KVĚTŇÁTKA 2005 - Jak jste se seznámily se svým mužem?

Ahoj všem květňandám i dětem :o), už jsme tu probraly kdeco, často i dost soukromé věci, ale tohle téma tu ještě myslím moc nezaznělo. O některých z vás sice vím, jak vaše první setkání s druhou polovičkou proběhlo, nicméně u většiny ne. Napadlo mě, že by to mohlo být docela pěkné volné pokračování Kaktusího nedávného deníčku... :o)

Takže: jak to bylo u nás? Jelikož jsme s mužem pracovali pro stejného zaměstnavatele, tak ačkoli jsme spolu pracovně vůbec do kontaktu nepřišli, potkávali jsme se docela často někde na chodbě nebo na obědě, jelikož měl tenkrát kancelář ve stejném patře jako já. Od začátku jsme po sobě lehce koukali, usmívali se na sebe, asi tam i něco jiskřilo, ale brala jsem to jen jako příjemné zpestření všedních pracovních dnů, které potěší, a na něž člověk za 5 minut zas zapomene… Takhle to trvalo přesně rok. V životě by mě nenapadlo z toho něco vyvozovat, měla jsem v té době kluka věkově k sobě, i když bůhvíjaká láska to teda nebyla. Prostě jsem předpokládala, že muž v jeho věkubude zřejmě ženatý s dětmi, nijak jsem po tom nepátrala.

No a po roce od mého nástupu do své první a zatím poslední práce od ukončení studia se pořádal jako každoročně zájezd do vinného sklepa… Kdo se přihlásil a zaplatil, tak jel, odvoz hromadně autobusem. Asi je vám už teď jasné, jak to dopadlo:o)Paradoxem je, že ani já, ani manžel jsme tam původně neměli vůbec být. Já měla být na dvoudenním školení někde mimo, F měl ten den tenis. Jenže já celý týdenCÍTILA, že do toho sklepa prostě MUSÍMjet, byla jsem si naprosto jistá, že se tam NĚCO důležitého přihodí. Prostě nějaká intuice. A někde v hloubi duše jsem i tušila, CO asi se přihodí, ale ani jsem si tu myšlenku nechtěla připustit. Takže jsem se pod záminkou rodinných problémů z toho školení vyvlíkla, šéfka byla patřičně naštvaná… ale do sklepa jsem odjela.Tam na místě jsem usoudila, že moje puzení asi bylo liché, že nic zvláštního se ten den nestane - F s námi nejel. A zklamání jsem se mocně jala zapíjet hojnými vzorky vína a burčáku a pak jsem si řekla, že vůbec nejsem zklamaná a jsem v pohodě:)A jaké bylo moje překvapení, když se najednou mezi námi již rozjařenýmizjevil F ještě s kolegou - prostě je po tenise napadlo, že se za námi dojedou autem podívat :o)No a bylo to jasné. Nějak si přisedli k našemu konci stolu, F začal dohánět, co v degustaci zameškal, pak někdo pustil nějakou hudbu a všichni začali pařit…A zbytekmám celkem zahalený…:)))Potom se toho večera událo ještě pár důležitých věcí (které si ale nechám pro sebe), nicméně vyšlo najevo, že F je asi tři měsíce odstěhovaný od své první ženy, dohodli se na rozchodu…a začalo to jiskřit mohutně a oboustranně, co mám povídat…:)) Hned po neděli byla v práci šuškanda, že F si začal s tou novou mladou, hrozné haló z toho bylo, šéfka si mě dokonce volala na koberec, jakože pracuju na sociálce a mám rodiny stmelovat a ne je rozvracet, a podobné kydy. Nakonec jako každá senzace i tato posléze utichla, lidi si zvykli a začali to brát jako fakt. My mezitím prožívali totální zemětřesení, oba děsně zabouchlí, no znáte to:))))) Moc ráda na to období vzpomínám, a když mám tak jednou ročně opravdu nostalgickou náladu, vezmu si sešit, kam jsem si psala všechny smsky, které jsem tenkrát od něj dostala, i co jsme mu na to odpověděla…:))) Po dvou měsících jsme spolu začali bydlet, po necelých 2 letech se vzali (před 3 lety v srpnu), po dvou a půl letech se nám narodil Vítek. Teď v říjnu to bude přesně 5 let od oné akce ve sklípku,a to už budem snad 4, každým dnem se nám narodí kulíšek. A pořád se máme moc fajn, jsme spolu rádi,skoro denně se ujišťuji různými drobnostmi, že jsem opravdu udělala dobře, když jsem naslouchala svým citům a ne rozumu, a taky, že jsem měla ohromné štěstí!!!I když by mě nikdy předtím v životě nenapadlo, že za životního partnera si zvolím muže19 let staršího…Naštěstí i vztahy s bývalou ženou jsou v klidu, a s klukama (20 a 24 let) naprosto ukázkové.

Takže tak to bylo u nás a teď jsem zvědavá, co se dozvím od vás, aspoň nějaké základní údaje, nemusí být pikantnosti :))) A doufám, že budou i nějaké veselé či kalamitní historky:)

Krista, Vítek a kulíšek 38+6tt

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Jyty
228
6.9.07 14:03

Doufám že jsem druhá, Bibi!

  • načítám...
  • Zmínit
stena
843
6.9.07 14:05

a ja poctivo nič nepíšem, a čakám kým sa objavý Bibiní komentár…;o))))

  • načítám...
  • Zmínit
straka
602
6.9.07 14:06

Že by 2. flek??? Jdu číst.
Ráďa

  • načítám...
  • Zmínit
vvik
808
6.9.07 14:14

čtvrtá!!!!!!!  bramborová

Mám klid, dítka jsou ve školce, Jonáš s Jolčou spí a já odpočívám po o…

jdu číst v klidu

Věra

  • načítám...
  • Zmínit
marci
1666
6.9.07 14:15

Teda Jyty :-( 4

  • načítám...
  • Zmínit
marci
1666
6.9.07 14:19

Teda Vikk :-( 5

  • načítám...
  • Zmínit
Therra
987
6.9.07 14:31

Jejda, pod dlouhé době v první desítce? :o) Dobré téma, až bude čas napíšu naše veselé a lehce zamotané seznámení :o)

BTW - Kampa v úterý jasnačka, klíďo píďo můžeme srazíkovat v našem krááásném novém domečku až do aleluja :o)) Za chvíli tam frčíme na poradu.

Tak zatím
Terka+Kačka spící+Prokůpek po půlroční poradně 10,18 kg a 71 cm

  • načítám...
  • Zmínit
Jyty
228
6.9.07 14:43

Ahoj holky,

Kris vidíš, nový hezký téma…zrovna jsem včera řikala, že teď v říjnu budeme mít s manžou 3 roky výročí od svatby a předtim jsme spolu jen rok chodili a že jsme za tak krátkou dobu stihli svatbu, koupit a zařídit novej byt a splodit 2 děti. Co budem dělat dál :-)))

já na začátky s manžou vzpomínám ráda, ale zároveň je pro mě pořád trochu bolestná vzpomínka na kluka, s kterym jsem chodila 6 let před nim. To byla láska třeskutá, byl to můj princ, asi jsem si ho idealizovala, ale fakt láska jako trám. po 6 letech bylo na čase posunout se ze studentský lásky dál,ale on se bohužel zasek. Já už toužila hnízdit a on zas řádit. Byli tam i jiný věci, prostě vztah začal jít do kopru. a v tom se objevil manža. teda já už ho několik let znala z kamarádčiná party, ale fakt by mě vživotě nenapadlo, že se dám s tim zrzavym brejlatym hubenym nemluvnym čahounem dohromady. Jenže čahoun mě začal staršně roztomile nadbíhat, šel na to tim úplně nejbezvadnějšim způsobem a přestože já opravdu nejsem snadná kořit, tak mě prostě ulovil. Bylo pro mě hrozně těžký opustit bejvalýho přítele a na tu dobu vzpomínám nerada, úplně jsem se z toho sesypala, zhubla skoro 15kg. Byla jsem vyloženě rozervaná, pořád jsem nevěděla pro koho se mám rozhodnout. Fakt hnusnej pocit, když vás milujou 2 chlapi a vy víte, že jednomu moc ublížíte. Uf, zas mi z toho buší srdce. No ale věřim, že jsem se tenkrát rozhodla dobře a naše manželství hodnotim jako klidný a vcelku pohodový. Když si vzpomenu co všechno manža dělal před těma 4 rokama, byl to opravdu zřejmě jeho životní výkon. Musim se smát když si představim jak dnes přijde po závěrce domů utahanej, potěší se s dětma,ale pak šup k novinám, tv a papání. Jo kde jsou ty časy kdy se mnou lítal po Petříně a vymejšlel všemožný akce jen aby mě viděl:-))) no každopádně jsem za tohodle spolehlivýho, zodpovědnýho a sem tam i miloučkýho zrzouna ráda a opravdu bych ho nevyměnila!

jinak holčičky jsou pořád vcelku hodný, jen Vikinka se mi začala v noci dost často budit a taky vopička nechce bejt po půlnoci ve svojí postýlce. Už jsme začaly chodit plavat. Viky bude taky vodník, moc se jí to líbilo. Péruje na kolínkách, tak jsem zvědavá kdy vyrazí kupředu.

Carolin gratulace k holčičce, at je zdravá a šťastná

Sany mám radost ze srdíčka

Strako tak jak ste na tom s jménama? Nechystáš se někdy do Prahy?

Kris taky na tebe denně myslim. Moc ti přeju rychlej a dobrej porod.

Gyto co nějakej ten koncert?

Holky, už se mi to tu budí. Mějte se!

Jyty

  • načítám...
  • Zmínit
straka
602
6.9.07 14:44

Terko, určo je Prokeš půlročák :-)? Slušný míry :-)!
 R.

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzicak
1308
6.9.07 15:02

Jééé 7. místečko je moje!!!!
Zuzka

  • načítám...
  • Zmínit
hamina
1207
6.9.07 15:15

Super tema,  jakmile vse doctonu ohlasim se. Zijem, ale  nestiham.

