej, děláte, co můžete, učit se řešit konflikty adekvátně musí i dospělí, a u hodně inteligentních lidí i dětí často tyhle dovednosti pokulhávají, a děcka nedomýšlejí důsledky, rozhodně ne v šesti sedmi loetech.. Taky mohl být jen nešikovný…  

Musím, Dalek je už úplně hysterický.               E.

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
9.11.06 13:47

Gerberko -Možná zkuste opravdu podumat o změně školy, uvidíte, jak se bude chovat paní ředitelka, vím, že jste to nechtěli, ale jestli je Jindra „ocejchovaný“ jako problémový, tak se nezhmění nic. Zkuste se poptat, třeba i té psycholožky, na DOBROU učitelku 1. třídy, i kdybyste měli kluka vozit přes půl Brna a nechávat ráno v družině, abys to otočila do práce.

  • načítám...
  • Zmínit
stazka
5618
9.11.06 13:50

Gerberko- zrovna vcera sem na vas vzpominala, jak ve skole a u pani psycholozky. Je mi lito, ze doslo k takovemu incidentu. Zkousela si se synem mluvit? Proc to udelal? Nechce se mi verit, ze by to byl takovy „grazlik“. Koukala sem se v utery na dokument o nadanych detech. Nevidela si ho? Zakovske se hemzily poznamkami typu „chova se nevhodne“, „je hruby k ostatnim detem“ a pod. Ja bych se spis priklanela k tehle teorii. Kazdopadne preju hodne sil, moudrosti a Boziho vedeni pri reseni cele te situace!!
Ja sem v utery skolabovala na anglictine, manzel me odvazel do nemocnice, protoze mimi stavkovalo a odmitalo alespon malilinko kopnout a dat o sobe vedet. Natocili mi monitor a vsechno bylo OK, tak me zase pustili domu. Oba sme s manzelem meli ale veliky strach. No, aspon sme si prohlidli porodnici nanecisto a seznamili se s PA. Obe dve, ktere tam byly, byly moc fajn!!
Vcera sem byla na prvni lekci porodniho kurzu, docela dobry, i kdyz hodne veci jsem vedela. Zbyva nam jeste 7 lekci, tak doufam, ze to dochodim.  

A co vy ostatni, jak se vam dari?!?  

Stazi, 33+1tt

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
9.11.06 14:39

Moc vám všem děkuji za vaše názory a rady.
Ohledně změny školy: já ho nechávám ráno v družině už i teď, abych to stíhala na sedmou do práce. Takže kdybychom  měli cestovat přes půlku Brna, tak bychom museli vyrážet z domu snad někdy před šestou. Malý by vstával snad někdy v půl šesté - tuto variantu tedy opravdu stále nechávám stranou, protože si myslím, že by býval hrozně unavený
Dneska ráno tam nebyla ona paní družinářka, u které se včera stal ten incident, má dneska na odpolední. Takže dneska jdu pro něho já a budu s ní mluvit - mám z toho hrůzu už teď. Absolutně chápu družinářky - mají za ty děti odpovědnost.

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
10.11.06 10:32

Ahoj holky,
neustále se plácám v těch problémech se školou. Včera odpoledne tam opět nebyla ta dotyčná družinářka, za jejíž přítomnosti se stal ten středeční incident, takže jsem s ní nemluvila vůbec (bylo mi řečeno, že má nějaké zdravotní problémy - nevím, třeba tam bude dneska odpoledne). Byla tam nějaká zaskakující paní družinářka, které jsem se ptala, jestli ten chlapec, kterému se to stalo, je v pořádku a ona říkala, že prý ano, protože byl normálně ve škole. Tak naštěstí snad nemusel na žádné ošetření k lékaři.  
Já mám na chování syna svou vlastní teorii, protože jsem pořád jeho matka a já ho znám nejlépe, ale nikdo mě neposlouchá a nikdo mě nepodporuje. Promiňte, že tohle k vám píšu, jsem z toho strašně nešťastná a každý den doma večer probrečím. Naštěstí manžel má odpolední a chodí domů až po 22 hodině, takže jsem večer sama.
Mějte se hezky, těhulkám (Maxíkovi, Stazičce) ať rostou bříška a snažilkám brzký úspěch ve snažení. Ahojky všem

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
10.11.06 13:47

Ahoj holčinky,  

zdravím vás všechny s koncem týdne!!! Musím se přiznat, že se na pátky těším úplně stejně jako před časem, kdy jsem ještě pracovala. A dnes jdeme s manželem do divadla na operetu Cikánský baron. Za chvíli přijede tchýně hlídat Honzíka, tak musím ještě trochu uklízet. Teda - ne že by mamka kontrolovala mou domácnost, ale já se líp cítím, když mám vyluxováno, vytřeno, uklízeno.
Včera jsem se dověděla výsledky z krevního odběru - jsou Bohu díky v pořádku. Jsem tak ráda…   Stázi: já jsem taky byla v porodnici o týden dříve, než se Honzík narodil, a to proto, že jsem v 42. týdnu upadla na dlaždice doma v kuchyni. Byla jsem také v hrůze, protože Honzík pak přestal kopat, takže jsme rychle vyjeli do porodnice, ale už cestou se malý začal zase ozývat. Taky mě natočili na KTKG, srdíčko tlouklo normálně, utz v pořádku, takže jsem zase frčela domů. Ale už druhý den mi odešla hlenová zátka a pak už to šlo rychle…   Gerberko: to jsou u vás všechny učitelky a vychovatelky tak hysterické? Odsouvat židli holkám a klukům - to je běžný projev školou povinného jedince, taky jsme si tím prošli, ne? A pokud se tomu druhému chlapci nic nestalo, tak bych to už moc neřešila, jen bych měla se synem řeč, aby si uvědomil, že záměrně někomu ubližovat se nesmí. Také by měl vědět, že vždycky to dobře skončit nemusí. Ale jinak se tím už netrap, jsou horší věci na světě.  

Víš, že jsme stejně staré? Mně bude 33 let za měsíc. A jak se jinak daří, snažilko?
A jinak těhotná je Maky a Stázka, ne Maxik, ikdyž - člověk nikdy neví, že? :-)   Maxiku: pohlaď Dalíska, doufám, že už je zdravý.  

