Moje dvě štěstíčka a jejich příchod na svět

Nebojte se porodu! Ani nevím, kde přesně začít... Tolik jsme toužili po miminku, až se nám to konečně povedlo. Nedokážu slovy ani popsat, jak jsem byla a jsem šťastná, těhotenství probíhalo v pohodě až na nějaké drobné odchylky, které po 25. týdnu vymizely.

V den porodu čekám něco zvláštního, nějaké znamení, že už je to tady, ale nic zvláštního se nestalo. O dva dny na to se mi ale dostavily ty zvláštní pocity a už už jsem burcovala manžela, že jedeme do porodnice, že malý už na sebe nenechá dlouho čekat.

Po dvou dnech mě z porodnice poslali domů, že až porod nastane, určitě to poznám a že toto byly pouze poslíčci. Celá zpěněná jsem se odebrala domů a abych nemusela čekat na den D, pustila jsem se do úklidu domácnosti, za dva další dny ve 3 hodiny ráno mi praskla plodová voda, vyskočila jsem radostí do vzduchu, vzbudila manžela a vyjeli jsme do porodnice. Příjem byl rychlý a paní doktorka mi sdělila, že jsem otevřená na 8. Velice mě to potěšilo a už jsem se radovala, že miminko budu brzy držet v náručí.

Ovšem porodní bolesti ustaly a navíc se zrovínka začaly střídat směny na porodním sále, nikoho nezajímalo, že tam nějaká prvorodička rodí, v klidu, musím podotknout, se směny prostřídaly a nastoupila příšerná slečna - blondýnka - modelka, arogantní slepice, která na mě na sále povykovala, že jestli jsem nebyla na předporodním cvičení, tak že tam skoro nemám co dělat, prostě a jednoduše se asi špatně vyspinkala a já jsem se jí vůbec nelíbila, asi myslela, že po příchodu do práce stihne ještě kávičku.

Ve tři hodiny jsem vyrazila do porodnice s tím, že jsem otevřená na 8, bez veškeré přípravy jsem šla na porodní sál, žádná uvolňující sprcha, žádná příjemná atmosféra, porodník se na mě přišel podívat až když se malý dral na svět na deset minut a já mám z tohohle porodu trauma do dneška. Ještě teď se mi svírá u srdíčka, když si na to vzpomenu. Ale vydržte, nechtěla jsem vás děsit!

O 20 měsíců později se mi narodila v té samé porodnici holčička a porod byl úžasný, jen díky pí. Plojharové, Dr. Kožnarové, Dr. Tomanové a sestřičkám a hlavně porodní asistentce Růžence Trnkové, toto poslední jméno jsem si nechala na závěr úmyslně, protože díky této slečně, do které bych to v prvním momentě nikdy neřekla, jsem po 7 hodinách sprchování, cvičení, dýchání, kapačkách a tím vším, ale hlavně chci říct V KLIDU a pohodě, na 3 zatlačení, porodila o půl kila těžší a větší dcerunku než byl chlapeček a za to jí patří můj DÍK. NIKDY na ní nezapomenu! Protože kdyby takový přístup měl celý personál v Českobudějovické porodnici, byly by na světě JEN spokojené rodičky. Chlapeček se narodil 28. 5. 2009 a holčička 6. 1. 2011.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Mikysek
896
2.6.11 08:27

jé, ty jsi rodila v ČB? také se tam chystám, tak doufám, že to bude ok :mrgreen: tak hodně štěstíčka a ať se daří :-D

  • načítám...
  • Zmínit
Sýkorka2
457
2.6.11 13:56

Myslím si už dlouho, že to naše zdravotnictví je hlavně o lidech. Prostě záleží na tom, koho při tom svém zdravotním problému v nemocnici potkáš.
Každopádně přeju Tobě i dětičkám hodně zdraví a pohody! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
4.6.11 21:40

Taky mám ledňáčka - holčičku, nar.7.1.2011. Jo a personál, to je vždy jak sázka do loterie. Gratuluju k dcerušce. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář