Konečná, vystupovat!
Aneb Maxmiliánkovo vylodění. Když se ohlédnu ve svém životě zpátky, tak žít jsem začala, až když jste přišly vy, mé děti. Tak a je to tady... Po hromadě přečtených deníčků od vás, milé maminky či snažilky, jsem se i já rozhodla napsat něco málo o něčem tak neskutečně neuvěřitelném jako je těhotenství či následný porod.
Dlouho jsem uvažovala, zda napsat deníček či jen jakési krátké virtuální poděkování mému třetímu synovi Maxmiliánkovi, že ze mě konečně vylezl. Či snad popisovat těhotenství? Nééé, to by bylo na dlouho a navíc, nic zajímavého ke čtení. Bylo třetí a mému tělu způsobilo totální destrukci kyčlí a kostrče
Takže skončím u porodu? U porodu, který skončil po 16 hodinách akutním císařem? Nééé, to taky ne
Třetí porod byl nejhorší, a já bych to shrnula jen jedním slovem, PEKLO!
Teď jsou to 4 týdny, co se Maxík narodil. Po 9 měsících čekání a těšení se na nového tvorečka, na život, který jsem stvořila, který jsem mu dala… jsem jeho máma… MÁMA. Mám to nejhezčí povolání na světě a jsem za to vděčná, i když slyšet to ze tří dětských pusinek naráz, a to několikrát denně, dá někdy pěkně zabrat ![]()
Takže Maxmiliánku, děkuji, že ses mi narodil, a také za to, že jsi opravdu hrozně hodné miminko. Těším se na tvé první krůčky, na tvá první slůvka a hrozně moc na to, až si spolu jednou sedneme k pc a já ti dám přečíst, jak hodně jsem se na tuto chvíli těšila. Mám tě moc ráda, tebe i tvé brášky. Navždy budu vaše MAMINKA, člověk, který pro vás udělá všechno na světě.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1644
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20640
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2609
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....