Tak zatím všem ahoj a požehnaný víkend všem přeje
 Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
10.11.06 15:21

Ahojte,Dalísek už je v pořádku, a já se taky pomalu dávám dohromady. začínáme chystat vánoce. ****
Demi - krev dobrá, co dál? Jinak já asi zatím nic :-( , sice už jsem 35 DC, ale v pondělí ráno jsme s Dalískem testovali a nic (btw moc se mu líbilo dávat papírky do skleničky, tak si pak ještě půl hodiny hrál s plastovým hrnkem s vodou a nastříhanou pohlednicí - každý namočený papírem mi přinesl ukázat :-)
S tím tchánem vím, že nic neudělám, nemá význam ho nutit, jen je to složité vidět manžela, jak se trápí a jedno s druhým.   Gerberko - hlavně že tomu klukovi nic není. Co na té poradně, zajímali se, proč si myslíš, že má Jindra ty problémy se spolužáky a paní učitelkou? Bude ve škole ta samá psycholožka?
Neplač, odpočiňte si o víkendu a snažte se to aspoň na chvíli pustit z hlavy. Život není jen o škole.   Barčo, co Zuzanka, už je zdravá?   Stázko - ty už v práci končíš, ne? Další výjezd snad už bude naostro; miminku vyřiď ať vás neplaší ; -)  

dalíto vstává. Pa Eva

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
11.11.06 15:42

Ahoj holky tak jak se daří?U nás nic moc se Zuzankou jsem byla včera u Dr. dávali jsme moč výtěry a odběr krve.Pořád máme ty zvýšené teploty.Zuzanka byla moc statečná ani nepípla.Já vše čtu,ale nějak se mi nechtělo psát jsem z malé unavená, v noci dost křičí.Doufám že budou výsledky v pořádku.  

Stázi doufám že jsi něco nakoupila,já jsem něco objednala přes internet a budu se muset taky vydat do obchodu až bude Zuzi líp.Pohlad za nás mimiska.A šetři se.  

Maky jo na funění si taky vzpomínám, člověk si připadal jak slonice.A pak mi to bříško moc chybělo.  

Gerberko to mě mrzí s Jindříškem.Já si myslím že žádný grázlík není,spíš si na něj zasedli.Uvidíš bude líp.Přeju Vám aby Vám ta psycholožka pomohla.  

Zazu jak se máte vy,nic o Vás nepíšeš.  

Pomnenko na srazíku tě rádi uvidíme.Dáme vědět.  

Maxíčku, Demi co vaše ratolesti jak to vypadá?Co ten srazík v pondělí nebo úterý?  

Později nemůžem ve středu jedu se všemi na kongres do Karlových Varů,tak si budem užívat doufám že bude celkem hezké počasí.Bude to daleká cesta a po zpáteční cestě se chceme stavit v Praze trošku ji holkám ukázat,pokud budou zdravé.
Všechny zdraví Barča a cácorky

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
12.11.06 19:12

Ahojte, jen stručně, po něděli budu každý den pár hodin tlumoit, přesný časový plán ještě nemám, ale obávám se, že srazík pro mě padá.  Mějte se všecky hezky, E.

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
13.11.06 12:52

Ahojky holky při pondělku,
moc vám všem děkuji za vaše názory a za to, že jste mi věnovaly ve svých příspěvcích pár řádků. Opravdu vám za to moc a moc děkuji.
Do školy by se měla příští pondělí (20.11.) jít podívat ta stejná psycholožka, u které jsme teďka byli dvakrát v té poradně. Ona se nezajímala při těch sezeních zas až tak dalece, co si myslím já. Dala mi taky prostor k mluvení, to ano, ale myslím, že si říkala, že si udělá obrázek stejně sama.
Celou noc na sobotu jsem zase probrečela, já jsem asi fakt divná. Bylo mi všechno hrozně líto - a nejvíc to, že manžel prohlásil, že na synátora z vysoka kašle, co se týká vánočních dárků. Že mu chtěl koupit autodráhu (on si ji přál), ale že mu nekoupí nic. Tak to mě zas tak dostalo, že jsem cítila tak strašnou lítost. Samozřejmě, že jsou horší věci na světě - to já vím, to je jasné. Vždyť pokaždé píšu, že nejdůležitější pro mě je, že je zdravý. Já vůbec nevím, aspoň mu koupím knížku, aby pod tím stromečkem měl aspoň něco…vždyť ty Vánoce člověk stejně chystá pro ty děti - a to manželovo rezolutní prohlášení mě úplně dorazilo. On to opravdu tak myslel, o tom nepochybuju ani náhodou, už ho znám moc dobře (14 let).
Jinak jsem to měla už před týdnem dostat, a pořád nic. Testovat nechci, myslím si, že to musím za pár dní přece dostat jako normálně. Nevěřím totiž ani náhodou, že to může vyjít hned první měsíc snažení… A v lednu na preventivní prohlídce si s doktorkou promluvím o těch prodloužených cyklech (občas se stane, že zpoždění je tak o týden), jestli je to normální nebo mi udělá nějaké vyšetření.
Mějte se moc krásně a hezký týden všem!! Ať jsou děti hlavně zdravé!!

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
13.11.06 15:28

Ahoj Gerberko,  

to je mi moc líto, jak se trápíš. To snad ani za to nestojí, vždyť se přece nic zas tak hrozného nestalo. No tak dítě podrazilo židli spolužákovi - no a co. Myslíš, že jiné děti to nedělají? Nebo že nedělají dokonce i horší věci? Co budete s manželem říkat, až vám syn příjde domů s rozbitou hlavou, protože se popral o tu krásnou copatou holku z družiny a spolužákovi přitom rozbil brýle? (Samozřejmě je to jen představa, ale klidně může nastat v reálu, co si budeme povídat…). Je možné, že i ona psycholožka má svůj názor na Tvého syna už dávno - a to, že je normální, živé dítě, proto s Tebou možná ani neměla o čem moc diskutovat.
Překvapuje mě hodně ten unáhlený soud Tvého muže, protože bych moc ráda věděla, jaký byl hodný žáček on sám. To, že odmítá synovi koupit dárek k Vánocům, to se mi zdá příliš tvrdé a nespravedlivé. Snad Jindříšek umí být i hodný a ve škole mu to jinak jde dobře, ne? Podle mě si dárek zaslouží, stejně jako každé jiné dítě. Kup mu dárek sama, ke knížce přidej třeba i nějakou hračku, uděláš jen dobře.
Věřím, že do Vánoc se Tvůj muž nějak umoudří. Možná, že i jemu ta vánoční atmosféra připomene vlastní dětství a radost z dárků.  

