Letní miminka 2004 - č.101 - A co vy vlastně jíte?
- Rodičovství
- Anonymní
- 25.05.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj! Tak s mírným zpožděním, za které se omlouvám, jsem tu se slíbeným deníčkem na téma zdravé stravování. Vy tady u nás v deníčku letních miminek z roku 2004 mě už celkem dobře znáte a většinou z vašich komentářů či dokonce žádostí o radu cítím spíš zájem něco se dozvědět a trochu nad tím popřemýšlet a pak se samozřejmě zařídit po svém. Tenhle přístup je ale v mém okolí spíše výjimkou...
Před měsícem byli u nás známí s dvouletým chlapečkem. U vchodu jsme Pepínovi odebrali pytlík bonbónů a želatinových příšerek, které mu dovezli, během dne jsem pak ještě asi dvacetkrát zasahovala, když mu přímo a bez ptaní strkali nevhodné potraviny přímo do ruky. Potud naprosto standardní situace, kterou již dávno nekomentuji. Když ale dostali mnou uvařený oběd a při něm zjistili, že opravdu doma nemáme tatarku a toto je opravdu normální jídlo, které běžně jíme, začali se mnou na toto téma diskutovat. Když jsem jim vysvětlila, že nejíme červená masa (já tedy nejím žádné maso), nic uzeného, smaženého, minimum cukru, soli a co to jde se snažíme vyhýbat čemukoli uměle vyrobenému a chemicky upravenému, vypadla z našeho návštěvníka půvabná věta: proboha, a co teda jíte?
Musela jsem se po jejich odjezdu sama zamyslet nad tím, jestli ten člověk vlastně neměl trochu pravdu - tedy ve smyslu, zda naše strava není omezená, málo pestrá a zda nám, ale hlavně našim dětem dává vše, co je třeba. Mimo to už opravdu bylo třeba udělat pořádek ve spíži a lednici, tak jsem se na to vrhla a zde je výsledek - soupis toho, co obvykle máme doma a je to prakticky kdykoli k použití plus běžný obsah naší lednice. Dokonce jsem si dala tu práci a sečetla jsem podle tabulek (samozřejmě přibližně!) obsah živin a vychází mi dokonalý poměr bílkovin, sacharidů a tuků a také plně odpovídáme tzv. výživové pyramidě, určitě ji znáte. A protože tohle je jedna z oblastí, ve kterých prostě musím mít vše tak, jak považuji za dobré, naplnilo mě to velkým uspokojením… ![]()
Takže, abych vlastně odpověděla na Rozetinu otázku, co kupuji v bioobchodech a obchodech se zdravou výživou - reálně je to asi tak polovina toho, co máme doma.
Především: obiloviny - rýži (kupuji parboiled natural a míchám si ji s indiánskou rýží), těstoviny (semolinové), bulgur, pohankové pukance, raciolky, kukuřičné křupky a tyčky a mouky - nejčastěji celozrnnou špaldovou, ale mám doma i amaranthovou a kukuřičnou, občas vyzkouším nějakou další, ale tu špaldu máme nejraději, už si na ni zvykl i muž.
Pokud nemám čas nebo se mi nechce péct, kupuju v Albiu jejich chleba (nejčastěji žitný) a pečivo, vše je bez cukru a aditiv, navíc bio. Pokud peču sama (což je mnohem častější), používám vinný kámen nebo bio kvásek (skvělý teď mají i sušený v DM), takže toho mám doma vždycky zásobu. A v biokvalitě už výhradně kupuju ořechy, rozinky, semínka a podobné dobroty, a co se týče kakaa, 85%čokolády (nejlepší je Rapunzel!) nebo obilné kávy, nekoupím už jinou než z Fair Trade (pak si potěšeně - a možná naivně, ale něčemu v tomhle světě člověk věřit musí, no ne? - představuju, jak právě za tu mou čokoládu dostal zaplaceno nějakej konkrétní človíček, co se dřel s kakaovýma bobama právě kvůli mně)…
Marmelády mívám většinou vlastní, když dojdou, nebo chci já nebo děti jinou chuť, kupuju většinou St. Dalfour. A bio kupuju taky rajské protlaky, passatu a drcená rajčata, kterých máme docela velkou spotřebu, pesto - bazalkové i rajčatové a zeleninové bujóny, většinou Würzl.
Co se týče sladkého, jistě víte, že cukr považuju za snad nejhorší komoditu ve stravě, takže u nás ho sice najdete (bio třtinový s melasou), ale používáme ho naprosto výjimečně a spíš pro návštěvy. Sladíme sladem, nejčastěji rýžovým a kukuřičným (přijde mi jemnější než sladěnky z ječmene), melasou, medem a javorovým sirupem. Sůl kupuju rovněž bio, mořskou s jódem, kořením většinou vlastními čerstvými nebo usušenými bylinkami, jinak mám samozřejmě klasické základní koření, balzamikový ocet a čeho byste u nás našli pestrý výběr jsou olivové oleje - máme 0.3 na kapání na ty největší dobroty, 0.5 na saláty a pak klasiku (vše extra panenské) na běžné vaření a pečení, peču taky z panenského slunečnicového oleje.
Bio jsou u nás taky čaje - vlastně všechny. Pijeme spoustu zeleného a ovocného čaje a tam chci mít jistotu, že nepijeme postřiky a bůhvíco ještě. A taky koncentrované neslazené šťávy pro děti. Bio je taky většinou kefír pro Pepína - každý den ho snídá (ale ten se dá sehnat v běžné síti). A tak půl napůl kupuju bio vejce a drůbeží maso - buď bio nebo alespoň z chovu na podestýlce ve výběhu - Extra z Delvity, Zlaté kuře nebo Selské. Podobně je to se zeleninou a ovocem - v bioobchodech je stejně většinou pouze sezónní, takže to taky bývá asi tak půl na půl. Máslo taky jak kdy, ovšem pravda je, že kdo ochutnal máslo z ekologické produkce, obvykle pak nad tím klasickým jen kroutí hlavou…
Tak to asi tak sortiment, který nakupuju ve zdravých obchodech, zbytek - a to hlavně králíka, ryby, sýry, mléčné výrobky… kupuju v běžné obchodní síti. Náš přibližný jídelníček už jsem tu psala několikrát a z uvedených potravin a surovin v podstatě vyplývá - jíme hodně zeleniny, brambor a obilovin, méně bílého masa (většinou 2× týdně rybu a 1× týdně kuře, králíka, nebo krůtu) a mléčných pruduktů a ještě méně pochutin, sladkých dobrot - většinou domácích. Nejíme průmyslově vyráběná jídla, uzené, smažené, obecně se dá říci, že vlastně nejíme hlavně levné potraviny…
No a zazvonil zvonec a když je pohádky konec a na manžela je toho už příliš, tak se sebere, navštíví flaksárnu a dá si ovar a bůček - a pak mi zase čtrnáct dní ochotně konzumuje zrní… ![]()
Zdraví všem přeje Zuzana s Pepínem!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20632
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2595
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....