  • načítám...
  • Zmínit
marci
1666
6.9.07 15:33

Kris - díky za deníček :-)

Mě mého muže doslova a do písmene přivezl můj táta. Pořád mi i se strejdou říkali, že mi přivezou ukázat pana mistra, aby jsme se dali dohromady a já se jim pořád vysmívala. Za pár měsíců pořádali u nás ve vsi pracovní opékaní prasete. Začínali ráno a v osum večer mě můj táta hrdě seznamoval se  svým mistrem ze stavby. Umíte si asi představit v jakém byl stavu, když od rána pil. Já předtím prozměnu slavila kamaráda narozeniny, takže jsem na tom nebyla o moc líp. Nejdřív jsme se jeden druhého nevšímali a  až kolem půlnoci jsme se nějakým zázrakem ocitli vedle sebe. Ve finále mě šel doprovodit, protože mě neustále otravoval jeho jeden ožralej, ženatej spolupracovník. Dala jsem mu tel. číslo s tím, že se ozve, ale moc tomu nevěřila. Ozval se , ale já trubka neposilněná alkoholem přestala být frajerka a do telefonu mu kuňkala, že se setkat nemůže a ještě nějaký bláboly. Pak jsem toho samozřejmě litovala a zapalť pámbůh, že je v červenci Petra a Pavla a já se mu vtírla SMSkou. Naštěstí mě vzal na milost a měsíc jsme si SMSkovali(prostřídali jsme se na dovolených, tak nebylo kdy se dřív vidět) a pak nadešel den dé, že se sejdeme. Vyzvedl si mě kousek od naší vesnice. Vezla mě tam moje nejlepší kamarádka a já měla prdel staženou strachem a očekáváním. Rande bylo tajné,protože když to napoprvé nevyšlo, tak můj táta byl na mě naštvanej a normálně se semnou nebavil a vynadal mi, že jsem z chudáčka dělala vola a tak jsem odjela na zapřenou a že přiznám barvu až jak to dopadne. Odjeli jsme na Malou skálu na fesťák a bylo to super. jeli jsme tam hodku a půl v zavřeným autě a kupodivu jsme se i celou cestu bavili a nezůstalo trapné ticho. V neděli mě vracel domu a další víkend už jsme jela k nim a spala u nich. Od té doby to tak bylo každý volný víkend a já se ho nemohla dočkat. I můj muž byl jaksi změněn jak mi vyprávěli jeho kamarádi, protože neexistovalo,aby on ztracel čas s nějakou holkou a vůbec nechápali kolik SMSsek jsme byli schopni si za den vydatlovat. Po roce jsme dala v práci výpověď a stěhovala se do matičky Prahy. Jsem tady už 6let a z toho jsme skoro 5 let manželé. Ikdyž na něj občas remcám, tak si ve skutečnosti nemám naco stěžovat. Má mě rád, Matese snad ještě víc a každou volnou chvilku nám věnuje,když teda zrovna nejde hrát fotčus a hokej :-),ale i to se snaží přesouvat na pozdější hodiny. S domácností, když je třeba taky pomůže. Prostě je to můj ideál a já sem ráda, že ho mám a že spolu máme toho našeho zlobíka a doufám, že k němu přibude ještě druhej drobeček snad o trošku klidnější :-)

No jdu vylovit dítě z postele. Zase se mi vybodlo na spaní, ale aspoň si tam hraje a já mám přepsaný poznámky do školy. Dneska byl velký nákup učebnic :-)

Tak zatím čus a těším se na popis ostatních seznámení :-)

M+M

  • načítám...
  • Zmínit
straka
602
6.9.07 15:34

Ahoj holkyny,
předně velká gratulace CAROLIN k Mie, pěkný jméno. Ať se daří malé i Vám všem a jste hlavně zdraví. Mio, vítej na světě!
KRIS - dobrý téma, už se těším, až to naše seznámení sesmolím
JAZZI, KRIS - ten rozhovor je fakt dobrej, „chudák“ Jirka :-)
JAZZI - krásný protizimní opatření jste učinili, dle mě se u vás doma oteplí minimálně o 12C :-)
BIBI - prvenství v novým deníčku Ti sice uteklo, ale určo jsi měla krásnej pracovní míting. Byly klíny do hlavy?
JYTY - s těma jménama fakt zatím nevím. Ani to tak neřešíme jako u Eminky, kdy já chtěla Eminku a manža cokoliv jinýho. Přesto, že jsem mu řekla, že je teď výběr na něm, tak on mi řekl, že to nechá na mě. Prý mu mám jméno jen dostatečně dopředu říct, aby si zvykl :-) Je zlatej. Holčičí nemám vůbec žádný aklučičí asi 4. Takže počítám, že to bude na just holka…   meteo - snad Vás nenaštvu, ale u nás ani neprší a dokonce i sluníčka trochu máme. Sice chladněji a větrněji, ale venku v pohodě.
ad plavčo -  co jsou to ty vaničky? Jako předpříprava na bazén? My v Mostě se Zuzkou a dětma šly rovnou do bazénu, Emince bylo 7 tejdnů. Tady v Teplicích jsme naskočili po 1. roce, tak ani nevím, jak to chodí s miminama.
Dneska jsme byly s Eminkou na plavču a je nás ve skupině 5 a z toho 4 těhule. Ta 5. už má druhý dítě. Tak u nás místo 5 dětí plavalo „dětí“ 9 (4 nenarozený). Za chvíli se teda rozpadnem, páč ta jedna má termín už za 14 dní.  

Jdu k vyspinkaný prdelíně, páčko
Ráďa

  • načítám...
  • Zmínit
Sarach
1917
6.9.07 15:38

Ahoj,

Bibi - gratulace k prvnimu mistu, vime ze by jsi ho mela, kdyby jsi nebyla za praci ;)

Kris - diky za denicek a at jste porad tak spokojeni a vse jde dal a at uz jste brzy vsichni 4 a v poradku :)

Carolin - jeste jednou gratulace k Mie

jo, manza vyrazil do deste pro Reflex s dvd Pulp Fiction - tak se tesim, az se nostalgicky potopim do vzpominek, tenhle film je pro mne celkem dulezitej :). Rekla bych, ze je desne romantickej, ale reflex kupuje kazdy ctvrtek a hlavne mu dosla cigara …, ale aspon mi i odnese veci na postu, objednala jsem si tehu kalhoty, a byly by super, kdyby nemely uzke nohavice - a to jsem pres stehna ted i pohubla, nevim proc u velikosti XL jsou tak uzke :( a vetsi uz nemaji.

A seznameni s manzou? Mno ja uz v minulem nebo predminulem denicku vzpominala Daniela vs. Marka ;) … Manzu jsem znala jako kamarada kamarada docela dlouho, obcas jsme se vidali u nekoho na chalupe nebo nejakych akcich. Ja v te dobe chodila a rozchazela se a zase se schazela s „Danielem“. Mezitim jsem si chtela koupit kolo - a kamarad mi doporucil manzu, takze jsem si pred 10 lety v den manzovych narozek (to jsem tenkrat nevedela, na to jsem narazila teprve nedavno, kdyz jsem uklizela papiry, v zarucnim liste od kola,  ZE BY TO BYLO ZNAMENI? :))). Dalsi rok jsem jako rok predtim projezdila s „Danielem“ na kole Trebonsko, kdyz prisla „sklizen“ a pauza, poridila jsem si Saru a odstehovala se na chatu. Pak zase „Daniel“ a to vydrzelo i pres jeho praci v cizine az do jara super, kdy se to zkomplikovalo. To pak za mnou zacal jezdit jiny kamarad, a to moc dlouho nevydrzelo a ani to pak tak nejak nebylo ono. Zkratim to … Pak jsem si chvili uzivala nezadana. A pak jsme se nejak s manzou k sobe dostali bliz, zacala jsem delat za rohem od nej, chodili jsme s kamaradem a obcas i s nim na obedy … a behem leta 2000 jsme se k sobe tak nejak priblizovali, az jsme na spolecne cyklo dovce s kamaradama zjistili, ze nam je spolu dobre. Myslim, ze manza je takovej „Mark“ smrncnutej „Danielem“ a je to super :))). V cervnu 2003 jsme se vzali, jak jinak nez na kolech ;) a od tusim unora ci brezna 2005 jsem tu s vami verejne, od zacatku coby nakukovatelka a manza byl moc rad, ze jsem vas mela, ze nemusel se mnou resit pro nej veci neresitelne :).

S&E&k

  • načítám...
  • Zmínit
Pomlenka
5555
6.9.07 17:22

Ha, taky jsem chytla docela umístění, i když jsem si už večer říkala, že budu poslední ;o))

  • načítám...
  • Zmínit
marci
1666
6.9.07 17:33

Pulp Fiction tam je ta Mia ne?

  • načítám...
  • Zmínit
Pomlenka
5555
6.9.07 17:47

Tak přečteno

Gratulace Carolin k Mie, fakt hezký jméno. Taky jsem dumala, z jakého filmu mi je povědomé…

Téma je dobrý, ale nemám čas, začíná večerní maraton, třeba někdy písnu, he he he, už akoro 4 týdny sepisuju porod ;o)))

Míry Marečka: 56cm, 5070g (TERKO - mám pocit, že předběhneme Prokču, i když teda jeho míry mě dostaly je to fakt chlapák.

Kyčle má taky OK, prý ukázkové, ALE - vzhledem k tomu, že Tomík měl široké balení kvůli hraničnímu nálezu až do 8 měsíců, mám dávat preventivně taky široké balení. Se mi ale nechce - myslíte, že to má smysl, nebo je to blbost takhle když je OK??? Jsem si říkala, že by mělo stačit cvičení s nožkama. Co vy na to??

Ha, už tu křičí hladovec upapanej, takjdu kojit u kriminálky…

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
6.9.07 18:48

ahoja, Vítek měl kvůli nevyvinutým kyčlím šir. balení do 3 měsíců, tenkrát jsem prostudovala o tom tuny materiálů a zjistila, že je to celkem zastaralá metoda-pokud není vyloženě nějaký ortopedický nález na dečku apod. v e světě se široké balení nepoužívá a preventivně už vůbec ne, takže osobně bych se na to…víš co:) navíc když to dr. zhodnotil, že je to OK.

