Mikiska - porod !!!
- Těhotenství
- emimino
- 22.03.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj těhulky a vůbec všichni, tak to bylo překvapení co ? Už jsme s Filípkem doma pěkně papáme, spinkáme, kakáme, čůráme a vůbec děláme všechny tyhle nádherné věci, i když já jsem ještě nějaká takzvaně mimo, ale to se podá. Tak vám teď pěkně popíšu můj náhlý porod v Podolí.
Začínám věřit svým vlastním instinktům, protože mě tentokrát nezklamaly, i když jsem vypadala a hlavně si tak připadala jako blázen. Takže pěkně od začátku. V pátek večer mi bylo nějak divně zase takový divný pocity o kterých jsem tady psávala. No nic pěkně jsem šla hajat a v 6 hod. ráno mě zbudily bolesti v kříži takový docela silný tak jsem si říkala aha poslíčci jsou tu, vstala jsem a našla v chytrý příručce jak se zachovat. Tak jsem si tedy poslušně dala teplou vanu a čekala až to přejde jenomže nic bolesti chodily pravidelně tak jsem začala balit tašku, kterou jsem samozřejmě neměla připravenou. Manžílka jsem nechala ještě spát abych jako zbytečně neplašila. Asi v 11 hod. jsem to nevydržela a zavolal mámě, že je to možná planý poplach, ale že mi tedy není nejlépe tak mamča dorazila k nám a já poslušně zapisovala intervaly a běhala do teplý sprchy. Odpoledne někdy kolem 14 hod. jsem radši šla zavolat do porodnice, protože mamča mi nijak neporadila prý nezná křížové bolesti já totiž vůbec necítila stahy v břiše. V porodnici mi opět poradily sprchu, že by to mělo odeznít a když ne tak se mám přijet ukázat. Bolesti sílily a byly pravidelné po 5 min. takže jsem se rozhodla jet. Kolem 16 hod jsem byla v porodnici, kde mi natáčely monitor a pan doktor mě vyšetřil vnitřně a řekl, že je to planý poplach, že to může vydržet klidně týden dva nebo i tři, a že mám přijít ještě jednou za 2 hodiny na monitor.
Jelikož jsme přijeli sanitkou tak se mi na ty 2 hod. domů jezdit moc nechtělo tak, že se půjdeme projít po Vyšehradě vždyť bylo přece taaak krásně. Ovšem já myslela, že u tý procházky snad vypustím duši a tak jsem chytře vymyslela, že si sedneme do restaurace. Když to teďka píšu pěkně se u toho chechtám, ale v tu sobotu mi do smíchu moc nebylo. Vydržela jsem s těma stahama ty 2 hod. v té hospodě (naštěstí tam nebyli žádní hosti) a znovu do porodnice. Pan doktor mi sdělil, že se nic nezměnilo, a že máme jet domů. Tak jsem ho poprosila alespoň o nějaký prášek na uklidnění abych si mohla třeba zdřímnout já byla tak strašně utahaná. Dal mi prášek a my jeli domů. Manžílek mi (podle mě) určitě už vůbec nevěřil. Připadala jsem si jako nějaká simulantka nebo hysterka tak pak už jsem radši ani nic neříkala a snažila se to všechno zaspat to bylo asi tak 20 hod. I přes ten prášek spánek nepřišel a já už opravdu měla slzy v očích, protože jsem prostě nevěděla co mám dělat, když pan doktor řekl, že je to planý poplach a že to přejde a já na tom byla pořád stejně ba i hůř. V 23,40 mi už konečně praskla plodová voda. Holky nebojte se, že se to nedá poznat to jsou proudy vody až jsem z toho byla celá pryč. Tak znova sanitka a znova porodnice a zase ten samý pan doktor a tentokrát už mě teda domů neposlal, podotýkám, že mi ty bolesti do břicha nepřešly jak on povídal, že musí. Celý porod jsem cítila pouze křížové bolesti. Ve 24 hod. mě dali na přípravu to znamená oholit, klystýr, sprcha a tak. Já měla s sebou ten Yal takže nepříjemný to nijak nebylo, ale co čert nechtěl ono to neúčinkovalo já z toho byla celá nesvá a strávila jsem skoro 2 hod. na záchodě s tím, že se prostě musím po?. Nic nic nic přišla porodní asistentka co se jako děje tak jí to povídám a ona na to, že jsem asi prázdná a zeptala se kdy jsem naposled jedla, jenže to já už si ani nepamatovala. Tak jsme společně šli na porodní pokoj kde už taky čekal manžílek to byli 2 hod. ráno v neděli.
