Moje Natálka
Strašně ráda čtu deníčky maminek, proto jsem se rozhodla taky jeden přidat, snad se bude alespoň trochu líbit. Zatímco vedle mě spinká moje 7měsíční dcerka, dala jsem se do psaní.
Vše začalo 20. 10. 2010, toho dne jsem zjistila, že jsem těhotná. S přítelem jsme se na miminko těšili a já snila o tom, jaké to bude, až tady bude s námi náš drobek. Radovala jsem se z každého ultrazvukového vyšetření. Doktorka mi sdělila kolik váží a měří a jak se mu daří, a asi v 6. měsíci mi řekla, že to bude nejspíš holčička.
Termín porodu jsem měla naplánovaný na 15. června, poslední týdny vůbec neutíkaly, já už byla strašně natěšená, až si naši princeznu pochovám. Když se na to zpětně podívám, tak mi to přijde, že jsem si to představovala jako „Hurvínek válku“, myslela jsem, že miminko bude první týdny jen spát a jíst a já budu pyšně jezdit po venku a budu mít spoustu času na sebe.
Natálka se narodila 8. června, porod byl celkem dlouhý (10 hodin), ale vše jsem zvládla, měla jsem u sebe Natálku a necítila jsem se vůbec vyčerpaná, naopak pořád plná energie. Trvalo asi 3 týdny, kdy byla Natálka ukázkové mimi, spinkala, papala, spinkala, papala. Pak to ale přišlo - začaly nás trápit větry, několikahodinové „záchvaty“ pláče, nebyla k utišení, plakala a plakala, a já kolikrát s ní!
Dopadlo to tak, že jsme ani nemohly chodit ven, jakmile nebyla v náručí, tak plakala, i v kočárku, takže jsme se z vycházek třeba po 10 minutách vracely. Byla jsem zoufalá, ale po 4. měsíci jakoby utnulo a konec, přestala plakat a já jsem byla šťastná, konečně jsme mohly vyjet na procházku.
Zkoušeli jsme ji dávat do postýlky, ale to byl taky pěkný boj, nejlíp jí při bolestech bříška bylo u maminky (kolikrát jsem si vyslechla, jaký to je mamánek, že jsem si ji naučila na ruce a jak budu trpět s odnaučováním), neposlouchala jsem nikoho, chtěla jsem pro dceru to nejlepší, nikdy bych ji nenechala vyřvat, neměla jsem psychicky na to, dívat se, jak pláče! V dnešní době usíná bez problémů, jsem za to strašně ráda a těším se z každého nového dne s Natálkou.
Přečtěte si také
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 14
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 28
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 69
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 3563
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2469
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1752
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1924
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1657
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3511
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2964
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...