  • načítám...
  • Zmínit
Pomlenka
5555
6.9.07 18:56

Kris, díkes, přesně tohle jsem chtěla slyšet (číst ;o)), koneckonců kontrolu máme za měsíc, tak kdyby něco, tak se furt podchytí včas…

  • načítám...
  • Zmínit
Pomlenka
5555
6.9.07 19:01

Teda, ta kojodemence je fakt síla, se omlouvám, budemem mít milion komentů jen díky mně… červenajícísesmajlík

Máme po koupání v kyblíku a úspěch myslím velikej, protože nekřičel, jen po vyndání, ale to je klasika.. Jinak se mu v něm líbilo. jsem ale jaksi odmítla vypláznout 700 za origoš a koupila normoš kyblík 15litrů a přijde mi teda malej. Můžete prosím prosím někdo, kdo máte origoš koupací kyblík doma mi plííís změřit objem nebo výšku a průměr nahoře a dole?? Bych podle toho něco koupila..... D9ky díky díky moc…

KAMPA - na kolik hodin to vidíte vy ostatní? Abych věděla, jak to pro nás naplánovat. Teoreticky bysme mohli u našich i přespat a prubnout tak cestovní postýlku.

ŘÍP - prosím prosím, je to ta sobota 29.9.?? Já vím, jsem nemožná…

Zas letím pokračovat v maratonu - heč mám skvělého manžu, který mě nechá odbíhat ;o))

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
6.9.07 19:03

mrkni na MMB, mě dnes došel origoš tummy tub po jednom dítěti za 350,– … ještě tam hodně s eprodává zn. shantala…nejlepší je aby byl průhledný, abys sis to náležitě užila:)

  • načítám...
  • Zmínit
Jyty
228
6.9.07 20:41

Holky, máte některá sedátko do vany? Chtěla bych ho pro Viktorku, ale cena je tušim kolem 600 a myslim, že je to jen tak na 3 - 4 měsíce. Nebo na dýl? Máte s tim někdo zkušenost? Líbilo by se mi, že by si pak holky mohly ve vaně společně líp hrát.
Díky J.

  • načítám...
  • Zmínit
Therra
987
6.9.07 20:50

Já to viděla jen na fotkách a přišlo mi, že je spíš na drobnější děti. Ale Vikča by se do něj určitě ještě vešla. U nás by to neprošlo, Kačka by Prokopáče utopila sedátko nesedátko… :o))) T.
Jak to, že nekoukáte na Ordinaci, pani? :o) Já jdu koukat aspoň na druhou půlku.

  • načítám...
  • Zmínit
Gyta
1164
6.9.07 21:42

Lenko, dle naší dr. (rehabilitační velmi moderní, světově vzdělané:-) je široké balení absloutní blbost. Tak jestli jsi chtěla slyšet i tohle, tak ti to ráda dopřeju a nejni to lež! Pa Gyta A Barbulka
PS: Teda to dnešní počasí byl fakt opruz. Začala jsem hledat lastminute k moři, aby mě ta depka přešla, ale zatím jsem nic neobjevila. Takže kdo ví kam nakonec odlítneme za sluncem.  

  • načítám...
  • Zmínit
Jaa
1150
6.9.07 21:46

Ahoj všichnísci:O)
Konečně jsem dolouskala všechny komenty, daly jste mi pořádně zabrat:O)
***Především chci moc pogratulovat Carolin k Mie (je to krásný jméno) a přejeme, ať se jí na světě líbí!!! Zdravíme i velkého brášku Kryšpína:O)**
My jsme dneska byly celý den venku, odcházely jsme před desátou ráno a vrátily se okolo šesté…takže jsem grogy, noha dostala co proto…Ale včera jsem si naordinovala absolutní odpočinek a kromě jednoho venčení hafíků jsem předala své povinnosti ostatním členům rodiny.
S radostí vám též oznamuji tyto bezva zprávy: * Manželská krize od nás odešla a doufám, že se dlooooouho neobjeví:O) * Našla jsem snubní prstýnek (pod prostěradlem:O) * Ondrův zaměstnavatel na brigádě mu nabídl HPP:O) * A já jsem dostala nabídku brigády - 3× týdně doučování, vždy hodinu, za 3000,–KČ/měsíčně:O) Takže ťukám třikrát do stolu (slyšely jste to?) a jsem upřímně potěšena z toho, že se na nás opět začíná polehoučku usmívat štěstí:O)
*Bib: Jestli chceš, pošli mi do SZ svůj mail, pošlu Ti ty receptíky, co jsem kdysi rozesílala holkám. A co břicho, bolí pořád nebo už je to lepší??? Doufám, že Ti je líp. A co těhotenskej test, nedělala jsi??? :O) Jo a co pracovní pohovor?
*Pomlenko: Ponožky kupuju v dětském obchodě  nebo v obuvi, kupuju taky s lycrou, ze stejného důvodu, jak psala, tuším, Kris.
*Marci: Ahoj školačko, držím pěsti, ať jde studium jak po másle:O)
*Gyto: No, tak Venuši jsem taky propásla a řádně mě to nas****. Asi budu za neználka, ale když jsem ji viděla v televizi, překvapilo mě, jak je malinká. V knihách mi vždycky přišla mnohem větší:O) A je bezva, že jsi jízdu zvládla v pohodě:O)
*Kris: Tak jak je??? Doufám, že už lépe. Téma deníčku je moc hezké, taky ráda zavzpomínám:O)
*Sarach: Jsem moc ráda, že Klokáně je ok. Jo a s rybama si bezvadně rozumím:O)
*Luci: Hlídání v centru Ti bohužel neporadím:O( Pokud budeš potřebovat, ráda Ti občas pomůžu, jen bohužel dopředu nevím, jak to budu všechno časově stíhat. Přeju, ať Tě studium baví a ať to všechno zvládneš!!!
*Jyty: Skvělé, že je Vikinka vodníček, to je fajn:O) Ohledně sedátek mrkni na MMB, mají je tam za slušné ceny, výběr taky slušný. Já myslím, že je to bezva věc, ale objevila jsem to pozdě, v tý době už by se do toho Sára přes to svoje bříško moc pohodlně nevešla…Tady máš odkaz:
 http://www.mimibazar.cz/…tografie.php

A zdravíme obě Růženky:O)
*Terko: Téda, Prokeš je kus chlapa, Sára mu posílá pusinku:O)
*Strako: PC kuchařku ráda dodám, zatím ale ještě není… Jo a nebude jen cuketová…:O) A díky za optání na bolavou nožku:O)
*topení: Jó, my panelákoví lidé máme alespoň jednu výhodu - teploučko, teploučko, teploučko..:O)
*srazík: Myslím, že bychom mohly dorazit, rády vás všechny uvidíme:O)
*A nakonec naše seznámení:
Naše seznámení proběhlo na jaře před devíti lety. Od vidění už jsme se s Ondrou už nějakou dobu znali. Jeho bratranci pracovali v hospodě, kam jsem dost často chodila s kamarády. A jeden z nich (bratranců) nás chtěl pořád dávat dohromady, ale mně se do toho nějak nechtělo. Nesnáším dohazování a navíc všichni mí bývalí partneři byli naprostými extroverty, vždy středem pozornosti…no a Ondra byl pravý opak. On se ale jednoho dne odhodlal a když jsem šla nahoru na místní WC, vycupital za mnou, sedl si před záchody a čekal. Byl už trochu připitý, jinak by se asi neodvážil:O) Dali jsme se do řeči a naplánovali si sraz na příští den. Plavecký bazén v Podolí měl být svědkem našeho prvního randění, ale nebyl…Ondra totiž popletl místo srazu a čekal jinde. Ve chvíli, kdy jsem na něj čekala a on stále nešel, mi došlo, že mě to vlastně dost mrzí, že mi to není jedno… Bylo mi do breku:O) Ondra ale nelenil a sehnal si přes jednoho človíčka moje číslo, zavolal, všechno se vysvětlilo a tady začala naše společná cesta. Cesta, která nebyla leckdy jednoduchá, ale oba jsme rádi, že jsme se po ní dali. Léto roku 2002 přineslo s sebou moje státnice a stěhování do společné domácnosti a následně naši svatbu. Jaro roku 2005 nám přineslo naše slůníčko a tímto prosím rok 2008, jestli by nám nepřinesl ještě jedno:O))) Jo a výročí seznámení slavíme na Apríla:O)
*No, koment je to sáhodlouhej, už sotva koukám a to tady ještě na mě čeká hroznej nepořádek… Zítra razíme opět na celý den do terénu, takže to budu muset zvládnout teď…:O/ Nechce se mi teda hrozně, ale s chutí do toho a půl je hotovo, že:O)
Tak papa a hezký večer!
Jaa a Sára  

  • načítám...
  • Zmínit
Jaa
1150
6.9.07 21:52

Jo, ještě jsem chtěla říct, že ranní studená sprcha v podobě zprávy o úmrtí Pavarottiho mě docela zasáhla a na náladě mi teda nepřidalo ani to, že stále nemůžou najít Fossetta:O(
 J.

  • načítám...
  • Zmínit
Therra
987
6.9.07 22:18

Dítka spinkají, manža šel běhat, zase trénuje na nějaký maraton, tak jak to tedy bylo u nás.

Musím nejdřív začít předchozím vztahem, protože ten v tom hraje podstatnou roli. Končila jsem VŠ a v té době to bylo, co se týče vztahů takové divočejší. Sem tam nějaký zajíček, nějaké to krátkodobé rozvrácení jednoho manželství a tak. Možná raději nerozebírat, abych si nekazila pověst :o) No a pak přišel můj bývalý - pan Úžasný - zajištěný, bohatý, vlivný pan manažer. Seznámili jsme se na jedné oslavě narozenin v jednom pražském klubu, kde mimochodem byl i můj budoucí manža (jeho kamarád), ale trochu to tenkrát přehnal s nějakým jointem a než se odhodlal mě oslovit, což měl prý v plánu, tak byl slušně řečeno zhulený pod obraz. Tudíž jsem ho ani já nezaregistrovala. Šla jsem tam tenkrát dokonce neplánovaně s holkama rovnou z posilky, takže přes rameno sportovní tašku, bokovky, pupík ven, vlasy jen tak stažený a vůbec jsem nepočítala, že budu odcházet celá omámená nějakým frajírkem. Ty jo, když si na to vzpomenu - 5 let a přijde mi to jako dávný pravěk…No..z prvních týdnů omámení se vyklubal půlroční vztah plný emocí, lhaní a podvádění, během kterého jsem zjistila, že je sice velmi dobře zajištěný, ale taky má dítě, milenky…prostě parádní životní facka (kterou jsem si ale možná v té době i zasloužila). Takže když jsem zjistila, že má vedle mě i svou sekretářku (kterou si letos bral), tak to lítali věci z bytu na chodbu. Dokonalá Itálie.