Jinak vypadá docela nadějně, že MS zatím nepřišla. Držím pěstičky. Na Tvém místě bych ale raději test už vyzkoušela, protože nikdy člověk neví, co může prošvihnout nebo zanedbat. A taky jsem zvědavá (ale určitě nejen já)!!!
Hele, a co bazální teplota, nechceš si ji změřit? Nad 37 st. po několik dní už je těhotenství prakticky jisté… (ani nemusíš pak testovat).   Všechny ostatní: zdravím při zamračeném pondělí v Ostravě!
Páteční divadlo jsme si užili nááádherně, a já navíc i tím, že jsem v šatech vypadala o 7 kg lehčí o dost líp…
Tak jinak jsem snažilka se vším všudy, poctivě měřím teplotu, poctivě zapisuji, poctivě jím vitamíny, poctivě… a tak. MS čekám koncem listopadu, takže na nějaké předčasné úsudky mám dost času.  

Dnes jsme byli s Honzíkem na očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Zřejmě se do týdne nevyhneme reakcím - teploty. A příští měsíc nás čeká poslední dávka hexavakcíny, takže do Vánoc bychom měli být naočkovaní.   Maxiku, Lamvinku: uvidíme příští týden, jestli nebudeme mít horečky po očkování. Jinak se můžeme sejít a možná i uskutečnit setkání jen nás, bez dětí. Dejte vědět!  

Zatím všem papa!
Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
13.11.06 16:17

Ahoj DEMI /> víš, já jsem taková snažilka, že to nechávám všechno na přírodě. Neměřím si BT (ani u syna jsem to nedělala), nepoužívám ovulační testy, nejím vitamíny typu Calibrum babyplan apod. .....a nejsrandovnější je, že já na testování (myslím těhutesty) prostě nemám nervy :-), takže u syna testoval asi po 10 dnech po vynechání mé MS manžel :-). Nevím, jestli dělám dobře nebo špatně s tím snažením. Prostě žiju normálně, nekouřím, nepiju a jím pořád tak, jak jsem zvyklá :-). Třeba časem (třeba za půl roku nebo za rok) změním názor a taky něco začnu dělat, nevím.
Myslím si, že normálně přijde MS jako vždycky - zpožděná. Minule jsem totiž už dávno měla příznaky - byla jsem hrozitánsky unavená a měla jsem pocit žaludku „na vodě“. Teďka nic. Takže jsem usoudila, že teď to asi přijde. A v lednu si s doktorkou o těch prodloužených cyklech promluvím (za letošek to už bude třetí cyklus, který se opožďuje více než o týden). Nevím, čím by to mohlo být. Moje doktorka mi - zatím - žádné hormonální profily z krve nedělala, tak fakt nevím.
Je možné, že psycholožka už má dávno udělaný svůj názor, uvidíme.
Zatím ahojky a děkuji za tvou odpověď.

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
13.11.06 16:25

DEMI:
ještě jsem si na něco vzpoměla. Píšeš, že „myslíš, že jiné děti to nedělají?“ nebo „že nedělají horší věci?“. Naprosto s tebou souhlasím. Samozřejmě že si myslím, že jiné děti dělají horší věcí. Ale problém je v tom, že ZATÍM to podle všeho vypadá tak, že můj syn je nejhorší a nejzlobivější dítě z celé družiny a ze třídy. Takhle je mi to opravdu podáváno!!! Která maminka by z tohodle nebyla zklamaná?? Po ani ne třech měsících, kdy má doma prvňáčka??
Věř mi, že tohle ti opravdu nepřidá na optimismu. Na první třídní schůzce 19.9., kam jsem šla celá natěšená, jsem se dozvěděla, že učitelka s ním má problémy takového rázu, že je potřeba to řešit s psycholožkou!!! Koho by to napadlo?? Mě ani v nejdivočejším snu ani za mák!! To víš, že je jinak hodný a za známky nosí domů pořád jedničky. Ale problém je v tom, že se prostě NEUMÍ chovat. A kdo ho měl naučit se chovat?? No přece my, RODIČE!! Kdo jiný?? Už chápeš moje výčitky svědomí?? Před každou další třídní schůzkou budu vyklepaná jak ratlík a půjdu tam s manželem!!

  • načítám...
  • Zmínit
stazka
5618
13.11.06 17:06

ahoj holky,  

tak se lasim z dnesni kontroly - velky UTZ. Braly jsme s dr. miry a vahy, takze podle UTZ mame uz 2279g!!!!! HRUZA!!!! Asi se nam narodi SLUNE!!! Ne, jsem moc stastna, ze vsechno se zatim zda byt OK, snad to tak bude i do a po porodu.
Maxiku - ja jsem uz od zari doma. Mela sem nejake problemy o prazdninach a krom toho neni asi moc moudre menit vyucujiciho behem roku, ani ne v pololeti, protoze na MD nastupuju 19.11., takze se valim uz treti mesic doma a uzivam si to.
Gerberko, je mi moc lito, ze se tak trapis ohledne Jindriska. Naprosto chapu tvoje „zdeseni“, kdyz ti pani ucitelka sdelila takovy problem hned po14dnech navstevy skoly, ale myslim, ze to nebude zase TAK horke. S manzelem me to moc mrzi, Jindra ale MUSI dostat darek. Nelze mu ho proste nedat. I kdyz zlobi, je to vas zlatej kluk, kteryho mate radi a chcete mu proto dat darek. Takze navahej a nakupuj. Manzel je takovej „drsnak“?!?
Jdu vitat manzela, zrovna prisel z prace, tak zatim papapa
St,33+4tt

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
13.11.06 19:02

Ahojte,
Dalíto odpadlo, dneska bylo celý den se mnou pracovně vytíženo, tak měl o půl sedmé fakt dost ;-)   Stázko - miminko roste pěkně; bude to chlapeček nebo holčička? Asi mi to nějak uniklo, nebo to neříkáte? Já to pochopila tak, že jste jeli na kontrolu kvůli málo pohybům ze školy. Asi jsi udělala dobře, já učila do nástupu na mateřskou, ale už jsem měla některé dny plné brejle - stres, nemožnost odejít z hodiny na WC a tak ;-)   Gerberko - mi taky přijde, že to paní učitelka nějak moc dramatizuje  a upřímně řečeno to dělá asi špatně - na první schůzce tak rodiče ospršit nevede k ničemu dobrému. Ty jo, když já si vzpomenu na svoji první třídu, tak mě vaše p.uč. pošle přímo někam do ústavu a na rodiče policii ;-) Jeden z největších malérů byl, že jsem skopla spolužáka ze schodů… jenže naše učitelka v 1. třídě se starala, co je za tím, a asi po týdnu ze mě vypáčila, že se mi dost hnusně posmíval kvůli fyzické vadě. Takže mi vysvětlila, že tohle nejde, a nacvičila se mnou, jak se bránit jinak než fyzickým útokem. V podstatě z toho čerpám dodnes, protože jsem celkem horkokrevný rapl. Sprdnout rodiče je strašně jednoduché.  

