Mikiska - porod !!!
- Těhotenství
- emimino
- 22.03.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj těhulky a vůbec všichni, tak to bylo překvapení co ? Už jsme s Filípkem doma pěkně papáme, spinkáme, kakáme, čůráme a vůbec děláme všechny tyhle nádherné věci, i když já jsem ještě nějaká takzvaně mimo, ale to se podá. Tak vám teď pěkně popíšu můj náhlý porod v Podolí.
Začínám věřit svým vlastním instinktům, protože mě tentokrát nezklamaly, i když jsem vypadala a hlavně si tak připadala jako blázen. Takže pěkně od začátku. V pátek večer mi bylo nějak divně zase takový divný pocity o kterých jsem tady psávala. No nic pěkně jsem šla hajat a v 6 hod. ráno mě zbudily bolesti v kříži takový docela silný tak jsem si říkala aha poslíčci jsou tu, vstala jsem a našla v chytrý příručce jak se zachovat. Tak jsem si tedy poslušně dala teplou vanu a čekala až to přejde jenomže nic bolesti chodily pravidelně tak jsem začala balit tašku, kterou jsem samozřejmě neměla připravenou. Manžílka jsem nechala ještě spát abych jako zbytečně neplašila. Asi v 11 hod. jsem to nevydržela a zavolal mámě, že je to možná planý poplach, ale že mi tedy není nejlépe tak mamča dorazila k nám a já poslušně zapisovala intervaly a běhala do teplý sprchy. Odpoledne někdy kolem 14 hod. jsem radši šla zavolat do porodnice, protože mamča mi nijak neporadila prý nezná křížové bolesti já totiž vůbec necítila stahy v břiše. V porodnici mi opět poradily sprchu, že by to mělo odeznít a když ne tak se mám přijet ukázat. Bolesti sílily a byly pravidelné po 5 min. takže jsem se rozhodla jet. Kolem 16 hod jsem byla v porodnici, kde mi natáčely monitor a pan doktor mě vyšetřil vnitřně a řekl, že je to planý poplach, že to může vydržet klidně týden dva nebo i tři, a že mám přijít ještě jednou za 2 hodiny na monitor.
Jelikož jsme přijeli sanitkou tak se mi na ty 2 hod. domů jezdit moc nechtělo tak, že se půjdeme projít po Vyšehradě vždyť bylo přece taaak krásně. Ovšem já myslela, že u tý procházky snad vypustím duši a tak jsem chytře vymyslela, že si sedneme do restaurace. Když to teďka píšu pěkně se u toho chechtám, ale v tu sobotu mi do smíchu moc nebylo. Vydržela jsem s těma stahama ty 2 hod. v té hospodě (naštěstí tam nebyli žádní hosti) a znovu do porodnice. Pan doktor mi sdělil, že se nic nezměnilo, a že máme jet domů. Tak jsem ho poprosila alespoň o nějaký prášek na uklidnění abych si mohla třeba zdřímnout já byla tak strašně utahaná. Dal mi prášek a my jeli domů. Manžílek mi (podle mě) určitě už vůbec nevěřil. Připadala jsem si jako nějaká simulantka nebo hysterka tak pak už jsem radši ani nic neříkala a snažila se to všechno zaspat to bylo asi tak 20 hod. I přes ten prášek spánek nepřišel a já už opravdu měla slzy v očích, protože jsem prostě nevěděla co mám dělat, když pan doktor řekl, že je to planý poplach a že to přejde a já na tom byla pořád stejně ba i hůř. V 23,40 mi už konečně praskla plodová voda. Holky nebojte se, že se to nedá poznat to jsou proudy vody až jsem z toho byla celá pryč. Tak znova sanitka a znova porodnice a zase ten samý pan doktor a tentokrát už mě teda domů neposlal, podotýkám, že mi ty bolesti do břicha nepřešly jak on povídal, že musí. Celý porod jsem cítila pouze křížové bolesti. Ve 24 hod. mě dali na přípravu to znamená oholit, klystýr, sprcha a tak. Já měla s sebou ten Yal takže nepříjemný to nijak nebylo, ale co čert nechtěl ono to neúčinkovalo já z toho byla celá nesvá a strávila jsem skoro 2 hod. na záchodě s tím, že se prostě musím po?. Nic nic nic přišla porodní asistentka co se jako děje tak jí to povídám a ona na to, že jsem asi prázdná a zeptala se kdy jsem naposled jedla, jenže to já už si ani nepamatovala. Tak jsme společně šli na porodní pokoj kde už taky čekal manžílek to byli 2 hod. ráno v neděli.