No a nastalo období, kdy jsem pojala naprostou averzi vůči všem chlapům - vrhla jsem se na novou práci, posilka, mejdánky s holkama a chudák chlap, který se přiblížil. A tenkrát jsem nějak častěji začala vídat mezi kamarádama i manžu. Už předtím jsme se potkávali na horách (kde si zlomil jednu lyži a jezdil parádně jen na jedné), na oslavách, na hokeji, byl to takový vytáhlý nepřehlédnutelný studentík věčně s baťohem na zádech. Ale teď jsem ho nějak vídala častěji - říkala jsem si, teda to je náhoda (no houby, po svatbě se přiznal, jak se snažil, aby zjistil, kdy kde budu :o)). Asi čtvrt roku po rozchodu s Úžasňákem jsem byla na narozeninách kamarádky v jedné šílené putice a manža se tam zase najednou objevil. Navíc s nějakým nesmyslným důvodem - že něco někomu nese a už se ode mě nehnul. Bylo to v lednu a tu noc jsme prochodili půlku města. A už tenkrát jsem mu řekla (i když tam nějaké jiskření bylo), že má smůlu a o žádném chlapovi nechci slyšet…no a za 2 měsíce se ke mě stěhoval. Kdyby mi tenkrát na té oslavě někdo řekl, že ty dvě sluníčka, co dneska spinkají v dětském pokojíčku budu mít tady s tím šílencem, který jezdí v zimě na sjezdovce dolů na snowboardu a nahoru na kole a který jel za mnou v zimě kole 130 km, když bylo -17 stupňů, že mu z toho na několik týdnů omrzly ruce, tak mu vážně nebudu věřit.

Od té doby jsme stihli dodělat mou VŠ, jeho VŠ, oba nové zaměstnání, svatbu, 2 děti, teď dáváme dokupy chalupu a i když i u nás to někdy vře a je divoká či tichá domácnost, tak musím upřímně řict, že jsem šťastná. Ale někdy si říkám, jak by to asi dopadlo, kdybych tenkrát z toho klubu odešla rovnou s ním. Možná by to byl jen flirt a už bychom se nikdy neviděli. Kdo ví :o)
 Terka

  • načítám...
  • Zmínit
Eterka
1455
7.9.07 07:01

Kris, moc hezky jsi to napsala a téma je úžasný. Během dne zplodím naši verzi. Hezký den. Et

  • načítám...
  • Zmínit
Eterka
1455
7.9.07 07:31

Když tak nad tím přemýšlím, tak jsem to měla s chlapama vždycky nějak divně:-))) Jsem býk, tedy hledající oporu, jistotu a zázemí. Začala jsem velmi brzy, což mě dneska možná trošku mrzí, ale, ale… Každopádně v době, kdy jsem se seznámila s F. - tj. devatenáct, jsem opravdu nebyla žádný zajíc.
Do toho musím ještě poznamenat, že v šestnácti jsem se seznámila s mužem, který byl o dvacet osm let starší a byl prostě úžasný. Bohužel mi bylo jasné, že se nerozvede a ani si mě nevezme, ale vydrželi jsme to spolu až do doby, kdy jsem oficiálně začala chodit s Františkem. A byla to fakt obrovská láska se vším všudy. Možná ten nádech případného odhalení a průseru lokální velikosti  tomu dodával šťávu.  Kdybych F. nepoznala, vedu několik paralelních životů ještě teď.
Takže v devatenácti jsem měla a neměla muže svých snů. A protože jsem racionalista, hledala jsem toho opravdového. Kamarád - opět starší - který mě v té době uháněl, mi sehnal flek uklízečky v místní diskotéce, protože při škole byla každá kačka dobrá. A tam jsem narazila na F. Dělal tam  od všeho něco. Zaregistrovali jsme se okamžitě, ale to bylo tak všechno. Byl galantní (nosil mi věnečky), ale myslela jsem, že má ženu a dítě, tak jsem si říkala, že z deště pod okap… Pak jsem zjistila, že ženatý není a už mi to v hlavě blikalo. Tak jsem nastražila sítě. Přiznávám, šla jsem do toho hlavou, ne po hlavě.
Moje mamka - jak už jste zaznamenaly má specifický humor - tvrdí, že jsem ho uhnala kvůli bytu. Já říkám, že jsem ho ulovila rozumem - to by mohl být dobrý potenciální partner. František tvrdí, že jsem mu od začátku voněla))). Každopádně jsme spolu od r. 94.
Et  

PS - maličká Mio, do života hodně štěstí a tvým rodičům a bráškovi samou radost.

  • načítám...
  • Zmínit
Eterka
1455
7.9.07 07:33

samé dobré zprávy, tak to je super:-)))))))))))

  • načítám...
  • Zmínit
Pomlenka
5555
7.9.07 08:11

Tomík snídá, Mareček ještě chvíli snad vydrží na kojo, tak zkusím taky napsat.

A taky začnu u předchozího přítele - bylo mi 17, když jsme se poznali a byla to šílená chemie, kterou následovalo totální pobláznění. Ovšem ten někdo byl strašně daleko, ale i tak ten vztah měl strašnou sílu, nedokázali jsme z toho ani jeden utéct. Plácala jsem se v tom strašně dlouho, bylo to děsně komplikovaný, oba jsme v tom byli až po uši, ale on chtěl nejdřív mít životní jistoty ;o), a pak teprve vážný vztah. No a já nějak nechtěla, aby to pokračovalo tak, jako že když jsme spolu, tak jsme spolu, když ne, tak ne… Sice jsme si vlastně byli „věrní“, ale ofiko jsme spolu nikdy nechodili..... Tak jsme to jakože utli, že fakt už konec a nikdy víc…
Pak jsem potkala manžu, bylo to na Vánoce 2000 na vánočním večírku u táty v práci, kam mě pozval jeden jeho kolega. Jako že mi konečně zahraje na kytaru Suzanne od Cohena, kterou mi sliboval už tak 2 roky, když jsme spolu vždycky šli někam na pokec (taky jsem asi nebyla zrovna neviňátko). A tam byl i manža. Hned mě zaujal, ale přišlo mi, že ač jsem se snažila, tak ho nezajímám. No a pak v únoru mi přišla smska k svátku, následovalo pár sms a rande. Tam z něj vypadlo, že jsem se mu líbila, ale myslel si, že s tím kolegou, co mě tam pozval, spolu něco máme. Prý tak šlo jako fám po firmě, že jako on se mnou podvádí svou přítelkyni, tak se neodvážil. Jsem se zasmála…
Když do něčeho jdu, tak ne hlavou, jako Et, ale po hlavě a bezhlavě, takže zamilovanost největší, akurát se vě mně děsně praly city k manžovi s citama k tomu druhému. To sice jakože skončilo, ale znáte to. Bylo to vlastně něco, co jsem nikdy nemohla mít pořádně, protože lámat někoho do vztahu je blbost. No ale naštěstí jsem se z toho váhání brzy vyléčila, vlastně když jsem pak uviděla toho druhého, tak nějak ta chemie byla pryč. Jo, bylo nám spolu fajn, ale to nám je i teď, když se sejdeme, ale jako kamarádi a víc nic. No, bylo to ještě trochu složitý, protože po tom, co já si udělala jasno, že už o něj nechci dál bojovat s jeho představama o nalajnovaným životě, tak jemu došlo, že jsem nejspíš jeho životní láska. Jenže já už byla jinde. Ale můžu vám říct, že když vám někdo tohle řekne a vy víte, že to myslí vážně, a že najednou můžete mít toho, po kom jsme přes rok toužily, tak to s váma zamává.
Ale to už jsem věděla, že manža je chlap, kterého fakt miluju a že žádnej jinej mi nestojí za to, abych kvůli němu ohrozila náš vztah, takže návrat fakt nehrozil. Ale vím, že jsem vlastně tomu druhému ublížila a že ten se v tom plácá doteď - prostě všechny holky srovnává se mnou - a nějak nechápu, že nenašel lepší, si nepřijdu nijak úžasná ani nááádherná. Ale co, jeho boj.

Takže s manžou jsme měli na jaře 6 let spolu, začínal nám sedmý, prý krizový rok, tak uvidíme, co nám přinese. Za tu dobu jsme stihli - já maturitu a první zaměstnání, v březnu 2004 jsem se k němu nastěhovala, přesně na 3. výročí začátku chození jsme se zasnoubili, v červenci 2004 svatba, v dubnu 2005 Tomášek, v srpnu 2007 Mareček. A teď budujeme naše vlastní bydlení bez spolubydlících.