Dáreček si Jindra určitě zaslouží ;-)
S tím neumí chovat bych byla opatrná, děcka nedělají takové věci plánovitě a třeba nižší tolerance ke stresu není něco, za co je třeba je trestat.  Asi sama víš, jestli se Jindra snaží být hodný a vyjít s lidmi - snaha se cení, výsledky přijdou.    Mějte se hezky, jdu vařit. E.

  • načítám...
  • Zmínit
stazka
5618
14.11.06 09:12

Maxiku, pochopila si to dobre. Ja byla u nas ve skole, protoze tam chodim na kurz AJ, ale jako zak, ne ucitel. A tam se prave mimo prestalo mrskat. Co cekame nevime, teda vime, je to TO miminko. Pani Dr. to vi, vcera se me zase na UTZ ptala, jestli to chci vedet, ale odolala sem velikemu pokuseni a rekla, ze nechci… :-))

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
14.11.06 09:44

Ahoj holky,
STAZI: máš můj upřímný obdiv, žes doktorce při utz řekla, že nechceš vědět pohlaví miminka. Představ si, že já to naopak od tebe šííííleně moc chtěla vědět, pořád jsem se ptala, co to je, jestli holčička nebo kluk a neustále mi opakovali, že mi to říct nemůžou, že je otočený prdelkou k nám :-)), takže já pohlaví nevěděla. Ale strrrašně ho chtěla vědět!! :-)))
Jinak manžel včera už trochu povolil, protože mi v nějakém prospektu ukazoval autodráhy, tak uvidíme. Zatím člověk žije den ode dne, aby náááááhodou nebyla zas nějaká stížnost nebo poznámka. A děsím se třídní schůzky (asi bude, protože je první čtvrtletí). Připadám si fakt jak na palici jako nějakej magor (pardon za výraz).
MS taky nedorazila, kdyby se aspoň tohle vyřešilo, aby bylo o jednu starost míň.
Tak zatím pozdravy všem

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
14.11.06 12:36

Gerberko - nebyl to spíš od manžela takový výkřik do tmy v tom smyslu, že je třeba s tím vaším problémem něco dělat? Taky je z toho asi přešlý, i když ho to tak nepohlcuje jako tebe, ne?   Stázko - překvápko? Já si to říkt nechala, protože mi sestra slíbila spoustu oblečků po neteři a kdyby byl kluk, ať má aspoň na těch prvních fotkách doma s rodinou nějaký mužný oděv a ne dupajdy s růžovými ptáčky nebo  červenými srdíčky ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
14.11.06 13:43

Ahoj holčinky,  

doufám, že se máte všechny moc dobře a pomalu se připravujete na Vánoce. Já už mám nakoupenou většinu dárků, ale chybí mi ještě dokoupit něco manželovi a našim. No ale času je ještě dost.   Gerberko: úplně chápu, jak to prožíváš. Ale nedá mi to, abych si nevzpomněla na seriál My všichni školou povinní a na učitelku Hajskou. Trochu mi to připomíná tu Tvou situaci. Ale neboj se, všechno má řešení a nic se nejí tak horké, jak to vypadá. Nemusíš si vyčítat nějakou „špatnou výchovu“ a že jako rodič můžeš za to, že syn je „grázl“. Jednak grázl podle mě vypadá úplně jinak a jednak určitě znáš své dítě lépe než paní učitelka, ne? Sama víš lépe, jaký je, že není zlý ani zlomyslný.
Vzpomínám si na jeden svůj zážitek, když jsem byla malá. Jeden kluk od nás na ulici se mi dost hloupě posmíval, a to neustále, navážel se do mě, občas si i kopl… Tak jsem si jednou utrhla proutek z ořešáku a tím proutkem jsem onoho kluka pěkně švihla po zadku. Tos měla vidět, jak se hrdina okamžitě rozbrečel, a dlaně si držíc na zadku, upaloval za maminkou. No byla z toho aféra a naštěstí se to stalo o prázdninách, takže se to pak ve škole nevyšetřovalo. Následovala ale systematická masáž mé babičky, že jsem to neměla dělat, že si se mnou děti nebudou hrát, protože jsem vztekloun, a hned každého biju, a že se mám stydět. Tomu jsem samozřejmě podlehla a cítila se provinile, což mi určitě na sebevědomí nepřidalo. A příště už jsem se raději nechala posmívat a okopávat, aby se za mě babička nemusela stydět.
Ale myslím si, že jsem normální člověk, žádná furie - stejně jako Tvůj syn není žádný grázl.  

Musím končit, vaří mi voda!
Ahoj, Demi.    

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
14.11.06 14:43

Ahoj holky ,
tak u nás bojovo připravujem se na cestu zítra jedeme všichni na kongres do Karlových Varů.Do soboty a pak se chceme stavit do neděle do Prahy trochu ji holkám ukázat.Tak už budu balit zítra jdu ještě na chvílu do práce a pak adie ostravo.Už se všichni těšíme.Takže se ozvu až v pondělí.Doufám že nám srazík vyjde.
Hezký týden všem.
Barča a cestovatelky.

