Moje "poprvé"
- Porod
- MoniB
- 13.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S úsmevom na perách ide všetko ľahšie. Alebo?
Začalo to tak nejak klasicky. Papierik, wc, dve čiarky, radosť, strach. Ale prejdime k tomu podstatnému.
Sobota. Príjemný slnečný deň, prečo ho nestráviť čakaním na monitor. V brušku ticho - akoby nikto nebol doma. Za posledné tri dni moja tretia kontrola, bielym plášťom sa tam stále niečo nepáčilo a ani vtedy nebolo tomu inak. A vraj to vyzerá nádejne, tak šupito tašku a na hekárnu (bože čo to je za slovo). Takže ešte raz - šupito tašku a na čakateľský pokoj.
Čas ubiehal pomaly, ale horšie bolo to, že sa nič nedialo. PA veľmi milé, usmievavé, ale okrem mesačníku FN Motol nemali nič na čítanie, tak som bola trošku sklamaná. ![]()
Ale aby som nezdržovala… sobota večer nič. V nedeľu ráno svitla nádej, ale ako prišla, tak aj odišla. Nastal presun na rizikové a že v pondelok sa dozviem svoj ortieľ…
Takže pondelok. Monitor. Zase nič moc. Mamička, ideme na vyvolanie, dáme tabletku. Chcela som si doniesť pohár vody a zapiť. Aha, trapas. IQ tykve v danej chvíli, ale bola som v strese, je mi odpustené. Či? Po zavedení volám s mojou stvoriťeľkou. Úsmev na perách a zrazu - kontrakcia. Potvora, silná. Predýchavam a ukončujem hovor. Ďalšia… zase a zase. Monitor parádny, ideme na to.
PA ukázala, vysvetlila, oboznámila, utešila, povzbudila. Tak si vravím, to dáš dievča. Sprcha, míč a predýchavanie. Po dvoch hodinách už som to nedávala, vyšli slzy. Tak si tak plačem v sprche, preklínam každého, na koho si spomeniem. Náhodou sa zastavím pri zrkadle a revem ešte viac, keď vidím svoj zúfalý výraz. Plač sa mení v smiech a smejem sa na sebe a svojom príťažlivom vzhľade. Ževraj smiech lieči. Nooo neviem. S chuťou si sadnem na míč, že sa uvoľním, ale zisťujem, že to bola najväčšia chyba v živote. Tak si zas a znova pochodujem. Pozriem na hodiny - fuuu, ten čas ale letí, keď sa tak skvele bavíme. ![]()
Nie som žiadna citlivka, ale už sa to naozaj nedalo vydržať a dostala som epidurál. Ku koncu vraj pocítim len slabý tlak. Neviem kto vymyslel, že slovo slabý sa hodí k slovu tlak, ale nemala som chuť nad tým uvažovať - spánok medzi kontrakciami mi bol prednejší. Keď tu zrazu… nastala hodina Há a to pravé tlačenie. Nevládala som. PA vidí moje zúfalstvo, povzbudzuje ma. „Mamička, zatlačte poriadne, vidím vlásky, chcete vedieť farbu?“ Vravím „ČOOO?! Nechcem, už ju vyberte!“ Trošku teatrálna. ![]()
Ale tlačiť sa musí, bez kriku a dostávam pochvalu. Napätie stúpa, tlak opäť silní, v pokoji zrazu nejak veľa žien, nástrih som si ani nevšimla-doktorka nenápadná beťárka. Tlačím a hlavička, zrazu ramienko, potom druhé, šup a maličká je NA SVETE!
Melánia, láska moja vitaj. Miery máš ukážkové, celá si krásna. Poď, pohladím si ťa. Wau, tak toto je ono. Najkrajší deň. Splnený sen. Zoznámenie sa so životnou láskou. Krásu okamihu narúša len to šitie. Nebolí? Nebolí, akoby mohlo, keď vidím JU. Ale pani doktorka, zašite ma radšej celú. Stačilo mi. ![]()
Bolo to krásne, bolo to bolestivé, bolo to nezabudnuteľné. Tak ako je pre mňa nezabudnuteľný dátum 28.7.2014
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1026
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 604
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1032
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 456
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 282
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18828
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2491
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2709
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2448
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1638
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....