No a teď mě nejspíš tak za 3 roky čeká do konce života cesta do práce, z práce a samé povinnosti, když ty radosti už máme rozjeté a víc jich nejspíš nebude…

  • načítám...
  • Zmínit
sanynka
948
7.9.07 09:13

Nazdárek v pátek;o)   Kris -pěkný deníček, jsme ráda, že vám to tak hezky klape, ať je to mu i nadále;o)
Já mého chotě poznala - jak jinak - na bigbítu. Byly prázdniny, já už přes rok chodila (musím říci, že už téměř nechodila, jen dotyčný si to stále nechtěl přiznal, musím zahanbeně přiznat, že on mě dost miloval, ale já jeho ne, byl pro mne zpestření školní docházky:o(() s jedním klukem a po boku jsem měla svou kamarádku, která zrovna bláznila po jednom týpkovi, celý večer jsem poslouchala, jak je jistý úžasný, a když se jí ho podařilo ulovit k tanečku, tak se mi za zády ozvalo - nejsi náhodou S.....? Není to příliš originální, ale jak jsem se otočila, stál tam dlouhovlasý ON a já byla v pérdeli:o))))))) Můj drahý si mě vyhlédl, poptal se a pak šel na jisto. Byla to prostě chemie, má ani ne sedmnáctiletá dušička se pobláznila tak, že pro mě bylo důležité jen být s ním.  Rozešla jsem se s M. a od té doby jsme s mým drahým pořád spolu. Hodně vody uteklo, oba teď vypadáme jinak,  svorně přibrali každý 20kg, svorně schodili hřívy (nezávisle na to, zda bychom to plánovali:o))), od seznámení uteklo 14let a za dva dny budem mít 12let výročí svatby. Zažili jsme dvě opravdu velké krize a hodně drobných, ale jsem v podstatě ráda, že jsem padla zrovna na něj, je těžké se mnou vyjít a on to vždy ustál, má můj obdiv.   Carolin -moc gratuluji k holčice s tak krásným jménem, přeji jí hodně štěstíčka do života;o):o)
 sany

  • načítám...
  • Zmínit
Bibina
741
7.9.07 10:32

ahoj holky,

Kris - to je teda téma deníčku, super ! Sem z toho celá rozněžnělá…

Tak abych přidala taky slovo do pranice - i když - nepsala sem to už? Myslím, že ne… chi, já se u toho úplně usmívám jako osel. Tak já sem bydlela se svým přítelem J. ale moc nám to neklapalo, byl to sobec a pedant a čím větší byl pedant a chtěl abych si řadila laky podle velikosti na poličku, tím víc sem chtěla svobodu a dělala sem mu všechno natruc, takže tam to bylo špatný. Nicméně sem se přesvědčovala, že láska je blbost, že to nevychází a že radši budu s někým kdo je zajištěný atd… No a pak přišel mezi nás do party manža, co byl tenkrát sedumnáctiletý jelito, mně bylo dvacet jedna, a strašně se mně líbil, já sem se zabouchla jako sysel, naprosto sem ztratila hlavu… no a pak na jedný akci sme si dali pusu, pak sme se líbali kdesi před barákem, a když J. odjel na hory, pozvala sem manžu k sobě domů (ale bylo to strašně hezký, protože my sme spolu vlastně nic neměli, dycky sme se chytli za ruce a usnuli), no a když se J. vrátil a nadal mi, že je doma bordel, tak sem věděla, že už s ním být nechci. Tak sem chodila do hospody, celkem veřejně sme se tam k sobě s manžou měli a docela sem si říkala, že bude fajn, až to někdo J. vyklopí, aby v tom bylo jasno… mně samotné se nechtělo mu něco vykládat. No, a dopadlo to tak, samozřejmě se to dozvěděl. Vysypala sem mu pravdu a řekla, že už s ním teda nebudu.. přemlouval mě, prosil, brečel, což bylo naprosto nedůstojný a zošklivil se mi úplně nejvíc. Tak sem od něho odešla. Nastěhovala sem se zpátky k našim. Pak sem zavolala manžovi, dali sme si sraz a tu úžasnou novinu sem mu řekla. Řekl mi,že tohle nemůže J. udělat, jelikož je to jeho kamarád a ať se k němu vrátím. Byla sem strašně zklamaná, všechno pro mě přestalo existovat a tak sem se natruc odstěhovala s prvním hňupem, kterýho sem potkala, někam do hotelu. Za měsíc sem byla zpátky doma, protože sem pochopila, že sem vytrestala akorát tak sama sebe. Potom sem se odstěhovala do pronájmu a přišel manžův kamarád, že je vyhozený z baráku a jestli u mě nemůže bydlet. Tak sem řekla, že jo, a tak sem měla podnájemníka, manža za ním chodil na návštěvy, při té příležitosti občas na noc zaparkoval v mojí posteli (furt nic nebylo, ale pořád sem byla zamilovaná)… pak se dozvěděl o tom mým bydlení na hotelu, řekl, že su coura, já sem mu vlepila facku a dlouho sme se neviděli. Pak sem si našla ňákýho borca, myslela sem,že ho mám ráda, tak sem se odstěhovala zase o kousek dál, jenomže pak sem zjistila, že ho ráda nemám, opět sem navázala vztah s manžou, zase sme se šťastně vodili za ruce a vykládali si, jak sme nešťastně zamilovaní (co chcete v těch letech :o)) a já sem furt bydlela s tím .. debilem, až mě jednou okradl a tak sem ho vyhodila. Odstěhovala sem se na svoje oblíbený sídliště do garsonky a umínila si,že zůstanu sama, i kdyby přišel pozlacenej zlatej svatej. Mezitím si manža našel známost, kterou si odvlekl k sobě domů, a nevím co tam spolu měli… no každopádně u něho přespala. Což sem se dozvěděla tak, že sem potom šla spat k němu domů, ráno vylezu, tchýně hned ať jdu na snídani, jakože seznamovačka a říká : „Příště až tady budeš spat, tak nemusíš utíkat hned po ránu, jak minule, můžeš se s náma klidně nasnídat…“ Tak tomu sem se akorát smála, protože manža byl červenej až na prdeli. No a pak to mezi nama zase bylo špatný a já sem to tenkrát vzdala, říkala sem si, že to nemá cenu, že takle bych se utrápila a že teda budu sama, že je mi tak koneckonců dobře. Zkrátka už sem ho nechtěla vidět. A pak jednou přišel ten manžův kamarád a říkal, že mám za manžou přijet na chatu, že tam je a že je mu hrozně smutno a že mě chce vidět… a ten kamarád že tam teda jede a že máme přijet spolu. Už sem nechtěla, fakt ne. Jenomže mě ten kluk překecal,že když to bude blbý, tak zase společně odjedem. Tak sem nakonec jela, a tam se to všechno zlomilo (tam sme poprvé měli sex), představil mě tam celé svojí rodině a od té doby sme měli super vztah, úplně úžasný to bylo, a už nikdo mezi nás nevstoupil, až Anička…

áchich !

Nó, a teď napíšu, jak sem dopadla včera na akci dýlerů. Došla sem do sídla firmy, jak bylo napsaný v instrukcích v mejlu (šlo o Oriflame ale údajně práce na počítači a nemělo jít o dýlerství). Zeptala sem se na recepci, kde se koná to shromáždění a když mařka podivně protáhla xicht, věděla sem, že je zase všechno špatně. Prý tam o ničem takovým nevědí, ptali se tam všech a ukazovali na mě, sem si připadala zase jako trapák, mezitím se tam objevila další zoufalkyně která na tom byla stejně jako já. Chtěla sem teda mluvit s tou manažerkou co mi psala ty mejly, ale nikoho takovýho tam neznali, tak sme šli na vedení a tam nám řekli, že sme asi teda naletěli… řekla sem, že v tom mejlu mám telefon na tu osobu, které mám volat,  v případě že nenajdu sídlo firmy a že bysme si to mohli vyjasnit když mě pustí k počítači, ale vykládali, že na internet nemůžou a kdesi cosi, no kraviny, a furt hořekovali, jak jim to kazí jméno firmy a já nevím co a ať jim ty mejly přepošlu a dávali mi ňákej lístek s adresou mejlu, ale já sem řekla, že nic nikam přeposílat nebudu, že už tak sem nad tím ztratila času až dost, tak mi nabídli, že se můžu stát dýlerkou a ať si aspoň prohlídnu katalog. Tak sem řekla, ať se na mě nezlobí, ale že o Oriflejmu nechcu do konce života slyšet. A vypadla sem. Fakt sem byla nasraná, strašně, protože pršelo, bylo hnusně, já ještě ženu mamku k nám, aby hlídala Anžu, no úplně mě to fakt dostalo, tak sem šla do cukrárny, že si dám zákusek, dala sem si jakýsi řez, a ten stál 31 kč ! za ty prachy se mně to v hovno v krku obracelo, no strašný. Do toho všeho mi mamka sebou dala deštník, já ho normálně nenosím, ale nechtěla sem se hádat, tak sem si ho vzala, celou dobu mi zavazel a pak se mi dostal mezi nohy ( teda jak sem šla tak mi štrejchnul mezi kotníky a já sem zakopla), vypadala sem jako idiot , no náladu sem měla strašnou. Rozveselil mě akorát hošík v šalině, který měl zeleně svítivý obroučky brýlí a vypadal fakt jaderně. Navíc sem si koupila jízdenky, ale nemohla sem je najít, tak sem zpátky jela načerno a říkala sem si, že jestli mě chytne revizor, tak do toho Oriflámu pudu eště jednou, ale ať si mě nepřejou. Ani sem si nemohla sednout a pustit si empétrojku, protože sem furt musela pouštět důchodce, no hrozná akce… hrozná.

Mějte se, du napsat sprostý mejl té hňupce co mě tam poslala.

Bibina

  • načítám...
  • Zmínit
nat02
2786
7.9.07 12:42

Hej cus ne :)  

tak vidim ze to tady je sama Rosamunda Pilcherova :) to je fakt zajimave cist vase seznameni a celkove jak ten zivot vi co dela, kdyz my si myslime, ze je totalni debil :)  

takze…
S mym muzem jsem se potkala 13. zari v patek roku 2002 po 13 letech ,kdy jsme se nevideli. Zname se od detstvi a on byl moje prvni cista detska trinactileta platonicka laska :) Ale jak on rika dnes, byl tehdy velky hlupak a bal se toho, ze mi nebude stacit a byl stydlivy…a ja myslela, ze se mu nelibim ja ,protoze na nej letely zenske…hrali jsme ve stejnem oddilu a on byl ta hvezda ze :-D Ale uz tehdy tam NECO bylo…dokoncoval ze mne vety a celkove byl proste jiny…mne se proste vzdy libili kluci co se mracili, protoze mne to pak vybouzelo k tomu je rozesmat…neni nic hezciho nez videt chechtat se kluka, ktery je prece prilis VAZNY, ZAMRACENY,INTROVERTNI atd :)  