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
14.11.06 20:34

Barčo, hezky si to užijte, ať vám pěkně vyjde kongres i Praha, já se zítra přesouvám pro změnu s celým project meetingem na Ostravici - hádejte kam - Montér/Sepetná ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
18.11.06 16:21

Ahojte, já jenom že jsme s Dalískem včera večer přijeli domů a tchán dneska odpoledne zemřel. Eva

  • načítám...
  • Zmínit
stazka
5618
18.11.06 17:07

Evi,  

vitej doma. Moc na vas jako rodinu myslim. At vam Pan da silu prekonat velikou bolest a ztratu.
 St

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
19.11.06 22:56

Dobrý večer všem,  

po 5 dnech, kdy nám zcela vypověděl službu počítač (bylo nutné jej x-krát přeinstalovávat), se opět hlásím. Poslední dny byly hektické, rozježděné mezi rodiči. Ale dnes jsem si užila nedělní mši. Manžel s Honzíkem mi přišli na konec naproti a pak mi manžel navrhnul, že až budu chtít jít příště s Honzíkem na dětskou mši v našem kostele, půjde s námi. Chce mi pomoci s malým, ale i tak mi udělal velkou radost. Doufám, že to nebude první ani poslední naše mše…   Evi: je mi moc líto, že zemřel tvůj tchán. Vím, jak ses mu snažila pomoci až do konce… Ale život je někdy složitý. Také je dobře, že snad moc dlouho netrpěl, a byla mu poskytnutá kvalitní péče, že ano?   Lamvinku: tak jakpak bylo v předvánoční Praze? Určitě jste si to s holkama hezky užily. V Ostravě bylo kupodivu hezké počasí, ale Praha byla v inverzi, jak jsem slyšela ve zprávách.   Gerberko: jak se daří vám doma? Věřím, že se atmosféra uklidnila a na Vánoce máš dost důvodů se zase těšit… Také doufám, že se už upravily tvé menší zdravotní problémy.    

Tak už musím končit, jsem po tom prodlouženém víkendu nějaká unavená.
Všem požehnaný týden přeje Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
20.11.06 08:19

Ahoj holky,
tak jak jste se měly v těch třech volných dnech?
Evi: také je mi líto tvého tchána, zůstanou hezké vzpomínky…
Demi: tak „menší zdravotní problémy“, jo? Chachá :-)))) Už 14 dní jsem to  nedostala a ještě jsem netestovala. Já se sama sobě divím svému přístupu. Ale už asi budu muset, protože za doktorkou musím jít s jednou ze dvou variant: a) buď s pozitivním testem nebo b) s negativním testem, ale s tak šíleným zpožděním. Ach jo, mě se do toho testování ale vůbec nechce. Nebo že bych za ní šla jenom tak??
Jinak se brzy ocitnu opět v kolotoči nadcházejících událostí ve škole: dneska (20.11.) se do školy má přijít podívat ta psycholožka. Zítra (21.11.) jsou třídní schůzky - moje oblíbená noční můra. Ale půjde se mnou manžel, abych mu všechno nemusela zase tlumočit, aby se to dozvěděl zároveň se mnou. Dovedu si živě představit tu snůšku stížností a problémů :-(. Snad když tam se mnou bude chlap, tak to nebude tak hrozný (tohle mi dokonce potvrdila i kolegyně - učitelka - že na samotnou vyjukanou ženskou si některý učitelky vylijí kdeco). No, na první třídní schůzce jsem se dozvěděla, že je to nejproblémovější a nejhorší dítě z celé třídy po stránce chování. Tak copak se asi dozvím zítra, že?
Jinak jsem moc ráda, že sis včera užila nedělní mši, Demi. A ty dětské mše musejí být taky určitě moc hezké.
Tak zatím ahojky všem!

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
20.11.06 14:13

Ahoj Gerberko,  

no tedy  ta 14ti denní absence MS vypadá velice nadějně. Neváhej a udělej si testík. Dneska už jsou v prodeji velice spolehlivé testy, které lze použít kdykoli během dne. K lékařce budeš muset tak jako tak. Nějaké další příznaky (nevolnosti, únava) nepociťuješ?   

Myslela jsem na tebe ohledně těch „školních problémů“ a chápu tvé pocity. Ale věř mi, že nic se nejí tak horké… Mám zkušenost, že většinou to, co vypadalo nejdřív příšerně, skončilo mnohem lépe, než se původně zdálo.
Dej nám pak vědět, jak dopadla návštěva vaší psycholožky ve škole i ta třídní schůzka.
A hlavně - zda rozšíříš řady našich těhulek :-)  

Tak ahoj,
Dem.

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
20.11.06 19:04

Tak ahoj holky tak my hlásíme návrat z Karlových Varů a Prahy.Bylo to úžasné moc jsme si to užili.Počasí nám vyšlo bylo krásně.Sice jsme všichni omarodili ale spíš to bylo tou změnou klimatu.My holky jsme se  rychle zaklimatizovaly až na tatínka ten je marod ještě ted.Ted mám plnou koupelnu prádla tak ji pomalu zdolávám.Holkám se nejvíc líbil hadí pramen, měl nejlepší teplotu.V Praze se jim nejvíc líbila Vltava.  

Gerberko tak já bych to nevydržela se netestnout tak dlouho.Tak nás nenapínej.Doufám že z tebe bude šikovná těhulka.S tou psycholožkou a třídníma schůzkama držíme palce.At už se to nějak vyřeší.Pohlad za nás Jindříška.  

Demi tak jak se daří Vám?Co Honzíček doufám že se nevzteká jako naše Zuzanka.Jde jí to moc hezky.  

Maxíčku přejem upřímnou soustrast.Víš aspon už se tchán netrápí.Věřím že cestu k Bohu našel.  

Všechny zdravíme a přejem požehnaný týden.  

Barča a hoky

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
22.11.06 10:45

Ahoj holky,
kde jste kdo?? Copak?? Venku pěkně pochmurné počasí a prší, že?
No, tak jsem včera usoudila, že 14 dní po vynechání MS už je opravdu dost a udělali jsme s manželem test - byly tam hnedle dvě tlustice jako hrom! Snad za 3 vteřiny se okamžitě objevily. Volala jsem doktorce - prý objednávají až tak v 9. týdnu na průkazku a na prohlídku - to jsem teda zklamaná. Se synem jsem tam šla okamžitě a hned mě prohlížela snad v 5. týdnu. Nevím, třeba to teď mají jinak zavedené. Mám přijít příští týden na krev, ale žádnou prohlídku. A objedná mě snad až okolo 10.12. Takže to je moje situace. Jsem moc ráda, ale to víte, mám taky strach, aby bylo všechno v pořádku - vždyť mě připadá, že je to celé takové křehké, že to ani není možné, že to takhle může vzniknout :-)). Pořád jenom děkuji za ten zázrak, který se nám stal a prosím, aby bylo všechno v pořádku. Nebo jestli není, tak že to taky přijmu. Hlavně aby se stalo podle Jeho vůle, co On zamýšlí se mnou - protože se cítím naprosto v Jeho rukou.......
Tak a co vy, jak se máte? Dětičky jsou zdravé?

