Mami, tati, jsem konečně s vámi

Už nějaky tan pátek si pročítám vaše deníčky, tak mě napadlo, že bych se též mohla podělit o svůj zážitek z porodu. Moje těhotenství nepatřilo zrovna mezi ta ukázková, už od samého začátku se občas nejaky ten mráček objevil.

Nevolnosti, zvracení, pálení žáhy, oteklé nohy a nakonec i obávané přenášení mě samozřejmě neminuly. Termín porodu jsem měla 17. 3. 2010. Jak už jsem se zmínila, mému broučkovi se ven nechtělo, tak jsem si pěkně 26. 3. naklusala do porodky na vyvolání. Manža jel samozřejmě se mnou. Takže nás přivítala milá porodní asistentka, ale manža musel počkat venku. Takže jsme vyplnili potřebné papíry, přišla lékařka, vyšetřila mě, řekla, že se to zatím nijak netváří, ale dala mi tabletku, já se převlékla do své košile a šli jsme s manžou čekat na pokoj. Už bylo poledne a já stále nic necítila. V půl druhé mi zavedli další tabletku a opět jsme čekali.

Pořád se nic nedělo, takže nuda. A ejhle byly čtyři odpoledne a já říkám, už je to tady. Asi aby to bylo zajímavější, bolesti byly téměř ihned po třech minutách a navíc jen křížové. Manža tam se mnou byl do desíti a pak se jel domů vyspat, protože paní doktorka konstatovala, že to bude dlouhý porod. Do těch desíti byly bolesti příšerné, ale pořád se to nějak dalo, co následovalo potom, byl fakt masakr. Bolesti co tři minuty, navíc křížové, ležet se nedalo, stát taky ne, sprcha nepomáhala, ani nic jiného. Takže jsem se celou noc kroutila u porodního lůžka a modlila se, aby to už skončilo. Vždycky mě PA vyšetřila a co hodina, to POUZE 1 cm otevřená. Takhle to bylo celou noc.

Chvilkami jsem i brečela, bolesti příšerné a ten blbý monitor nic neukazoval, takže jsem si připadala jako úplný blázen. No nic, ať se jim to líbilo nebo ne, v půl páté jsem volala manžu, ať okamžitě dorazí, že už fakt nemůžu a že už na to kašlu a jdu domů. Asi chudák koukal, co to kecám, jak můžu jít domů, když rodím? Bylo půl šesté, když konečně dorazil, to už jsem doslova lezla po zdech a škemrala o nějaké drogy, ať už to konečně přestane. PA přišla kolem půl osmé a povídá, že už mi nic dát nemůže, že už je pozdě za chvíli určitě porodím. Jak já na ni byla naštvaná, že mě nechala celou noc tak trápit, myslela jsem, že po ní něco hodím.

A pak konečně, po takové dlouhé době prohlásila v tu chvíli pro mě nejkrásnější větu: „Můžete tlačit, jste na 10 cm otevřená“. V tom okamžiku se na sále ocitla spousta lidí, ani jsem to moc nevnímala, byla jsem fakt vyřízená a myslela jen na to, že za chvíli bude na světě ten náš brouček a že musím nabrat veškeré síly, abych ho zvládla vytlačit. Tak a už to přišlo, nádech, zavřít oči, kolena k bradě, přitlačit a na kontrakci zatlačit. No, pěkně se to radí a hůř vykonává. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale vím, že jsem třikrát fakt hodně zatlačila a náš chlapeček byl na světě, hned se pěkně ohlásil. Ženy, to byla taková úleva a navíc obrovská euforie a nepřekonatelný pocit štěstí a lásky.

Náš chlapeček se tedy narodil 27. 3. 2010 v 8:56 s mírami 3610 g a 52 cm a dostal jméno Dominik. Byl to dlouhý a náročný porod, ale stálo to za toho broučka. Za nic na světě bych ho nevyměnila. Dnes už je mu třináct měsíců a neustále nás něčím překvapuje, ale o tom až někdy příště. Všem, co jste dočetli až sem, moc děkuji.

Mějte se krásně a milujte bezmezně ty svoje broučky, oni nám to milionkrát a ještě víckrát vrátí!

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
ewelinka23
325
8.5.11 08:49

Ahoj,
máš velmi pěkně napsaný deníček. Přeji tobě a Dominičkovi hodně zdravíčka :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Sýkorka2
457
8.5.11 08:50

Moc pěkný deníček! Ať vám Dominiček dělá jen radost a pěkně roste! Porod byl náročný, ale hlavně že jste to oba zvládli. Přeju hodně zdraví! :hug: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Banny
3396
8.5.11 11:15

krásné :srdce: at se vám moc daří :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
chica.p.
5813
8.5.11 16:38

Krásně napsaný deníček,až mi vyhrkla slza :-) Jsi statečná,a doufám že tak jako spousta ostatních co už si to prožili,to zvládneme i my,které to všechno teprve čeká :-)

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
8.5.11 20:08

Krásnééé! :kytka: :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
atominnka
22614
8.5.11 21:22

Ahoj, máš to moc hezky napsané. Rodila jsem podobně, vyvolávání, šílené křížové bolesti.. Gratuluju k Dominikovi:-) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Terez85
755
9.5.11 19:28

Gratuluji k Dominičkovi a Tobě, jak jsi byla statečná… Já rodila císařem, takže si vůbec nedokážu představit ty porodní bolesti… I když po narkóze přišly bolesti luxusní, tak stále nevím, jestli se to dá srovnat nebo je to něco jiného… :-) Asi budu muset brzy otěhotnět a rodit „normálně“ :-) , abych to zjistila :-) Mějte se pěkně!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář