Kyselý ksicht
- Ostatní
- 09.10.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dnes jsem se vypravila do Znojma. Kdykoli jsme sem s manželem a skoro dvouletým synem přijeli, těšili jsme se na oběd v místním Restaurantu Victoria. Pamatuji si, že když jsme se při prvním výletu do města na místním Infocentru pídili po restauraci, kam můžeme jít s dítětem bez obav, že třeba spadne ze schodů nebo že se tam kouří, informující slečna byla poněkud rozpačitá. Tak jsme si sami našli hospůdku, která nám padla „do oka. Nejenže tam výborně vaří, ale když jsem požádala obsluhu třeba o jídelní stoličku pro děcko nebo o ohřátí jeho oběda, bez problémů a opravdu ochotně nám vyšli vstříc.
Až do dneška. Možná je to tím, že když něco příjemného očekáváte a nedostane se Vám toho, jste o to více zklamáni. Inu - přišli jsme do Victorie. Nový číšník. Hned na úvod jsme jej požádali, jestli by synovi ohřál oběd. Následoval příkrý dotaz, jestli budeme „teda i my něco jíst". Objednali jsme si. Požádali o jídelní židličku. Následoval číšníkův protažený obličej - lidově řečeno kyselý ksicht, protože jen tenhle výraz nejlépe popisuje, jak se číšník tvářil. Protože jsme misku na synův oběd měli, naštěstí, vlastní, dovolila jsem si poprosit už jen o lžičku. Netušila jsem, že „kyselý ksicht" má takovou mimickou škálu. Tentokrát totiž přidal i zasyčení čehosi jako „…snad neni možný…!" Napadlo mně, že kdyby se tak jako on zatvářil třeba puberťák, zasloužil by „jednu výchovnou". Když dítě pojedlo, muž způsobně uklidil židličku, aby pan číšník neměl tolik práce.Čekali jsme, že dostaneme po dvaceti minutách od objednání aspoň pití.
Nedostali. A odešli jsme. Pořádně naštvaní a hladoví. A tak trochu bezradní. Člověk totiž v tu chvíli neví, jestli má začít řvát, protože tohle si asi v restauraci, kde si hostů váží, prostě nesmí dovolit. Nebo jestli má utrousit něco o zavolání vedoucího, což by asi nikam nevedlo, protože každý vedoucí ví, koho má na place. A nebo chtít majitele, který asi bude hlavně rád, že mu ve „kšeftě" všechno „tak nějak klape".
A tak si říkám, že to třeba tak nenechá, až se Vašim prostřednictvím dozví, že lidé u něj v restauraci nejsou spokojení. Že se jeho podřízený chová k hostům jako hulvát. Čestina má pro to ještě jiný, mnohem trefnější název, ale ten, ať si čtěnář doplní sám. Kdyby se nejednalo o mladého člověka, řekla bych si, že je to číšník, zvyklý na „jiný režim".
Asi bylo chybou se v danou chvíli neozvat nahlas. Taky jsem si to celou cestu zpátky vyčítala. Jenže čeho bych tím docílila? Dotyčný stejně vypadal, že mu je jedno, kde bude pracovat a před dětmi prý se nemají řešit konflikty.
A tak jeden malý vzkaz pro PANA číšníka. Nechte si svůj kyselý ksicht doma a neobtěžujte svou přítomností hosty!
Maminkám a dětem hezký den přejí
Gábina a Danýsek /16m/
Přečtěte si také
Manžel vydělává, já prosím o peníze. Na rodičovské jsem ztratila svobodu
- Anonymní
- 20.09.26
- 3996
Dokud jsme oba chodili do práce, měli jsme společný účet a o penězích rozhodovali spolu. Po narození dětí se ale pravidla nenápadně změnila. Manžel začal svou výplatu považovat za vlastní peníze a...
První třída mě naučila, že dítě nepotřebuje umět všechno ještě před školou
- Anonymní
- 20.09.26
- 1505
Moje dcera minulý rok začala chodit do školy. Musím říct, že větší nervy jsme měli my jako rodiče. Začalo to samozřejmě zápisem. Na ten jsme se opravdu učili jako kdysi my na střední školu. Už...
Manifest jednoty a vnitřní svobody
- Nápomocný
- 20.09.26
- 229
Filosoficko psychologický průvodce pro probuzení lidské bytosti v moderním labyrintu.
„Zařídíš to, viď?“ Všichni v rodině spoléhají na mě, ale kdo pomůže mně?
- Anonymní
- 20.09.26
- 1492
Jsou dny, kdy cítím, že je toho na mě prostě moc. Nevím, kde mi hlava stojí a všichni spoléhají na to, že já něco udělám. Zařídíme tohle, tamto, nakoupím, vyzvednu, uvařím. A když na něco zapomenu,...
Ex synovi kupuje oblečení za desetitisíce a ten mi pak vyčítá, že jsem chudá
- Anonymní
- 20.09.26
- 589
Když byl Kuba malý, snažila jsem se, aby pochopil hodnotu peněz. Dokud jsme byli s jeho otcem spolu, dalo by se říct, že jsme v tom byli za jedno. Jeho otec vždycky vydělával slušné peníze, ale...
Syn přinesl poznámku za rvačku. Když jsem zjistila proč, naštval mě učitel
- Anonymní
- 19.09.26
- 3369
Je sotva začátek roku a můj syn už na mě vytasil poznámku. Mávala na mě s ní hned, když jsem přišla domů. Když jsem si pak ale vyslechla za co ji dostal, musím uznat, že víc, než na to, že se...
Kamarádka se rozešla a chce mě každý den vidět. Já už nemám sílu
- Anonymní
- 19.09.26
- 2429
Se Simonou jsme byly nejlepší kamarádky na střední škole. Byly jsme spolu skoro pořád. Chodily jsme na kafe, řešily kluky, smály se úplným hloupostem a měly pocit, že naše přátelství vydrží navždy.
Manžel mi koupil elektrokolo a tchyně mi oznámila, že takhle určitě nezhubnu
- Anonymní
- 19.09.26
- 3509
Znáte to, nevyžádané rady dokážou člověka dost naštvat. A moje tchyně Marie je na ně doslova expert. Vždycky z ní vypadne nějaká perla. Tenhle deníček proto píšu spíš pro pobavení. Naštěstí se to...
Dcera utrácí za kosmetiku víc než já. V patnácti jsem měla jeden krém na všechno
- Anonymní
- 19.09.26
- 538
Když jsem byla teenager, moje kosmetická rutina byla poměrně jednoduchá. Ráno jsem si umyla obličej, občas použila něco na pupínky a tím moje péče o pleť v podstatě skončila. Když jsem měla doma...
Šváb mi vzal klid na duši
- Kaonev
- 19.09.26
- 348
Poslední prázdninový den měl být klidný a příjemný. Jediné zaklepání na dveře ale obrátilo všechny moje plány vzhůru nohama. Zpráva o švábech v našem domě ve mně rozpoutala paniku a odstartovala...