Porodní pokoje v Podolí jsou vážně úžasný je tam všechno co člověk potřebuje hlavně teda sprcha, WC, porodní vaky, stoličky, balóny, takový malý balónky na masáž zad a jiné pomůcky. Taky kazeťák ovšem co mi hráli to teda vůbec nevím. Porodní asistentka mi natočila monitor a vyšetřila mě a že prý se rychle otvírám, že to půjde rychle a jestli tomu chci ještě pomoct tak na balón nebo chodit hlavně ne ležet. Tak jsem hopsala na tom balóně za pomoci manžílka, který mě hlídal jestli netlačím, protože to jsem ještě nesměla, byl úžasný bez něj bych tam asi byla mnohem déle. Holky trénujte psí dýchání budete ho opravdu potřebovat, já měla pořád tendenci tlačit, ale naštěstí manžílek zavelel netlačit dýchej dýchej a já poslušně dělala to co mi řekl a při tom mu drtila ruku. Musím říct, že jak se bál toho porodu tak byl super a vůbec se nebál a pěkně mi pomáhal. Pak konečně asistentka řekla, že můžeme začít tlačit tak jsem tlačila co mi síly stačily na bobku na zemi takže to bylo opravdu přirozený a hlavně to šlo rychle, když už byla hlavička před brankou tak jsem vylezla na porodní křeslo a asi tak 3× nebo 4× ještě zatlačila a pak to přišlo pláč tak nádherný pláč jsem ještě neslyšela v téhle chvíli jsem byla opravdu ta nejšťastnější osoba na týhle planetě společně s manžílkem, pěkně jsem to obulela, když jsem viděla ten uzlíček co mi dali na bříško byl celý špinavý a krásně ubulený tak bezmocný a doufám taky šťastný, že nás vidí. Polilo mě horko štěstí a do toho všeho mi manžílek neustále děkoval za nejkrásnějšího klučíka na světě takže jsem byla opravdu na měkko, tak na měkko jako nikdy. Pak nás celou už úplnou šťastnou rodinku nechali samotné abychom si to pěkně vychutnali a skutečně jsme si to vychutnali. Nakonec nám donesli občerstvení, které jsem s radostí zhltla a bylo po všem. Filípka odnesli abych si mohla odpočinout, manžílek šel domů aby si taky odpočinul a já ne a ne zamhouřit oko. Nějak to nešlo neustále jsem myslela na toho našeho mrňouska.
Teď už jsme doma manžílek je s námi a už se budeme jenom těšit na krásné chvíle strávené společně. Do detailů vám to popisovat nechci každá to stejně bude mít jiný. Byla to nádhera a pro mě osobně nejšťastnější den a noc mýho života, i když to bylo taaak těžký. Máte se na co těšit. Jenom v závěru můžu říct, že porodnice Podolí až na pana doktora na příjmu splnila mé očekávání, všichni byli super a naše porodní asistentka ta byla úžasná. Jo a ještě něco pěkně si masírujte hráze něco na tom je. Já ji masírovala a taky jsem sklidila ovoce vůbec mi nedělali nástřih takže hned po porodu jsem si mohla i sednout.
Sice o něco dříve, ale šťastně se loučím s miminkovským deníčkem všem vám moc děkuju za příspěvky a hlavně vám přeji krásný, rychlý a co nejmíň bolestivý porod, krásná a hlavně zdravá miminka buďte všichni moooc šťastný. Budu se těšit i na vaše zážitky a pořád budu sledovat co se tady děje jenom mi dejte vědět jak a kdo bude s deníčkem pokračovat nebo kde vás teda najdu.
Tak ještě jednou hooooodně štěstí, zdraví a lásky vám všem přeje Mikiska a Filípek
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 122
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 141
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 186
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 153
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 127
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 919
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1661
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1935
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 912
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 992
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
)!! Čauky Danča
) Tak sem zvědavá na toho mýho manžílka, doufám, že to taky zvládne na jedničku 
Byla jsem na monitoru, ten jsem si teda hezky užila, protože Barunka se hezky předváděla, nakopávala systematicky oba ty přístrojky, tak jsem jí pěkně pozorovala - divošku. Výsledek z monitoru byl v pořádku akorát pak v poradně mě trochu nepříjemně překvapila paní doktorka, když mi řekla, že vzhledem k tomu mýmu cukru nesmím přenášet a tak když do 5.4. neporodím, tak půjdu na vyvolání. Mě se to moc nelíbí, radši bych normální průběh, ale je fakt, že jde o mimi, aby nebylo moc velké. Ale stejně jsem z toho nějaká divná. Navíc teda mám CS pořád 3 jako minule. Ale Barborka je prý v pořádku a všechno ostatní taky, tak se nad to povznesu. Příští týden preventivně umyju okno - prý to zabírá a mimi se rozhoupe, tak třeba na nás Barča bude chtít vykouknout před tím vyvoláváním sama od sebe. Doufám, že to nezní moc pesimisticky, ono mě to přejde, jen je to teď čerstvý zážitek.
Mikisko, ešte raz gratulujem k šťastnému pôrodu a zdravému synkovi.
Moc pekne si to opísala a je to super že máš tak krásne zážitky - ono hormóny pôsobia a na nepríjemné veci človek v záplave tých krásnych aj tak veľmi rýchlo zabudne.
S tou masážou hrádze- je to super že ti to vyšlo a nemuseli ťa nastrihávať, veľa mamičiek totíž pociťovalo práve šitie nástrihu za bolestivejšie ako samotný pôrod.
Majte sa krásne a užívajte si štastie rodinného života
a hlavne všetky rodičovské starosti a radosti 
Zo Slovenska zdraví
Danka, 36t.