Porodní pokoje v Podolí jsou vážně úžasný je tam všechno co člověk potřebuje hlavně teda sprcha, WC, porodní vaky, stoličky, balóny, takový malý balónky na masáž zad a jiné pomůcky. Taky kazeťák ovšem co mi hráli to teda vůbec nevím. Porodní asistentka mi natočila monitor a vyšetřila mě a že prý se rychle otvírám, že to půjde rychle a jestli tomu chci ještě pomoct tak na balón nebo chodit hlavně ne ležet. Tak jsem hopsala na tom balóně za pomoci manžílka, který mě hlídal jestli netlačím, protože to jsem ještě nesměla, byl úžasný bez něj bych tam asi byla mnohem déle. Holky trénujte psí dýchání budete ho opravdu potřebovat, já měla pořád tendenci tlačit, ale naštěstí manžílek zavelel netlačit dýchej dýchej a já poslušně dělala to co mi řekl a při tom mu drtila ruku. Musím říct, že jak se bál toho porodu tak byl super a vůbec se nebál a pěkně mi pomáhal. Pak konečně asistentka řekla, že můžeme začít tlačit tak jsem tlačila co mi síly stačily na bobku na zemi takže to bylo opravdu přirozený a hlavně to šlo rychle, když už byla hlavička před brankou tak jsem vylezla na porodní křeslo a asi tak 3× nebo 4× ještě zatlačila a pak to přišlo pláč tak nádherný pláč jsem ještě neslyšela v téhle chvíli jsem byla opravdu ta nejšťastnější osoba na týhle planetě společně s manžílkem, pěkně jsem to obulela, když jsem viděla ten uzlíček co mi dali na bříško byl celý špinavý a krásně ubulený tak bezmocný a doufám taky šťastný, že nás vidí. Polilo mě horko štěstí a do toho všeho mi manžílek neustále děkoval za nejkrásnějšího klučíka na světě takže jsem byla opravdu na měkko, tak na měkko jako nikdy. Pak nás celou už úplnou šťastnou rodinku nechali samotné abychom si to pěkně vychutnali a skutečně jsme si to vychutnali. Nakonec nám donesli občerstvení, které jsem s radostí zhltla a bylo po všem. Filípka odnesli abych si mohla odpočinout, manžílek šel domů aby si taky odpočinul a já ne a ne zamhouřit oko. Nějak to nešlo neustále jsem myslela na toho našeho mrňouska.
Teď už jsme doma manžílek je s námi a už se budeme jenom těšit na krásné chvíle strávené společně. Do detailů vám to popisovat nechci každá to stejně bude mít jiný. Byla to nádhera a pro mě osobně nejšťastnější den a noc mýho života, i když to bylo taaak těžký. Máte se na co těšit. Jenom v závěru můžu říct, že porodnice Podolí až na pana doktora na příjmu splnila mé očekávání, všichni byli super a naše porodní asistentka ta byla úžasná. Jo a ještě něco pěkně si masírujte hráze něco na tom je. Já ji masírovala a taky jsem sklidila ovoce vůbec mi nedělali nástřih takže hned po porodu jsem si mohla i sednout.
Sice o něco dříve, ale šťastně se loučím s miminkovským deníčkem všem vám moc děkuju za příspěvky a hlavně vám přeji krásný, rychlý a co nejmíň bolestivý porod, krásná a hlavně zdravá miminka buďte všichni moooc šťastný. Budu se těšit i na vaše zážitky a pořád budu sledovat co se tady děje jenom mi dejte vědět jak a kdo bude s deníčkem pokračovat nebo kde vás teda najdu.
Tak ještě jednou hooooodně štěstí, zdraví a lásky vám všem přeje Mikiska a Filípek
Přečtěte si také
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 13
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 55
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 46
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 78
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 2020
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3678
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1951
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1167
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1125
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2468
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Mikisko, ešte raz gratulujem k šťastnému pôrodu a zdravému synkovi.
Moc pekne si to opísala a je to super že máš tak krásne zážitky - ono hormóny pôsobia a na nepríjemné veci človek v záplave tých krásnych aj tak veľmi rýchlo zabudne.
S tou masážou hrádze- je to super že ti to vyšlo a nemuseli ťa nastrihávať, veľa mamičiek totíž pociťovalo práve šitie nástrihu za bolestivejšie ako samotný pôrod.
Majte sa krásne a užívajte si štastie rodinného života
a hlavne všetky rodičovské starosti a radosti 
Zo Slovenska zdraví
Danka, 36t.