No pak jsme se nevideli tech 13 let, ja zila s ex nakych 7-8 let ,k svatbe to nastesti -ted uz to mohu rict nastesti - tenkrat nedoslo,…no a ponevadz jsme byli zrovna ve stadiu cerstve dokupy po jeho rozchodu se mnou, nastolila jsem si jina pravidla vztahu a v podstate si vzala time out na vydychani toho vseho a pripravu na rozchod definitivni z me strany…on chtel odjet do zahranici a ja ho velmi rada v tom podporila…
A proto jsem se takhle v tom zari omylem dostala do jedne hospy s kamaradkama, kde si pro mne proste prisel muj muz :) Vubec uz nebyl ten krasavec,  ale ten svuj podmraceny pohled si zachoval. A cim me dostal? Hned ten prvni vecer jsme prokecali asi 6 hodin vkuse, rekl mi ze ma schovany muj infantilni milostny dopis z mych 13 let, pamatoval si me narozeni, rozhovory co jsme vedli pred 100 let a prekvapive mel i prehled o mem zivote. Pak mu volal kamarad, muj muz mu jen suse rekl at neotravuje nebo mu zase utecu a kamarad hned uhadl , ze jde o mne!!! VUbec jsem nechapala ,ktera bije a domu jsem jela dost vydesena tim vsim. NO a te neco se mi zdal sen…ze on ke mne prisel ,vzal me za ruku a dal do ni kostku ledu…a rekl mi, ja jsem ten kus ledu a ty ta ruka ve ktere taju. Probudim se a na mobilu SMS od nej :)
JENZE ja jsem mu vyslovne zakazala se do mne zamilovat, neco po mne chtit atd…ze resim este rozchod a chlapi jsou imbecilove a vubec.Pul roku jsme byli kamaradi, jen a pouze…a ja cim dal vic vedela, ze tehle clovek vi KDO jsem, CO potrebuju,MA ME RAD jen tak a VI ze jsem ta prava - teda leva bo je levak…
uz bude konec nebojte…pockala jsem pul rok az se vrati pritel, rozesla jsem se a vecer ,na moje narozeniny kdy mi muj muz prisel dat darek a rict, ze mne uz nechce videt,protoze to nema cenu se tak trapit, jsem mu dala pusu :-D hej dobre ne? :-D  

Do mesice jsme spolu zili, po 5 mesicich byl prvni patek 13 si me chtel vzit - ja este ne, bo jak by to vypadalo ze :D- tak mne pozadal o ruku a do roka a do dne jsme se vzali.No poridili si Akacka, pochovali meho pejska, udelali RIA ,predelali byt, koupili ojetinu :-D a ted snad zadelame na dalsiho lotra.  

Zaver : Zivot mne vyvratil me drivejsi tvrzeni, ze existuje mnoho partneru se kterymi by clovek mohl byt eventualne stastny a spokojeny. Ja uz VIM, ze existuje jen a ten jeden, ten presne padnouci, ze sex a dusevno JSOU spojene nadoby a ze kdyz se clovek neboji jit dal za cenu toho, ze opousti zname veci, muze opravdu najit poklad.  

Tak koncim, jsem hnusne sentimentalni a nechutne preromanticka. Bleeeeeee  

Kdyby neco,popru ze jsem to psala ja:)  

nat

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzicak
1308
7.9.07 13:03

Ahojky,

zdravím a přesto, že jsem minulý deníček moc nestíhala, doufám, že teď to bude trochu lepší..

Předně gratulace tetě Carolin k holčice Mie!!!Je to pěknej kus ženský a doufám, že nám časem pošle i nějaké fotečky, ať se máme čím kochat :-)

KRIS - deníček je moc pěkný!!! Je to opět takové vylévání dušičky, ale to já ráda. Ráda si čtu o jiných osudech, hlavně , když to dobře dopadne - což u nás deníčku myslím platí, ale ráda se i podělím o svůj osud.

My se s manželem známe už od základní školy. Na druhý stupeň jsem nastoupila do sportovní třídy se zaměřením hlavně na atletiku na jinou základku u nás v Bílině. O rok výš chodil do sportovky taky můj manžel. Věděla jsem celou základku o něm, i on o mě, ale nijak jsem se spolu nebavili. Já jsem navíc byla ten typ, že jsem pořád s někým chodila a většinou to byli spolužáci nebo kluci stejně staří jako já.
Blíž k sobě jsme se dostali až o prázdinách, kdy já šla do 8. třídy a on na střední. Začala jsem chodit s jeho dobrým kamarádem a on s mojí kamarádkou. Takže jsme podnikali ve 4 různé výlety na kolech a tak. Zůstala to však jen prázdninová láska u obou a pak jsme o sobě zase moc nevěděli.

Já šla pak gympl do Bíliny, on jezdil na střední do Teplic, ale od druháku na SŠ jsem zase začala s atletikou, takže jsme se vídali tam. Byli jsme kamarádi, co si občas dělali nějaké naschvály, ale nic mezi námi nebylo. Oba jsme byli tak nějak zadaní nebo jsme hledali jinde. Až někdy ke konci gymplu jsme se spolu trošičku spustili na nějaké diskotéce, kde jsme se potkali. Ale nakonec to vyšlo vniveč a nebylo z toho nic. On pak odešel na vojnu, měl svoji stálou přítelkyni. Jak mu končila vojna, opět jsme se potkali a začali jsme si spolu víc povídat. Zjistili jsme, že si máme co říct a že je nám spolu fajn. On se rozešel se svou přítelkyní a nějak těsně před koncem jeho vojny jsme se dali dohromady. Já ho děsně milovala a on mě - já vlastně ani nevím. Nakonec nám to ale vydrželo jen asi 3 měsíce, já odešla do Prahy na výšku, on to nějak neunesl a vrátil se ke své bývalé přítelkyni. A dokonce mi to zapomněl říct, jen se mi přestal ozývat a pak mi to jen potvrdil do telefonu, tohle moje tušení.

Obrečela jsem to hrozně, byla jsem totálně v prdeli, ale měla jsem kamarádky, co mě podržely, tak jsem to zvládla.. Nějaký čas jsem byla sama, pak jsem si našla i několik kluků, ale nikdy z toho nic moc vážného nebylo. Bylo mi 18 a stále jsem myslela hlavně na něj. Potkávali jsme se na atleťáku, občas na nějaké pařbě. Já z něj pořád hotová (řada mých kluků na něj doplatila), občas jsme spolu ulítli, když jsme byli přiopilí, ale bylo jen líbání a nic víc. Nechtěl se vázat a já ho k ničemu nenutila. nemělo to smysl.

Pak odešel pracovat do USA. Psali jsme občas email, jako kamarádi, když přijeli, tak jsme se vždy viděli, i když jsme měli jiné vztahy. Něco mezi námi bylo, ale do vztahu jsme už nešli. Nechtěl se vázat, a tak jsem se v klidu trápila, pak mi bylo líp, když jsem si našla nějakýho kluka a tak to šlo vlastně až do mých 23 let.

V létě 2001 jsem odjela za ségrou do USA dopsat v klidu diplomku. S manžou jsme si psali emaily a jelikož on zrovna bydlel a pracoval v Chicagu a ségra asi 80km ve studentském městě od Chicaga a přílet jsem měla do Chicaga, tak jsme se domluvili, že ten první víkend co přiletím zůstanu u něj. Ukáže mi Chicago a pak pro mě ségra přijede a budu s ní. Měla jsem v tu dobu v Praze kluka, bylo to celkem vážný, bydleli jsme spolu. Ale úplně 100% už ten vztah nebyl. Manža to věděl. Jak jsem byla u něj v Chicagu, tak to bylo fajn, prostě kamarádi. Až večer, když jsme si povídali, o všem i o nás, se to zvrhlo a my se spolu vyspali. Neplánovali jsme to, od těch 18, co jsme spolu chodili to bylo vlastně poprvé. Bylo to super a najednou jsem zjistila, že v tom zase lítám, že ho miluju.
No odjela jsem k ségře, jak jsem měla. Byla jsem z toho dost v prdeli. Vůbec jsem nevěděla, jak je na tom on, jestli to byl zase jen úlet nebo mě taky miluje. Volali jsme si, ale bylo to pořád takové půl na půl. Strávili jsme spolu ještě další dny a víkendy, jezdil pro mě k ségře a bylo nám fajn.
Já jsem to ale pak nevydržela a napsala jsem mu dopis. Napsala jsem tam to všechno, co se se mnou dělo od těch 18 let, jak mi tehdy hrozně ublížil, jak jsem ho pořád měla ráda a že vůbec nevím, co teď. Nechala jsem na něm, jestli se mnou chce být nebo ne. Že pokud se rozhodne, že ne, tak to pochopím (jako vždycky předtím) a k ničemu ho přemlouvat nebudu. Že se prostě vrátím domů a bude vše ve starých kolejích.. Ten dopis ho dost dostal, prý nemohl spát a bylo mu hrozně. Nakonec se rozhodl, že se mnou chce být a že to tedy zkusíme..

Byla jsem v tu chvíli nejšťastnější člověk na světě. Poslední víkend před odletem jsme opět strávili spolu, už jako ofiko pár a i když jsem věděla, že to bude hodně těžký, tak jsem doufala, že teď už to zvládneme.
Doma jsem se rozešla s přítelem, dost jsme to oba obrečeli, ale pochopil to. Věděl, jaký jsem s ním měla vztah nevztah… S manžou jsme si volali, 11.9.2001 jsem si užila své, když jsem se mu nemohla dovolat a bála jsem se, jestli se mu něco nestalo. Pak jsem na podzim letěla za ním a pak i s jeho kamarády do Vegas a v prosinci mě překvapil, když se rozhodl vrátit natrvalo kvůli mě domů.

Takže po velikých peripetiích jsem vlastně dosáhla toho, co jsem vždycky chtěla a i když jsme měli dost krizovek a náš vztah je dost itálie, párkrát to vypadalo na rozchod, jednou jsme se dokonce na půl roku i rozešli, tak jsme přesto stále spolu a musím říct, že se milujeme.. I když si občas vzájemně ublížíme, tak prostě jsme spolu a bojujeme dál. Ani jeden nejsme ideální a není z námi lehké žít. Ale věřím, že to zvládneme budeme bojovat ještě dlouho let.

A výsledek - známe se od r. 1988, první chození 1996, dlouhodobý vztah od 2001, v lednu 2005 svatba a v dubnu 2005 Alešek. Teď  to vypadá, že v únoru 2008 přibude další člen naší podivné rodinky.