  • načítám...
  • Zmínit
stazka
5618
22.11.06 11:16

Gerberko, moc, moc gratuluju!!! Uvidis, ze vsechno bude urcite OK!! On vas ma obave svych dlanich. Stejne nechapu, jak si vydrzela tak dlouho netestovat........ :-)) Takze mame v nasem denicku novou tehulinku s cervencatkem?!? Super!
Ja funim jak lokomotiva, porad bych jenom spala, nic nevydrzim, darky nemam, tasku sbalenou taky ne, snad tak zhruba pripraveno pro mimi. Ale nejak se nenervuju, myslim, ze pro mimi je nejdulezitejsi, aby maminka byla v pohode. Vsechno ostatni se vzdycky nejak zvladne.
Stazi, 35+0tt

  • načítám...
  • Zmínit
maky
574
22.11.06 13:03

Zdravím holčinky!
Tak jsem se konečně dostala k tomu napsat. Minulý týden jsem si užila u rodičů v Praze. Bylo to takové hodně aktivní, ale přitom jsem se hrozně zrelaxovala. Vždycky znovu a znovu mě udiví, jak si Míša strašně rychle zvykne na babičku, a to jí přitom neviděl přes dva měsíce (někdy je to i delší doba), kéž by to tak zůstalo, bylo by mi strašně líto, kdyby k ní neměl žádný vztah. Už to, že je tak daleko, že se vidíme tak málo je pro ní těžké a ještě kdyby jí nepostrádala vnoučata, to už by asi bylo fakt moc. Zatím ale pohodička. Míša hnedka „fungoval“. Dokonce, když jsme pak přijeli domů, tak pořád říkal, že tu nechce byt, že chce za babičkou do Prahy :-). To už ho tedy přešlo, ale babi to velice potěšilo, když jí to říkal do telefonu :-). Stihla jsem i nějaké obchody, takže mám výborný úlovek, pupíkatou halenku do kostela nebo, když budu chtít být hezká :-), slevněnou z 598,– na 150,– kaček! Tím jsem se uspokojila a další nakupování až se zas vrátím do své běžné velikosti. Z čeho mám sand ale ještě větší radost, je, že jsem nakoupila oblečení i manželovi, když za námi přijel.On je z nakupování vždycky úplně hotový, tak jsem to pojala, jako takovou procházku po Praze, zcela nezávaznou, vždycky jsme někam vlezli, pomaličku prohlíželi, pak jsem ho nasměrovala do kabinky, kde bylo jeho úkolem pouze zkoušet. Zvládl to na jedničku, kdo by taky ne, při takových podmínkách :-)))). Nakonec má podzimní/zimní bundu, boty, dvoje kalhoty a svetr. Samé výhodné nákupy a navíc mám alespoň na sezonu dvě vystaráno. Už to bylo fakt akutní, hlavně do práce potřeboval něco trochu lepšího. byla jsem tak dokonalá, že si to dokonce sám chválil a bylo vidět, že je rád, že jsme to koupili. Za odměnu jsem si u Světozoru koupila pohár (mají tam nejlepší, ovocné, miluju je už od dětství, lepší jsem nikdy nejedla). Pak už jsme funěli domů, kde ovšem čekala sestra s přítelem, tak nás ještě vytáhli do kina. Asi po sto letech, prý, že až teď budu zas rodit, tak se nikam nedostanu, což je tedy pravda! Jak říkám, báječně jsem se vyřídila a odfrkla od těch běžných povinností. I když teď tedy těžká aklimatizace. Nevím jak to dělám, ale každý den je něco. V pondělí gynekolog (vše docela ok, akorát hlavička už je trochu níž, což cítím, nemám se unavovat - hahaha - ani zvedat nic těžkého -hahahaha- což by měl tedy dr. vysvětlit hl. Michálkovi, no nějak už to snad doklepem), včera dětský klub, dneska s Míšou na opožděné očkování a v pátek nám tu budou vrtat nějaké kabely… Vždycky večer, když se s Míšou modlíme, prosíme za zdraví pro něj a pro miminko a je fakt, že teď si tu prosbu opravdu intenzivně uvědomuju, protože někdy si říkám, že anděl strážný má se mnou docela lítání. No, hlavně aby byl svěží, ten co je „přidělený“ naší malé. Těhotenství na jednu stranu strašně utíká, na druhou už se nemůžu dočkat porodu. Přitom si dovedu představit jaký to bude záhul ,dvě děti poměrně blízko od sebe, navíc náš malý stále ještě (za své necelé dva roky) neprospal vkuse noc, kojení, ale stejně se těším :-). Bůh je milosrdný… Snažím se teď co nejvíc s Ním mluvit i o běžných věcech, prosit ho i za maličkosti jako jsem třeba ty prospané noci… Mám s tímhle docela problém, abych nejela po své koleji, bez Něj, a jen se večer automatiko nepomodlila a nešla spát. Bojím se ztráty živé víry a přitom vlastně nevím, jestli ji živou mám. Nevím, jak to napsat. Pořád mám pocit, že bych mohla pro modlitbu a vůbec dělat víc, že příliš málo spoléhám na Pána, že mu nejsem ochotná dát všechno, že se bojím, když řeknu „zde jsem“ , že se stane něco co neunesu, že mi vezme někoho blízkého, že přijdou zkoušky…Jsem na sebe naštvaná, že mě rozčiluje „nedělní kostelníčkovská víra“, ale sama nejsem ochotna vydat se cele, ach jo. Já v sobě cítím víru, ale někdy se bojím, že je příliš neosobní. Vlastně nevím ,co chci, ale asi je dobře, že to člověk nemůže dirigovat jen podle své vůle… To jsme se do toho zamotala… Chtěla jsem reagovat na vaše příspěvky, ale po tomhle románu, už mi nezbývá moc času, tak jen:

Maxiku: Drž se!