Je to jako z červené knihovny, co? Ale snad jste to dočetly a moc jsem vás nenudila :-)

Zuzka, Alešek a prcek 17tt

  • načítám...
  • Zmínit
nat02
2786
7.9.07 13:24

uz 17 tt??? ty brdooooooooooo

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
7.9.07 13:37

Holky, jsem ráda, že se deníček a téma líbí, úplně mě to baví si číst a začínám být nostalgická…nevím, zda po roce nevytáhnu svůj deníček s smskama a nezačnu se v tom pěkně babrat…:o) F mi totiž volal, že pokud jedem na chalupu, tak až zítra,, bo má povodňovou pohotovost, tak čeká, co se z toho vyvrbí…a tak nemusím balit a můžu si čííííst:))))

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzicak
1308
7.9.07 13:40

Letí to, co? NO přesně tedy 16+2, aby se neřeklo ;-) Radka je už v půlce…

Z.

  • načítám...
  • Zmínit
Eterka
1455
7.9.07 14:01

Jo Kris, trefilas hřebík na hlavu:-)))

  • načítám...
  • Zmínit
Pomlenka
5555
7.9.07 14:31

Tak ještě jednou,  

Holky, je fakt super číst tady ty vaše příběhy, Kris díky, taky mě to bavííííííí ;o))  

Jsem vám včera chtěla ještě něco napsat - jak jsme byli na těch kyčlích, tak tam byli rodiče s dvojčátky (kluk a holčička). Tak jsem říkala, že to je první páreček, co sjem potkala, že když, tak vídám spíš dva kluky nebo dvě holky. No a maminka mi na to řekla, že oni už dvojčata holky mají doma. Sedmileté. Nechali je hezky odrůst a teď chtěli třetí mimí na to, aby si ho hezky užili, protože ty dvojčátka byly hukot, no a podařila se zas dvojčata… Nebylo to umělé oplodnění. Tož docela dobré překvápko, ne?? Prý jim to řekli až na konci. měsíce na utz, že dřív vidět neblo, že jsou dvě…  

Máme za sebou první šátkování venku - vzhledem k tomu, že to u nás ráno vypadalo, že bude fakt každou chvíli lejt, tak jsem zvolila jako jednodušší variantu Marka do šátku a Toma do kočáru, protože nemáme ani podzimné boty ani pláštěnku. Marek už drží hlavu děsně statečně, tak jsem ho lupla do kříže s kapsou, na sebe šusťákovou bundu a šli jsme. Spal jak miminko skoro celou cestu a další plus bylo, že jen jsme došli k našim, tak se hezky posrajdil. Takže ode dneška šátkujem…   Ještě jednou opakuju, holky, co se chcete teda srazit na Kampě, v kolik hodin asi dorazíte?? Díky moc 

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
7.9.07 15:08

Já mám kolem sebe těch párečků víc a pak ještě dost klučičích dvojčat. zato dvě holky znám snad jen jedny…  

Jinak dnes dopol. jsme byli u té kámošky odnaproti s dvojčaty. Klukům táhne na 5. měsíců, jsou nádherní, usměvvaví a KLIDNÍ, v pohodě leží, koukají na nás či kolotoč a pohoda jazz. Kámoška má ty dva starší až do odpoledne pryč, naprostá pohoda z ní čiší, tam člověk získá dojem, že je to naprostá brnkačka…:)
a sama říkala, že je to lepší, než si myslela, že bude. Ty první týdny prožila prý v mrákotách, jako automat-od rána do večera v jednom kole, ale ted prý pohoda až do doby, než se začnou kluci kutálet a stavět. A to s nimi cvičí Vojtu.
A říkala, že je nakonec šťastná, že to tak dopadlo-ti dva starší si vyhrajou spolu a neví o nich, ti malí budou zas při sobě a už ted se zabví sebou navzájem. Že daleko horší by bylo, kdyby měla jen jednou starší plus dvojky, to by byl asi větší záhul, ten by se nudil a žárlil by.  

No k zamyšlení to je, třeba si pořídíme ještě dvojky do třetice-haha. Nevím co kecám, žejo:) *

Tak manžu právě odvolali do kriz. štábu, prý se sice nic moc neděje, ale Morava stoupá, tak tam bude sedět do večera a sledovat stav hladiny. Ach jo. No nechtěla jsem nic říkat, ale nechat si dát pohotovost v době, kdy bych fakt ocenila jeho přítomnost doma…  

a Vítek je naprosto nepříčetný z toho, že nejdeme ven, ráno jsme jen přeběhli do protějšího baráku…takže chtě nechtě musíme vzít gumáky a pláštěnku a vyrazit. chjo.

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
7.9.07 15:12

Jo a skate pasuje, hurrráááá! .)
SARACH je to ten všude inzerovaný babyskate-dá se napojit na vodorovnou tyčku, která spojuje obě kola, mám ho teda provlečený pod brzdou, ale brždění kočáru nevadí a lehce za madlo přizvednout přes brzdu taky jde…tak uvidíš na jaře. To je ten nejčastěji nabízený typ na všech stránkách, tak si myslím, že by se dal v klidu koupit z druhé ruky. mě stál 1190,–

  • načítám...
  • Zmínit
Jazzi
1785
7.9.07 15:14

No to je pane Ordinace v růžovce:-))) A mimo seznamovací téma jsem se málem pokydala meltou, jak jsem četla Bibiní koment o jaderném týpkovi:-) Hele Bibi, nejsme náhodou už okolo tvých narozenin? Připomeň se, a´t tě můžem virtuálně zahoblovat!
NO a naše červená knihovnice, taky mám dojem, že jsem to tu už kdysi psala. Takže na střední takové nezávazné něco, koncerty a klubíky, uderground s vlasáčema až na půdu. Pak jsem se seznámila s ex, první vážný vztah. Ale nebylo to stoprocentní, jenže na to člověk přijde až po sto letech, žejo:-) V době chození jsem jela na pár dnů do UK a jel s náma v autobuse týpek, co měl nějaké korále na krku a celkem se jevil chytře. Takže jsme při procházce večerní Soho prohodili nějaké slovo, při hodinách cesty jsme zjistili, že chodíme pařit do stejných míst a v čechách jsme se už loučili líbačkou. Já se samotřejmě okamžitě rozešla, on se svou holkou to zkoušel taky, ale když ona byla taková citlivá a on jí nechtěl ubližovat:-) Takže tak jsme to chvíli táhli, já nevěda, ale pak už věda a poté,co mě k rozchodu masírovala moje kámoška, která měla lepší nos než já, jsem odešla ve velkém stylu, i když zamilovaná.
Po matuře jsem se vrátila k ex, asi abych nebyla sama nebo co, v poklidu jsme byli až do svatby, která se po X letech chození očekávala. A po ní prásk a zjistila jsem, že tohle vůbec není to, co jsem chtěla, začala jsem zlobit, do práce nám zavedli vysokorychlostní net, na noční jsem objevila chat a na chatu chlapa, co měl úžasné info:-) Navíc vypadal nepřístupně, tak jsëm začala dobývat až jsem dobyla. Bylo otázkou času, až se to provalí, pak byl poměrně dramatický a dost bolestný odchod z bytu v zimě v noci, se šrámy na duši, ale do svobody a konečně do klidu, kdy jsem věděla, že je to správně, i když to bolí a rozhodně to nebylo v dobrém.-( Našla jsem si pronájem, užívala si a s mužem jsme za sebou přes rok dojížděli sto kiláků, když to vypadalo, že to půjde, sestěhovali jsme se a jsme spolu:-)
Btw když jsme se měli prvně vidět, bylo na tom místě celkem dost lidí, ale já neomylně zamířila k tomu jedinému, co si četl. Seznámení byla tak šílená náhoda, že nepochybuju, že to tak asi mělo být, dvě půly víceméně zapadly k sobě. a kolikrát jsme si s manžou říkali, že potkat se dřív a jinde, tak o sebe nezakopnem, on je na tmavovlasé s malýma prsama (což už teď trochu splňuju:-)) a já bych myslela, že je namyšlený frajer. Jo a voníme si taky pořád:-)
Takže taková romantika u nás a honem další, dobře se to čte.-)  

Pa L. a Mates, co mu rostou všechny pětky najednou    

  • načítám...
  • Zmínit
Sarach
1917
7.9.07 15:26

super :), tak kdyztak vim po cem koukat! Drzte se, a to ze manza se zdrzi v praci s necim neodkladnym, kdyz je nejvic treba doma, to znam moc dobre! Sam rika, jeste ze se Ela narodila o vikendu ;).

diky
S.

  • načítám...
  • Zmínit
svetlana
932
7.9.07 15:41

Ahojky,  

téma fakt super, jen nevím, jestli můj koment nemáte raději přeskočit - zas taková Pilcherová nebo Steelová to teda není (navíc já sama romantiku moc nemusím - to ovšem neplatí o Vašich příbězích, ty si zaujatě čtu, i když bych měla dávno žehlit nebo něco studovat:-)))  

Takže: V listopadu 1999 jsem byla na služební cestě v Praze, na jednom z pracovišť našeho odboru. No a na obědě si ke mně přisedl jeden kolega, co jsem ho znala a po chvíli další jeho kolega, mně do té doby neznámý. Jedl zeleninový salát a já pronesla větu, které se dneska strašně směju - „Vy jíte jako baletka“. Druhý den za mnou přišel do kanclu s tím, že se mi vlastně nepředstavil, a pronesl jméno, které jsem pět minut předtím četla v jenom spise, takže jsem si říkala, že už z té práce blbnu (no neblbla jsem - prostě se jmenoval stejně jako ta osoba, o které jsem četla). Pozval mě na večerní procházku Prahou, sraz jsme si dali na Můstku. Já to jako rande nebrala - při svých celkem častých cestách do Prahy jsem se totiž se svými kamarády takhle procházela celkem často a šlo o zcela nevinné procházky a posezení - že jde o rande mi došlo až ve chvíli, kdy mě vzal za ruku. O dva dny později padla na Kampě první pusa:-))) No a začali jsme za sebou jezdit na trase Kladno - Brno - nejprve 1× za 14 dní, pak každý týden.  Tohle dojíždění bylo sice strašně náročné, ale jsem za něj vděčná, protože jsme hodně výletili, takže jsem poznala Slaný, Třebíz, Litoměřice, Okoř, Budeč a fůru dalších zajímavých míst:-)))  V listopadu 2001 jsme se vzali, ale Pavel dojížděl další rok a půl, protože nemohl v Brně sehnat místo (shánějte si něco, když jste vystudovaný filozof, manuálně zcečla nezručný:-))) Takže když nám dali možnost pracovat na jednom pracovišti, rádi jsme souhlasili. Jo, zapomněla jsem napsat, že jsem Pavla nenutila stěhovat se do Brna - já bych do Prahy třeba i šla, ale tak nějak to vyplynulo - v Brně je prostě hezky. S dítětem jsme dlouho váhali - Anička je výsledkem zcela chladné rozumové úvahy, že by bylo sobecké prožít celý život sami. Dneska to považuju za naše nejlepší rozhodnutí v životě.  

Pokud jste dočetly až sem, děkuji za trpělivost:-))  

Světlana

  • načítám...
  • Zmínit
svetlana
932
7.9.07 15:50

KRIS - právě jsem viděla Tvůj metřík - tak jak je v porodnici? :-)))))  

Světlana

  • načítám...
  • Zmínit
stena
843
7.9.07 17:41

Ahooj,
aj mne sa téma veeelmi páči;o) díky Kris;o)
Síce som teraz unavená ako pes a mám celkom nanič náladu, ale možno sa mi zlepší pri písaní nejakej tej Rosamundy;o))))

Na konci tretiaku na gympli sme ako vždy sedeli celá trieda v PC miestnosti a chatovali;o) kamoške napísal nejaký týpek a ona mu len sucho odpísala, že „napíš stene, ona je na starších“;o) no a tak mi napísal… písali sme si takto cca 2 týždne, strašne dobre sa s ním písalo;o))) a potom mi napísal, že má okolo mojho bydliska služobku a že sa zastaví… takže posledná veta, čo som mu na chate vtedy napísala bola, že všetko, čo som mu doteraz napísala vlastne nie je prevda, hehe;o)))) no puberťáčka šuvix;o)))
no, keď sme sa mali stretnúť bolelo ma brucho ako šialené… skoro som tam ani nešla;o) potom mi zavolal, že už ma čaká tam a tam a má oblečené čierne rifle a biele tričko a že proste najrajší chlap čo tam bude, bude on… tak som si pomyslela, že to bude nejaký debčo;o))) ale nakoniec mal pravdu, bo tam bol jediný;o)))) no strávili sme spolu celý deň, bolo nám fajn, ale večer som si myslela, že sa mi už nikdy neozve;o)))
ozval sa…
a začal za mnou dochádzať 300km. Cez prázdniny ako mu to vyšlo, keď začala škola tak každý víkend a niekedy aj cez týždeň. všetci v škole vedeli, že má prísť, lebo som sa celý deň usmievala ako trubka a spievala si;o)))))))) to boli fajnové časy;o)))

No viete si predstaviť, aké z toho v malom meste bolo halóoooooo, 21 ročný rozdiel;o)))
Takto dochádzal za mnou skoro rok… 2 týždne po maturite som sa sťahovala k nemu do BA, po pol roku sme sa odtiaľ sťahovali do Prahy… Potom svadba, potom byt, potom Lucka, potom Kubko…;o)))

Niečo, čo by som nazvlala krízou asi ani nebolo;o)

časovo to máme nejako podobne ako Sarach - zoznámenie lete 2000, svadba v červenci 2003, Lucka 5/2005, Kubko 4/2007;o)

Inak som sa zhruba každý rok postarala o super tému rozhovoru v mojom rodnom meste;o): rok 2000: chodí so starším!!!
rok 2001: sťahuje sa k nemu!!!
rok 2002: sťahuje sa do Prahy!!!
rok 2003: vydáva sa, musí sa???!!!
rok 2004 sme vynechali
rok 2005: prvé dieťa, veď ešte nedokončila výšku!!
rok 2006: dokončila výšku aj s dieťaťom!
rok 2007: druhé dieťa, a taká mladá;o))))
ktovie čo spáchame v roku 2008??? ;oDDD

Ak ste dočítali až sem, gratulujem vám;o)))

S. a spol.

  • načítám...
  • Zmínit
kristain
2733
7.9.07 19:07

no on se zbláznil:))) tohle ukazuje už měsíc…přitom na BC mi ukazuje normálně…nevím:/

  • načítám...
  • Zmínit
straka
602
7.9.07 19:48

Ahoj holkyny,
to je šťastnejch příběhů, usmívám se tu při jejich čtení jak pako. A to už některé znám z osobního vyprávění: Zuzku, Marci, Stenu a Kaktus (ta určo taky písne, vzpomínám, jak jsem se řezala na chodbě v Kostelci :-). Mám načteno, ale naše seznámení zase teď nestihnu, páč jsme udali Eminku babičce a dědovi a razíme na kocert mých megaoblíbenců „Už jsme doma“. Snad to Ledňáček ponese statečně. Jo, a zítra ráno můžem vyspávat, jsme zvaní na oběd k hlídacím prarodičům, vyzvednem Eminku a jedem se podívat na svatbu mé kámošky do Děčína. Dopo se chystám zprovoznit šatní skříně, umýt, přeskládat, označit krabice…, ale kdo ví, jak to dopo dopadne.

JAA - samé fajnové zprávy, to je super (práce Ondry i Tvoje, prstýnek, 0 krize)

Ostatní jindy, páčko všem
Ráďa

  • načítám...
  • Zmínit
tulen
321
7.9.07 21:54

Zdar.  

jsem v praci po dvou tydnech a mam chvili cas, tak konecne pisu.
Pred chvili mi volal chlop, ze Ondra breci, ze chce maminku.....Chjo. Daval mi ho k telefonu, no mluvil se mnou a do toho prubezne rval…Chjo, me slak trefi. On je takovy desny mamanek. Hanule vybrekava prubezne taky, tak je mi muze fakt lito. Matka herodeska je v praci a on je doma se dvema urvancema. No mam z toho blby pocit, jestli jsem ten navrat na sluzby neuspechala. tak jsem z toho spatna.....  

Pocasi je uchvatne a skvele…Diso sem mela fajnum story z jizdy do rachoty…jedu si to v desti, mam jak jinak nez zapnute sterace, ze,  a co se opet a zase nestane! Uz treti razy se nam zasekly sterace do sebe navzajem, bo naky chytrak konstrukter  vymyslel, ze by bylo fajne, kdyby sterace se pohybovaly ne tandemove vedle sebe , ale proti sobe, ze ano…No, takze jak se zas do sebe zakously, tak se samo ten levy, dulezity ganz  znicil…Tak sem asi 15 km jechala s jednim steracem, guvno sem videla, tak sem se snazila cumet ze strany spolujezdce…Boli me z tego kark i glova…No fajny adrenalin. Sem myslela, ze me cyp streli. Nepricetna volum chlopovi, ze uz me ty sterace serum a on na to, ze mu se to este nestalo! takze asi za to mogym ja, bo sem asi spatne pustila sterace, ci co.......tak se modlim, aby jutro, az pojechum domu nechcalo…  

No a inak, Kris, super tema. Desne me to bavi cist:-)) tez pridum to nase seznameni, ja:-)  

Toz pjervsy raz sem sveho chlopa videla na akci nova strecha. Familie od meho ex pritela mela chalupe na Slovokach a bylo treba ¨zrobit novum. Takze segra meho ex to vsycko zaridila a ze pry nas tam zaveze jeji kamos, co vlastni vozidlo a ze nam tez helfne. Jasne, ze sme novum streche nerobili my, na to tam byli robotnici, my jen uklizeli stare tasky, a bordel z tego dookola, ja. No takze sme tam jeli ve slozeni - muj chlop jako kamos segry meho ex, segra meho ex, muj ex i jo. :-)
No bylo to kajsik v zari a jo prave certsve robila ve spitalu v Bogumine. I muj chlop rika, hele, tam robi moje matka jako sestra na ARU. Rikaji ji Bobina.....No na chalupe sme makali, memu chlopovi sem akorat osetrovala klepeto, bo on je fakt jelito, povedlo se mu slapnout na tasku i s hrebikem.....Kurnik, ci me tehdy napadlo, ze si ho vemu, hehe. No byl mi sympaticky, ja, ale to bylo ales. Ani nevim proc( teda asi vim, bo nic nima jen tak, ze…) sme si vymenili cisla na mobily. No rok sme se nevideli, neslyseli. Pak prijechala do Cech sostra meho ex, bo robila v Anglii oper. No a asociace je mocna…jak byla v Cechach, tak navstivila meho chlopa, ten si tymto asi vzpomnel na me, ci co, a napsal mi esemes, jak se mum. No v te dobe to s mym ex pritelem bylo o nicem, de facto tesne pred rozchodem. No napisali sme si pore esemesek a pak sme se dohodli, ze se nekdy stavi na pokec, az budu v rachote na sluzbe. toz jednoho dne za mnou prijechal na sluzbe, sedeli sme na inspecaku a kecali a bylo to fajne. Pak po nejake dobe mi pisal, jestli nechci jechat s nim na sluzebke do Budapeste, v sobotu, ze se mu nechce jechat samemu. To uz sem dala svemu ex kopacky, byla free as a bird, toz sem jechala. A bylo. Nejak me ta cesta s nim do Budapesti uchvatila ci co. Bylo to kouzelne. Jechali sme na otocke, stridali sme se v rizeni. Celou cestu sme si povidali. Bylo mi skvele. Po ceste zpet sem si vsimla, ze mu visi na karku retizek a na nem jako privesek klicek. No cumela sem na to jak pero z gauca, bo ja mela tez retizek s priveskem, co nosim uz od gympla. A na nem hadejte co…Srdce s klicovou dirkou…Jak sem to uvidela, tak sem si rikala, ze to nima mozne. No jak sme se vratili, a on me vy:,–(il u nasich pred barakem, dali sme si pusu a pak uz to bylo rychle. Prvni randka v kine, do mesice sme spolu bydleli, za rok po seznameni byl sobas( 31.7.2004 timto zdravim Pomlenku? nebo to byl kdosik jiny, kdo ma stejne datum svatby jak my?) no a pak Ondra, Hanka.....No vzali sme to hopem. na drugum strone musim rict, ze mum pocit, ze se zname 100 lat, a to nemyslim v tom negativnim smyslu, ja…
Toz to jest nase story. At zije Rosekunda ( tak ji rika muj chlop, ja tak sprosta nejsem:-)))  

tak pa, zdravim kvetnatkov. V.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

KVĚTŇÁTKA 2005 - ''Mámo, já bych jed'' aneb co do zobáčku dětem od 1 roku