Stazi: Už toho mám taky po krk, ale ty už vážně jdeš do finále! Pamatuju se, že jsem se fakt už nemohla touhle dobou dočkat. Nejhorší bylo, že zatímco si většina nastávajících maminek krátí poslední týdny nakupováním, mě to nikdy nebavilo. Nevěděla jsem ,co je potřeba, jak to má být veliké a vůbec jsem nechtěla zbytečně vyhazovat peníze, takže výprava do obchodu byla spíš za trest.

Lamvinku: Jsem ráda, že se holkám moje rodné město líbilo! Ale všude dobře, doma…, že?

Gerberko: Proč tě posílá na krev, test je myslím dost spolehlivý, navíc jetsli má ultrazvuk, tak kol 6tt už by mělo být vidět srdíčko. I když možná jsou to asi odběry na infekční nemoci, krevní obraz a tak… A s průkazkou se neboj, oni ji teď kolem toho 9tt dávají standardně, předtím se jim to asi nezdá dost jisté :-). Tak ať si to užíváš.

Demi: HOnzík vydrží na mši v pohodě? Míša, když byl menší tak jo, ale teď je to na palici. Já tedy to zvládám docela dobře, nedělá tam zas nějaký velký brajgl, on spíš vykládá, ale manžel to nějak nevydýchává. Te´d přes zimu, kdy se nedá jít před kostel, ho většinou necháváme u babi. To mě dost mrzí, ale zatím do kostela chodit chce, registruje, že mi jdem…snad to zatím stačí. nevím co je lepší, nervovat se v kostele s malým (přece jen hodina je na něj dost) nebo ho nechávat doma…

Omlouvám se za chyby a překlepy, ale nemám sílu to po sobě kontrolovat…
Markéta, Míša (za necelé tři týdny 2roky) a asi Madlenka (30+5tt)

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
22.11.06 14:05

Ahoj zlatíčka,  

předně Gerberko - moc a moc blahopřeji k radostné zprávě. Víš, že se mi o tom v noci na dnešek i zdálo?
Já myslím, že jsi určitě nebyla ani moc překvapená, 14 dnů je 14 dnů. A ten postup tvé paní Dr. je standardní, ikdyž můj gyne by mě chtěl vidět ihned, co mi vyšel pozitivní těhu test. Taky by mi nabral krev a udělal utz. Z krve se jen zjišťuje množství hcg a další hormony, povinný test na HIV, a dělá se to pravidelně. Ale určitě to u vás bude v pořádku, když Bůh dal…
A jinak co Jindříšek, jak dopadla třídní schůzka?   Maky: já jsem taky ulítlá s nákupy, když si povolím, pak si občas i nadávám. Ale není to zas tak často. Halenku sis koupila úplně úžasně…
U nás v našem kostele máme tu výhodu, že každou neděli o 10,30 je dětská mše, kde se aktivně zapojují všechny děti. A že jich tam je! Tak se Honzík mezi nimi ztratí, protože on je taky takový andílek s čertíkem v těle a nevydrží být dlouho v klidu. Maximálně první polovinu mše. Ale Bohu díky za to.
Taky řeším problém s babičkou - vnímám to podobně jako ty. Ale u nás to zdaleka není tak idylické, Honzíkovi trvá déle, než si zvykne na mou mamku, a k dědovi nechce vůbec, nebo až za delší dobu. Taky mě to mrzí, ale nemůžu s tím nic dělat. Honzík se mě vždycky drží jako klíště a první hodinu k babičce vůbec nechce. Ona to s ním ale naštěstí umí, tak když si zvykne, už je pohoda, dokonce se od ní nechá i uspat. Ale jinak… Ach jo.   Stázko: Těch pár týdnů už nějak dofuníš, ne? :-) Posílám na dálku pohlazení bříšku.  

Jinak bych vám chtěla říct, že jsem si na předvánoční dobu připravila „spešl“ deníček, snad se bude líbit. Chtěla bych jej poslat někdy v prosinci.  

Zatím všem ahoj a těhulky držte se!
Demi + spící Honzíček.

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
22.11.06 15:30

Ahoj Demi,
děkuji za řádky pro mě. Já jsem volala doktorce - myslela jsem, že třeba přijdu přiští týden nebo tak. No, a mluvila jsem jenom se sestrou, té jsem to řekla, o co jde, a odpověděla mi, že na prohlídku s průkazkou zvou tak kolem 9. týdne. A že prý jestli chci, tak mám přijít příští pondělí až středu ráno na odběr krve - ale podle mě půjde jenom o hladinu hcg - jak je vysoká - o potvrzení těhu. Ptala jsem se, jestli mě bude dr. prohlížet - a prý ne. Že mě pak objedná. No, já jsem z toho jelen, protože u syna to bylo úplně jinak - to jsem tam byla snad tak v 6. týdnu, hnedka průkazka, hnedka ultrazvuk - prostě všechno. A teďka to tak posunuli. Jenom se mě pak ta sestra ptala, kolik je mi let, a jestli už doma nějaké dítě mám. Já že ano, že šestiletého syna a ona - prý, že to bude v pohodě. No, tak takhle jsem dopadla. Říkám - se synem jsem to měla jinak, asi to teďka změnili nebo co.
Moc se těším na tvůj předvánoční deníček!!!!! Ty jsi šikulka, umíš moc krásně psát!!
Včerejší třídní schůzka:
No, nebylo to tentokrát tak hrozné. Nejdřív byla schůzka v družině - družinářka promlouvala všem rodičům do duše ohledně celkového chování dětí - prý my jako rodiče musíme stanovovat hranice - jedna holčička prý tam lítá jako Spiderman a bouchla nějakého kluka třikrát pěstí do břicha apod. No, takže Jindříškova odsunutá židle se v přehršli takovýchto událostí určitě ztratila. A říkala, že rodiče těch nejhorších dětí stejně na schůzku nepřišli (to jsem si trochu oddychla, že teda nejsme asi ti nejhorší).
Pak jsme šli nahoru do třídy a tam to probíhalo tak, že každý rodič chodil k učitelce jednotlivě, tak jsme chvilku čekali. No, a hned jsme s ní začali probírat to chování. Ona: „že se to zlepšilo…no - není to horší“. Já jsem se velice vyptávala na návštěvu psycholožky, co říkala, co poradila atd. No - upřímně řečeno - ta psycholožka asi dala té učitelce taky co proto :-)). Učitelka říkala: „no, oni ti psychologové se v tom taky pěkně patlají“ a „neporadila mi vlastně nic“ a „říkala, že to není autismus, ale já si myslím, že některé autistické rysy Jindra stejně má“. No, tak nakonec učitelka je ve sporu s psycholožkou, co se týká názoru!! A učitelka s psycholožkou se přou, jestli dítě je autistické nebo není!! Já už jsem se musela sama pro sebe smát, tak učitelka nakonec není spokojená s psycholožkou, protože jí (zřejmě) řekla, že je to z jejího hlediska celkem normální dítě a učitelka je naštvaná, že se nepotvrdilo to, co říkala na začátku.
Pak třeba říkala: „No, on ten Jindra má prostě svůj svět, to mi nikdo nevymluví. Já ho vyvolám k tabuli, on se dívá, jako kdyby mě nevnímal, a přitom všechno zodpoví správně.“ Tohle teda vůbec nechápu, že ona tohle bere jako nějaký problém - tohle dělám běžně i já :-)). A prý to tak bylo i ve školce - učitelka je učila nějakou básničku, on se tvářil, že neposlouchá, a přitom to uměl skvěle - tohle jsme jí taky hned řekli.
A ještě další věc - od včerejška už sedí v první lavici s kamarádem Ondrou. No, ejhle, vida - tak najednou to jde, že - tohle jí určitě řekla ta psycholožka v pondělí, aby ho zkusila dát k nějakému dítěti, že jedině takhle se naučí správně „komunikovat“. Tak najednou, světe div se, po návštěvě psycholožky už sedí v lavici s kamarádem. Vždyť to dá rozum, že jedině takhle se naučí jednat s druhými - že se to bude pořád zkoušet. 
Závěr celého byl, že učitelka je s psycholožkou domluvená, že kdyby se vyskytl „jakýkoliv problém nebo se to zhoršilo, tak že jí OKAMŽITĚ bude volat“. No, tak to jsem si říkala - chudáci psychologové, jestli je takhle ty učitelky pořád kvůli všemu otravují......
Takže to dopadlo v podstatě dobře. Já jsem tak šla s Jindrou z hlavního důvodu, že jsem čekala, že učitelka třeba řekne: „Tak, byla tady psycholožka, zjistila to, to a tamto. Musíte chodit do takové a takové terapeutické skupiny“ a podobně. A ona vlastně nezjistila dohromady nic - což je taky dobře.
Takže asi tak.  

Ahojky, doufám, že Honzíček je zdravý 

 
  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
22.11.06 18:34

Ahojte,
Gerberko - gratuluju a  moc ti to přeju! To je úleva, že je Jindříšek úplně normální, co? Autistické rysy podle příručky bys čistě teoreticky a při troše snahy našla u každého ;-) - někdy ti je sem vypíšu.   Maky, Stázko - hezky těhotněte.   Demi, Barčo - sraz jsem tento týden nezvládla, nezvládám teď celkem nic, manžel vůbec není doma, včera po 14 dnech viděl večer malého, jinak přicházel kolem desáté; teď tady patlám na zítřek pohoštění po pohřbu  pro 15 lidí s Dalisem visícím na noze, manžel je u tchýně a švagrová fakt nevím co dělá :-(  Navíc Dalkovi lezou stoličky, takže je královsky protivný a nespí, dneska za celý den nezavřel oko.  

Mějte se hezky, zas se ozvu, až se to tu jaksi utřepe. E.  

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
23.11.06 13:50

Ahoj děvčata,  

chci se s vámi ještě pozdravit, než zítra brzy ráno odcestujeme s Honzíkem k babičce a dědovi.

Evi: drž se, holka, myslím na tebe. Musí to být pěkný nápor - pohřeb, hostina pro rodinu, rozbolavělý Dalísek, když jsi na všechno sama… Nějak to ještě dneska zvládni a ono se pak všechno zase uklidní a srovná. Bůh tě neopustí.   Gerberko: mám až škodolibou radost, že se nepotvrdila hypotéza těch učitelek ohledně autismu Jindříška. Ani na chvíli jsem nevěřila, že by takové nelékařsky vzdělané dámy mohly jen tak zlehka určit tak složitou diagnozu u dítěte, které takřka vůbec neznají.
Já si myslím, že Jindříšek je moc chytrý a vnímavý, a podle toho, co píšeš, jak je pohotový a dobře si pamatuje, tak asi bude patřit k těm hodně nadaným dětem. Myslím, že je to veliký dar.  

Tak já jdu uklízet a balit.
Mějte se všechny moc pěkně, prožijte pohodový (předadventní) víkend a Bůh vám žehnej.
Srdečně zdraví Demi.  

PS: která z vás chystá adventní věnec?

  • načítám...
  • Zmínit
kot.karvinski
101
23.11.06 20:47

Ahojte, díky všem za podporu, nějak toho bylo na mě teď moc, dneska to kulminovalo. Dalis byl protivný, manžel neměl čas ho hlídat, já patlala to jídlo, pořád jen chodil a říkal, že toho je moc (snědlo se skoro všecko a ještě se mi povedl řádný trapas, špatně jsem rozdělila guláš a na dva nevyšlo), šel se oblíkat, kalhoty od obleku samý kočičí chlup a zválené na křesle, takže žehlit na poslední chvíli, pak hosté, a já kmitala, naštěstí Dalek byl společensky únosný.
Jsem dost rozmrzelá ze švagrové, nejdřív to celé na mě přehrála, že se u nás lépe sedí (obývák mají stejně veliký a syna má desetiletého), já tu vyvařovala a vychystávala s miminem pod nohama, pak mi prolezla celý byt, samo bez dovolení, synovec mi normálně šmejdil po kuchyni, bral si z linky na co měl chuť, zničil dalkovi hračku a neřekl ani promiň, no nestačila jsem koukat. Pak tu zůstali sami, půl osmé, Dalis padal únavou a stejně to vypadalo, že se nezvednou, tak jsem ho šla prostě umýt, uložit, a naštěstí omdlel do pelíšku bez jakýchkoli diskuzí.
Budu si to jmuset před Pánem pořešit, nechci vůči ní mít nějaký špatný postoj, ale není to poprvé, co něc vyřešila tím způsobem, že to přehrála na nás.    Mějte se hezky, Demi, šťastnou cestu! E.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář